Dá se odpustit nevěra?

t. máš asi pravdu,ale bohužel to není mustr na všechny případy. Můj manžel mi nevěrou tak ublížil, že teď i kdyby se z jeho milého chování roztekl, tak já už nemůžu odpustit a chovat se normálně. Chtěla bych, ale už to nejde. Zkusila jsem se přinutit, ale bylo to ještě horší. Je prostě KONEC!

Jezisi tak mu vsichni nenadavejte.Me partner taky podvedl a znam to jak je to ubijejici a clovek to ma stale opravdu stale! v hlave.Presne jak je prispevek vys.Hlavne jsem myslela na to jak se v te dobe choval ke me, ten sex bych snad i kousla vzdyt mel partnerky prede mnou tak to uz je nakonec jedno jeden sex po.../ja vim ze neni ale vlastne je/ ale to chovani me vazne mrzi.Kazdopadne Petr chtel poradit a ja bych ze sve zkusenosti rekla ze by snad pomohlo kdyby si byl Petre mily myslim opravdu mily ne jen tak "formalne" a musis mit trpelivost a holt strpet i kdyz se manzelka bude chvili tvarit jako by byla "desne na koni".Na me plati kdyz partner udela, rekne...atd veci ktere delal rikal na zacatku vztahu, takove ktere ani ja uz nedelam a ktere by mi bylo snad uz i hloupe delat./podbizet se, sladce koukat, byt pozorny, ochotny,vnimavy a co ja vim jeste/.

Odpustit se dá,ale ta bolest v duši stejně zůstane,z vlastní zkušenosti to nedoporučuju,v tu chvíli je to nepředstavitelně bolestné, ale dnes už bych takový vztah ihned ukončila.

anonym má pravdu.Já si myslím,že ani nejde o to,žes jí byl nevěrný,ale to jak ses během nevěry k ní choval. Píšeš,že si byl někdy možná až moc tvrdý a neustále jí odmítal a to je to,číms to všechno pokazil. Věř tomu, protože toto je moje zkušenost. Manžel mě podvedl a taky pak časem zjistil, že stejně miluje mě, vztah s milenkou ukončil a vrátil se ke mně. Byla jsem šťastná, ale dlouho to nevydrželo. Neustále se mi vybavovalo, jak se ke mně během jeho nevěry choval. Přesně jako ty. Byl moc tvrdý a stále mě odmítal. Když počátečná euforie po jeho návratu ke mně pominula, tak jsem zjistila, že to už nejde. Při každém pohledu na něj se mi vybavuje, jak byl tvrdý a jak mě stále odmítal a je to čím dále tím horší. Už se na něho ani nemůžu podívat, nechci vedle něho sedět, nechci¨s ním mluvit. Prostě je konec a stačilo tak málo. I když měl milenku, tak se mohl ke mně chovat když ne mile, tak aspoň slušně a celou dobu mě neodmítat. Kolik mužů má milenky a ke své manželce se chovají mile, slušně a pravidelně s ní spí. Můj se choval právě opačně, stejně jako ty a tím to všechno zkazil. Už ho nemiluji a už ho nechci a už ani nechci,aby se to spravilo. Tvoji ženu chápu a jestli cítí to co já, tak je mezi vámi konec a můžeš si za to sám. Choval ses k ní hnusně a tady máš výsledek. Můžeš si teď třískat hlavu o zeď a hlavně u toho mysli na to, jak si ji ubližoval a jak jí muselo v tý době být, když ty ses s cizí ženou kurvil a byla pro tebe milaček a tvoje vlastní žena byla jenom kus hadru, ktorý jsi vždy odkopnul. Tak asi tak příteli. To jste v době kurvení se vždy strašně úžasný a skvělý supermani, na který nikdo nemá, manželka je blbá slepice, která je dobrá tak akorát na to, aby vám vyprala a vyžehlila, abyste byli čisťounký šviháci,když se jdete kurvit a ještě k tomu abyste ji pořádně pomluvili před svojí milenkou a teď budeš tady brečet, ty zmetku???!!! Dobře ti tak! Moc ti to přeju!!!Ne kvůli ty nevěře, ale kvůli tomu, jak ses k ní v ty době choval, hajzle!

