Panická porucha PP7

Lily, ty jdeš k Praškovi do stacionáře?, Já tady skoro nic ted po návratu ještě nečetla,jen zahlídla cosi mezi řádky ...pokud ano, držím palce a ty se drž zuby nehty , půjde vše jak po másle,protože ...musí!:-)ahooj.

PETRA?? sem některá psala o LT a potížích,pokud čteš, pisni, co přesně ti ted je,pokud chceš...já to asi nestihnu ted v nejbližších dnech listovat dopředu,jen jsem si všimla,že píšeš o LT a o hovoru se mnou kdysi...už si nepamatuju:-(

letííím----------

Klárko--agorafobie, pokud jsi u těchto stavů cítila i panickou úzkost,strach,-potřebu co nejrycheji utéc z místa,kde ti je či může být špatně, tak to je ono,co tu má věšina z nás-oanická porucha s agorafobií.Tímtéž trpím i já,ale po léčbě AD jsem se podstatně zlepšila,vlstní paniku už nemávám, pokud se nevyhýbám všemu,co k životu patří,aktivitám ,které jem dřív nemohla vykonávat,tak se už o PP nehovoří,jen o takách-náhlých přepadovkáh pocitů agorafobi,ale pokud jsme storpo srozuměna s tím,oč jde,že neumřu,že to je jen psychické a že už to přeci tak dloouho mám=znám,nepanikařím a snažím se to potihoučku v sobě udusat,típnout jak kuřák špačka.POOMOC hledej:u odborníka-já pro předepisování AD u praktiků moc nejsem,čili psychiatr.ambulance--neboj nejsi blázen a není to ostuda,dělej ze svých potíží přednost,:-),funguje to-aspon u mě,pak ten ti poradí a předepíše AD,doporučí nejspíš kombinaci s psychoterapií-pokec u psychologa a pak až ti bude natolik Ok,bys mohla se sebou něco dělat a hlavně chtít to dělat,vyraž si pomalu na ta míst,která tě děsila! Pomalu , ale jistě bys měla cítit úspěchy,které tě uspokojí a posilní do dalších kroků.Tohle jsem vše zkusila na sobě,nežvatlám tu:-)hrdinské skutky falešné či tak něco,ale pravda je,že díky dobré dr-pschiatričce a pasujícím AD bych těch uspokojivých kroků nebyl schopna.Nikdy.
A jak dlouho tohle vše máš?I to je důležité pro rychlost léčby,čím mín,tím líp:-).hodně zdaru...

Chcípám vedrem,dvakrát dnes bus s oběma dcerkami vč. kočáru do beznízkopodlažních busů,sekáče,doma pračka,i něco v ruce--po dovolené je toho vždy víc,a letím ještě oškubat.

Evo krk-je ti už líp??

