Dá se odpustit nevěra?

Já si myslím, že když se jednou ženská rozhodne, že odpustí a celou věc uzavře do šuplíku, tak to jde uvládnout. Chce to trochu sebezapření, ale dá se to. Nejhorší je ovládnout se a nerýpat a nepředhazovat to a raději to spolknout. Potom se nemůže mluvit o hustý atmosféře. Když se člověk povznese nad svoje ego, tak to funguje. A naopak, když se u náš vše provalilo, a já jsem si vše v hlavě uspořádala a oznámila jsem manželovi, že ho nadále miluju a má umě dveře otevřené, tak ho to takovým způsobem zaskočilo, že to nemohl rozdejchat on. Strašně to s ním zacvičilo, a až poté si uvědomyl, co má ve své rodině. A můžu říct, že náš vztah se posílil. Jde jen o to se rozhodnout a poté si za tím stát.

nevyplácí se to.

Přetvářka!

Kvůli majetku bych to možná pochopila,ale kvůli dětem? Vždyť pro ně to musí být strašné,žít v domácnosti,kde vládne napětí nebo hádky. To pak není rodina,ale neštěstí.

Špatně.Otázka je proč s takovým partnerem žít dál!Kvůli dětem nebo majetku se dá udělat hodně.

Nevěra se odpustit dá,ale co potom se zklamnou důvěrou?Jak se dá žít s člověkem,kterému už nemohu věřit?

Protože nestojíš za nic!

Nevěra se odpustit dá,ale je otázka zda se takovému člověku dá ještě věřit.Dlouhodobý milenecký vztah o něčem svědčí.To přece není úlet ale plánovaná nevěra.Můžu tady vykřikovat jak mého manžela-ku miluju ale proč mám teda 3 roky milence?

Nezlob se na mě Petře ale vypadá to,že tvá paní už o tebe nestojí.

Jiřino, můj příběh je na těchto stránkách dost popsán a mám veliký strach,že má paní stratila ke mě cit, a tak jsem svůji snahu o návrat prohrál.Je možné po patnácti letech ztratit cit? Já myslím,že ne,ale že je v ní někde velmi hluboko.Nevím jak jej probudit a možná naše odloučení tomu pomůže nebo to všechno dokoná.Svou pani velmi miluji,ale teď vím,že mě nechce.Nevím jestli je to pouze teď nebo natrvalo nebo si chce vše ujasnit,odpočinout nebo stále není rozhodnuta...teď jsem sám a všechno mi chybí.Já se snažím vše dát dohromady, ale nevím,zda moje pani ještě chce.Nemluví se mnou o svých pocitech.

nevím, snad od léta. Myslím si, že šlo o sex a že mu vadily normální domácí problémy - nějaká práce doma, děti, prostě chtěl mít klid na svou práci a my ho jen rozčilovali, že jsme něco potřebovali.

A co milenka?Šlo jenom o sex?Jak dlouho to trvalo?

Petře, jsem v situaci, kterou vy zažíváte, ale přesně na druhé straně. Manžel před 14 dny odešel k půl roku tajené milence, o které jsem neměla ani potuchy. Je to strašný šok a nevím jak se s tím vyrovnat. Trochu mě potěšilo vaše přání vrátit to. Kéž by totéž cítil můj muž, neboť po 20 letech manželství ho stále miluji, ale jemu asi něco chybělo. Nechávala jsem mu přílišnou volnost a doplatila jsem na svou důvěřivost. Taky bych chtěla vidět do budoucnosti. Myslím si, že odpouštět umím, ale nevím, jestli k tomu budu mít příležitost.

