Dá se odpustit nevěra?

Ano,to jsem viděla,proč?Jsem hrozně smutná,nějak to teď na mě padá....

jasne... kdzy uz tomu dojde tak se musí mlcet.. jenom mlcet... az do momentu kdy se o tom partner dozví a zepta se ho na to... potom se nevytacet a rovnou to priznat... a zacit resit..

videla si film sifra mistra leonarda ?

já to s tím mlčením myslela,tak,že když už ten partner někde ulítne a ví o tom jen on a opravdu ho to mrzí,tak ať si to nechá pro sebe...takové to jakoby přiznání je spíš hrůza...je to jako,kdyby ti vrazil nůž do zad,vědomě a cíleně...ale partnerovi do hlavy nevidíš,takže ti klidně může něco říkat a něco jiného si myslet,a už je tam ta nedůvěra a podezírání..no prostě radši se do takové situace nedostat.Je to hrozný zklamání.A,Petře, jak myslíš,že by ten vztah měl vypadat?

Iny... spíš než mlcet by jste si měli povídat.. klidně takovou černou hodinku kdy na sebe nevidíte, jen se slyšíte navzájem..
povídat nejdříve o všem moznem.. potom nenasilnou formou sklouznout k tomu co tě nejvíc trápí,chvíli na tom setrvat,odskočit si na neutrální tema a zase se k trápeni v klidu vrátit..
mlčet, to nemá význam.. to ubíjí.. muž cítí že něco není v pořádku ale nemuže na to reagovat.. nevi na co, jak.. to už je lepsi par facek.. samozrejme pouze a jedine od zeny k muzi..
opravdu musíte spolu komunikovat.. víc než kdykoliv predtím...

podle mne by vztah zena- muz mel vypadat trochu jinak nez je tomu ve skutecnosti, v obecném povedomi...

Ano,souhlásím,já se do té situace taky dostala,ale odolala jsem,protože jsem nakonec nechtěla přijít o to co mám doma a ta představa,co by si o mě partner řekl,kdyby se dozvěděl...ale chybu může udělat každý,jsme jen lidi.Smutný je,že čas nelze vrátit a pak je pozdě litovat...

Dokud se člověk sám nedostane do situace "odolat či neodolat", nemůže pochopit toho druhého, který bohužel neodolal.

Petře,napsal jsi to moc hezky,já to taky tak vidím,to víš,ale ty city....když někoho miluješ jako na začátku a pak tohle...já jsem asi pro mnohé divná,ale jak jsem už jednou psala,myslím,že ovládnout se je možné a hlavně vztah se musí budovat oboustranně a hlavně,když má člověk někoho opravdu rád,tak mu nechce ubližovat,dělat mu bolest a trápení,a když už si opravdu nemůže pomoct,tak ať aspoň mlčí...

jistě že po nevěře to nebude stejné jak před ní.. nevím jak bych to napsal,nejspíše asi blbě, ale ženy jsou většinou závislé na citu k partnerovi a rodině tak že si ani neuvědomuji že na sebe kašlou... při nevěře si svojí zavislost uvědomí a po ní začnou svuj vztah budovat na jinych hodnotach než pred tim .... myslim ze se stane svemu muzi rovnocennym partnerem..
pokud jim na to partner přistoupi tak maji sanci na dlouhy vztah... pokud ne tak partnera vyměnit..
jiste.. ten pocit zrady tu ve slabych chvilich bude porad(v klidu a pohode si na zradu ani nevzpomenete..).. tady zalezi na partnerovi aby se snazil tyto chvile eliminovat nebo co nejvice omezit

taky podle mne zalezi jak vas vztah vznikal..
jestli vznikl na základě dlouholetého přatelstvi nebo jestli tzv" přeskocila jiskra"..
taky na tom , cím oba partneři spolu dokázali projit..
jestli spolu úspešně řešili problémy( myslím takové jako dlouhodoba těžká choroba úspěsne porazena atd..) tak první nevěru taky překonaji.. případna druha jejich vztah zabije ..
jestli vztahem proplouvali bez větších problémů, tak je nevěra kritický problem..

jinak receno nemyslim ze by jste ukončily desetiletý vztah kuli nevěre partnera, kdyby vám silna pomoc a podpora partnera pomohla vyhrat na zacatku vztahu treba nad rakovinou se kterou jste spolecne treba 3 roky bojovali....

možna jsem rebel, ale myslím si že pravé přatelství je někdy lepsí než láska.. láska je cit.. kolísavy cit,ale skutečné přátelství je konstanta..
ideální stav je když skutecné přátelství prejde v lásku... potom ten cit ma mnohonásobne větsí sílu..

Pro Katku:To tě teda obdivuju,já nemohla vůbec nic,ani on nějak nic,bylo celkově dusno....a pak tak střídavě...je to už několik měsíců,teď se snaží a já se taky snažím to překonat,protože on mluví o budoucnosti,o našich plánech,jak spolu prožijeme hodně hezkých let,že to překonáme,že to byla blbost.....tak jak jsem psala,nechám to plynout a časem si třeba vzpomenu jen mlhavě.Je to na něm.Já sama jsem se rozhodla,že když to nebude fungovat,tak odejít můžu vždycky....ale máš pravdu,je to jiné.Třeba je to poučení pro budoucnost,pro nás oba...někde jsem četla,že když je vztah silný,může se toto přihodit,ale ty dva lidi to nerozdělí,spolu to zvládnou a zas je dobře.To se uvidí časem.Děti miluje a je jinak skvělej táta,holt měl dočasně zatmnění...Tak hodně štěstí a zas někdy napiš,jak je...

