Úmrtí pejska

jara = lina = zdenka -a...Ahoj Andreo, jsem ráda,že se Ti nápad líbí.Pokud bys uměla takový web založit bylo by to fajn-přidám na zaplacení.Myslím,že obyčejné fotky nevadí,tady jde spíš o to si popovídat,dát druhým lidem sílu,když jsou osamoceni po ztrátě svého milovaného zvířátka
Někdy to trvá strašně dlouho,než je srdíčko volné,pro další dušičku,která nám může udělat radost.Napiš něco o své Kety.A víš o tom,že existuje časopis můj pes? Já jej nedávno objevila na novinovém stánku a již jsem tam poslala svůj příspěvek.Mrkni na www.casopismujpes.cz určitě se Ti bude líbit.Mít rád pejsky nebo jiná zvířátka není nic zvláštního.Představ si však tu fušku milovat bližního svého nebo takové tečky,místo jména.
Pro ostatní,kdo nemají rádi zvířátka:Když promlouváte ke zvířatům,oni budou promlouvat k vám a poznáte se tak navzájem,když k nim nebudete promlouvat,nepoznáte je.A toho koho neznáte,toho se bojíte.Čeho se člověk bojí,to ničí.
Je to převzaté od náčelníka Dana Georga-kniha Lexikon zvířecí magie.

jara = lina = zdenka -a ještě jsi zapomněl na mne.Je dobře,že zase někdo k nám přibyl,-tímto zdravím Jaru.Píšeš moc hezky,dobře se tvé příspěvky čtou.I tohoto občasného otravu jsi pěkně a k tomu s humorem odpálkovala,to se mi líbí.Já jsem vždy vypěnila,ale ono je opravdu to neřešit,přejít,nezabývat se,nebo na takové chudáky reagovat takto,s opovržením a humorem,vždyt to jsou vlastně chudáci,jsou to ublížení lidé,kteří mají problém sami se sebou.Tvuj příspěvek se psím hřbituvkem je moc milý,určitě by to plno lidí přivítalo.Na web bych určitě foto mé Kety poslala,ale škoda,že ji mám jen na obyčejných fotkách,ještě jsem neměla digitální,ale napad je to fajn,díky.

jara = lina = zdenkanazdar tečko,to je kumšt být schovaná,co?Někdo ti vadí,proč?Přidej se bude nás víc a nebudeme se bát vlka nic.

jara = lina = zdenka

Jaro, psala jsi, ať napíšu...Ahoj Lino,
krásně jsi to napsala.Škoda,že u nás-myslím tím ČR-nemáme důstojný hřbitov pro zvířátka-jako v cizině.Každý přece jenom nemá zahrádku či zahradu,kam svého přítele může uložit k věčnému spánku a chodit si k jeho hrobečku popovídat.Můj pejsek má hrobeček v na lesním paloučku,kde jsme spolu velmi rádi odpočívali.Možná by bylo dobré,založit web s fotografiemi našich
psích přátel a každý by si tam mohl dát své vyprávění.Co myslíš? pa Jara

Opravuji překlep: samozřejmě
c t n o s t i (a ne cnosti)
Lina

Jaro, psala jsi, ať napíšu něco o svém pejskovi. Víš, musela bych popsat celé stránky, abych trochu poodkryla jeho krásu a povahu a jeho vztahy k nám a jiným. To nelze a jednotlivých příhod života s milovaným psem byste měli všichni ohromné množství a hluboce prožít jste je mohli se svým pejskem jen vy a druhé by to i trochu nudilo, vždyť každý má podobné a překrásné a pro něho samého úžasné.
Pro charakteristiku mého nádherného a
inteligentního německého ovčáka Stima si dovolím použít pár slov zde již zmíněného Lorda Byrona:

Můj pes měl krásu bez ješitnosti
sílu bez ukrutnosti
a lidské cnosti bez lidských chyb....

Moc ranních pozdravů tobě, Jaro a všem
přátelům těchto stránek Lina.

