Panická porucha 3

Romane, tak mně už chybí jen 16 stran, to už do čtvrtka dodělám lehkým tempem, tak se asi ještě párkrát zde zjevím :-), než vymizíme do Zakopanego.Jen má být v pátek zase horko jako hrom, tak asi vyjedeme brzo ráno (ojoj, noční pták ve mně úpí při té představě, zvláště když to budu muset odřídit sám). Máš pravdu, cestování je fajn, pro mne nejraději po horách, tam to ještě nabíjí ionty a tělo je jaksi plnější energie. Tak sis užil hezky cest, to je dobře, tak držím palce, ať nabitá energie vydrží co nejdéle.Mozek určitě přijímá podněty i očima a ušima, já jsem vlastně jenom naťukl tohle - že tentýž zážitek můžou vidět dva páry očí úplně stejně, ale jejich mozek to zpracuje a interpretuje různě a nemusí to být jen naučená interpretace z dětství atd. I to zpracování vjemů je dost a dost závislé na tom, v jakém stavu ten orgán - mozek (ale i druhá centrální nervová soustava okolo střev, játra apod.) je. Příklad ze života okolo mne. Můžu pozorovat třeba na mámě, že po každé chemoterapii má jiné vnímání toho, co vidí, než před ní. Prostě je nespokojenější z něčeho, nad čím by se ještě pár dnů před chemo zasmála. A táta má tendenci to vysvětlovat stejně jako většina lidí: psychicky. A když mu řeknu, že to souvisí s momentální hladinou jedů v těle, tak se mu tomu nechce věřit, protože je naučen "po descartesovsku" jako většina lidí vnímat psychiku jako něco relativně hodně odděleného, na co nemá vliv nic jiného než vlastní rozhodnutí, naučené chování apod. Ale opravdu ta spokojenost a nespokojenost u ní kolísá s hladinou jedů (v tomto případě chemot. léků) a silně to spolu koreluje. Všimli si to už staří Číňani a jejich lékaři viděli souvislost mezi podrážděnými játry a agresí, mezi oslabenými/přetíženými ledvinami a strachem atd. Všiml jsem si to mockrát i u sebe. Ale je fakt, že každý jsme jiný a každý může mít ten poměr různých faktorů úplně jinak postavený. Juditko, to s tím napsáním krátké konzultace jako dlouhé je asi v plně hrazeném systému zdravotnictví něco, čemu se nedá zamezit a co přímo vybízí některé dr. k podvodu. S tím se asi bez spoluúčasti moc nedá dělat a unikají tudy velké peníze, které chybí zase třeba jinde. Podle dr. Philpotta (psychiatr, co se spec. na mozkové alergie a vysvětluje tak i PP) je účinnost psychoterapie kolem 9 %, což se možná dá srovnat s účinností žádné terapie (prostě část pacientů se vyléčí bez ohledu na terapii). Docela mne přesvědčil, že je to k ničemu, i když v době PP jsem psychoterapii absolvoval a žádné změny na sobě nepozoroval. Vypovídat se je určitě dobré pro kohokoliv a kdykoliv a u všech nemocí, jen si myslím zase ve shodě s dr. Philpottem, že je úplně jedno, jestli naslouchá psycholog nebo kamarádi. Prý neexistuje žádná rozsáhlá vědecká studie, která by standardním vědeckým způsobem dokázala prokázat účinnost psychoterapie. Klimošku určitě pořídím, už jsem se rozhodl. Do pátku to ještě nestihnu, tak snad na dovolené budou nad námi bdít bohové studené fronty aspoň dopoledne a večer.

