Panická porucha 3

Čauky, tak jen jsem zalehla do postele, usnula jsem :-) teď jsem se probrala, tak si vás jdu dočíst...

Jindro, ale zase si u moře odpočineš a ten vzdoušek...Broučkové broučkujou, perou se, vztekají se, zlobí, řádí, smějou se a když je o něco poprosím, udělají to a odpovídají."jak si přeješ, maminko", asi nějaká nová taktika na mě.Dala jsem Tomíkovi dneska na zadek a teď mě to žere.ES mě zlobí a nstanou vedra a to teda nemusím. Naštěstí jsou kluci už větší, takže s nima budu jezdit klidně sama se někam koupat.

Romano, to je tedy síla!! Ale vidíš, aspoň má péči a všimnul si, že jsi brala antibiotika, to zase mu neupřeš:-))!! Co dělají broučkové?Edit, díky za ten tip do Beskyd, dívala jsem se na penziony a hotely, vypadají pěkně, už se tam moc těším!!No tak se přidávám k těm, co mají strach z Chorvatska, taky tam jezdíme každý rok, taky mě děsí cesta, po příjezdu mě muž nutí, abych se šla hned vykoupat ( tedy myslím do moře:-)) ) a já si musím jít lehnout, jak se mi motá hlava. Letos tedy váhám, jestli vůbec pojedu..Taky nesnáším vedro, nedělá mi moc dobře. A kdepak je Karel? Dneska jsem dělala k večeři obrovskou mísu šopského salátu, tak jsem si Karle na tebe vzpomněla:-)), já bych tedy maso nemusela jíst vůbec, horší je to tedy se sladkým, toho se nějak nemůžu pořád vzdát..Hezký večer všem, ahojky!!

Nádhernej příspěvek. Mám PP od roku 87 a letos se mrška rozběhla víc než jsem čekal. V devadesátých letech nebylo tolik informací a internet vůbec ne. Léta jsem vůbec nevěděl vo co go a až letos jsem tu nemoc začal chápat naplno. I díky těmto diskusím.

Holky,teď napíšu něco dost osobního, ale potřebuju si trochu zanadávat. Můj manžel to taky nechápe, dokonce ani nic neví! Sice si říkám, že v dobách mých největších obsesí a PP musel i hluchý a slepý zjistit, že se něco děje, ovšem ne můj manžel. Ten nad vším mávne rukou a mně je to už jedno, Teď jsem dokonce ráda, že nic neví(pro případ rozvodu).Svůj Remood, mám volně přístupný nahoře na polici v kuchyni, běžně ho před ním beru a on se nedávno zeptal, když viděl, že ho beru,jestli prý pořád beru ta antibiotika(naposledy jsem je brala asi před 2 měsíci), takže jsem jen odpověděla dost otráveně, že jo.Já se s tím nijak netajím, můj sešit o obsesích, který jsem dostala od své psychiatričky, se tu různě povaluje, ale můj manžel je prostě ignorant.

Jezismarja, vy jste toho napsali.Zitra si vsechno prectu, dnes jsem od rana hubou i rukama v hline, neco okopat, posekat zahradu.Ale jsem tak krasne unavena a mam dobry pocit, ze mam zahradku vyluxovanou.Doufam, ze jste meli peknej vikend bez PP, slunicko dneska hralo, Rokytko uz ses vratila?Ted padnu do vany a pak do postele.Uz se tesim, az si vas zitra prectu.A jeste se nemuzu dostat na svoji emailovou adresu.Jak to je mozny?Ahoj vsem.

Evi R. som pocula, že si prispievatelkou do časopisu Tina:) ako si sa dostala ku nim? mna by velmi bavilo pisanie do casopisov to mam napisat do nejakeho alebo ako si sa dostala k takej praci, napisala si nejaký clanok a poslala si len tak ?

Teda já začínám mít plnou hlavu dotazů,tak bych toho tolik ráda věděla, ale to bych tu zahltila forum. Navíc máte tolik znalostí,to je přímo na sympózium!! Já se tak těším, až vás někdy potkám.... No nic, jdu se učit těšit normálně, ať si ty emoce, byť pozitivní nevyšroubuju do paniky.:))) Tak odcházím předat tu pozitivní energii asi 2,5m benjaminkovi fíkuskovi,který čučí v kuchyni a čeká na přesazení.

Nedá mi neprispieť, ja musím poklopať ťukies, že mam velmi chapaveho buduceho manžela:)moj drahušik mi velmi pomaha pri atakach, vždy si ma prituli k sebe a povie neboj moja nic sa ti nestane, ked mi je zle cez den mu napisem sms alebo ho prezvonim a on mi vždy nieco vtipne napise a mna to vždy tak povzbudi a panika odide, nevysmieva sa mi ani nic podobne, vie že je to choroba a že sa treba liecit, dokonca sa pýta ?i som sa najedla pred liekmi aby mi nebolo zle dakujem Bohu za nho!!!