Milá Lino, nevím,jak se...A Jaruško,
ještě dodám,že Lumpík si také prošel peklem,jako většina útulkových pejsánků...
A ze začátku jsem s NÍM byla denně na veterině,věnovala MU veškerou dovolenou a těch peněz,které jsem na veterině nechala a ani té dovolené,kdy jsem o Lumpíka musela intenzivně pečovat,zatím co jiní si jeli třeba k moři,nikdy litovat nebudu...
A Lumpík mi tu mojí péči celý Jeho psí život vracel,hlavně,když jsem vážně onemocněla...
Bez NĚJ bych tu už pravděp.nebyla,či jak jsi psala,tak bych byla členkou blázince...
Ale je toho opravdu hodně-vše píši v předešlých příspěvcích...
A u čtení vašich dopísků a psaní vám,moji milí i odpočívám-na zdravém levém boku...
Jaruško a všchni,přeji vám všem hodně sil a už se opravdu s vámi musím rozloučit,i když se mi vůbec nechce... Pá,pá,Zdenka.

Milá Lino, nevím,jak se...A ještě pro Jarušku:
Věř,kdybych mohla,také si zařídím svůj vlastní útulek a o pejsky bych se starala tak,jak nejlépe bych dovedla...
Prostě bych se jim snažila dát všechny své síly,které mám...
Bohužel nemohu ani finančně přispívat na útulky,jsem v ID-následky po přechozené encefalitidě a penízků mám zoufale málo...
Ale když jsem ještě pracovala,pravidelně jsem každý měsíc ze své výplaty odváděla těm nešťastným dušičkám penízky...
Tak pá,pá,Zdenka.
PS:A připojuji se k Linušce,jsem také moc ráda,že jsi mezi námi...

jé,je-moc děkuji za...Ahojky Jaruško,Linuško a všichni mí milí,přátelé...
Moc se omlouvám,že se ozývám až teď,ale dříve to nešlo...
Mluvíte mi tady všichni z duše,opravdu...
Pro Jarušku jen dodám ke svým zdrav.problémům,že jsem minulý rok prodělala 6 operací,místo jedné-měla jsem po rutinním zákroku velmi těžké pooper.komplikace a infekci celé dutiny břišní...
A kruté bolesti břicha mě již delší dobu zužují znovu a hodně mě bolí celá pravá strana,proto jsem psala,že ležím na zdravém boku-tedy na levém...
Jaruško,velmi Tě obdivuji,že při Tvé děsivé diagnóze dokážeš ještě pracovat a starat se o pejsánka,který Ti určitě moc a moc pomáhá a věř,že je Ti velmi vděčný a bude Ti stále věrným společníkem...
Čas mě velmi tlačí,zítra odjíždím z chaty domů a bubdu běhat po doktorech...
Do této diskuse píšu asi 14 dní,vlastně denně...
Ale teď se budu muset odmlčet,min.na jeden den...
Hodně toho píšu o Lumpíkovi o pejsáncích z útulku a o svých 2 yorkšírcích ve svých předešlých příspěvcích,teď opravdu nemůžu,i když bych moc chtěla o tom všem znova psát...
Ale budeš-li chtít,pročti si zpětně mé příspěvky,ale i ostatních zlatých lidiček zde...
Myslím,že si tady můžeme sdělit i své další problémy,i když tato diskuse je hlavně o pejsáncích našich zlatých...
Protože všichni zde jsou velmi citliví a empatičtí...
Všem,kdo přišli o svého věrného psího přítele,radím,ať se ujme pejsánka z útulku...
Pořád na vás všechny myslím,na vaše pejánky a vaše osudy-když usínám a hned,jak se ráno probudím...
Jaruško a všichni moji milí...
Musím už končit,chvíli si odpočinout a pomalinku začít balit,vše mi jde hrozně pomalu a musím si dělat přestávky a ulehnout na zdravý bok...
A to mě ještě zítra čeká 80km za volantem a sezení je pro mě hotové utrpení...
Proto se s Tebou Jaruško i s vámi ostatními musím rozloučit a hned,jak to půjde,tak se vám opět ozvu,moji milí přátelé...
Jaruško a věř,že i Tvůj Berny Ti bude věrným společníkem,i když LUX pro Tebe zůstane tím nejlepším pejsánkem Tvého života...
Zrovna tak,jako byl pro mě Lumpík...
Budu moc ráda Jaruško,vrátíš-li se o pár stránek zpět,opravdu jsem se tam vypsala ze všeho...
A chceš-li,písni mi na můj mail:
[email protected]
Tak už opravdu musím končit,večer už se mi sem pravděp.bohužel nepodaří nahlédnout...
Ale v mých myšlenkách jsem a budu vždy stále s vámi moji milí...
A Jaruško,ještě dodám,že Tvoje první odpověď,je upřímná a od srdíčka a i přes to,jak jsi vážně nemocná,tak jsi určitě při smyslech,o tom nepochybuji a nejen já...
Tak to už je opravdu vše,přeji Tobě i vám všem klidnou neděli a zase brzy nashledanou,moji milí přátelé...
Ahoj,Zdenka.