Jak může toužit někdo po někom,kdo mu je nevěrný.Svou ženu si odmítal,tak co vlastně čekáš?Je to velká zrada na druhém člověku.

Vážení přátelé,byl jsem své manželce nevěrný a vztah s druhou ženou jsem měl asi rok a půl.Na ženu jsem byl možná někdy až moc tvrdý a stále ji odmítal.Pak jsem si uvědomil,že svoji ženu mám stále moc rád a miluji ji, a to moc, a že bez ní nemohu být.Máme dvě děti jedné je jsou 4 a druhé 15 let.Svůj vztah ke druhé ženě jsem velmi razantně ukončil.Dnes to bude již rok co se snažíme dát náš život se ženou dohromady.Myslím, že mi vše odpustila,ale co je horší nemá ke mě žádný cit,vše jsem asi ubil a zničil.Má bolest je veliká a bolí,především to, že jsem ublížil těm nejbližším.Nevím,jestli se nám to podaří.Momentálně to nevypadá moc dobře.Naše komunikace vázne a dá se říci, že žijeme pouze vedle sebe.Komunikujeme pouze o chodu rodiny a to koření života úplně vymizelo.Ona si vytvořila svůj svět a já tam zatím nebo už nepatřím.Zhasnul jsem plamínek lásky a nevím jak jej zapálit.Mluvit o problému jež nechce,rozvádět se nechce a chce nechat vše plynout.Je to 50 na 5O.Na jedné straně cit-0 a na druhé straně děti a nedořený majetek.Má zkušenost je obrovská a již nikdy bych toto nedopustil, a proto musí partneři mluvit a řešit i nepříjemné věci.Někdy to opravdu není jednoduché a věci pak nelze vrátit.Nevím jak dál.Vím jen,že svoji ženu miluji a o dětech už ani nemluvím.Velmi rád bych vše dal do pořádku,ale nevím jestli to půjde.Tady každá rada drahá a možná,že je již pozdě.Má žena se opravdu snažila,již jsme se milovali,vodili za ruce,ale to vše ustalo.Má žena se prostě snažila,ale prostě to tam není.Netouží po mě,nechybím ji.Je to trvalý stav?Nevím.Stále věřím,že má žena to v sobě najde.Chce to čas a neřešit to?

Digi: ne že bych si nevzpomněla,jak to u nás bylo. Ale snažím se dívat dopředu, minulost nezměníme. Můžeme se z ní poučit. A moje chyba? Byla jsem příliš dobrá a moc jsem to neokecávala. A to jsem měla. Ne dělat všechno sama ale zaměstnat jeho. hmhm... Jo,pohlavní nemoc jako důsledek nevěry je noční můra možná dvacetiletých. Nemoc duše a sebevědomí pryč je horší.

A ještě dodatek, když mi je nejhůř a mockrát mi v poslední době bylo, říkáte si je to konec světa, vždycky si vzpomenu na dětskou onkologii v Motole kde jsem jednou před lety náhodou byla a řeknu Vám, že řeším úplné blbosti s manželem a jeho milenkou, oproti těmhle dětičkám, jsou prostě věci na světě mnohem horší než je nevěrný manžel. Pak si utřu slzy a říkám si mám štěstí, mám zdravé děti.........Nic jiného k životu nepotřebuji. Na světě není jen jeden chlap!!!

Tady koukám mi vypadla věta za tím na ni zapomenout (blbne mi klávesnice): a jestli se k sobě vrátíme i jako manželé......

