Panická porucha PP7

Tak to já mám "jen" přes 3 roky, ale připadá mi to, jako věčnost, kort když mi je děsně mizerně a vidím všechno černě nebo bezbarvě. Musím být v těch chvílích hrozná. Taková nemastná neslaná, hledící někam za lidi a ne na ně a poletující pořád myšlenkama jinde. Jakoby ve svém světě. Aspoň to mi říká okolí. Jinak já to na sobě také hned poznám, páč se sama sebe kolikrát leknu v zrcadle - svých očí. Mám je takové divné, vystrašené, děsně rozšířené ty zorničky (nebo jak se tomu černému v očích říká)

Ovce, mohu ti poslat článek o pp i agoře a všechno podobné co je tím spojené. Psal to perfektně jeden kluk, který tím sám trpěl a sám se dal na vědeckou cestu, aby se o tom hodně dověděl a dokázal tam úplně krásně popsat ty pocity, co se mi honí hlavou a jak na to můj mozek začne reagovat, co zpouštět atd. Moc mi to pomohlo jak už jsem někdy před x dny písala v tom, že jsem to mohla dát přečíst mým nejbližším, aby mě a celou situaci pochopily.

Ivčo nesměju se,s tím mobilem jsme na tom uplně stejně,zvlášť když jsem sama doma. A diagnozu mám taktéž stejnou,už 17 let.

tak mi napis prosim tu stranku. dekuju

To je fakt také různé mrkni na stránky PP od doc.Praška a hned poznáš,ale i tak ,myslím,že uplně přesná hranice není ,kdyby byla tak už nejsou tyhle stránky

a pancka uzkost se projevuje jak?

Lily,
nenechej se odradit a zkus nějak vztah prozářit - někam si spolu vyjděte apod.

My zítra začneme také ve špajzu a to řádný "ordunk"-stěhování.
Přivezou nám totiž novou ledničku s mražákem, tak tu starou vystěhovat, pak vystěhovat špajz - bude se malovat, i sporák v kuchyni odmontova, abychom se do špajzu vůbec dostali. K tomu se na prázdniny přihlásila, že přijede naše 12-tiletá neteřinka, ptala se do telefonu: CHCETE MĚ? Jen jsme se smáli. Takže bude veselo :-)

Ovečko, dnes jsem dostala ten Coaxil, s tím ještě zkušenosti nemám, ale právě že já mám problémy spíš psychosomatické, tak mám různé bolesti a problémy fyzického rázu pramenící z psychiky. Brala jsem Cipralex - první týden super, byla jsem nabuzená, v noci jsem uklízela a s prominutím jsem po něm (což se prý nestává) byla nadržená jak stepní koza. Další týden jsem zas naopak spala i za chůze. Byl mi vysazen. Následoval lék Velaxin. První týden mi byl záchod důvěrnější než vlastní manžel. Pořád jsem si s ním povídala. Vydržela jsem to tři týdny, lék bez efektu. Pak Trittico. Super spánek, dokonce jsem měla sny typu "svalnaté, mladé a sexy". Jenže efekt na moje problémy nula. Proto dnes ten Coaxil. Uvidíme. Když jsem měla před dvěma lety panickou poruchu, nakonec mě z toho vytáhl Buspiron (na psychosomatické projevy) a lék Fevarin + moje silná vůle s tím bojovat. Dva roky jsem měla pokoj. Ale .... Tobě doporučím jediné, navštiv lékaře, ať vyloučí zdravotní potíže fyzického rázu a pak pokud to nebude k ničemu tak se obrať na psychiatra. Není to žádná ostuda, hodně se Ti uleví, když se nebudeš muset trápit v bolestech. Jak píše Hanka, AD Ti pomohou v tom, abys měla sílu a vůli se tomu postavit. Ale to ostatní je jen a jen na Tobě. Nikde se nenech odbýt, když tak změň lékaře, je to Tvoje zdraví a Tvůj život a přeci ho takhle trávit nechceš. Prostě si preventivně vydupej vyšetření páteře, rehabilitace, neurologii. A hlavně se tomu nepoddávej, bojuj s tím, když na to budeš myslet a nic s tím nedělat, bude to horší. Mě třeba pomáhá, když mě manžel namasíruje levandulovým olejem nebo mi češe vlasy. Už ten dotyk léčí nebo alespoň uleví. Já jsem si koupila DVD cvičení podle Ludmily Mojžíšové a taky hodně pomohlo hlavně na to uvolnění a moc dobrá je jóga, naučíš se dýchat a uvolníš se, v levných knihách se dá DVD s jógou koupit už za 120 Kč s CZ dabingem. Možná by Ti pomohlo i lehké plavání. Ale hlavně v první řadě raději obejdi kde jaké vyšetření, budeš mít klid v duši, vše se dá léčit. A jakákoli bolest je únavná a vyčerpávající. I kdyby byla od duše.