Milá Lino, nevím,jak se...Díky za tvé moc hezké povídání. Napíšu, dnes jsem bohužel okupována...
Všechny zdravím a jsem ráda, že je mezi námi už i Jara.Lina

muhehe

Moc zdravím.Vždy si...Milá Lino, nevím,jak se počítají roky u pejsků.Taky jsem se s tím setkala,ale když má mít pejsek 7 let jednoho roku života člověka,tak to asi je jinak.Já nutně potřebovala jiného pejska.Protože velmi často jezdím pracovně a potřebuji hlídače.A také společníka.Máš pravdu,také jsem si říkala,že mít domek a více peněz založím si vlastní útulek,ale jak se znám tak bych sbírala i jiná zvířátka a nebylo by na naši,,louce" k hnutí.Tak mám aspoň stálý příkaz na účtu a peníze jdou do různých útulků.Vím ,že se trápíš a nemysli si,mě často i teď se stýská,neboť Berny je více jiný než byl Lux.Lux,byl pes léčitel-velmi stará duše.O Bernym nic nevím,kdy se narodil,protože datum na očkovacím průkazu nemá.Ale za to má velmi pohnutý život.V útulku byl již po druhé. Jednou jej tam dala mladá rodina,která měla alergické dítě na psí chlupy,podruhé byl odebrán nějakém u člověku,který se stal bezdomovcem.Na páteři má bouli,jako by jej někdo hodně uhodil a chtěl zabít.Páteř je dost nestabilní,a veterinář říkal,že musí být štíhlý,pokud přibere páteř to nevydrží.Ale mám kamaráda a ten stále vymýšlí nějaké pomůcky pro psy a již má na stole nápad-na zpevnění zad pro psy.Určitě máš hodně hezkých vzpomínek na svého pejska,napiš něco,jo?Existuje časopis můj pes,tam lidi posílají své příspěvky a rady o zvířátkách.Je to moc zajímavé čtení.Také jsem tam poslala svůj příběh s Bernym i s Luxem.A víš,která dušička vězí v Bernym? Je to duše konfederačního vojáka z války Sever proti Jihu.Dívala jsem se nedávno na film a litovala vojáky,najednou jsem dostala zprávu, ,,moc je nelituj,také jsem byl konf.vojákem".A hodně věcí se mi vyjasnilo.Jo,není vše takové,jak se na první pohled jeví.

jé,je-moc děkuji za...Moc zdravím.Vždy si myslím, že už jsem všechno, co jsem chtěla, řekla a pak mne znovu a znovu zaujme další příběh, jako ten tvuj, zvláště pak proto, že jsi měla též NO, jako já. Navíc , já ač stále nemohu mít jiného, (ten můj je pro mne stále nenahraditelný), bych jistě, jak se znám, v utulku zkolabovala bolestí nad všemi opuštěnými pejsky a nemohla bych jinak nežli všechny, nebo žádného. Často říkávám, že kdyby se stalo a přišla bych nějakým způsobem k penězům (říše snů), vzala bych si najednou více pejsků,(jednoho bych nemohla, tím pro mne zůstane navždy můj Stim) a jim všem bych se postarala o pěkný život. A myslím to vážně!Kolikrát jsem o tom snila. Ale jak říkám, říše snů a realita jsou od sebe na hony vzdálené.
Též jsem bez mého ovčáčka již třetí rok, třetí smutný rok...