Jarčo: to je bezva, že holter + ECHO máš OK. Šelest a tu nedomykavost srd. chlopně mám taky :-))), snad ji má kde kdo, jen o tom neví... Nechci zlehčovat, ale věř, že je to doopravdy "jen" tou psychikou. Hromy blesky křižující naše napůl šokem leklé tělo? To tu zná spousta z nás! Máš blbou náladu? A kdo ji čas od času nemá? Karel, až se donoří, ti tady vyťuká žehličku na její vyžehlení :-))Moji nejmilejší, cejtím tu náběh hned na tři Oscary:-))1. Ditunka - za pozitivní báseň2. Roman - za "...straší nás totiž vlastní tělo :-) dělá bububu a my mu to žereme."3. Neli - za "Všem - permanentně "dušu v péří"To je ale ouroda:-))) Těšíte mě:-))))

Editko, přijeď taky:-))) Leníku a Aničko: těším se na vás moc moc moc moc moc moc moc moc moc :-)))!

Kamčo - já mám stejné vedl. účinky, ale jsem tak ráda, že je mi dobře, že toto bohužel stavím stranou.Vím moc dobře, že bych neměla, ale aspoň slibuju, že se nad tím zamyslím.Jaké bereš AD nyní?Leníku - speciálnš Tobě vysílám na zítra extra velkou dávku sluníčka.A to nejen do duše, ale také pro urovnání konfliktu mezi babičkou a maminkou.Pajko - co je to prázdná odpověď?Včera v noci jsem Tvůj mail dostala a ráno Ti odepsala.DITO - jsme kolegyně. Od září jdu po 5 ti letech zase do práce.Všem - permanentně "dušu v péří"

Edi, ty jo, nejde to už nějak změnit? My se tam opravdu setkáme. S Rokytkou to bylo plánované, ale s Anie jsme se domluvily až dneska. Já tam jedzím tak 2X do roka, Anie taky poskrovnu... a náhoda nás tam dala dohromady.

Niko, my bychom chtěli být někdo kolem Třeboně nebo Veselí nad Lužnicí v penzionu. Na Světovaru mezi Světovarem a konečnou Slovany jsou skutečně garáže tramvají :-) Už se těším, až přijedeš. Anie, vítáme tě po dovolené. Já se taky bojím lanovek a v Alpách na lyžích jsem jezdila potom už o 106. Leníku, vy jedete zítra s Anie do Prahy za Rokytkou? Představte si, že jsem zítra měla jet služebně do Prahy a ukecala jsem šéfku, abych nemusela. Kdybych to věděla, tak jsem měla jet a mohly jsme se sejít společně.

dobrý večer,je tu osoba z prahy,která má též problémy s MHD?Nemám sám odvahu zkoušet autobus....Kontakt na mě: isak"chello.cz a icq: 241 936 242

Anie, jsi tu? Souhlasíš, abychom se sešli zítra v půl jedné na Florenci před vchodem do metra? Najdeme nějakou restauraci nebo kavárničku a zavoláme Rokytce, kde jsme.

Ahoj kamarádi, včera jsem se vrátila ze Slovenska, dovolená byla super, najeli jsme 1400 km, nezmokli jsme ani jednou a ještě k tomu jsem vlezla na tři lanovky i když nesnáším výšky, no překvapila jsem sama sebe. V Tatrách jsem málem brečela, když jsem viděla tu spoušť, ale i tak byly krásný. Už se těším až si přečtu co jste tu dělali,ale zatím není čas. Eva mi říkala o Živohošti, jestli nebudu v práci tak 100% pojedu.

Editko na Světovaru jsem byla asi 2krát v životě, jediný co vim je, že jsem tam garáže tramvají:-)))nebo aspoň byly. Určitě dám vědět, až tam pojedu.A ubytování chcete ve stanu nebo penzion nebo kde? a jakou lokalitu přesněji?

Jsem teď u kamarádky, tak píšu od ní :-) Niko, my bydlíme na Světovaru. Tam to znáš? To by bylo fakt bezva, kdybysme se mohly sejít tady v Plzni. Určitě mi dej vědět. My plánujeme zase na konci srpna jet do jižních Čech na kola. Nemáš nějaký typ na hezké ubytování?