Lily, já tenkrát brala vlastně to samé dávkování jako teď. 3 kapky ráno a 3 večer. + ten Buspiron a Fevarin. Někdy jsem si Rivotril nemusela celé dny vzít, neměla jsem potřebu, to bylo když zabral Fevarin, což byl v té době první lék asi po roce a půl který mi začal pomáhat a Buspiron hodně blokoval právě ty fyzické projevy. Ale tahle kombinace antidepresiv a Buspironu prý musí být pod stálým dohledem, nesmí se kombinovat, zrovna teď naposledy jsem se doktorky ptala, jak je možné že mi to tehdy takhle předepsala a vysvětlila mi, že když je to pod přísným dohledem, nemělo by to působit negativně a že to taky funguje jen u někoho a hlavně se mnou už nevěděla co dělat. Já nikdy věci jako Neurol, Lexaurin atd dlouhodobě nebrala, mimo toho Rivotrilu, tak to nemohu s něčím jiným porovnat. Má pro mě ale několik výhod - jak je v kapkách, zabere hodně rychle a při záchvatu má velkou výhodu že si když stále nepomáhá dávku lépe naregulujuješ, třeba jen o kapku. To mám od doktorky dovoleno, mívala jsem i záchvaty, kdy jsem měla v nohou takové křeče, že jsem se nemohla postavit. To někdy zabralo až třeba 5 kapek. Ale v žádném případě se tím neřiď, to se musíš poradit s lékařem. Ale jestli Ti jde o to, že se bojíš závislosti, já si myslím, že z velké části je psychická a u Tebe bude, když se toho budeš bát a furt to řešit (no já jsem šikovná, Hančina škola zabírá :o)) ). Já fakt neměla nejmenší problém, a i teď když to nepovažuji za nezbytně nutné, Rivotril si beru jen když je nejhůř, někdy na něj stejně zapomenu a ráno, když musím pracovat tak by se mi stejně chtělo spát. A večer když je mi dobře (což tedy v poslední době bohužel není) tak si ho taky neberu, beru ještě před spaním to Trittico, byla bych ráno hotová. Jediná jeho nevýhoda je v tom, že když na mě jde silný záchvat a já to nechám a on se rozjede, tak ten Rivotril stejně už nic moc nezmůže a taky působí poměrně krátkou dobu. Alespoň na mě. Ale abstinenční příznaky jako takové po vysazení neznám. U mě to bylo okolnostmi, já byla naprosto rozhodnutá, že ty léky nepotřebuju, že je nechci, že tu nemoc nakopnu. Blbě mi bylo týden, měla jsem záchavaty, samozřejmě, jen jsem si nebrala léky. Nic příjemnýho to nebylo, ale těch 2,5 roku který jsem mezi tím a tím co je teď prožila mi za to stálo.

XXX... buď v klidu, bude to asi tlakem, je mi taky na omdlení a v hlavě mi duní tak, jakoby se mi tam usídlila Metallica... tedy ne že bych ji neměla ráda, ale co je moc to je moc.

Klárko, mně předepisuje antidepresiva a anxiolytika můj praktický dr. Taky jsem trpěla agorafobii, ale po pár sezeních u psycholožky jsem to začala zvládat.
Holky, já mám hlavu jak střep, vypadám jak Inčučúna s čelenkou(mokrým kapesníkem)... jen to péro mi chybí. Mám žízeň, že bych vypila snad kýbl vody.
Ivčo, ani jsem netušila, že to jde bez uspání, ale mě to břicho bolí teď stabilně, tak si asi raději zase zchrupnu. Stejně tam mám zůstat do rána, aby mi ještě zítra udělali kontrolní vyšetření krve.

anxiolytika - sem blbka

Klárko to co popisuješ vypadá buď na nějakou úzkostnou poruchu nebo agorafobii, já s agorou zkušenosti nemám, ale řada lidí tady ti k tomu může říct víc. A jakého doktora navštívit, určitě psychiatra, který ti může předepsat léky (antidepresiva nebo antioxylika). Já si nechala poradit s výběrem psychiatra od obvodní, ale není to nutné a můžeš si zavolat a objednat se sama, bez nějakého doporučení. A zřejmě ani psycholog by nebyl na škodu, pomohl by ti zvládat situace kterých se bojíš.