Ahojte,Kamča aj ty si mala pohodový den?Aj ja som práve dorazila z velkej pohodovky, boli sme ja miláčik a partia v lese na čistinke opäkať špekáčiky a cibu?ku mňáááááám, tak som sa najedla, načerpala energiu, v lese jej je fakt na rozdavanie, taký les je lepsie ako najvacsia davka Ad ci lexaurinu:)cítim sa v pohode a dokonca mam v sebe taku tu radost zo života.V noci som myslela že ma zase chyta panika zobudila som sa vyplašena cele telo mi horelo, ale bola to asi len záha lebo má palila, paprika mi nesadla..hm zvlastne..Dandy takisto ťa vítam si typický panikar ale neva zatial nikto z nas neumrel, my prežijeme asi aj alkaidu:))Evi z krk, no aj s nami sa počasie hraje, ale že by som musela topiť to nie, dneska to vyzeralo na burku, ale potom sa odrazu pocasie umudrilo a vyslo slniecko na zajtra už hlasia zase 32 stupnov, takže bude teplucko, len skoda že si to neužijem ale budem trčať v práci. Co sa týka tvojho syna a jeho priatelky ver tomu že budu pekne "vyfackaní" z jednania ludi tu v porovnani so zahranicim no snad to nemate u vas take tvrde ako unas na východe Slovenska. Co sa týka tých teroristických utokov, je to hrozne stale sa množia, si pamätam na ten asi taký prvý najvacsi, co bol spachaný v USA na dvojičky a teraz sa to už deje skoro vsade, Londýn, Egypt..stale daco to aby si sa bala fakt aj dovolenkovat, ved medzi mrtvymi bol aj jeden Čech;(dúfam že tie najazdy nedorazia aj k nam..Roman pisal že chce urobit "veselu party" na oslavu života v Londýne a pozvat vsetkých ludi na svete, no to by som neradila ak by sa nahodou znova zopakovala tragedia tých ludi by bolo viac, aj ked strach netreba ukazat..ale ved aj do toho Egyptu cestovky už rusia zajazdy a davaju na vyber ine letoviska..doba je strasna pre zopar vymitýc mozgov..Lenik macka sa este nespamätala? kruci skus jej zamiešat do Kit-katu lexaurin:)

Koukám, že tady zrovna mluvíte o nepochopení partnerů. Musím říct, že můj manžel to taky nikdy nepochopí, už jsem to sem psala, ale abych tě, Jano, taky povzbudila, že v tom nejsi sama. Kdo to nezažil, nepochopí. Můj manžel je hodnej člověk, ale když je mi zle od PP, tak je naštvanej, nemluví a tak se snažím taky nemluvit a vyprdnout se na něj, ale někdy to jde těžko, když je člověku zle. Každopádně mě na tom mrzí, že mu nikdy nemůžu třeba zavolat, když je mi zle nebo když mám ataku. V těchto případech musím volat sestře nebo mámě, přitom manžel by měl být ten, kdo by mi měl být oporou, ale prostě to nejde.

Jsem tady jenom na chviličku. Zkopírovala jsem si všechny vaše příspěvky za víkendík a zítra si je v práci přečtu. Jen jsem se vám chtěla připomenout, abyste na mě nezapoměli :-) Zítra taky nevím, jestli se sem dostanu, protože jdu popřát kamarádce k svátku. Ale snad aspoň na chvilku zavítám...

Jani, neměj strach, že se ti to jednou v hlavě poplete!!!! O pochopení, nebo spíše o NEpochopení manželů - manželek... partnerů -partnerek, se tady už psaly romány... I já osobně o tom vím své :-(((! V zásadě platí to, že je to VERY smutný, když nejnejbližší ti třeba nevěří, zlehčují a ev., nedej bůh, i urážejí tvé prožitky a boly :-((. Všechno je to o jistý vzájemný úctě a toleranci. A ta buď je, nebo není. No... to je vskutku "hezký", že je tvůj manžel "uražený a zlý", když ti není dobře - já se picnu! Tak buď taky, až mu nebude dobře - co jinýho k tomu říct?!!!! Bojuješ sama se sebou a k tomu si máš ještě nakládat starosti s nepochopením druhých? - NE!!! I toto je jeden z důvodů, proč se sem spoustu lidí choulí. U nás však jsi vždycky vítána :-)))!

Ahojík kamarádi...tak jsem se před chvílí vrátila ze ZOO na Svatém Kopečku. Bylo to tam fajn, celý den skoro o samotě s broučkem... to jsme potřebovali. Takovej pěknej výlet jsme si udělali.. ale hned cestou tam mě popadla ataka, naštěstí to bylo jen takové chvilkové. Nemám ráda silnice, kde jsou okolo jen louky a pole a daleko nikde nic. A taky tam byl jeden docela blbej tunel, kterej byl v zatáčce, ale byl dlouhej asi jen půl km, na tohle ale nemám odhad. Jinak ale super i ta cesta zpátky, jen jsem příííííšerně unavená.Dandy, vítej mezi námi. Dost často taky mám strach, že na mě prostě přijde ataka a tím si ji taky přivolám.. Chce to, abychom na to nemyslely. Jinak přeju, aby ses z toho brzy dostala..ani jsem to nestihla vše dočíst, tak budu pokračovat ráno, musím zas běžet... zatím pápá

Ještě jsem se chtěla zeptat,jestli se vám někomu stává,že se ráno vzbudíte a jste unaveni.Cítím jako by mi vypnul mozek,nejsem schopná se soustředit ani na řízení auta a v práci na psani faktur,no prostě vymazaný mozek.Nevím co s tím.