Editko do Plzně samosebou jezdím, chystám se tam i někdy v srpnu, ale zatím nevím kdy. Živohošť je na Slapech, taky to nemám daleko a stan máme teď taky nový, já bych se klidně ubytovala v něm. Vyzkoušený je. Jinak o Šumavě pokecáme klidně a ráda. Určitě až pojedu do Plzně, tak dám vědět. Brácha tam jede zrovna teď, ale já pracuju, tak nemůzu. A kde tam bydlíte? Já bydlela na Lochotíně, a teď babča bydlí ve Skvrňanech.

Ahoj všichni,teda úplně mě překvapilo kolik tady toho od včerejška, kdy jsem tady byla naposledy přibylo. Snad hodinu mi trvalo, než jsem to všechno přelouskala, s takovou nic doma neudělám:-) a ještě se stanu závislákem na tomto chatu:-)¨Všem Vám díky za rady i za podporu.Dituš, píšeš tak senzačním stylem, že i když je to všechno tak depresivní, musela jsem se smát...myslím, že jsi moje krevní skupina:-)) Jo a bohužel se mě taky dotýkají ty věci, co se dějou ve světě i u nás. Jo dokonce i ten Dostál mě dostal:-(Manžel mi říká, že to jde naučit se házet nepodstatné věci za hlavu...já to zkouším říkat si, to se Tě netýká...to není Tvoje starost...ale v hlavě mi bliká...jak ten či onen trpěl atd. No děs.Jak se o PP píše, že lidé mají přehnaný strach o sebe, tak já mám spíš přehnaný strach o druhé, neustále mě napadá jak se kdo cítí a to mi pak taky můj (musím podotknout že hodný) manžel říká, že si stím dělám víc starostí něž ti lidé samotní. Ti už o tom kolikrát ani neví a já nato pořád myslím. No asi nejsem úplně normální, ale přeci jenom v papírech to mít nechci:-)))Ale básnička je super, taky jsem občas střevo...ale na to musí být náladaJarčo...když mě to chytlo poprvé, taky jsem si myslela, že mám asi infarkt nebo co...teď už vím, že srdce mám v pořádku, a je to jen a jen psychika...taky když mě to chytá tak si říkám...nic mi není, to jen ta blbá psychika...párkrát mi to pomohlo, ale bohužel opravdu jen vyjímečně, pokud se to rozběhlo naplno, tak to můj mozek nebral...:-(Ale teď když vím co mi je...a vím to hlavně díky tomuto chatu...tak se vůbec nezaobírám myšlenkou , že by mi mohlo něco být...vím, že je to jen ta "blbá" psychika. Tak doufám, že na to všichni najdem nějaké řešení...Kamčo, taky mě to zrovna včera chytalo v autě. Nikdy dřív se mi to v autě nestalo. Jeli jsme s dětma ke známým na koníky a když jsme byli u nich tak mě to tak bralo, že jsem si musela odskočit a vzít si jeden Lexaurin. Nevím co mě to zas poslední dobou bere. Dnes jsem měla od rána ten hnusný strach ze strachu, že mě to po včerejšku zase chytne, tak jsem si ho zase vzala (Lex) v práci. Ale jinak ho neberu často, měla jsem ho naposledy před 14 dny a předtím ani nevím...O tom přivolání...taky mě napadlo, jestli jsem si to nepřivolala i čtením tohoto chatu...přece jenom, víc na to myslím....? Ale zase občas když jsem v pohodě, tak si i vzpomenu, že už mě to třeba chvíli nechytlo...a nic...můžu na to myslet a nepřijde to. Jindro, jezdíte do Chorvatska autobusem? Jak to zvládáš když tě to tam bere ? Máš na to nějaký lék? Nebo radu?Judito,Leníku a Evčo, díky za podporu. Jsem pevně rozhodnutá (už po několikáté) jít zítra k doktorce a domluvit se s ní na tom, že asi ten Lexaurin jednou za čas nebude stačit...a pak mě teda asi pošle někam...k odborníkovi. To se mi strašně nechce, ale když tady čtu jak se některým z Vás potom tak volně dýchá...asi by to za to stálo. Ale zkusím i to Gelsemium.Pajko, logické zdůvodnění už jsem zkoušela..jak jsem psala výše...já si uvědomuji, že je to jen a jen v mé hlavě, ale většinou mi to nepomáhá.Ten strach je pořád větší než rozum v tu chvíli.Editko, když čtu tvůj příspěvek překvapuje mě jak někdo může popsat naprosto stejné pocity jako mám já. Vůbec jsem netušila kolik lidí má takovéto problémy. Zajímalo by mě, kolik lidí třeba v autobuse, v obchodě i na té poradě bojuje s něčím podobným.Možná bychom byli překvapení. Miss...myslím že máš záviděníhodného budúceho manžela. Já mám sice hodného muže, který vypadá , že mě chápe, ale nedovede si představit, že se něco takového může s člověkem dít.Myslím si, že to bere jako fakta, která mu řeknu a protože mě miluje:-))) tak mi věří,ale asi nemůže pochopit jak hrozné to občas může být. Vím to, protože jsem si to myslela taky, dokud jsem to nepoznala na sobě. To se všude psalo o stresu...tak jsem si říkal jaká je to "móda" (to nemyslím doslova) všechno svádět na stres, ale vůbec by mě nenapadlo, co to doopravdy s člověkem může dělat. To asi musí člověk vyzkoušet na vlastní kůži:-(((Jejda já jsem toho napsala, ale chtěla jsem odpovědět každému, kdo mi tak hezky dodal sílu...jestli jsem někoho zapomněla tak se omlouvám, ale ještě je Vás na mě moc:-)Rodinka se mi schází, tak jdu chystat večeři. No snad to zítra zvládnu, je mi líp tak mám roupy k doktorce nejít...ale už jsem v práci nahlásila, že nepřijdu, tak snad mě to donutí. Hezký večer

