Dá se odpustit nevěra?

Chlape,neber nám iluze.

Ten Ivos asi pekne keca, holky. A vy mu to žerete.

pro pecku...
ano, toto téma se také silně týká templářů.. je to i ve více knihách... ale myslím,že to není špatná myšlenka..

děkuji za nabídku,ale zmíněnou knihu mám..
přesto moc děkuji..

pro tebe doopravdy jediná rada.. totalní ignorace.. at si jde kam chce,at si delá co chce,prostě nezájem.. žádné starosti a práce,ze kterých bude mít nějaký užitek... a posílat ho za tou o kterou má takovou starost..

Ivoš tady nadhodil téma co by se mělo stát, aby člověk chtěl dál pokračovat ve vztahu. Přečetla jsem tady příspěvky. Podívala jsem se na stránky http://www.mujvztah.cz/clanky-vztahy/nevera/sest-kroku-pro-prekonani-nevery.html a trochu se snažila otestovat svoje pocity. Prošla jsem neočekávaným zážitkem (noční schůzka 21,30-3hod na panáka - pozván kolegyní - řekl mi to sám), při návratu neodůvodnil co se tak významného stalo, v dalších dnech mě nechával v nejistotě co se děje (působil na mě, že mu to dělá dobře), proto jsem začala srovnávat zážitky z blízké minulosti a současnosti, vytvořila jsem si doměnku, že nevěrný byl nebo nový vztah začal budovat. Nyní jsem ve stádiu jak z toho. Tvrdí, že doposud nespal s jinou ženou, ale možná že to jenom nestihl. Vzpoměla jsem si, že dříve, když byl nějaký problém objal mě a hráli jsme hru na medvěda (v objetí jsme i bez hudby tančili medvědí taneček, až zlost přešla, bylo to velmi úlevné) = takže dotyky jsou opravdu nutné. A dále je asi nutné umět se vcítit do druhého (jaké bude mít pocity když něco udělám), nehazardovat zbytečně s jeho city. Uvědomuji si, že při jeho návratu bych samozřejmě pyskovala, ale kdyby mi to vše důvěryhodně vysvětlil a nepohrával si semnou, že bych mu i uvěřila (že vyslechl trable), ale nyní se mi to nedaří.
Pokud se již stane, že druhému ublížím, měl bych s ním jeho bolest trpělivě snášet, nechat si vynadat i opětovně, aby mohlo přijít odpuštění nebo klidný rozchod. Pokud se protějšek nedozví co se člověku honí hlavou a okřikuje ho, že ho otravuje, tak se jenom o tom nemluví, ale stejně to zahnívá uvnitř.
příspěvek Ivoše: ...přistupovat k sexu,jako k mystickému,duchovnímu aktu..
Toto téma se také objevuje v Tajemství templářů, tajní strážcové pravdy o skutečné totožnosti Ježíše Krista od Lynn Picknettové a Clive Prince. Pokud by jste s tvojí ženou měli o ní zájem mohu vám jí darovat - zaslat poštou.

Ivoši,jsem ráda,že v dnešní době je ještě někdo jako ty a snad za několik let svůj názor nezměníš.

Milane,radit Ti nebudu,ani nemůžu,sama nevím,jak to dopadne u mě,ale tvá bývalá je hloupá,že si tě nevážila.Ty dotyky, o kterých mluvil Ivoš jsou vážně hodně důležité a já i podle toho poznala,že není asi všechno v pořádku,ale že by v tom byla jiná žena jsem nevěřila.

Super. Je dobre,ze existuji lide podobnych nazoru a presvedceni. Dik za to co jsem precetl, je to naprosto vystihujici. Na skolach by se mel zavest predmet partnertvi aby vsechny naucil jak se v budoucnu chovat a osvetlil vsem rozdilnosti pohlavi a trochu jim ukazal jak spolu maji zit a snad by se zabranilo mnoha katastrofam. Kdybych se o tom vsem co ctu nyni a co jsem zjistil dozvedel drive snad i muj minuly zivot by vypadal jinak ale pravdepodobne zkusennosti si kazdy musi ziskat sam az kdyz si poradne nabije cumak.Jen si nejsem jisty jestli by mi drive takove nazory pomohly, mohl bych je minout protoze clovek nikdy nechce verit tomu co se muze stat a porad se snazi verit svym nekdy hloupym predstavam. Takze mozna jsem si to castecne zavinil sam a v dobe kdyz jsem se blahove hnal za predstavou kdy financni zabezpeceni rodiny je jednou z nejdulezitejsich veci moji drahou chot omrzel takovy zivot a i kdyz nemusela pracovat a starala se "jen" o deti a chod domacnosti ( vim ,ze to je prace na plny uvazek)(v dobe kdy jsem mel cas tak jsem se venoval detem a nechaval jsem ji volnost aby si odpocinula od domacnosti) a zapomel jsem na ty doteky o kterych mluvil Ivos a ona mi to ani nepripomela a radeji si nasla jineho.
Kdyz jsem ji to odpustil (debil) tak se se mnou snazila rok zit (bez dotyku a sblizeni stale s vymluvami ze neni pripravena a ze si na me musi nejdrive zvyknou)ale pote se k nemu vratila zpet a ja mohu pouzit pro me krasnych 13 let zivota pouze pro zkusennost a pouceni.

