JSOU CHLAPI JEŠTĚ VŮBEC CHLAPAMA??

Hanzí, asi to tak nějak bude, ale nelíbí se mi, že ženám neustále podsouváš termín "jít za karierou".
Většina žen nejde za karierou ale za výdělkem a v tom je velký rozdíl. S našim výdělkem se automaticky
počítá, to je v pořádku - ale zase nemáme být moc dobré ? Bohužel, v dnešní době buď jsi dobrý,
nebo tě nahradí někdo lepší.
Znamená to, že by žena neměla studovat? Ale zase slušné místo je její
jediná jistota v situaci, kdy ji muž může kdykoliv a bez společenského odsouzení (viz Paroubek a Topolánek)
opustit.
To pak má ty děti živit z platu pokladní v samošce? Takže je to bludný kruh, žena která je soběstačná,
těžko hledá partnera, ale žena která soběstačná není, riskuje, že bude s dětmi žebrat na sociálce.
A není posláním samičky v první řadě zajistit mláďatům bezpečné hnízdo i tehdy, když se sameček nekonná?
Co si myslíš o tomto ?

Jo, dobrý... :-)

Z velké míry souhlasím, posunuly se role a tím vznikají nové třecí plochy na místech, kde by se to dříve nečekalo...

Věřím, že pocit nevyužitelnosti může zabít vztah mezi mužem a ženou... Proto je podle mě třeba to udržovat v nějaké rovnováze, tedy např. i když vím, že si tu náhradní žárovku umím koupit i vyměnit nebo že jsem schopná vyvrtat díru do zdi v místě, kde ji potřebuju, abych si mohla upevnit garnýže pro záclony, tak to prostě neudělám, ale mile požádám muže, že bych si přála, aby to udělal a když to udělá, tak ho pochválím, jaký je šikovný a jak jsem ráda, že ho mám... :-)
Takže si myslím, že je nutné tomu druhému dát prostor pro seberealizaci úplně ve všem, co je pro něj důležité nebo co má prostě rád..., v práci, ve sportu, ale třeba i doma v kuchyni...
Taky si myslím, že není dobré, když někdo hřeší na to, že ten druhý si umí všechno obstarat sám, ale pravděpodobně si o to ten příliš soběstačný koleduje... :-)

Hm, asi to bylo tak dlouhé, že jsem toho chtěl moc říct a posat to jen pár slovy mi nešlo. Jo ale o tomhle by se dalo psát spousty názorů, a dost jich bude stejných a jen pár jiných. Jde spíš o ten základ, o to že zde byla založena tato diskuse na téma o chlapech co nejsou chlapi. Já se jen snažím naznačit, že nejde jen osoudit, že ty chlapi už nějak nejsou to co by měli být, hledám spíš důvody, proč tomu tak není. Ano je jednoduché tu naspat, že jsou to bábovky, ale jde o to proč jsou takoví a také proč jsou ženy nějak víc náročné. Myslím, že se za tu dobu už zěšenil přístup žen a mužů v naší společnosti a ne vždy k lepšímu. Mám dojem, že díky emancipaci žen, dochází i k něčemu, co posouvá jejich soužití a potřebnost jeden druhého. Dneska jsou ženy samostatné soběstačné, proč né, ale nese to i negativum. A protože žena od přírody je nositelkou života, měla by tomu přispůsobit i svůj život, pokud toto chce naplňovat. Není to tak vždy, někdy jde jen za karierou a pokud má dítě a nemá toho hodného manžela, tak tím mmůže takové dítě trpět. A myslím si, že tak to od přírody nebylo myšleno, aby žena dělala to co původně patřilo mužům, ty na to měli víc času a i síly. Ne, že by to ženy nedokázaly, ale není to to, co by to mělo být. Také ženy co jdou jen za svou karierou, nejsou ty něžné ženy, jsou spíš trochu jako chlapi a pak je problém asi, aby našli sobě rovného partnera.
Já mám zkušenost, že pokud je žena soběstačná, já jsem také, tak je to docela problém, my vlastně jeden druhého potřebujeme jen na ten sex, ostatní umíme vyřešit sami a to je právě ten problém. Není potom lepší si jen někdy, někde na chvíli najít ženu, na krásný sex a žít si svobodně dál. Já jsem vždy s takovou ženou cítil takovou určitou prázdnotu mimo milování, takovou nevyužitelnost, nepotřebnost...vždyť ta žena si se vším poradila a na to dneska chlapi trochu hřeší, co by se namáhali, když jsou ty ženské tak chytré a soběstačné, tak ať se snaží.