Niko, no to je úžasný, že si můžeme povyprávět o Šumavě a o Plzni. Jezdíš ještě někdy do Plzně? Pokud ano, tak se můžeme kdykoliv sejít a poklábosit. Jinak ten termín, jak navrhuješ by mi taky mohl vyhovovat. Živohošť jsem na mapě nenašla,ale pokud je to na Slapech, tak to nemám daleko. Kde to asi tak je? Pokud by to bylo na víkend, tak klidně můžu spát ve stanu. Máme nový a ještě jsme ho ani nevyzkoušeli :-) Jinak se omlouvám za dlouhý předchozí příspěvek, ale psala jsem to v práci ve Wordu a ani jsem netušila, že to bude tak dlouhý :-))

teda lidičky tady je počasí, skoro celej den tady leje a leje. Romane jak je v ČB? Je to taky takový? já jen, že je to od nás 40km a kolikrát je tam uplně jinak jak tady.Editko, bydlím sice v jižních čechách, ale duší i tělem jsem Plzeňák, narodila jsem se tam a to město miluju, jezdím tam každý rok. Jinak Šumava, to je moje rovněž, mamka ještě v 9měsíci se mnou lezla po Špičáku, Brčálníku, takže jsem se narodila napůl i tam:-)))Jo a Živohošť beru všemi 10, jen dotaz, kde by se spalo, v kempu či chatkách? A termín koncem srpna by byl nejideálnější, protože už tam většinou nebývá tolik lidi, je to celkově klidnější. Byla bych pro 19.-21.8. to je jeden z mála, kdy bych mohla, kéž by vám to vyhovovalo. Ale přinejhorším se zkusím nějak přizpůsobit, ráda bych vás poznala.Leje a leje, tak se mějte pěkně a ať je u vás líp jak tady