Super. Je dobre,ze existuji lide podobnych nazoru a presvedceni. Dik za to co jsem precetl, je to naprosto vystihujici. Na skolach by se mel zavest predmet partnertvi aby vsechny naucil jak se v budoucnu chovat a osvetlil vsem rozdilnosti pohlavi a trochu jim ukazal jak spolu maji zit a snad by se zabranilo mnoha katastrofam. Kdybych se o tom vsem co ctu nyni a co jsem zjistil dozvedel drive snad i muj minuly zivot by vypadal jinak ale pravdepodobne zkusennosti si kazdy musi ziskat sam az kdyz si poradne nabije cumak.Jen si nejsem jisty jestli by mi drive takove nazory pomohly, mohl bych je minout protoze clovek nikdy nechce verit tomu co se muze stat a porad se snazi verit svym nekdy hloupym predstavam. Takze mozna jsem si to castecne zavinil sam a v dobe kdyz jsem se blahove hnal za predstavou kdy financni zabezpeceni rodiny je jednou z nejdulezitejsich veci moji drahou chot omrzel takovy zivot a i kdyz nemusela pracovat a starala se "jen" o deti a chod domacnosti ( vim ,ze to je prace na plny uvazek)(v dobe kdy jsem mel cas tak jsem se venoval detem a nechaval jsem ji volnost aby si odpocinula od domacnosti) a zapomel jsem na ty doteky o kterych mluvil Ivos a ona mi to ani nepripomela a radeji si nasla jineho.
Kdyz jsem ji to odpustil (debil) tak se se mnou snazila rok zit (bez dotyku a sblizeni stale s vymluvami ze neni pripravena a ze si na me musi nejdrive zvyknou)ale pote se k nemu vratila zpet a ja mohu pouzit pro me krasnych 13 let zivota pouze pro zkusennost a pouceni.

AHOJKY.Mám za sebou podobný případ jako ted řešíš ty.Nejdříve jsem mu chtěla dokázat jak moc ho miluju a snažila se být pořád lepší než ta druhá.Doma,v posteli,všude.Jenže jemu právě tohle vyhovovalo.Pak jsem si řekla,že to přece nemám zapotřebí.Začala jsem pomalu,ale jistě dávat mu na vědomí,že už pro mě není ten jediný.Neměla jsem zrovna čas když měl hlad,když potřeboval něco vyprat,něco zařídit,na milování jsem byla unavená...nikoho jsem neměla na to jsem ho moc milovala,ale chodila jsem ke kamarádkám,do internet.kavárny,cvičit...prostě on si myslel,že někoho mám.Najednou začal být víc doma,začal mi pomáhat,bral mě do společnosti...a já asi po 2-3 měsících zjistila,že vlastně ONA už být nemůže,protože svůj čas trávil se mnou.On se nikdy nedozvěděl,že jsem nikoho neměla a kde jsem trávila volný čas.Od té doby uplynulo 8let a máme dvě děti.Nikdy se mě nezeptal a já jeho taky ne.Bolelo to moc,a vím že znovu už bych to neudělala,ale jednou se to může stát opravdu každému.Nikdy neříkej nikdy.Stána

Neodpouštějte!Kdo zradil zradí znova a znova a znova.Mám zkušenost.Takové partnerství je jen kvůli dětem,majetku a strachu ze samoty.

Milý Ivoši, napsal jsi přesně, co si myslím.
Pokud nejde oběma o totéž a oba se nesnaží, nemůže to být nikdy taková idylka, jakou popisuješ. A ti, kterým se tohle povede (ne jen na chvilku), jsou dnes naprostá vyjímka. Já takové manželství neznám ani jsem o takovém od nikoho neslyšela. Přesto věřím, že taková jsou a sama jsem takový vztah dlouho hledala.