Tak tady vidím ten problém, když bude žena soběstačná, najít takového psrtnera, který jí bude vyhovovat a i ona jemu.

Co říkáš tomuhle?

Jo, asi jsem idealistka, ale s pesimistickými sklony... :-)
Nemám moc zkušeností se vztahy... dalo by se říct, že mám jednu poměrně dlouhou zkušenost... :-) takže se vůbec nemůžu moc vyjádřit ke způsobům hledání nebo testování... ale měla jsem pocit, že fakt není až tak z čeho vybírat... :-)

ale zdá se mi Tvůj přístup typu "sňatky z rozumu" takový vyprahlý... Já jsem si velmi nedávno prožila velkou bolest z rozchodu... no ale teď jsme znovu vstoupili do stejné řeky a čekáme jestli nás sežerou krokodýli nebo jestli proplujeme... takže jsem do určité míry poučená a opatrná, ale zároveň si myslím, že láska je celkově povznášející a stojí i za to riziko bolesti...

Hanzí, tak se mi zdá, že jsme vyhlásili soutěž o nejdelší příspěvek... :-)

Víš, ono je to asi tak, že to není o tom, že něco je pravda a že něco pravda není, ale prostě každý posuzuje podle svých zkušeností a ty jsou prostě různé, takže asi to není nikdy jen černé nebo bílé...

Myslím si, že přístupů matek k výchově synů je spousta a taky je spousta druhů reakcí na stejný typ výchovy... někdo, kdo je vychováván, aby se držel maminčiných sukní může mít v sobě třeba něco, co ho nutí, aby se zrovna tomuhle vyhnul, tedy snaží se osamostatnit co nejdřív to jde, jen aby se maminčiny přílišné péče zbavil... někdo naopak využívá pohodlí zázemí co nejdéle a nic neřeší...
Co se týče matky, která se rozhodla vychovávat syna sama, protože prostě dítě chtěla, i když nebyla nikdy vdaná, protože prostě nemohla najít toho pravého, tak mám jeden příklad dost na očích a zblízka a musím říct, že ta rozhodně nechce mít z něho mazánka... je učitelka, peněz poskrovnu, takže žádný přepych, syn na základce, musí dost pomáhat doma a nemá všechno na co si vzpomene... vyrůstá s tím, že jakmile to půjde, tak si bude hledat brigády a přispívat a jestli bude chtít studovat, tak taky hlavně za své peníze... myslím, že tam je výchova k samostatnosti prostě nutností...
Prostě je to případ od případu... závisí na osobnosti matky, otce, ale i dítěte...

MM, ty jsi ještě idealistka, viď? No to já jen teoretizoval, dřív bych se choval jak píšeš, ale vždy jsem se tak tím druhým očkem trochu koukal co mě na druhém štve, ale jinak máš pravdu s tím jiskřením. Ne , dneska jsem už mnohem starší a při hledání se snažím koukat na to co a jak, kdo umí, co dělá a co se mi na něm nelíbí a pak se rozhoduji.
Jo, je to asi složitější, ale můžu eliminovat právě to co by se mi mohlo časem vymstít a je lepší radši déle hledat, než mít někoho hned a potom zkažený život. Proč nečekat v klidu bez problémů, než prožívat stejnou dobu v nesnázích a komplikacích? Ale jak píšeš, tak to by byl ideální stav, to já neměl na mysli, jen se dá předcházet tomu co přijde pak, něco jako sňatky z rozumu a proč by potom nemohla přijít i láska. Láska je hezká, ale slepá a já už bych nechtěl znovu prožívat to bolení při rozchodu, tak jsem asi opatrnější a poučenej :-))