Ahojky všem, já nevěru neodpouštím, já se jen snažím na ni zapomenout a jak i jako manželé, nevím, třeba se to povede třeba né.... ale šanci by každý dostat měl, u nás s tím sám přišel on, kopnout ho do zadku a vyhodit z baráku to můžeš udělat kdykoliv, já jsem zatla zuby a jdu dál i když vím že je to teď hlavně o dětech, né o mě.......

To je, milá Petro, něco jako kdybys vykradla banku a v případě, že Tě chytnou si pak chtěla popovídat o tom, žes to třeba zle nemyslela a že časem bys peníze sama od sebe vrátila ... Tvůj názor je vážně postavený na hlavu !!! ... Je vidět, jak stále víc je vzácnější pevný a zdryvý vztah ...

Lituji Tě Petro a Tvého vztahu ... To je snad ještě horší, než klasická nevěra ... Tebe bych si asi neuměl vážit ... I když to třeba myslíš dobře ...

já bych asi dokázala odpustit slušnou nevěru.Vím že se asi divíte a říkáte,že slušná nevěra nemůže existovat.já si to myslím taky,ale nevím,jak bych to jinak měla napsat.Prostě to myslím tak,že když muž ženu podvádí a přitom se k ní chová slušně a když to praskne,tak si to vyříkaj a on jí to vysvětlí,že ulítl,nebo že mu to doma nestačilo a ona,jako manželka víc nechtěla,nebo jí pořád bolela hlava,takže na tom taky měla podíl,tak to bych dokázala asi odpustit,ale když se muž zamiluje do milenky a svojí ženu znenávidí a podle toho se k ní chová,hrubě,hnusně jí nadává a všechno je špatně,ponižuje a uráží a pak si najednou uvědomí,že ulítl a že jeho manželka je lepší než milenka,tak milenku opustí a vrátí se k manželce a snaží se to urovnat,tak takovou nevěru bych nedokázala odpustit.Je hodnfě můžu,kteří podvádějí a manželka to netujší,protože se k ním muž chová mile,hezky a slušně.Znám oby případy,kdy se manžel choval ke kamarádce mile,slušně a pak mu nevěru odpustila a kamarádku,kë který byl manžel hnusný a hrubý a tam mu nevěru neodpustila a znenáviděla ho.Říkala,že kdyby se v době nevěry choval k ní slušně,tak že by to asi dokázala.A já si myslím,že bych byla na tom stejně.Nevím.

To Martina: jsou horsi veci na svete, ktere maji co docineni s neverou. Moje znama, mela pritele nekolik let, spolu jedno dite. Po celou dobu vubec netusila, ze ma milenku, a kdyz jednoho dne odesel do prace, vratil se s tim, ze se ozenil.
Dalsi pripad: Manzele, kteri jsou spolu 15 let. Zena ma velmi dobrou pritelkyni, jiz dlouholetou. Ta k nim chodi na navstevu celkem pravidelne. Jednou prijde, rekne, ze ji rozbolela hlava a ze si jde na chvilku lehnout, jestli jim to nebude vadit. Tak si jde lehnout, mezitim ji za nejakou chvilku nasleduje muz, ktery oznami zene, ze mu take neni nejak dobre. Zena nic netusici, diva se s petiletym synem na televizi. Zanedlouho jak uz se jiste domnivas, slysi zvuky vrzani postele ap. Tak jde nahoru, zjistit co se deje. Oba si to rozdavaji v jejich loznici. Co je na tom ale nejhorsi, je jejich syn, ktery stoji za mamou ve dverich a pta se "co to delas tati?" Muz se ohledne na svoji zenu a rekne "co cumis, tahni do prdele!"....
Trochu extrem? Ne, realita a pravda.
Slychavam pribehy, ktery jsou opravdu hnusny, ale clovek si rika, ze s tim nejak musi zit. Kvuli detem, kvuli spolecnymu majetku...Nesouhlasim s tim, ze s tim musi zit. Naopak. Vi, ze je tezke zacit znovu a sam.
Pta se "co budu delat? Kam pujdu? Co deti? Co barak?..." atd., atd. A zivot plyne, cas utika. Nervy v prdeli, vsechno zniceny. Proc nezacit znovu a dobre? Proc neopustit od minulosti? Proc manzelovi, ktery se nechce rozvest kvuli detem odpustit a zustat s nim? Proc? Protoze uz na nas nikdo jiny neceka? Protoze se bojime? Nejsme dostatecne silni vzit zivot do svych rukou? Na svete existuje mnoho cest, mnoho moznosti, zalezi ale jenom na kazdem z nas, kterou cestu a moznost si vybere. Preji vam vsem stesti, a nezapomente myslet sami na sebe, na to, co si zaslouzite, ze si zaslouzite byt milovany, ze si zaslouzite muze, ktery vas bude ctit a respektovat....a ze nemate zapotrebi byt s nekym, kdo vam ze zivota udelal peklo, a vas zmenil natolik, ze uz prestavate snit.

