Panická porucha PP7

Oprava - ulolněně pohybují děti

Lily: Psychiatrička mi nabídla dvě řešení. Hospitalizaci nebo denní stacionář. Já se snažím doboxovat stále na tu psychosomatickou kliniku do Prahy, i ona se tam pokoušela dovolat, asi mají dovolené, nevím. Tady prostě nejde sehnat dobrý terapeut, asi nejsou nebo mají plno. I když jsem čekala, že pojedu hned, kvůli tomu co jsem včera udělala, kupodivu mi nevynadala, protože sleduje i ty mé zdravotní problémy a je v kontaktu s mým praktikem. I jí se zdá, že to trvá moc dlouho a je to hodně vysilující, příští týden se u ní mám zastavit večer než odjedeme na ten výlet, udělá si na mě čas, taky chce probrat ty léky a říkala, že existuje i možnost léků, které mě sice budou utlumovat, ale budou mi na tyto stavy zabírat stejně jako injekce, aby se neopakovalo to co včera. Myslí si, že to všechno spustilo jak jsem byla nemocná, měla jsem horečky a nějakého bacila v těle a začalo se to léčit pozdě. Když jsem tenkrát dostala prvně záchvat PP bylo to po trhání zubu bez umrtvení. A ten buspiron mi skutečně nic nedělal, je to takový zvláštní lék, on zabere naplno po hrozně dlouhé době, to není jako když si ho vezmeš a je Ti zrovna zle. U mě je to takový složitý, problémy v manželství jsem začala mít právě když jsem tenkrát onemocněla. Manžel to nějak nepobral. Hrozně nás to odcizilo. Já jinak mám s mámou super vztah, ale ona má hrozně starostí a nikdy o tom nechce mluvit a tak vlastně dělá stejnou chybu jako já. Já jsem dlouho všechno držela v sobě, hrála jsem si na hrdinu, že všechno zvládnu. A pak člověk zjistí jak je křehký. A že to snad nikdy nepřestane. Jeden den je Ti dobře a říkáš si, bude fajn, zvládneš to a druhý den to udeří ještě víc a je ti to líto a přijdeš si bezmocná a k ničemu. I když si třeba s manželem nerozumíme tak, jak by to mělo být, nebyl by se mnou 13 let a nevydržel všechno tohle a dneska se zachoval nádherně, pořád mě hladí a utěšuje, že léky zaberou, že musím vydržet, to nikdy nedělal, obvazuje a čistí mi ruku, dneska uklízel, nakoupil, udělal mi jídlo abych alespoň něco snědla. Je to nějaké jiné, než jsem čekala. Příští týden pojedeme na výlet, když mi bude zle, prostě se vrátíme. Víš, já měla strašně těžký život od dětství a možná to mě blokuje, abych žila naplno. Pořád žiju ve strachu, že když je dobře, dlouho to nevydrží. Co sem chodím, je to prvně kdy jsem se dokázala otevřít úplně cizím lidem. A moc v tom neumím asi chodit a někdy jsem asi neomalená a nechtěně ublížím lidem, které mám ráda. Cítím se prostě bezmocná, že mě tělo neposlouchá a duše bolí. Nejvíc mě trápí to dýchání, nikdo neví co to je, nikdo nic nemůže najít,co bych dala za to, kdybych se mohla nedechnout. Kdyby to denně trvalo chvilku, to bych zvládla, ale pořád ? To bych to pak líp snášela. Vyřazuje mě to z provozu, když se snažím manuálně něco dělat, jsem hned vyčerpaná. Proto si říkám, zlatá PP, od té jsem alespoň věděla co čekat. A žlučník je fakt asi spojenej s psychikou. Kdybych nešla na to srdce, vůbec bych nevěděla jakej bordel tam mám. Když mě někdy chytnul, tak jsem to brala tak, že jsem si prostě dala ostré jídlo a jen si ho podráždila. Ale před měsícem jsem měla koliku jak řemen. A stejně by mě nenapadlo, že to je tak drsný.

Evíčku,
jak Ti Lily psala /ZDRAVÍM TĚ,LILY!/, napojuju se přes mozek na dálku na Tebe kyvadlem, které držím v ruce a kýve se mně - podle otázek dává odpověď, takže:

Od ZVRACENÍ si objednej v dobré lékárně / špatná Ti to neobjedná, ale dobrých lékáren je dost/ - homeopatikum BRYONIA 5 CH a při každých nápincíh na zvracení VYCUCEJ 3 KULIČKY.