Stejně jako si myslím, že hodně citlivých mužů je mezi těmi, co chodí do zaměstnání a vydělávají méně. Jenže dnes je to o penězích - bohužel skoro všechno, není jako před 20ti lety, kdy měli všichni stejně (nejsem zastáncem komunismu, ale tahle stránka byla jednodušší). V Čechách závist jen kvete a já sama jsem hodněkrát ke svému úžasu viděla, jak se chování žen mění s tím, kolik který muž má (a nejen žen). Ve své podstatě jsem ten naivní blbec, co si myslel, že bude konečně žít v relativním dostatku po 10 letech manželství (kdy se k tomu člověk postupně dopracuje). Místo spokojeného života pravý opak nastal. Nejen že peníze změnily mého muže, ale co teprv předváděly ženy. A není to jen moje zkušenost, v mém okolí ji má hodně žen.

Přiznávám, že i já jsem z žen, které nechtějí dřít bídu s nouzí. Když si člověk na něco zvykne, nechce se mu tu opouštět. A krom toho bych chtěla i to ostatní. Tím, že nejdu plánovitě jen po penězích, to mám ještě těžší. Člověk nikdy nemá všechno. Musí si vybrat.
Bohužel člověk má asi i nějaké mantinely přes které se jít nedá. Já když jsem vybírala podle citu, podobných názorů, zkrátka většina v souladu, byli to zas sukničkáři - věrní jen po omezenou dobu. I když rádoby ti slušnější, co to dělají tajně a rodinu si pěkně drží a hýčkají. A pokud jsem plánovitě vybrala úplně jinou povahu, se kterou jsem měla méně společného, za chvíli to bylo mnohem horší, úplná katastrofa, i když jsme se měli velmi rádi.

Jestli se z žen stávají mrchy, i když si nemyslím, že tak úplně teď jsem, můžete si za to sami. A já se jí nestala po jedné špatné zkušenosti. A taky mám oči a uši (a bohužel) vidím, co se děje kolem.

Syna jsem, tak jak popisuješ nikdy nevychovávala. Na druhou stranu jsem někdy měla pochyby, jak moc ho vést k citlivosti, aby v dnešní společnosti uspěl a nedojel na takovou povahu. Citlivý lidé to mají určitě těžší. Dnes už vím, že geny jsou tak silné, že výchova člověka radikálně nepředělá. A proto si přeju, aby se můj syn jednou ve svém manželství nedostal ani do jednoho extrému : podpantoflák / děvkař.

Ani tvoje rada o sobě a okolí neplatí ze 100%. Jinak je velmi dobrá a sama jsem tu něco podobného psala. Já jsem v tomhle velmi úspěšná a můj muž si nikdy jako idiot nepřipadá. Je pravda, že pozitivní reakce okolí jsou velmi příjemné.

K železné tyči : I kdyby s ní mého muže někdo mlátil od rána do večera, nebylo by to nic platné. Jednou se mi dokonce hluboce za všechno nefér omlouval, když to s ním v nemocnici vypadalo velmi nahnutě a myslel si, že nepřežije. Tenkrát jsem si řekla, tak jetli tohle nepomůže, tak nic. A nepomohlo. Po nějaké době se oklepal. Jinak je ovšem skvělý ve všem, a proto se ho nevzdávám.

Ať jsi kdo jsi, taky si myslím, že jsi sem napsal, co si tady ženy přály slyšet. Je lepší věřit, že jsou skvělí muži na světě.:-)

Díky za poklony dámy...

věřte tomu že takových chlapů je víc.. dokonce si myslím že víc jak těch nevěrných..
kde je hledat ? myslím, že jsou všude... jenže je v tom menší háček.. U mladého ,svobodného kluka se to poznat nedá.. dnešní mladí mají dost problémů sami se sebou, natož aby dokázali vnímat sve okolí, a ti starší,co už se víceméně drží mojí myšlenky, o těch neslyšíte.. ty si jejich partnerky doma drží jako poklad..a nikomu o nich neřeknou :-))

víte, tuhle hru musí CHTÍT hrát dva.. jak on, tak i ona.. dělá se hodně chyb,ale musí si ti dva dokázat o nich říct bez toho, aniž by jeden druhého urazil..

podle mne by bylo dobre zavest povine to aby manžele museli spolu pred svadbou rok či dva žít... takové zkusební období..potom teprve svatba..