Ahoj MM, tak já jsem asi dobrej....prokousal jsem se až na ten tvůj konec :-)
Hm, v něčem máš pravdu, ale ne ve všem. Hele já co mám zkušenost, tak ono je to někdy trochu jinak než píšeš i když v dost případech je to tak jak jsi to napsala. To bychom to museli nějak podrobně rozepisovat, ale to asi ne. Víš, já si stále myslím, že je pořád chyba v tom počátku, tedy ve výběru toho partnera.... myslím, že chlapi, takoví ti hodní, které nechcete, jsou pro vás nějak nepřijatelní, tak ty by vás pro jinou neopouštěli, doma by vás nenechali vše dělat samotné, vždy jsou víc pro rodinu a je na ně spíš spoleh. Nechodí do hospod, nezahýbají, ale to nějak není to co by vás rajcovalo, prostě takoví chlapi netáhnou, nejsou pro vás sexy.
Vybíráte spíš právě ty chlapáky, suverény, společenské, sebevědomé, ale tu je právě to riziko...žena jim doma zevšední, zjistí, že žena dokáže udělat spoustu práce i bez nich, tak proč by toho nevyužili a nešli si sobecky za svým, co je baví a pak už je blízko hledat i jinou ženu. Každá nová žena, rovná se novému vzrušení, nové dobrodružství a to právě takoví chlapi hledají. Takže už zde je potřeba přemýšlet, zda muž, který je teď sexy, bude i nadále vhodný pro rodinu a tak.
Pak je další věc, že ženy mají svůj pohled na výchovu dětí, nemají rády ten drsnější přístup k výchově od otců, stále se snaží děti nějak chránit a zhýčkávat. Otcové, pokud nedostanou svou šanci, radši to nechají na ženě a potom mají i víc času na to se nudit a z nudy pak dělají spoustu různých blbostí, třeba chlast, ženy.
Ale nezmínila jsi ani ženy, které si pořídí jen od chlapa dítě a nechtějí se vdávat a žít s ním, stačí jim jen ta hračka dítě...co potom může vyrůstat z takového kluka za chlapa, když celou dobu žije jen s matkou.
Potom jsou ale také právě takoví maminčini mazánci, to nemusí být jen od samoživitelek, prostě ty matky nejsou ochotny pustit toho svého mazánka pryč od sebe a pokud už ho pustí s jinou ženou, nikdy nezapomenou toho svého chlapce upřednostňovat a dávat jim stále svou přízeň a to se většinou nelíbí oprávněně jejich ženám. Dost špatně tato manželství končí rozvodem, kdy to manželka už dál nechce snášet, ten chlap za moc nestojí.
Já mám ségru, je už delší dobu rozvedená, má kluka a dceru. Klukovi je 36let, je s ní stále doma, stále se jí točí za zadkem, ale ona je ráda, trochu nahrazuje manžela, tedy co se týká nějakých prací a úkolů a on ani nemá snahu si hledat nějakou ženu...taky proč, má svou svobodu a vše co potřebuje. Myslíš, že to není chyba matky? Že je to jen chyba toho kluka? Já jsem nikdy neviděl, že by ho vedla k samostanosti, stále jen využívá toho, že jí může být užitečný, úkoluje ho a on poslouchá a sám vím, jak se ho hned začne zastávat i když je to starej klacek, když bych mu chtěl něco vytknout, přeci nemůžu chtít něco po jejím chlapečkovi...

Píšeš o tom, že chlapi chodí do hospody, nenamjí pak čas na domácnost..tady zase vidím to, že je tu chyba hned z počátku. Ten chlap nechodí do hospody po sňatku, ale chodil tam vždy a společnost kamarádů měl i před tím , to věděla ale bývá tu to , on pije, ale k vůli mě přestane....zase omyl a ten je už léta potvrzen. Prostě než si ženská vezme nějakého chlapa, stačí se jen rozhlížet, pozorovat jeho okolí, rodinu, jeho návyky a zlozvyky a z toho se dá usousit co může následovat v budoucnu. Ale je ti jeden problém, láskyplná slepota a potom nikdo nic nevidí, spíš nechce vidět a jsemu problému. A další věc, je potřeba stanovit nějaký domácí řád, hned na začátku, jak si to uděláš, takové to máš. Když nestanovíš prav idla co a jak doma bude, práce, hospoda, děti a jiné věci, tak se potom nikdo nemůže divit, když si ten muž prosadí to své, co je mu libé. Už zde bylo potřeba naučit si svébho muže všemu tomu co v pořádné rodin má být. Zase by to měla být žena, která se dovede se svým mužem dohodnout co a jak, kdo bude doma dělat a potom vyžadovat, aby se to dodržovalo.