Odpustit je možné vše, ale smazat nic !!!

Ten kdo odpusti neveru, nikdy nemiloval,nebo je mu za tezko vazit si sam sebe.

Martino,drzim palce.Ctu Te tady od pocatku a mezi tim,mne potkalo totez!Vubec jsem to netusila.Jan pise blbost.To vis,ze se klidne znovu do Tebe zamiluje,ale Ty uz ho nebudes chtit.Ja to prozila v minulem manzelstvi.Co mne ceka ted nevim,ale je mi dost zoufale.Snad to ukociruji.Jo ja zustala sama,tezko to snasim.Jenze snad se mi jednou ulevi a na ten cas se tesim uz ted.
carrie,mas pravdu a proto jsem radeji sama.Zjistit,ze je manzel neverny a navic to provozuje delsi cas bez ochrany je desny!Zatim mam za sebou nejake testy a jeste musim cekat.Tohle by totiz melo byt trestny.Pokud nekdo ohrozuje zdravi a i zivot druheho,vedome,tak me byt potrestany.

ach bože...je mi úzko z toho co tu čtu...já z vlastní zkušenosti doporučuju především opatrnost v sexu. pokud vámm partner podvádí, jeho milenka nemusí mít jen jeho a vy byste pak mohly zjistit, že máte třeba i tu nejhorší pohlavní nemoc....

Je jenom otázka času,kdy se odcizíte úplně.O co by přišel? Hlavně o děti,noc si holky nenamlouvejte.Vypráno,uvařeno a pravidelný sex.Horoucí láska to asi nebude.

Kvůli dětem jsem musela hodně slevit ze svých zásad a učím se žít s mužem kteým mi byl nevěrný ale kvůli dětem od nás neodešel. Vždycky jsem si říkala, nevěru tu bych nikdy neodpustila ale vidíte, kvůli dětm které ho milují prostě to musím udělat, snažím se zapomenout a snad se to časem nějak srovná, jsem teď 2 spolubydlící kteří se s tím vyrovnávají po svém, jsem pořád v tělocvičně s příteli abych měla v hlavě jiné věci než to co mi po 11 letech manželství provedl.Změnilo mě to a je to k nevíře že možná k lepšímu, probudila jsem se ze sna do reality a dělám teď vše jinak hlavně pro mě a moje děti aby viděl že mne jen tak něco nepoloží a že on už není u mě na prvním místě jsou to děti a kdyby něco tak že se bez něj v pohodě obejdeme. Pořád něco plánuju, bowlig, výlety, nebudu doma sedět na zadku aby viděl jak mě to dostalo, naopak, nebudu truchlit pro toho zmetka, já mu ještě ukážu o co by všechno přišel kdyby tenkrát odešel!!!!!!!!!!!!
Jak se říká co Tě nezabije, to tě posílí!!!!!!