Neli - já jsem měla první ataky taky v dobách studia - před maturitou a pak na vejšce skoro trvale, docela se divím, že jsem dokázala s neléčenou PP vystudovat. Zaujalo mě, jak píšeš o těch setkáních s těma tvýma "babama". To musí být fakt super partička. Já mám několik kamarádek, ale každou zvlášť, dohromady se nescházíme. Každá je z jiného období mého života (z dětství, ze školy...)Evo z Krkonoš - ty bereš pouze ten přírodní AD Felis? Já bych to taky ráda zkusila kvůli těh., ale když jsem vloni přestala brát Zoloft, tak se mi vrátily ty hnusný stavy, takže nevím, jak to udělat, abych mohla přestat brát Zoloft a přitom se mi nevrátily ataky. Možná to je i o podvědomí. Z tím, že bych mohla mít i dvojčátka, jsem se už docela smířila. Mám strach akorát z porodu, ale kdybych měla hned dvě děti, tak bych to měla aspoň při jednom a nebylo by to možná tak špatný. Zezačátku je sice hodně práce, ale máma mi slíbila, že mi pomůže.Leníku - na konci srpna jsem na dovolené, to bych na srazík zase nemohla přijet :-( Do Prahy bych mohla jet, ale Praha je pro mě trochu nebezpečná - moc lidí - brrrMatinoHU - moc mě povzbuzuje tvoje věta "dítko jsem si pořídila" a tím ses zbavila úzkostí :-)> EviR., jak bylo na Svatým Janu pod Skalou? My tam byli na jaře a moc se mi tam> líbilo. Ten výhled z vyhlídky je fakt úžasnej. Pak jsme to spojili ještě s výletem na Ameriku, to bylo taky hezký. Byla jsi tam taky? Vidím, že jste tady ze všech možných koutů republiky, ale ze západních Čech stále nikdo. Že by PP Zpč kraj nezasáhla?? Je tady ale taky krásně - lázeňská města a především Šumava moje milovaná.> Miss - píšeš o práci v zahraničí. Já mám bohužel stále problém jet delší cestu od domova, zejména do zahraničí a pokud bych tam měla navíc hledat práci, takbych to psychicky těžko zvládala. Jsem moc bojácná v tomto směru, nejsem žádný dobrodružný typ. Do zahraničí na dovolenou pouze s manželem a i z toho mám strach. Chtěla bych se toho zbavit, ale bohužel se mi to ještě nepodařilo.Dandy- taky tě tady vítám a musím říct, že vždycky na poradě na ministerstvu jsem úplně hotová, protože se celou dobu bojím, aby to na mě nepřišlo a nejsem schopná se ani soustředit na to, co se tam řeší, takže jsem tam prakticky k ničemu. Proto do Prahy tak strašně nerada jezdím :-( Mám stejný problém taky s tím, že na sebe nerada poutám pozornost a bojím se, že když někde omdlím, tak hned budu středem pozornosti. Nebo když mi bude zle v práci, tak budou všichni zkoumat, co mi je :-(> Romane, já ti tak závidím práci, kdy si můžeš v klidu doma překládat a nemusíš se s nikým rozčilovat. Moje práce mě v poslední době tak silně neuspokojuje a pořád přemýšlím co dál...Jindro, tak můj manžel na mě neřve, to ne, ale když je mi zle a nechci se na dovolené jít trmácet po městech, tak je naštvanej. Sice neřekne ani slovo, ale to je právě pro mě ještě horší. Ale když jsme byli teď v Beskydech a já měla problémy s tím břichem, tak se program mohl přizpůsobit. Na Lysou horu se nemuselo. Z toho plyne, že všechny ostatní zdravotní problémy chápe, akorát problémy spojené s PP ne. My o tom měli s mužem už tisíckrát rozhovor, ale pak všechno zaběhne do starých kolejí. Já mu to ale nemám za zlé, opravdu ne, on vážně nechápe a je fakt, že mně by taky štvalo, kdyby mi ten druhej kazil dovolenou tím, že je mu zle. Já se snažím vžít do jeho pocitů a taky to nemá se mnou jednoduchý.Kamčo, kamarádka je Markéta, ale ještě jsme neměly čas, abysme se sešly, tak to budeme slavit až dneska:-)Jarčo - nebudou to extrsystoly? Já od nich měla delší dobu pokoj a teď v pátek několikrát po odjezdu na chalupu a včera ležím na lehátku na zahradě na chalupě a zase šílený ES.Živohošť beru, akorát 22.8. už asi pojedeme někam na dovolenou, takže lépe předtím.