Tak doufám, že jsi se i ty prokousala tím co jsem tu tak krátce napsal :o)))

Hanzí, nevím teda, jak Ty navazuješ vztahy, ale jaks popisoval to vybírání, tak znělo jak z nějaké laboratoře - ten je takový a makový, toho nechci, protože mu chybí tohle a tohle... a tohle naopak chci, protože splňuje tohle, tohle a ještě tohle... Já si myslím, že vztahy jsou o nějakém jiskření, které samozřejmě nemůže vzniknout bez toho, aby v každém byla nějaká speciální kombinace vlastností... ale někdy se prostě zamilujeme i do někoho, kdo prostě nemá všechno, co bychom si přáli, nebo má něco, co si naopak nepřejeme vůbec, ale prostě ho milujeme a jsme ochotni kompromisů... no ale třeba až po delší době se pozná že to byla chyba...
Asi by bylo ideální aby v každém chlapovi byla přiměřená míra chlapské tvrdosti, možná ve smyslu pevného těla a zásadového, spohlivého charakteru, ale zároveň aby uměl být milý, něžný a pozorný na ženu a zároveň se uměl postarat o děti a rád si s nimi hrál... :-))

Hanzí, jak si psal o tom, že teda za to, jací jsou chlapi můžou jejich matky výchovou... aspoň takhle jsem Tvůj příspěvek pochopila já... tak co takhle se zeptat, proč to teda tak vlastně často končí, že je žena na dítě sama... Mužský vzor - osobnost - prostě chybí, protože je buď:
1) dlouho v práci
2) z práce přijde unaven, nemá na dítě náladu, nebo už dítě spí...
3) někde sportuje (bez dítěte)
4) někde sedí v hospodě
5) je někde s milenkou...

Pokud je náhodou v rodině situace, že se pravidelně opakuje všech 5 bodů, tak se není co divit, že je z toho nejspíš i žena - matka poněkud vyvedená z míry, je přetížená ze zaměstnání, vedení domácnosti, péče o dítě... takže i když by to tak nemělo být, tak je možné, že se na dítě přenese nějaká část jejích negativních myšlenek nebo názorů na muže... na dítě to pak může mít vliv ve formě snížení respektu, obdivu pro otce...
No, nevím, jestli jsem to vyjádřila nějakým pochopitelným způsobem, ale pokoušela jsem se... chtěla jsem říct, že matky samozřejmě značně ovlivňují, jaký bude ze syna muž, ale že taky závisí na otci, jakou má pozici v rodině, k jakému chování a jednání je díky němu matka donucena...
No a pokud žena skončí sama s dítětem, pak je to např. proto, že otec dal přednost jiné ženě... což samo o sobě není příliš znakem kvality osobnosti... takže jaký pak vzor, že? Samozřejmě nejsou osamělé matky jen z příčin odchodu partnera, ženy to mohou udělat naprosto stejně...
Taky je asi důležité, jak se otec chová k dítěti po rozchodu s partnerem (druhým rodičem) - jestliže nejeví zájem, nebo pouze vlažný, je to také těžké...

Je to prostě v životě různě, ale myslím si, že každá žena má základní snahu vychovat ze svého dítěte toho "správného" člověka, tedy i chlapa, ale je možné, že se jí to prostě nepovede i přes veškeré dobré úmysly, protože to prostě třeba neumí...

Tak, kdo se prokousal mým krkolomným příspěvkem až k závěru, tomu musím vyjádřit obdiv... :-)

No a teď čekám na reakce, to bude nejspíš mazec... :-)

Hanzí, tak jsem ty otazníky našla, ale přišlo mi to jen jako řečnické otázky, na které sis sám odpovídal. Já ti nic vyvracet nechci. V tomhle s tebo souhlasím. Sama znám rodinu, kde matka dělá doma všechny práce, stěžuje si, že jí manžel nepomůže, ale do domácích prací zapojuje pouze dceru a syna ne.

To MM: Píšeš o tom, že ta žena měla smůlu že narazila na špatného chlapa, do kterého se zamilovala...ale pokud vím, tak si přeci ženy sami vybírají své partnery, oni dávají ten impuls k tomu.... ano tebe chci za svého milého, dokud toto neuděláte, tak se muž může třeba sebe víc snažit a nic nezmůže.
A to, koho si ženy vybírají, je tedy na nich a že si vyberou pro ně toho správného chlapáka...to je asi také v jejich režii a ony si vybírají, podle zvláštních kritérií a pak se jen diví. Ten, který je pro ně ten opravdový chlap se po čase stane nepoužitelným a ten, který se nechová podle nich chlapsky tvrdě...toho nechtějí, ale ten by se o ně vždy postaral, možná by to byla trochu nuda, ale byl by na ně spoleh. Takové ale nechcete a radši budete mít své chlapáky a pak na ně všemožně nadáváte. Tak jak to tedy je?