taky si myslim že existuje nerovnost mezi schopností vydělat peníze a rodinným životem..

takhle..

chlap,který dokáže vydělat větší množství penez nemůže mít citlivou povahu potřebnou pro klidný rodinný život dennodení rvačka o prachy v dnešním zákeřném světě ho učí chladnokrevnosti,učí ho schovávat cit.. takový doma nemůže být příliš citlivý ke své manželce(tak jak jsem psal minule) a hlavně v domácích krizových situacích, protože by to byla rozdvojená,silně rozpolcená osobnost..
a naopak ten co dokáže to co jsem psal minule, nemůže mít moc peněz , protože nedokaže vyvinout určitou tvrdost k jejich vydělání ..ten potom chodí většinou za dvě třetiny průměrného platu do práce na směny...

Holky, muži si na nic nehrají.. žádné hry zaměřené proti sve partnerce... nemají to ve zvyku..
chlap je humpolácký.,všechno se snaží vyřešit silou,rychlostí... nějaké intriky ho nebaví...pokud k nim není donucen..
většina chlapů používá pěsti ůplně zbytečně tam , kde by stačilo myslet a manévrovat..

chlap svoje city skrývá, nechce o nich mluvit... protože je naučený že to je zbabělost... .. všimněte si že v dětském chlapeckém kolektivu ten, kdo projeví úzkost a cit pro slabší je terčem posměchu.. a vy samy říkáte malým synům .. přece bys nebrečel,jsi nějaký chlap,ne ? " chce to chlapovi narovinu říct že si před vámi nemusí na nic hrát,že svoje city nemusí schovávat,že pro vás projevení citu neznamená zbabělost a slabost, ale právě naopak.. že je statečný že se projevil,že to jiní nedokáží a že si ho proto vážíte..

a jak řešit nevěru ? v případě pecky bych to řešil nezájmem o jeho osobu,a snažil bych se mu naopak dokazat že ji jeho týrání nezlomilo ale posílilo... myslím věnovat se sama sobě... zájmy, hezky se oblékat,líčit, bavit se .. usmívat se na okolí...

tím víc jak se bude okolí přiklánět na její stranu díky jejímu milému a klidnému chování, tim víc si bude on připadat jako idiot.. nebo bude okolí dělat idiota z něj...

pro Alžbětu.. trefila jsi se ..tou první větou..skutečně mi o to šlo.. chytrá holka..

všechno se dá překlenout... pokud OBA !!! skutečně chtějí, povede se jim vztah zachránit..

a teď jsme u toho...
Dámy , kdyby vaše chlapy někdo natáhl železnou tyčí po hlavě a jim se rozsvítilo , oni si uvědomili co vám provedli a SKUTEČNĚ CHTĚLI SE OMLUVIT DÁT DOHROMADY VÁŠ VZTAH tak aby jste byly stastny, CO BY PODLE VÁS TI CHLAPI MUSELI UDĚLAT ABY VÁS ZÍSKALI z5 ????
aby jste jim uvěřily že to myslí skutečne z lásky a ne z nějaké finanční či jiné vypočítavosti ????

Ivoši, trefil se přesně do toho, co ženy chtěly slyšet. Všechny potěšil a to jsi taky chtěl.Ještě bys měl poradit, kde hledat.
Jsem už starší dáma. Poznala jsem dost mužů. Jeden z nich mi říkal přesně to co ty. A choval se tak. Při čtení jsem tomu nemohla uvěřit. Byla jsem konečně šťastná. Konečně jsem byla šťastná. Povedlo se mi to. Začínala poněkolikáté a uvěřila jsem mu. Bylo mi skoro čtyčicet. Po 5 letech mě zradil a choval se jako většina. Od té doby už bych nedala za nikoho ruku do ohně. Ani za žádného muže, ani za ženu. Na muže jsem nezanevřela a ještě hodně jsem jich postupně vystřídala. 16 let je hodně, ale život je dlouhý. Máš ještě hodně před sebou. Já ti přeju, abys šťasně žil a nezradil. A taky aby žena, co miluješ nezradila tebe. Nic v životě není konečné. Jen smrt. A když zemře milovaný partner, to jemoc smutné.