Ahoj Jarčo, přesně to co ty popisuješ jsem poprvé zažil už je to hodně dávno a myslel jsem roky, tak jako ty, že je to nějaká strašná nemoc, srdce atd. Vždy to mnou projelo jako blesk od shora až dolů a byl jsem v prd***. Takhle se projevuje PP. Buď v klidu. Nebude to žádné srdíčko. Taky mám šelest už od šesti let. Není to tím a vůbec to spolu nesouvisí. Pak se u mě na to začal nabalovat strach kdy to přijde znovu, pak deprese z toho stále trvajícího strachu, nato nechutenství, hubnutí a čarovný kruh se uzavírá. Ten blesk, tak elektřina je přirozená reakce těla na nějakou zátěž, zejména psychickou. Já to měl poprvé před maturitou kdy neveděl co se učit dřív. Někdy to bez léků nemusíš zvládnout, doporučuji návštěvu dobrého psychiatra, čím mladšího, tím lépe ... -:) Teď se mi to po letech zopakovalo, tak jsem chodím pro inspiraci. Na netu se dají nají super informace, které ti hodně pomůžou a vysvětlí jak celé toto vzniká, kdyžtak napiš. Pokud si totiž něco neumíme rozumem vysvětlit tak to považujeme za vyšší moc a ovládá nás to. V tomto případě je to zbytečné, straší nás totiž vlastní tělo :-) dělá bububu a my mu to žereme.

Jiřinko,dneska je divně i mi,jsem unavená,ráno jsem měla chvění okolo žaludku.A jsem jako ve snu.Strašně mi to vadí.V poslední době se nemůžu nějak vzpamatovat,asi i to počasí dělá své.Kdybych neměla moje pejsánky ani bych nevylezla z baráku.Můj kamarád je hnusný strach je mi stále v patách.

Romane,taky jsem myslela na zony,proto jsem si pozvala léčitelku,která konstatovala,že mi probíhají přes celé tělo.Přesunuli jsme postele na druhou stranu,ale bylo to ještě horší,a tak jseme je vrátili.To bylo nadávání ze strany manžela.Pak jsem si dovedla jinou léčitelku,která mi potvrdila,že ležím od hlavy k nohám v zonách.Nainstalovala mi pod postel nějaky odrušovač za 100Kč.Měla jsem z toho dobrý pocit.Jenže pak manžílek mi odrušovač vyhodil,nenávidí léčitelé a jim podobné.Takže mám v plánu si to tajně obnovit.A uvidím co bude dál.

Tak Vás podelší době všechny zdravímmalý už je lepší už má zájem.Dnes mu píchly pendepon a od čtvrtka jsme den co den jezdili na píchání penicilínu do zadečku na infekční do nemocnice.Kdyby jste viděli tam ty případy/dost často po kousnutí klíštětem/,také zarděnky prostě hrůza.Dlouho jsme vždycky čekaly,nervy na pochodu malý smutný,apatický,dnes má svátek a místo třeba do ZOO tak jsme jeli alespoň na poslední penicilin.Doufám,že už bude vpořádku a já se konečně v klidu vyspím.Dneska jsemse probudila v 5ráno celá spocená strachy srdce mi bušilo no prostě cvok.Místo aby se mi ulevilo jsem stále vestřehu a odpoledne jsemmusela jít spát protože únava se mnou cloumala.Aby seto nepletlo tak jsem to dostala.