Ta zenska je SUN a vyrvava se tady vsude na VRBE a ted v pitomim klubu.
Zrejme je lesba a touzi po Andy.

Deano, tak nevím, asi neumím počítat....já těch otazníků tam mám víc a napsal jsem myslím docela zajímavý názor, právě k tomuto tématu o chlapech. Mám dojem, že se to týká vás žen....především vás žen a asi se vám to moc nehodí jak se říká do krámu. Myslím, že by se o tom dala psát polemika, nebo snad ne? Zkus mi to třeba vyvrátit, že nemám pravdu, že to jací chlapi jsou, není zrovna vaše ženská záležitost. Jak to vidíš ty? Jestli se ti to co jsem naspal zdá, jako teorie...souhlasíš se mnou, nebo ne? Schválně napiš co si o tom myslíš. Já mám dojem, že vůbec celá tato diskuse je blbost od samého počátku, to byl zase jeden z nápadů naší Dášenky. Proč má potřebu vůbec někdo něco psát takhle? Je to většinou vlastní nespopkojenost, převedená na druhé, jak prosté! :-)

Pro Petra1331: to je totální blbost že si někdo musí někoho zasloužit, co se týče vztahů! Nečetl sis náhodou příspěvky v diskuzi "manželství"? Tam třeba jedna normální, očividně hodná, pracovitá, milá ženská píše o tom, jak se jí vede a je to smutné číst, protože už fakt nevím, jak víc ona by si měla zasloužit spokojený život, ale prostě natrefila kdysi na nevhodného chlapa, do kterého se zamilovala...
Takže si nějaké kecy o "zasloužení" laskavě nech... podle mě je to čistě náhoda, na koho v životě narazíme a co se z těch vztahů vyvine a vždycky záleží na konkrétní kombinaci vlastností těch lidí v páru, jestli to bude fungovat nebo ne, protože každý má "individuální preference" toho, co u druhého člověka hledá a potřebuje... nebo ještě snese...

proč by holky měly být převážně ufňukané,neschopné,neodolné,věčně unavené a spící ? Tomu nerozumím

Hanzí, jaký dotaz? Otazník je jen v první větě a pak jsi rozvinul svou teorii. Tak na co chceš odpověď?

Jo!Nemá to žádný význam,jedna osoba se může vydávat za dvacet dalších,v muzeu taky můžeš do návš.knihy napsat Pepa z Kroměříže a přitom jsi Venca ze Strašnic,účelnější a přesnější by bylo místo nicku uvádět nadpis příspěvku,aby si návštěvníci mohli posoudit-zajímá/nezajímá.

Tochnicky dotaz: proc je pro nekoho problem se podepsat, jakkoliv? Vadi to jenom me???

Ty Hanzí, ty ale opakujes co tu bylo receno, tak k tomu tezko neco rict.
Deba asi odjela na Lesbos za holkama:))))
Podle urovne prispevku se pozna uroven pisatele, jakkoliv pise sroubovane ci odlisne.¨
Musim upozornit na tuto diskusi jednu selcnu co jsem se s ni kdysi zaplet. Problem mnoha zen vystihuje jeji vyrok: "Chlapi jsou k nicemu, jinak bych ve 30 nebyla avobodna a sama." Prelozeno to znamena: zadnej si me nechce vzit protoze se casto chovam jako kr..." Aby bylo jasno, ja ji toleruju a mam ji rad, ale zit s ni nechci. Znam ji dobre, vidim do ni, takze se mnou prosim o tomhle damy nediskutujte.
Zaver: tak jako peknou a chytrou a hodnou zenskou si musi chlap zaslouzit, tak si musi i zenska zaslouzit toho vysnenyho chlapa.
Vsechno ostatni jsou kecy a vymluvy!!!

To: Fascinuje, MM, Deana a další, mám dotaz?....to je to mé psaní neviditelné, nebo to jen každý ignoruje? Myslel jsem, že jsme v diskusi, nebo je to tak nezajímavé, či nevíte co odpovědět? Děkuji.