Ahojki,náhodou jsem tady koukla a čtu tvé problémy,jsem na to úplně stejně.Ve středu odjíždíme také do Chorvacka.Celé dny myslím na to jak tu cestu zvládnu.V manželovi nemám oporu,nachápe to a vždy je uražený a zlý,když mi není dobře.Já bych autobusem určitě nejela.Minulý měsic jsem popvé letěla do Tunisu.Přežila jsem lec celkem dobře,bylo mi jen hrozně špatně od žaludku,ale ty hnusné panické stavy se naštěstí nekonaly.Každý rok jezdíme autem do Chorv.cesta je dlouhá a pokaždé se mi dostaví ten stav,kdy jsem mimo,buší mi srdce,knedlík v krku,pocit na omdlení - no prostě panika.Nikdy se toho asi nezbavím omezuje mě to a ovládá.Málem se mi i rozpadlo manželství po 20letech.Mám strach,že jednou opravdu se mi to v hlavě poplete.Lexaurin jsem užívala jako první lék,někdy nezabíral.Teď mám defobin a zatím mi vyhovuje.

Juditko, ahóóój - cejtím to na angínu:-((, máš-li zimnici, změř se, tělo se tím brání vyšší teplotě. Ať ti Slávek jukne do krčku,určitě můžeš mít i čepy na mandlích, tak pak je to jasňačka, ale k dr. zejtra stejně musíš.... možná do tobe budou prát ATB:-((Dandy, souhlasím s tím, co ti píše Juditka stran těch zakořeněných předsudků k psychiatrům. Pořád neumíme dát rovnítko mezi: bolí mě zub - musím k zubaři, bolí mě duše - musím k psychiatrovi. Pokus se o tento přístup, uleví se ti. Cimda říká, že dělí lidi na ty, kteří u něj už byli.... a ty, kteří tam JEŠTĚ nebyli:-)))

Evo z Krk., opravdu mě trápí jen banální problém, není mi nějak dobře, jako kdybych byla nemocná, mám zimnici ale horečku nemám a jazyk se mi potáhl něčím silně bílým a žádnou chuť necítím jen to pálí. Asi o nic nejde až na to, že zas vylézají ty myšlenky a strachy co to je, a to už jsem kdys zažila a narostlo to pak do hrozných rozměrů. Před chvilkou jsem dodělala DPH a tak si půjdu lehnout,což mě v podstatě taky štve, protože jsem se těšila, že když to dodělám dřív vypleju si předzahrádku. Sluníčko už je tady taky, tak by to šlo, ale necítím se na to fyzicky, zas to příjemné odložím.Romane, obdivuji tě, že v souvislosti s teroristy dokážeš myslet pozitivně!Pajko, máš pravdu, chce to nenechat se tím rozhodit, ale musím přiznat, že to znovu ve mě rozjitřuje pocity nenávisti (přesto, že jí rozumově potlačuji) kterou ve mě vyvolává tato jiná kultura svými postoji a chováním k vlastním ženám. A teď už vidím, že jsou opravdu ujetý!Neli, kdysi mi psychiatrička na agorafobku napsala Oxazepam, časem pak moc nezabíral, zvyšovala jsem ho a asi po roce jsem měla docela potíže ho vysazovat, měla jsem potit, že bez něho nemůžu být. Paradoxem je, že mi skoro nadávala, když jsem se ho dožadovala napsat a nic jiného mi nedala. Dandy já jsem si myslela dlouho (do svých 44 let, že nejsem normální, na psychiatrii jsem chodila od 20 a to mě v tom jen utvrzovalo, hlavně chování mé doktorky (viz co jsem napsala Neli) až jsem se pak dostala do Bohnic k Praškovi a tam jsem poznala lidi s podobnými problémy. O panice se tam mluvilo jako o běžném projevu, potíže jako obsese, agorafobka - no přece normálka. Ježíš jak mě se ulevilo, když jsem uviděla, že jiní mají taky takové pocity. V tu dobu, když jsem tam byla, tyhle stránky ještě nebyly.Evo R., koukám jak ti to prospělo ta procházka přírodou. Co takhle si dát Oskara za krásné povyprávění.

Romane, já jinej než celosvětovej neměla na mysli! :-)) Vždyť imperatif jest vypovídající: "Panikáři všech zemí, spojte se!"

"Podobnou službu udělá tzv.dýchání do pytlíku, případně do dlaní, ty má každý vždy s sebou :-)"Tedááá Pajko, já to nevydržím a posílám ti PP Oscara za ty dlaně "při ruce"!