Píšeš, že tvému NO bylo 70 let, znamená to, že odešel v 10 letech? Prý se ale první rok nepočítá...

Kromě tématu, kvůli kterému otvíráme tyto stránky, ve mně vyvolal úžas a nesmírný obdiv k tomu, co a jak píšeš, byť máš
tak těžký zdravotní problém a dokážeš se svěřit a otevřeně psát a ještě k tomu myslet na pejsky a tak pěkně o nich mluvit. Klobouk dolů! Lina

Ahojky Jaruško a všichni...jé,je-moc děkuji za odpověď.Bez svého psího přítele jsem již čtvrtý rok-nevím,jak příjmeš to,co teď napíšu,ale věř,že jsem při smyslech. Vím,že první roky byla jeho duše stále se mnou.Utišoval mé bolavé srdíčko,nutil-mě duch mého pejska,chodit ven mezi lidi,protože jsem se jim dost odcizovala. A jednou v noci,když jsem nemohla spát,mi vnukl nápad-pojedu do útulku a vyberu si jiného pejska.Ten můj byl Německý ovčák s rodokmenem.Bylo to přesně tři roky na den kdy můj pejsek umřel a já zvonila na paní majitelku útulku.Věř,Zdeničko,že kdybych věděla co mě tam čeká,moc bych si to rozmyslela.Tam Ti bylo pejsků,všichni mě chtěli adoptovat a já byla na kraji svých sil.Brečela jsem a neviděla na oči.Paní mi musela dát papírový kapesník,protože jsem si zapomněla v autě kabelku.A pak jsem ho,viděl,pejska,který se nijak nesnažil na sebe upozornit,byl tichý a jenom se koukal.A duch mého býv.pejska mi řekl,,vezmi si ho.Nebudeš litovat,má stejné vlastnosti,jako jsem měl já." Tak jsem si o toho pejska řekla.Nebylo ,ale snadné jej získat,byl již zamluvený-jenže rodina,která jej chtěla si dlouho pro něho nešla.A tak jsem dostala mladého a velmi hodného Československého vlčáka.Sice má jinou barvu srsti,ale již jsem si zvykla.Mám jej rok.Oba si zvykáme,protože rok na poznání je krátká doba,duch bývalého pejska nám pomáhá a myslím,že to zvládáme docela dobře.První se jmenoval Lux-tomuhle říkám Berny-měl původně jiné jméno,ale nestačil si na něj zvyknout-Berny je jeden můj známý z Anglie a občas má Berny-junior,stejně tupý výraz jako Berny senior.
Já,jsem nečetla Tvé příspěvky o zdravotním stavu.Ale nechci Tě s tím unavovat,jenom co máš s bokem.Já,jsem byla nedávno na cétečku,mám na mozku nádor a nedá se to operovat.Zatím,mě to nijak pracovně neomezuje a až bude hůř,tak zalarmuji dceru se zetěm.Nebo odjedeme s Bernym do Anglie,pod křídla seniora.Ale to ukáže čas.Již asi spíš,tak se budu těšit na ráno.Pa Jara.