Jéééé, holky, já také musím mít u sebe vždy mobil a nabitý. Přítel kolikrát divně kouká, když si ho beru i když jdu někam ven jen na deset minut, tak mu na to řeknu, co kdyby mi volal šéf nebo někdo jiný a potřeboval něco důležitého a mimochodem, to už se asi budete smát, ale já si ho beru i na wc nebo do koupelny, kort když je mi divně a jsem sama třeba doma.

Jestli ses Ovce ptala mě, zda mám také Panickou poruchu tak ano. K tomu i panickou úzkost, deprese a Agorafóbii.

hanko no tak to ja mam taky..Kdyz ho nemam tak tkovej neprijemnej pocit, ze kdyby se mi neco stalo tak si ani nemuzu zavolat pomoc a nekde zdechnu:)

Zuzko, konečně nějakej zvířátkovej človíček :o))) Já mám taky starosti, ale s pejskem. Máme Golden Retrievera Snoulíka, měl operaci nožičky, je to asi měsíc a půl a už zas kulhá a pořád si to líže. Asi ho to hodně bolí a mě taky, když ho vidím. Snažím se mu nějak pomoct ale nic nepomáhá, už tam má úplně živé maso. Nevíš o nějaké mastičce co se dá koupit v lékárně na hojení ran pro pejsky a kočky ? On měl díru od polštářku na tlapce až nahoru a měl tam nějaký nádůrek a jak se mu to hojí a dorůstá tkáň, tak to má živé.

Ovce AD to vyřešit nemusí,ale může ti to pomoci ppotlačit ten strach,za zkoušku nic nedáš,každý máme něco,já zase nevylezu bez mobilu a nedej bože,aby se mi vybil,tak se složím

ty mas taky PP? jak se to u tebe projevuje?

Ovce, já mám také to samé, kort když jsou tepla, tak mám pocit, že mi pořád vysychá i v noci musím mít neustále láhev 1,5l vody u postele. Ale mě to nesere, protože si říkám, no a co. Vždyť pít se má a voda mi nijak přece neuškodí a když mi ještě ke všemu pomáhá, tak ať si každý trhne nohou, komu to u mě bude vadit.

no a timhle vsim se u me vlastne rozjela PP..Ja uz 3 roky nevyjdu nikam ven bez piti protoze mam pocit, ze jkmile se nenapiju tak dehydrataci omdlim a tak..Bez vody proste nevyjdu ani s kosem..Jsem za to na sebe s prominutim nasrana ale nemuzu si pomoct. myslis ze by to vyresila AD?

Jituš B.,k něčemu se ti přiznám. Měla jsem od dětství problémy s muži. Bála jsem se jich, oni to ze mě cítili a většina si jich pak na mě začala dovolovat, protože jsem jim to dovolovala já. Stačilo,že jsem je viděla naštvané nebo rozčilené a ještě když začali řvát, rozbrečela jsem se a nikdy jsem se na nic jakoby proti nim nezmohla a jen jsem se nafoukla, ale to nic neřešilo. Měla jsem tento komplex, jak už jsem psala kvůli svému otci, byl to takový typ "diktátora" cholerika, kterému se ve vzteku jako by "zatmělo" a nevěděl, co dělá. Musela jsem toto všechno odbourat. Za 1.jsem si troufla svému otci konečně před pár měsíci říci svůj názor,že mi tím neustále jen ubližuje a že už to nechci poslouchat. Nepochopil mě, tak jsme se přestali stýkat. Ano, kolikrát si na něj vzpomenu (i na pár hezčích zážitků), ale ty horší už ve mě převládají, takže jsem nyní taková volnější a svobodnější. Také musím pochválit mou kinezioložku, která mi také hodně moc s tím strachem z mužů pomohla. Už si to někdy Jituš B. zkoušela?

to mne se stavalo driv taky. Ale ja jsem couvala z jiejch duvodu. Bala jsem se treba, ze s tim neznamym klukem nekde pujdu a treba me chytne ataka a ja omdlim nebo neco podobnyho..

ovce - už se mi to stalo asi 3krát. Když se blíží setkání, tak hledám různé výmluvy a tím to končí. Ještě jsem k setkání nesebrala odvahu. Prostě se chlapů bojím a v každém vidím masového vraha žen.

jitko proc couvnes?

evíku a jaky AD beres?