Jani,držím ti palce ať vám to vydrží.Já jsem v opačné situaci a jsem již třetí týden od ženy a prožívám si svou bolest za to co jsem všem způsobil.Snažím se žít,ale moc mi to nejde.Stále věřím,že mi žena odpustí a vrátíme se k sobě.Zatím to však nevypadá a čas ubíhá na jednu stranu velmi pomalu a na druhou stranu velmi rychle.Rád bych nahlédnul do budoucna a dostal odpovědi na své otázky,ale to prostě nejde a musím si to jednoduše prožít.Je mi dost těžko a dnes to na mě docela padá.Nechci o svojí rodinu přijít,ale mám pocit,že v tuto chvíli nemohu dělat vůbec nic a být jenom trpělivý a silný a nechat působit čas jako lék a věřit,že vše dobře dopadne,i když těď to vidím zcela mizivě.Má žena je v tuto chvíli rozhodnuta, ale věta nikdy neříkej nikdy a pronájem bytu se dá vždy zrušit....možná skýta naději.Myslel jsem si,že jsem silný,ale toto mě opravdu dostává do kolen a každý den musím sebrat síly a prát se sám se sebou.

Mám asi podobný názor, prožívám teď něco obdobného, můj manžel mě podvedl, a už ten večer jsem věděla, že se to stalo.Ženská intuice je strašná věc! Po týdnu se mi ke všemu po mích narážkách přiznal, ale i když jsem to měla potvrzený, nedokázala jsem ho za to nenávidět, cítim jen bolest a jsem schopna mu odpustit. Beru to jako úlet, ale pokud by ten vztah trval dál, tak není co řešit a odešla bych od něj. Pokud by budoval jiný vztah, tak ať neudržuje ten náš. Nemohla bych si vážit ani jeho, ani sebe.

Nevim, zda bych tady měl psát. Už s jmena vite, že jsem muž. Bylo by pro mne dosti obtížné kvůli jednomu úletu něco hezkého rušit, ale trvale bych ja asi nevěru nedokazal snášet. Úlet pochopím a taky když se mnou není partnerka spokojená, ale říci mně, že mně miluje a dál mně podvádi KONEC

Tady koukám že mi vypadli nějaké věty, píšu asi moc rychle, omlouvám se :Za tím pozlatil chybí - že mu budu dávat děti kdykoliv ale i se psem, pak doplňuji větu moc bych chtěla vidět její reakci až si ten můj ex přivede do jejich bytu děti i psa.

Pro Ja: po dlouhé době se mi vyloudil úsměv na tváři, a to po přečtení tvého příspěvku. Já si totiž taky říkám, no počjek až milenka přijde na to jakej jseš bordelář, až se jí bude vrtat v jídle apod., až pozná i tu jeho druhou tvář, né tu postelovou když se viděli jednou týdně večer.Je to hnusný, ale moc jí to přeju, jen ať z toho něco má i ona!!! Mě bude s klukama doma dobře,bude klud a přesně jak to píšeš budu si doma dělat s klukama co chci!!!Mě se ta mizérie doma táhne už od podzimu, takže jsem už taková otupělá a těším se na to, až vypadne ,odejde prý až na baráku všechno dodělá (aby nás prej jen tak neopustil od rozdělanýho)když celej loňskej rok nehnul doma ani prstem, protože měl v hlavě jen jí!!Má totiž černý svědomí,protože i sekačku mi koupil, abych nemusela prosit sousedy a měla čím sekat trávu. Ale tím si mě nekoupí a do smrti mu to neodpustím, jeho nevěru, jeho hnusný chování ke mě, pak už i ke klukům, i kdyby teď ten barák třeba pozlatil. A ale i se psem, ten je totiž taky náš,tak ať si to milenka užije se vším všudy. Moc bych jejich bytu děti a psa!!Někomu se možná bude zdát až příliš můj příspěvek pomstichtivý, ale jestli některá z Vás prožila takový psycho jako já, tak mě pochopí, i to jak se mi prostě jeho odchodem uleví!!

V životě bych nevěru neodpustila!

Ja ho vyprovodila z domu k ni.Bulila jsem 14 dni,pak dalsich 14 dni smutnila a bylo po vsem.Musela jsem si uvedomit,ze neni o co stat a udela to jednou,neni spolehlivej.Jsem po dlouhych letech svobodna jak ten ptak,pastu na zuby mackam od prostredka,dupu si po schodech a poustim nahlas muziku,co on nemusel.On zije s ni a musi poslouchat.Tajne mi smskuje:-))