Ahoj Iny, jak to u Vas vypada?? Snazi se?? Bohuzel ja tehdy fyzickou zalezitost nezvladla- dala jsem mu jednu zleva a jednu zprava. Tyden spal na gauci v kuchyni. MNo jenze pak jsem si uvedomila, ze pokud chci vztah zachovat- sex musi jakztakz fungovat. Tvarila jsem se, ze je to za mnou, ze jsem vpohode- jen jsem mela najednou jine zajmy nez mu varit veceri a zehlit kosile- ale sex at si chlapec uzije. Nebude alespon chodit jinam...a tato zvlastni kombinace zabrala. Samozrejme, ze zezacatku mi byl protivny...ale podalo se to. Do jiste miry ted po tolika mesicich- je nas vztah pevnejsi, ale je to jine.

Jani,taky ti držím palce,Petr to napsal hezky,konečně nějakej chlap s názorem...ale raději už žádné přítelkyně,spolužačky aj...já měla taky sto chutí se ventilovat fyzicky:-) možná jsem to měla udělat,aspoň dočasně by mi bylo líp.S tím upevněním vztahu po neveře...no nevím,spíš mám pocit,že nic moc,punc selhání tam pořád bude.Ale třeba časem,když se partner bude hodně hodně snažit....snad to přebolí

kdyby jsi ho řezala jen přez zadek tak vdova nebudeš :-))

to je takovy zpusob, takovy ventil,kterym ten přetlak utece...
on citi vinu, ty vztek,tak se to dá spojit..
akorat si tyden nesedne na zadek.. :-))

ja jen že jsem to někde,kdysi četl..

ale držím vám palce, at se vám tohle období podaří překlenout..
hromadě párů nevěra,či spíše řešeni jejich následků pomohlo upevnit vztah.. ovšem nesmí se opakovat..
parkrát jsem četl že vztah nerozbije ani tak nevěra, jako spíše výčitky a scény po ní..

co zapojit do toho třetí osobu ??
rodinný přítel/kyně si s vámi o všem popovídá, nejdřív s každým sám/a,potom bude řídit váš společný rozhovor..
pokud je přítel/kyně aspoň průměrně inteligentní, tak se ji jistě podaří najít cestu jak celý incident smazat
faktem je že třetí osobě se mnohem lépe vykládají věci a skutečnosti,které by si sami partneri bud vudec ci s velkymi problemy sdelili
podmínkou je že tomu príteli/kyni musí oba partneři důvěřovat...

To Petr:...díky, pobavil jsi mě, neumím si představit, že bych ho řezala páskem:-)..i když chutí je spusta,jen bych měla strach , abych v návalu vzteku nebyla vdova s dvěma dětma na krku:-)

Neměla by se odpouštět.Opakovaná nebo dlouhodobá určitě ne.To není úlet.

pro Janu:
pokud to ukončil tak nemůžeš být na druhé koleji ale jsi na té první..

ta zrada..
věřím zě je to šílený pocit..ale to chce čas..pokud budete mít oba snahu, důvěra se obnoví...
Tuhle jsem kdesi četl diskusi na toto téma , myslím na žena.cz,a tam jedna popsala zajímavý zpusob jak to řešila... po domluvě s partnerem ,kterého trapila vina a svědomí,ho potrestala tak že mu nařezala na zadek... seřezala ho páskem jak koně...při každé ráně opakoval slib že už nikdy nebude nevěrny...
ta dáma tam pak psala že po trestu to napětí z nich z větší části spadlo,obou se víceméně ulevilo a pomohlo to upevnit vztah a obnovit důvěru...
dost jsem se bavil, když jsem to četl ,ale když se nad tím člověk zamyslí tak to má něco do sebe...

Problém řešíme, on chce zachovat rodinu, chci klid a pohodu , ostatně jako každý a když je potom toho klidiu a pohody dost, tak se hledá zábava..prý to byl z jeho strany zkrat, po hádce, se potřeboval někomu vykecat, naskytla se ona a tak ho nechala se vykecat v našem autě...nevadí mi ten akt jako takový, vadí mi ta zrada..to že takto řešil svůj problém..vadí mi, že jsem na druhé koleji..on se sice snaží, ale kdy to přijde znovu.
Dítě chce, já to ještě nevím.

Nedá.

Jani, a jak se vůbec k problému staví on ?
má snahu ho řešit ? komunikuje ? hledá důvod jak a proč se to stalo ? dítě bych si nechal být tebou, v nejhorším z tebe bude "svobodná matka"

Jani, a jak se vůbec k problému staví on ?
má snahu ho řešit ? komunikuje ? hledá důvod jak a proč se to stalo ? dítě bych si nechal být tebou, v nejhorším z tebe bude "svobodná matka"

Spíš teď řeším zda pokračovat v těhotenství nebo ne...nechci, aby dítě mělo punc něvěry, i když když vznikalo, já o žádně nevěře nevěděla, vyplulo to na povrch až ve středu a v so jsem zjistila graviditu...