Ahoj holky, všechny vás zdravím, až teď se dostávám k počítači a koukám, že vás to dneska pěkně kosí. Mně bylo blbě včera, ale dnes jsem od rána dohnala resty ze včerejška a už hodlám jen lehce dodělávat nějaké lehčí práce.
Hani, takže až se ti rozjela i hlava? A co dos, ještě ti z něho teče? Holka holka, soucítím s tebou.
Evíčku, u tebe jsem ráda, že je ti líp.
Ivčo, ty si teda užíváš, nejdřív zlikviduješ PP a agoru a tohle ti teď dělají záda.
Jo, a chtěla jsem říct Martině, jak se mi pěkně čtou její výlety, vyzařuje z toho klid a pohoda, tak si tu rodinku na cestách představuju.
Lily, každý den si na tebe vzpomenu, jak se ti blíží nástup do léčebny. Moc ti přeju, aby ti pomohli.
XXX, vždyť už jsi byla zdravá, třeba to opravdu bude jen počasí a co na to manžel?
Leno, tobě budu držet palce v sobotu, až budeš prožívat návrat dcery a ty mi zase prosím drž palce v neděli, až pojede syn naším vrakem do Frýdlantu a v pondělí zpět.
Vyšiluju stejně jako ty, i když rozum mi nadává a Pajka s Hankou mi jdou příkladem.
Jinak s tím kotětem, jestli bylo zajeté a vidělas to tak taky chápu, že to nemůžeš dostat z hlavy, my jsme takhle přišli asi o tři kočky /střídavě jich u nás žilo od jedné až po šest/. Když se k nám zatoulalo kotě a rozhodlo se, že u nás bude bydlet, tak jsem ho nejdřív tak na pár dnů zavřela doma, aby si zvyklo a pak teprve začala pouštět na zahradu. Ale to víš, kočky jsou zvědavé a holt opatrnější a silnější jedinec přežije. To je zákon přírody a přestaň se tím trápit, už takhle máš starostí dost.
Lucko, taky tě zdravím a budeš mi zářným příkladem, že PP a agory se lze zbavit, ale u sebe pochybuju, trvalo moc dlouho, než jsem s tím začala něco dělat.
Vashko, kouknu na ty stránky.
zatím pápá

ahoj.uz delsi cas pocituji uzkost, neustale si delam z neceho obavy. Bojim se jezdit autobusem a vlakem, chodit na jidlo do restaurce a vycestovat z mesta (bojim se ze mi tam bude spatne a bude se mi chtit zvracet), a tak se temto vecem naprosto vyhybam.ale uz takhle nechci zit.je to omezujici. komu to mam rict? kdo mi pomuze? za kym mam jit? za jakym doktorem?

Jo, jo, Hani,
možná přijdou zase místní přeháňky, dnes je fakt dost dusno, chodím doma jen v plavkách a ponožkách. Mně je celkem fajn, tak jsem ráda, že výlety jsem zvládla bez větší únavy :-)

Ahoj všem ,večer už mi bylo nic moc a dnes ráno vstávám a zase zaléhám a blížil se můj oblíbený stav,tak jsem slupla prášek ,bylo mi na omdlení,děsně,a moje obvyklé ledové nohy ,nízkýá tlak a já zralá sebou fláknout,vždy když to člověk nejméně čeká a to každou středu chodí Danča uklidit barák,tak jí říkám Dančo je mi zle ,jdu ležet klidně uklízejte,tak jsem vypila litr vody,snědla 2 banány ,pudink,a hlava mě bolí jako střep,ale venku je děsně a můj barometr dělá uděsné věci,takže si myslím,že tentokrát to opravdu počasí zařídilo,nebo alespon přisolilo,a musela jsem vytáhnout spray na astma.Jestli dnes nebude buřina,tak blbý,tak takhle jsem na tom já.Kocour je stále na veterině.

ahoj vsichni, po dlouhe dobe se ozyvam...potrebuju se vymluvit....

