Víly

Rusalko, tys nerozumná
že´s mne takhle ranila.
Čarodějnici zpět povolávám
aby tě tu trápila.

Zatancuji tobě Hejkalíčku,
zítra při úplňku měsíčku.
Připrav si krásnou hejkalí písničku,
budem spolu tančit na trávníčku.

A tebe Děde Vševěde jsem měla za hodného dedečka,
nyní vidím, jak hloupá jsem byla děvečka.
Medovina z tebe udělala starého senila,
babizna tě lehce svými kouzly omámila.
Na stará kolena jí přisluhuješ,
sám sebe dál ohlupuješ.
Už i zvířátka pro tebe novou přezdívku mají,
Dědek Nevěd tě v lese nazývají.

Rusalko,
ty žabko slizce zelená
Chtěla bys
Hejkala
dostaneš jelena!

Čarodějnice
je sice opice
ale všeho dočasu!

Že jsi mne pomlouvala
Rusalko,
žínko vodní
dostaneš nakládačku
od babizny, ano, od ní!

Do ouška Rusalce:

Rusalko já byl tam dáli
tady se mi všichni smáli.
Ale v dálné Indii
krávy ctí, ne zabíjí.
Tam jsem se měl jako v ráji
jsem však radši v našem háji.
Zatancuj mi bosonohá krásko
ať ti můžu říkat
moje lásko...

Rusalko, má lásko lesní
konečně nás bába nesní.
Houpe se tam na dubu
dělám na ni bububu.
Je z ní pěkná opice
ale je to lítice.
Trápila mně zlobou svou
já však toužil za tebou.
Teď jsem šťastný že tě mám
do ouška ti zahoukám...

Hejkalíčku, vyprávěj, co si zažil v cizím kraji,
ať se mi dej zatají.
Nevíš, zda ta babice,
je stále na stromech houpající se opice?
Nebo se máme zase bát,
že nás bude chtít od sebe odehnat?

Hejkalíčku já ti dám, že nečekám,
všechny kouty lesa stále vymetám.
Namáhám oči bych spatřila tvé stopy v trávě,
namáhám uši bych zaslechla tvůj hlas i v dálavě.
A jak jsem se měla?
Steskem jsem se i na sluníčku chvěla.
Protrhla se též hráze u rybníčka,
voda odplavila kapříčka kmotříčka.
Hastrmanovi uplavaly dušičky,
budu zas muset vábit zbloudilé hošíčky.
Vše mi však půjde snadněji,
když opět slyšet tě mám naději.

Hlavně nedej na pomluvy,
Děd Vševěd již sám neví, co mluví.
Je to smutná historie,
ale on moc medoviny pije.
Vidí pak všude samé žabičky,
ošetřovat ho musí bludičky.

Raději chci Rusaličku žabičku
než čarodějnou babici
zlovolně se šklebící.

Mé vševědné oko sleduje toho bláznivýho
Hejkala
co šmejdí po lese a hledá
Rusalku.
Neví, hlupák, že ji
Čarodějnice
už dávno zaklela
a je z ní pěkná zelená
ŽÁBA

S pěkným hlasem, v plné síle
běhám tady po lese.
Pasu po nejkrásnější víle
co mé srdce unese.
Rusalko ty bosonohá
kdepak jsi a jak se máš?
Hejkalík je zase doma
proč už na mne nečekáš?

Hejkalíčku rorýs mi přinesl špatnou zprávu
krokodýl vyvrhl babu zpět na trávu.
Sirný pach ho otrávil,
v krušných bolestech ji dávil.
Byla celá rozlámaná,
však dostat tě stále odhodlaná.
Chtěla se prý proměnit v čarokrásnou turistku
a pofoukat ti stýskající bolístku.
Však nepovedlo se kouzlo babici,
změnila se v chlupatou opici.
Proto si v tom cizím lese pozor dej,
s žádnými opičkami raději nedováděj.

Hejky hejky hů a hů
žiju si tu v průvanu.
Bouře byla léčící
mám i svoji čepici.
Rusalko, ty moje milá
jsi má nejkrásnější víla.
Zůstanu tu trochu dýl
babu sežral krokodýl.

Tak snad jen po větříčku
mohu poslat Hejkalovi hubičku
a rusalčí písničku:
"Foukej foukej vánku,
pohlaď za mne Hejkálka
než ulehne k spánku.
Ať vzpomene si i v cizím lese,
kdo stále vzpomínku na něj v srdci nese".

Neboj se vílenko bledá
i Hejkalíček tě hledá.
Budeš-li síly plna zas
pak uslyšíš jeho hlas.
Pěkně odpočívej v rákosí,
však nečekej na kosy.
Čarodějnice ta babice zlá,
na kosy bambitku z Řáholce si přivezla.

Děkuji ti milý Jitroceli
za dobrou radu při neděli.
Hlava mne bolet přestala,
však z rákosné postýlky jsem ještě nevstala.
Piji nektar z bylinné rosy
za Hejkalíčkem posílám poštovní kosy.
V zobáčku nesou pozdravení
a zprávu, že báti se o mne nutno není.
Jakmile uslyším Hejkalíčkův zvučný hlas,
budu k tanci plna síly zas.

Dej si Rusalko na čelo
z jitrocele obkládeček.
By to tak nebolelo,
a sednmi si na zadeček.
Do klubka se schoulit musíš,
přikryj se lehkou mlhou letní.
Bacha ať se nezadusíš,
než se nad rybníčkem setmí.

Hejkalíčku zatančím ti ráda,
jen co budu zdráva.
Ta jedna zlá čarodějnice
jde po mne stále více.
Seslala na mne bažinné kurděje,
nevím stále co se se mnou děje.
Hlava se mi motala,
jsem celá ospalá.
Odpočívám zde v rákosí,
doufám, že mne to nezkosí.

Moje nejmilejší Rusalko,
pohádko mého života.
Je to pěkná rachota
být v cizím lese bez tebe!
Za to mi zatančíš
až do nebe!

Hejkalíčku na selky si také pozor dej,
raději s nimi moc nedováděj.
Sedláci nejsou žádní hlupáci,
mohli by na tebe vidle vzít
o tvoje cennosti tě připravit.
Já budu na tebe myslet v dálce,
v té naší čarovné pohádce.

Rusalko ta babizna mi nevoní
jak se ke mně nakloní
cítím odpor velký
to už raděj selky!
Ale ty, má nejkrásnější
mysli na mne, to jen hlesnu.
Jedu do bouřného lesa
pak ti k nohám klesnu.