Ahoj Zdeni,
připletla jsem...Ahojky Jaruško a všichni moji milí...
ač už jsem hodně vyčerpaná z mých zdrav.potíží,krátce zareaguji na Tvůj dopísek...
Klidně mi tykej,my,co si tu píšeme,tykáme si všichni,ač jsme různých věkových kategoríí...
Vlastně už jsem ani notebock nechtěla zapínat,ale co jsem také náhodou objevila tyto stránky a poznala ty zlaté lidičky zde,se srdíčkem na dlani a milující své drahé pejsánky,zase jsem sem musela před spaním nahlédnout...
Nebýt Lumpíka,tak už bych také byla jak píšeš,členkou blázince,či na hřbitově...
Byl to můj VĚRNÝ KAMARÁD v časech dobrých i zlých,ve zdraví i v nemoci...
Předpokládám,že jsi četla mé příspěvky a nejen mé,jen bych se opakovala...
Sice bych ještě měla co psát,ale už jsem moc vyčerpaná a bolavá...
Teď se ke mě tulí ti 2 mí raubíři,yorkšírci,už ležím,notebock mám na židli u postele,ležím na zdravém boku a za chvíli půjdu spát a v myšlenkách budu a jsem stále s vámi všemi...
Lumpík byl pejsek z útulku,byly MU asi 2-3 roky,když jsem se HO ujala a 14 krásných let jsem s NÍM prožila...
A i když mám zase pejsáčky,dokonce 2 a moc je miluju a mám je moc ráda,Lumpík pro mě byl ten NEJLEPŠÍ VĚRNÝ PŘÍTEL...
Tak už budu končit,budu ráda,písneš-li Jaruško něco více o svém pejsánečkovi i o sobě...
A jak je to dlouho,co Ti zemřel a chceš dalšího pejsánečka... ?
Zatím se měj pokud možno krásně,i vy všichni zde,myslím na vás všechny a jsem moc ráda za to,že jste... !!!
Jaruško,Kačenko,Linuško Janičko,Andrejko,Dejnečko,Mirku,no prostě vy všichni,moji milí přátelé...
Přeji vám klid v duši,dobrou noc a příjemnou neděli...
Jsem s vámi všemi,i s vašimi pejsánky-věrnými dušičkami,které NIKDY... NIKDY NEZRADÍ,ať se děje cokoli... !!!
A svého pána,či paničku jsou připraveni chránit i svým vlastním tělíčkem a i za NĚJ riskovat život,či donce pro záchranu svého pána i zemřít...
A to hned tak někdo z lidí NEDOKÁŽE... !!!
Tak zatím pá,pá,všichni se opatrujte,ahoj Zdenka.

Linuško,tak jsem hledala a...Ahoj Zdeni,
připletla jsem se omylem na Vaši stránku.To co píšete o pejcích je tak moc hezké.Jste jemná a čistá dušička,sama jsem ztratila ,,dědečka",v psím věku mu bylo 7O,a pul.Byl to nejlepší pes,kterého jsem měla.Dostala jsem ho ,když jsem byla úplně skopnutá na dně svých sil.Nemít tohoto přítulného kamaráda, s kterým se dalo prožít tolik úžasných chvil,byla bych členkou blázince.
On mě učil vlastně žít,šel se mnou i do takových akcí,kam ani člověk nevstoupí,sám od sebe.Jednou a to se bál výšek,jsem musela pracovně letět vrtulníkem do vzdálené oblasti,letěl se mnou.Doma se bál vyskočit na gauč,ve vrtulníku si schoval hlavu pod mé nohy a já jej musela celou cestu hladit a tiše mu říkat,že je ten nejhodnější a nejbáječnější přítel.Přežil i cestu zpět.Můžu také napsat na dodaný smajlík.

Ahoj Zdeničko,
tak vidím...Ahojky Kačenko,
už,už jsem chtěla vypnout svůj jak píšeš Ty svůj notebůček a najednou-DOPÍSEK OD TEBE... :-)
Zítra se také asi neozvu,jak jsem psala,zítra,či nejpozději v pondělí odjíždím z chaty...
Takže musím pobalit a ještě budu muset řídit-80km,což bude HRŮZA,už nesnesu ani džíny bokovky,jak mě tlačí břicho a k tomu sedět...
Musela jsem si koupit takové tepláko-kalhoty-bokovky,které tak netlačí...
No snad už se mnou ten doktor začne něco dělat,abych byla k použití a mohla zase dovádět se svými pejsánky... :-) !!!
Tak se měj moc krásně i Tvůj Jaroušek a věř,že Tě má MOC RÁD... :-)
Jeho psí věrná očíčka řeknou OPRAVDU VŠE...
Loučím se,i s vámi se všemi,opatrujte se !!
Ahoj Zdenka.