Po dovolene mi bylo moc fajn, ani jsem tu nebyla, ne, ze bych o vas nestala, ale chtela jsem se co nejvic venovat malemu a netravit tolik casu u pocitace....mela jsem se fkat fajn, zadna panika, uzkost, ani nic podobneho...zacala jsem chodit ven mezi lidi, naucila jsem se odpocivat, sverit maleho treba nasim a nekam si s manzou vyjit...az vcera...meli jsme hezky den, na koupaku, na pivu s kamosema atd...vecer jsem se rozhodla, ze pujdeme s kamoskou na vino a chlapi budou hlidat deti...strhla se u nas velka bourka, tolik vody jsem snad jeste nevidela...jak presla, sli jsme do baru-jen jsem si objednala vodu a udelalo se mi moc zle...takze jsem asi za pul hodinky byla doma...manzel me uklidnoval, ze je to jen zmena tlaku, ze po te bource je to des, vzduch se vubec nevycistil...tak jsem sal v klidu spat,uz mi bylo lepe...mela jsem uplne pocit na omdleni, ale bylo to uplne jine nez pri zachvatech paniky...rano jsem byla v klidu, i kdyz jsem premyslela a v duchu se vlastne bala, aby se panika zase nevratila, kdyz uz mi dala tak dlouho pokoj....snazila jsem se vsak na to nemyslet a za chvilku jsem byla uplne v pohode...no, a pri dnesnim obede u kamosky se mi zase udelalo spatne-zase na omdleni, ale zase jine, nez zachvat...z jedne strany si rikam, ze to je asi tlak, protoze venku uz je zase hrozne horko a dusno, ale z druhe strany ve mne zase hloda cervik, ze se to vraci...a ja uz fakt nechci...nemuzu se toho zbavit...jsem docela v pohodre, jen me zase boli hlava a jsem unavena...ze by to prece jenom byl slaby zachvat? Citite se taky ted nejak divne-napr. kvuli pocasi?Nebo se mi to fakt vraci? Diky a hezky den vsem...

LENKO,ty na tu kyretáž se necháváš uspat, ju? Já mám známou, která na ni byla před pár dny a když se před tím zákrokem ptala doktora, jestli musí být uspaná, že trpí úzkostmi a depresemi a že už je přecpaná lékama, řekl jí že nemusí, že to skoro nebolí, jen to je divný pocit, ale že většinou uspávají nebo dávají aspoň třeba Tramal injekci jen proto, aby se ženy nebály tolik, protože prý k němu většinou chodí s tím, že říkají "jedna paní povídala, že na tom byla a bolí to, chci uspat." Ta má známá trpí i strachy, ale nenechala si nic dát a řekla že nic jí nebolelo, takže šla hned po zákroku domu a v pohodě.

Ahoj holky.
A ahooooj Lucieee, Tebe už jsem nečetla pěkně dlouho. Děkuju za krásné psaní:-) Ve 12 mám přestat jíst, pít, žvejkat apod. a v 7 večer mě manžel veze do vinohradské nemocnice. No a snad zítra ráno pojedu domů.
Hanko, koukám, že Tvůj syn je to samé co já. Moje mamka si se mnou taky užila co se týče různých zraněných a opuštěných zvířat. No a pak si užíval manžel a vlastně si užívá doteď. U nás našlo útočiště už tolik zvířat, že se někdy divím jak to se mnou manžel mohl vydržet. Ale i vlastně díky němu jsme tu měli různá mláďata... například jednou mi přinesl 5 malých kalousů, několik ježků, kosáky a poštolky nepočítám.
No jdu se ještě nacpat a napít, abych to pak vydržela. Zatím ahoooj a mějte se krásně.

Lily,
tak Ti držím pěsti na 15.8., na nástup do léčebny a už dopředu si tam představuj, jak Ti to bude pomáhat a jak se Tě všechny nepříjemnosti, kt. v léčebnách číhají vyhýbají. HODNĚ SIL!

text

Ahojky Olí, Lily a další.
Občas jsem sem nakoukla, ale než jsem to stačila dočíst a něco vám písnout, tak už jsem nemohla vydržet se zády. Konečně PP a Agoru jsem tak nějak vyhnala a snažím se nyní snižovat dávku AD (beru jen přes týden 1/2prášku denně z 20mg Citalopramu a ráda bych je i v budoucnu úplně vysadila, ale nevím, jak to bude trvat dlouho), tak mě začne opět zlobit ošklivá krční a hrudní páteř blokováním. Ale musím říci, že já už to měla docela pomalu lepší od pobytu v nemocnici pod kapačkama s krunýřem na krku a pak ještě po 4-ech týdnech obstřiků, jenže jsem se pak dostala do špatných rukou špatné rehabilitace a už se to se mnou veze. Přitom má neuroložka jim to výslovně už zakázala odblokovávat a mobilizovat, protože mi to provozovali dvakrát do týdne a mě už to prakticky tak vyšoupali, že se mi to blokovalo už obden. "Milým a RÁDOBY ODBORNÝM SESTRÁM S REHABILITACE" jsem ještě i ten napsaný zákaz od neuroložky okopírovala, ale bohužel to nepomohlo, protože při 2.návštěvě rhb mě opět tak zřídili, že mě přímo už oni sami zablokovali jak krční tak hrudní páteř, takže kolikrát sotva dolezu do práce. Na zítra a pozítří jsem si ale už musela domluvit se šéfem dovolenou, protože se to nedá ještě chodit do sedacího zaměstnání :o( Takže nyní mi nezbývá nic jiného, než si dávat krunýř, dávat si teplé suché obklady a více hajat.