Diagnostika Tvého fyzického zdraví:
Máš oslabenou energetickou dráhu ŽALUDKU. Budeš na to užívat to homeopatikum, a pokud máš ohřívací láhev - termofon - tak si tam dej teplou vodu a přikládej do míst žaludku - pod levá žebra.

Rozbor PSYCHIKY:
- podle mé intuiece jsi prodělala těžká období z dětství v 10 a pak v 15-ti letech, tam hledej příčiny Tvých psych. trablů

- rozbor podle tarotových karet:
Karta DESET HOLÍ UKAZUJE, že si toho v životě na sebe bereš příliš moc, jsi přetížená povinnostmi - nezvládáš nápor života, měla bys si ulehčit práci i starosti a začít se dávat do klidového živ. režimu. K tomu pomůže poslech relaxační hudby, procházky, koupele ve vonných olejích, cvičení jógy apod.
Asi každý, kdo co na Tebe "navrší" za starosti, tak to odkývneš a nedokážeš říct ne. Jsi přeplněná jak tlakový hrnec a strašně moc potřebuješ odpustit páru. Možná, mělas doposud pocit, že musíš být superman v ženské podobě - vše zvládat a vypadat, že vše je hračka, i když máš možná problém vůbec se základní existencí - i já jsem byla stejná.

Život bereš hodně upjatě a ve sférách povinností, což také znám. Sleduj, jak se uvolněnně pohubují a projevují děti a zkus se začít také tak chovat. Léta jsem se to učila podle života mé kamarádky, kt. má teď už 4 děti a zvládá je levou zadní. Bere život s lehkostí, neskuhrá, pracuje ráda, ale také RÁDA ODPOČÍVÁ, byť tvořivě či energicky /sport atpl/ A UŽÍVÁ SI, což je nesmírně důležité. Toť je vše. Hodně sil do nového života Ti přeje - M.

Evíčku jsem ráda,že jsem tě vyprovokovala a že jsi napsala.Zavolat mi můžeš kdykoliv,tohle jsi psát neměla,jsem typ člověka ,který vždy pomůže i když sám nemůže.Můj pan docent mi stále říkal,myslete trochu na sebe,alespon trochu.Já to prostě neumím na tebe nemyslet.A také mě napadlo neměla jsi nějaký salát či něco k jídlu ,volala mi známá z Moravy,že šíleně zvrací,že je jí hrozně zle a trvalo to celý den,bylo jí prý šíleně.A od žlučníku také může být takhle zle,ta bolest jde až do zad.Evíčku jinak dnes tu byla bouřka,pak lilo a lilo,ale ten vzduch se moc nevyčistil.Ted jsem s Terezou hodinu krmila kocoura injekční stříkačkou,vypadá děsně,plive to a pokud nebude žrát umře hlady,těžko může být na kapačkách měsíc.Tak vydíš mám veselo...................v uvozovkách.Tak se nezlob ,ale mě ta sms strašně vyděsila.

text

Lily, já jsem ten buspiron měla v podstatě až v poslední fázi léčby.Brala jsem ho denně, společně s AD. Já teď nevím, ale myslím, že se dělá taky v různé síle, nebo jak bych to řekla, ale možná tu někde ještě budu mít krabičku a tam by mělo i být napsáno kolik jsem jich denně brala. To už si skutečně takhle z hlavy nevzpomenu. A u něj jsem s odvykáním taky žádné potíže neměla. Určitě na lekarna.cz bude příbalový leták, jmenuje se to Buspiron EGIS a určitě tam bude napsáno, k čemu přesně lék slouží. A nebo se zeptej lékaře, ten Ti to řekne určitě. Ten žlučník mi taky zatím brát nechtějí, musím na sono břicha a podle toho, jak jsou kameny velké se prý uvidí. Ale jestli by mi to mělo dělat takové potíže, nechám si ho vyndat stejně.

Evíčku, je dobře, že už ti je líp, zdravím Lenku i Lily a jenom v rychlosti sděluji, že Pajka Vás všechny pozdravuje, nestíhá na net, mají v práci fofr a v noci se jde raději vyspat.
Takže všem dobrou noc, tady se přehnalo něco hroznýho, obrovská bouřka s kroupama, vichrem a průtrží, že ulicí tekla řeka, ale pročistilo to vzduch......

text

MARTINA: Děkuji za nabídku, přírodní léčbě se nebráním, už takhle do mě cpou chemie dost. Co mám pro to udělat, tedy pro ten Tvůj "posudek" :o))

Jinak Pajka a ostatní mají jídelníčky v mailu. Pokud jsem je někomu omylem neposlala, omlouvám se a napište si prosím o ně znovu.