Ahojky, Zdeni, dnes nemám...Linuško,tak jsem hledala a Tvůj příspěvek jsem našla...
Je z 3.8.10 a píšeš tam,že jsi napsala jakousi závěť,co si přeješ,po Tvém odchodu...
Moc bych Ti přála,aby Tvé přání bylo splněno,ale nevím,neumím si to představit,jak by to proběhlo...
Asi si řekneš,že jsem ještě mladá na takovéto úvahy...
Ale člověk nikdy neví...
Vždyť minulý rok jsem utekla hrobníkovi z lopaty-rozsáhlá infekce dutiny břišní a chronická sepse...
A moje bývalá kolegyně... překypovala zdravím... u doktora byla jen 2x a to v porodnici... a zemřela ve spánku... náhle,bylo Jí 33!! let... infarkt...
Tak proto se o to zajímám víš... ?
Když zemře člověk,jde vše přes úřady...
A ještě se Tě zeptám:Tu závěť jsi si napsala"jen"do svého"šuplíčku",či jak jsi to udělala... ?
Moc mě to zajímá,i já bych jednou chtěla splynout s Lumpíkem a mými pejsánečky...
Ale Lumpíkův hrobeček je zničen a už nikdy k NĚMU nebudu moci...
A za druhé-i kdybych s NÍM mohla být,tak pochybuji,že až bych odešla z tohoto světa,že by se moji nejbližší snažili o to,abych byla svůj věčný spánek spinkala s Lumpíkem a mými pejánečky...
Když by takovouto závěť našli,tak by si jen řekli,že jsem byla praštěná a hotovo...
Jsem s Vámi se všemi a všechny Vás moji milí zdravím a zase se brzy ozvěte,Janičko,Andrejko,Mirku...
OPATRUJTE SE,klidnou dobrou noc,ahoj,Zdenka.

Ahojky Kačenko a všichni...Ahoj Zdeničko,
tak vidím jak tady píšeš, že Ti není moc dobře. To mě moc mrzí a přála bych Ti, aby jsi se brzo uzdravila. Snad Ti ta paní doktorka pomůže a všechno bude OK.
Vidím, že Ty Tvoje pejsánečky opravdu, ale OPRAVDU moc miluješ, stejně jako já miluju toho svýho divokýho Jarouška. On teda většinou takovej není, ale někdy se tak rozdivočí, divoušek můj sladkej, že mu musím říkat, Jaroušku, už dost. To pak mám co dělat, abych ho zklidnila to moje zvířátko. Ale moc se mi to líbí a pak až se sklidní tak ho vždycky hladím po kožíšku a mazlím se s ním a říkám mu jakej je to můj poklad. Kolikrát mi usnul na klíně. To taky miluju.
Někdy když jsem v práci a něco mě na.... tak si otevřu svůj notebůček, kde mám fotky svojeho miláčka Jarouška a pak si ty fotečky prohlížím a to se mi po něm začne moc stýskat. A to jak jsi psala o těch básničkách, tak to mi čteš z duše. Já už jsem si takový zápisníček koupila a všechny básničky o pejskách si tam zapisuji. Někdy si tam zapisuji i citáty nebo uryvky nebo něco co se mi líbí. Kolikrát si něco přečtu a řeknu si, kdyby měl můj Jaroušek lidskou dušičku tak tohle by určitě napsal on. Někdy se ale stane, že si to řeknu u nějákého textu, ale pak si zase řeknu, to není možné, tohle by přece Jaroušek nikdy nenapsal. A kdyby jo tak co tím chtěl vlastně říci? A na rovinu se ho zeptat nemůžu, protože Jaroušek nemluví mou řečí. Tak jen doufám, že mě ten můj pejsáneček miluje stejně jako já jeho a že se na něj můžu spolehnout stejně jako on na mě. A že mu jsem a budu navždy věrná, stejně jako on mě, protože ho moc a moc miluju. A že po něm nikdy nebudu chtít něco co by nechtěl on sám.
A taky jsem Zdeničko moc ráda, že jsem potkala takového človíčka jako TY. Děkuji za mailik. Určitě napíšu, ale teď přes víkend to asi moc nepůjde. Musíme si hodně psát, když nás spojuje ta společná LÁSKA (k pejskům atd.)
Tak hezký zbytek víkendu nejen Zdeničce, ale i všem milovníkům zvířátek...

)