Jinak by mě zajímalo jak u ZUZKY pokračuje léčení "čiči" a těch puchýřů či vyrážky, zda se to už aspoň vysušilo na strupy a zlepšuje se to?

Také bych chtěla něco ke stravování. Ve 14-i letech jsem začala mít velké problémy díky hormonům (to víte, puberta) s váhou. Přišlo mi, že jsem snad tloustla už i po blbým rohlíku. Mně se vždycky od dětství lidi smáli, že když je vítr, abych si brala do tašky cihlu, jinak mě to odfoukne atd. jenže v té pubertě jsem během ani ne půl roku nabrala hodně kil (po celém těle). Bylo to pro mě najednou hrozné. Vůbec jsem se v těch kilech necítíla dobře. Až do 18let mi to šlo pořád nahoru, i když už ne pak až tak rychle, ale přece. V 18-i mě děsně psychicky dostala maturita a můj bývalý přítel, že jsem nemohla sníst skoro už ani ten rohlík za celý den, takže jsem během půl roku zhubla 10kg. Po té jsem musela začít chodit do Gastroenterologické poradny. Díky nim jsem se naučila jíst v malých dávkách a hodně často a od té doby, ať jsem měla období, kdy jsem třeba půl roku skoro jen ležela, protože jsem byla po úrazu nohy a pak i po těžké operaci kolena, držela jsem si skoro pořád svou váhu (max.když jsem měla velký stres, shubla jsem třeba 4kg, ale v pak je zpět zas nabrala, když to přešlo). Je to opravdu nejlepší, co člověk může udělat. Vždycky, když mě někdo vidí jak si dávám do nosu o víkend třeba i ve 22h (hranolky s kuřecím masem nebo baštím čokoládu aj.), říkají, že budu tlustá, musím se tomu jen smát. Já totiž musím přiznat, že jídlo je pro mě "hodně". Nedokázala bych držet diety nebo jíst jen nějaká jídla. Dopřávám si to, na co má mé tělo chuť a v jakoukoliv hodinu. Samozřejmě ale, že by se to s těma sladkostma nebo hodně tučnýma jídlama nemělo přehánět. Také mi připadá přiměřené - jíst maso jen tak 3x do týdne a víc se stravovat tmavým a celozrným pečivem nebo těmi potravinami bez chemických úprav, ekologické aj. jak píše myslím LILY. Zkrátka ale VŠEHO S MÍROU. Takže věty typu

Dobré ráno.

Lucko ahoj, děkuju za pozdravení,holky jsou fajn ,to jo,J na lísání moc není,max. se mnou někdy.Mimčo už stojí s oporou, v ohrádce taky docela rádo přebývá a hraje si.Umí pápá, paci paci.Dva zuby na obzoru.
Mějte se všichni doobře.Jdu dnes do ulic a k chocholouškové.

Dobré ráno všem, pro Olgu, šáchor je rostlina jak psala Dituša a některý kočky jí milujou jako ta moje, můžeš se kouknout tady http://pets.webshots.com/video/3046802310041901607yfZmSz

víc už sem zatím přečíst nestihla, mám na pilno, tak zatím pa

Manžel mi před chvílí namasíroval ta bolavá záda. Sice bolí dál, ale bylo to hezký :o))