Tady nejde o extrém, mě už je teď mnohem lépe, právě že moc dobře chápu, že jsem Ti tou SMS ublížila a dobře víš, že i kdybych se tu měla plazit po zemi, rozhodně bych se nepokoušela Ti volat. Jen jsem si to špatně vyložila, taky jsem asi začala hodně zmatkovat, protože jsem nevěděla co se mnou je, co se děje. Samozřejmě mě napadl ten žlučník, ale tohle bylo jiné, bylo mi strašně zle od žaludku, záda mě tak bolela, že jsem měla potíže se zvednout ze židle a musela jsem, protože jsem stále jen utíkala na záchod a zvracela a zvracela, tím pádem mě záda ještě víc bolela, šlo mi to až do hlavy, snažila jsem se tu uklidnit jak to jen šlo, ale moc možností jsem neměla. Takové bolesti jsem snad nikdy nezažila a jak jsem začala panikařit, spustil se mi do toho asi záchvat, ten klasický, nemohla jsem si ani vzít léky, tedy vzala, jenže to bylo jedno, protože jsem v sobě nic neudržela. Navíc jsem nemohla dýchat, takže jsem se ještě musela snažit, abych se neudusila když jsem pořád musela zvracet. To trvalo až do rána, než mě manžel dostal k doktorce, ta mi dala injekci na uklidnění, poslala mě ještě za praktickým s těmi zády a zvracením, protože jsem byla dost dehydratovaná. Jak jsem pořád brečela, mám oteklá víčka a musím si kapat do očí. Doktor mi na zádech našel nějaký otok, dal mi léky na zánět a proti bolesti. To mi docela i pomohlo a pomalu záda povolují a i to dýchání je lepší. Když jsem měla operaci na zádech kvůli bulce, to je právě tam kde jsem měla ten otok, mám tam velkou hlubokou jizvu, asi to na něco začalo tlačit. Tak mám ještě jít na RTG páteře a k lékaři, který mi vyndaval tu bulku, aby se podíval, jestli se to tam znovu neudělalo. Takže je to asi kombinace psychiky a tohoto. Takže si mě budou zas posílat od čerta k ďáblu.
Jo a ty texty jsem fakt nepsala , proč bych to dělala. Myslím že vím kdo je tam dal, je tam link. Spíš je sprostý, že použil mou přezdívku.

Hanko,máš pravdu,to moje hlášení jak žít zní fakt blbě a určitě si nemysli,že mně se tohle všechno daří..jenom jsem chtěla ty netrpělivé se stálou otázkou proč já.. a kdy to skončí,ubezpečit,že pokud se alespon trochu nepřiblížej tomuhle ideálnímu stavu,nezlepší se to...vím to z vlastní zkušenosti!!
Chudák kocourek,ten doktor z vás jasně tahá prachy..poradte se s jiným!!
Evíčku,nelitovat se,nepřestat sem chodit,bylo by to škoda,i ty pomáháš svým život.příběhem ostatním!!!Přeju hodně štěstí v léčbě!

Evíčku a vidíš zase extrém,tady ti všichni podáváme pomocnou ruku a myslím,že si jí podáváme vzájemně,nikdo tě nechce odkopnout.A to jestli já budu nebo nebudu chodit na pp je můj vnitřní problém a ne vůbec tvůj,udělala jsem to i na 5 nebo 6 ,že jsem tam určitou dobu nechodila,kvůli sobě.Takže zase to přeháněj do extrémů.Mně opravdu včera nebylo dobře a tvoje sms první ráno mě vyděsila,to se nezlob.A proč jsi zvracela od žlučníku.Nezaháněj sebe do extrémů,najdi si opravdu psycologa dobrého,já ho hledám také a zbytečně nedělej věci,které nechceš dělat.Jako např .chodit na pp nebudu,proč zase extrém.Vždyt je jedno jestli jsi poslala ty články o nic nejde.No tak Evčo nehloupni.Tady všichni chtějí ,aby ti bylo lépe,nám všem ,aby bylo lépe,tak nedělej ukvapené závěry.