Ivoši, díky za tvůj příspěvek! Už jsem sem tolikrát chtěla napsat, že takového muže (přítele), jako jsi ty, mám i já, ale bála jsem se, že by mi bylo odpovězeno: ty růžový brejličky ti brzy spadnou. Ale on je přesně takový, jak píšeš a já jsem moc ráda, že se našel někdo, kdo je živým důkazem toho, že takoví opravdu existují :)

Díky Ivoši, myslím že jsem tě pochopila. Dospívám k podobným názorům, ale z tvého příspěvku vyplývá, že na to musí být dva.
Včera večer přišla řeč na náš vztah. Nejprve se tvářil, že ho otravuje, že o tom hovořím. Zarazilo mě, že svojí kolegyni (s kterou dle jejich tvrzení nic nemá) měl čas poslouchat od půl desáté večer do tří do rána (téma o nemocech jiné vážně nemocné kolegyně). Já mu lezu na nervy, když věcně řeším, zda s ním zůstanu nebo ne . Nakonec se mi zdálo, že mu v hlavě sepnulo, že nejde o planou rétoriku.

Teda Ivoši klobouk dolů, fakt jsem si s radostí početla. To snad ani není možný, že chlap sem napsal takovej otevřenej a fakt dobrej příspěvek. Myslím, že máš v mnoha věcech pravdu. Řekla bych, že mnoho chlapů to cítí jako Ty ale nepřiznají to a hrají s námi neustále nějaké hry, které pak vedou k nedorozumění a problémům. Fakt dobrý.Já v současné době mám taky takový oříšek fakt do toho chlapa nevidím. Napřed se otevře úplně já moc ne. Pak se otevřu já, on se zase zavře a teď je fáze vyčkávání co bude, jestli něco bude.

omlouvám se za chyby - pár slovíček mi prostě uteklo - bude to určitě nějaká forma dys...

Tak dík, Ivoši, za vyčerpávající odpověď. Myslím si, by bylo skvělé, kdyby více mužů dokázalo přistupovat k ženám s úctou, jak píšeš a kdyby si jich skutečně vážili, ale mám pocit, že se to nějak začalo vytrácet postupem času, jak se různě mění role mužů a žen... Muži berou mateřskou roli jako normální věc, nic zvláštního hodného obdivu, má to přece téměř každá zdravá žena, že ano? (aspoň tak si myslím, že mnoho z nich uvažuje...)

Muži by možná také rádi, aby byli ženami obdivováni bezmezně jako zajišťovatelé rodiny a silní ochránci za všech okolností, tak jak to bylo kdysi... nicméně nyní, když žena je schopna zvládnout téměř všechno to co muž, už není tolik co obdivovat, stává se to běžnou věcí... No a tak nějak v současnosti je doba taková zrychlená a je tolik příležitostí a možností, jak prožít svůj život, že je asi přirozené, že se lidé vyzkoušet různé možnosti, ať už v kariéře, partnerských vztazích...

Prostě to, jak píšeš, že to chodí u vás, mi připadá příliš ideální, skoro nemožné a obávám se, že se to moc často nevyskytuje... nicméně ti samozřejmě přeju, aby vám to klapalo podle vašich představ i nadále...

Určitě jsem to napsala hodně zmateně, ale chtěla jsem vlastně říct, že by to byla paráda, kdyby byly vztahy mezi muži a ženami na úrovni přátelství, lásky, úcty a obdivu, ale že prostě je v tom zamotaná i spousta jiných věcí a vychází z toho pak nevěry, bolesti, zklamání a že to půjde asi spíše tímhle směrem než tím ideálním... takže člověk se v rámci pudu sebezáchovy musí asi snažit připravit na všechno...

vrchní zprávou , pro chlapa plnou nesmyslů ( dáva najevo pocity.. a to každy chlap dela hrozně nerad..) jsem si snažil pripravit pudu pro odpoved na článek z 5.11..

to není chlap, ale přerostlé dítě.. které navic palilo dobre bydlo... ( pokud je to skutecne tak jak bylo psané)
neuznávám takové chlapy..

hrozně rád dávám květiny a drobnosti,takže moje partnerka si to krásně užívá... :-))
je to divný, ale mám hrozně rád doteky a mazlení... dokážem se spolu mazlit i hodinu,dvě v kuse..co to uděla s partnerkou,nemusim snad ani povídat.. :-))
v sexu je pro mne přednějši partnerka.. moje pocity pro mne tak dulezite nejsou..

takze z tohoto duvodu nemuzu byt neverny, protoze k sexu potřebuju cit..

domácí práce mi vůbec nevadí .. ůklid,mytí nádobí... bud to Uklízíme spolu,( samozrejmě se spoustou doteků a družného rozhovoru..)