OLGA: Já jsem ty texty nepsala (nevkládala), navíc jim vůbec nerozumím,zřejmě si někdo chtěl dělat reklamu, proto jsem na ně také nereagovala, takže mě neobviňuj z toho, že mi bylo asi natolik dobře, že jsem tu všechny měla touhu poučovat. A bohužel nevím, jak to má Dituša doma, jen jsem se zeptala jestli tu ještě někdo je. Tímto se jí omlouvám.
LILY: já se u psychiatra léčím od 3. března letošního roku po dvou a půl letech bez obtíží. Buspiron jsem tehdy brala, jak jsem psala informace které mi dala lékařka, podává se právě na fyzické projevy nebo na uklidnění a není návykový.
HANKA: Tobě se omlouvám nejvíc, máš pravdu, jsem sobec. Asi jsem si špatně vyložila, co jsi mi povídala do telefonu. Bylo to hloupé a sobecké. Nemůžu za to, že mám takové výkyvy stavů, nevybírám si to, kdybych se neléčila tak neřeknu, kdybych měla jen PP možná že bych byla ráda, protože bych alespoň věděla co se děje. Ale já se léčím u odborníka, snažím se najít terapeuta, snažím se být alespoň trochu nad věcí, i když si možná někdy namlouvám že je mi dobře a není to pravda. Kdyby mi někdo řekl, co mi je, věděla bych proti čemu stojím. Ale já to nevím a už vůbec jsem nečekala, že se to vrátí. Já s tím nechci bojovat roky nebo celý život. A pokud si tedy můžu sama za to, že nemám kamarádky, asi je to tak lepší, asi jsem prvně v životě přijala podanou ruku a neměla jsem to dělat. Měla jsem si uvědomit, že nemůžu chtít pomoc od někoho kdo ji sám potřebuje a já bych mu ji u tuhle chvíli nedokázala dát, i kdybych moc chtěla. A nedokázala jsem situaci zvládnout, protože byla nad moje síly. Takže se omlouvám a klidně sem choď dál, nemusíš kvůli mě, já tu nebudu.
A pro všechny kdo si ještě budete chtít kopnout, hospitalizovat se nechám, sama to považuji za dobré řešení, i když jsem skoro celou noc jen zvracela a bylo mi moc zle, vydržela jsem do rána abych si lékařce mohla zavolat. Takže mám ještě dost rozumu, abych věděla, že je to zlé. Doufám, že se tu všichni uzdravíte a nezlobte se, taky jsem se snažila.

Lenko přesně čelist,má zdrátovanou čelist ,tedy obě,měl krevní sraženinu v mozku,No prostě ho přejela dcera u nás na zahradě,tedy na dlažbě.Tak co ti budu povídat.Náš veterinář by ho byl uspal,ale nebyl tu a tenhle se rozhodl,že to v pohodě zvládne,no to vidím,brečí chudák a co já mu můžu pomoct ,nic,to je to nejhorší

Hanko, já vlastně ani pořádně nevím kde byl přejetý. Jen podle otoku mozku mě napadla hlava. A co mu vlastně operoval? Hlady neumře, proto dostával kapačky s infuzí.Spíš by mě trápil ten jeho pláč, to znamená, že má bolesti. Ach jo...nesnáším když se někdo trápí.

Tady je kdyžtak i můj mail: petrapat"centrum.cz

Dituš, můžeš mi, prosím, napsat, jak Ti bylo v průběhu těhotenství a po porodu? Rok a půl jsem brala AD, kdy se mi vše upravilo, pak jsem je vysadila, otěhotněla, ve 12. týdnu potratila :-( a zase mi začíná být zle. Chtěli bychom druhé mimčo, jen mám trochu strach po tom všem, jak mi bude. Kdysi jsi mi dost pomohla svými zkušenostmi, tak proto se na Tebe obracím.

Lenko on nepije ,nežere a chvílema pláče,už jsem vyzkoušela vše co má nejradši,nic,jak probůh tenhle doktor mohl říct,že druhý den bude žrát sám,v pondělí ráno ho operoval,od té doby měl jen infuze,antibiotika a léky proti bolesti,vše samozřejmě kapačkou.Dnes opět pojede na antibiotika a asi zase na kapačku.Proč jen jsme se nechali takhle blbě ovlivnit,náš veterinář říkal,to stejně nezvládne a bude se trápit,tenhle ne,a co jako ted to tedy nevím,přece neumře chuděra hlady.Na jednu stranu si asi ráda,že jsi doma vid?No to jsem zvědavá co ti dají za hormonální léčbu.Proč jen to ty ženský mají tak těžké,vid?
Lucie -hezky se to čte ,ale tedy hůře žije,kdo z nás i kdyby chtěl je schopen toto vše splnovat.Já bohužel ,ne i kdybych se přetrhla.

Jupíííí, slyším hřmění, tak snad bude konečně bouřka a mně snad přestane bolet kebule.
Jinak chudák Quasimodo dělá křena těm dvěma zaláskovaným šoumenům. Asi je budu muset rozdělit a Quásovi pořídit nějakou Esmeraldu.
A co jste holky říkaly emailu od Dandy - nové kočičí módě v Americe?? Hehee,tak mě napadlo, že bych si tu otevřela nějaký podobný salon a vylepšovala čičiny :-))