když se to dozveděli v práci tak se někteří rádobychlapi ptali , co blbnu.. a umlčel jsem je hned.. stačilo jen říct " pánové, mne to nevadí a partnerce se to líbí.. ještě nikdy se mi nestalo aby mne večer odmítla,že je unavena nebo ze ji boli hlava ".. hned byl klid...

dost se mi libí jeden citát z knihy šifra mistra Leonarda.. " ... Džentlmeni... příšte,až budete ve společnosti nějaké dívky,nebo ženy,podívejte se do svého srdce a zeptejte se sami sebe,zda dokážete přistupovat k sexu,jako k mystickému,duchovnímu aktu.. pokuste se nalézt onu jiskřičku božství,jehož muž může dosáhnout výhradně spojením s posvátnou ženou.... "( a posvátna žena by měla byt pro muže jeho partnerka... můj názor... viz příspěvek výše..)

jsem toho názoru že chlap musí umět ženě naslouchat..povídat si s ní,co ji trápí, co cítí,co si myslí..umět ji nejen chválit ale i věcně kritizovat.. a ne to jedním uchem pouštět ven a druhym dovnitř..

vztah se má neustále stavět...

muž a žena jsou naprosto odlišní svým chováním a cítením... hlavně tím citem..
to co on si treba mysli ze je spravné,nemusi to cítit tak ona ..a naopak..
my tovyřešili takhle..
ze začátku vztahu jsme se s partnerkou dohodli ze když sám od sebe udělám něco, co se ji líbí,dostanu polibek a pochvalu.. a když něco,co se ji nelíbí dostanu malou přez zadek,s tím co a proč se ji to nelíbi...
a samozrejme naopak... já dám polibek když dobre, když spatne tak malou...

samozrejme, máme každy sve vady a sve dny kdy by jsme nejradeji zalezli někam hluboko pod zem... ale to stací rict promin,chci byt sam/a a ten druhy to respektuje...

jsme svoji už 16 let a myslim že spokojeni...

( ale asi jsem moc na vase otázky neodpovedel... v tom případe se omlouvám
)

pro MM,pecku,Md a ostatní dámy..

díky dámy za kritiku,ale myslel jsem že vás bude zajímat , co prolítne nezaujatému chlapovi hlavou po letmém přečtení příspěvku... co prolítne hlavou nezaujaté ženě, nevim, jelikož nejsem žena..

nejdřív odpověď na dannou otázku.. nevěrny jsem nebyl, nejsem , a nikdy nebudu.. tuto diskusi jsem navštívil proto že jsem na doktorce něco hledal a procházel jsem mnoha diskusemi.. tady mne vyloženě praštilo do očí, to co jsem psal ráno..( nemohl jsem vám odepsat dřív,byl jsem v práci..)

mimochodem,mne pro moje názory říkají v práci mimozemšťan.. prý jsem z jiné planety

v žádnem případě nejsem masochista.. a pokud můžu mluvit i za chlapy v mém okolí,ani oni ne.. pokud cítím,že by z ženy mohla být mrcha,nevšímám se jí..

u mne je problém ten,že na myšlení používám mozek,a ne svůj pohlavní úd,jak ženy o mužích s oblibou tvrdí..

to platí i o mém okolí..
možná je to tím že si podvedomně vybírám kamarády které jsou jako já..

nedávno jsem byl dotázán na názor na jednu ženu.. a dost se divili že jsem řekl že krása není vše..

mám dost svérázný spůsob seznamování...
už v mládí jsem se naučil že ať udělám, co udělám, vždy se najde někdo kdo mne bude mít za idiota... a moc mne to mrzelo, když holka,která mne ani moc neznala o mne prohlásila že jsem idiot..bůhví proč...

tak jsem to trochu otočil... začal jsem ze sebe dělat idiota pro všechny.. ty ženy, které mne na to skočily, jsem ignoroval( doteď mne může zenská nadávat jak chce, se mnou to ani nehne.. )..ale po určitém čase za mnou holka přišla,a ptala se proč ze sebe toho idiota dělám,že jí připadám normální.. tato holka prokázala schopnost myslet.. a velice lehce jsem ji přesvědčil že idiot nejsem.. a jsme dosud kamarádi... tak se to ještě párkrát opakovalo..

víte dámy, ja zastávám názor, že aby vztah fungoval a ani po čase nezmizel ,je potřeba aby muž svoji ženu uctíval a vážil si ji.
když to přeženu do extrému, tak aby ji uctíval pomalu jako bohyni..
samozřejmě,ve vstahu musí si být partneři rovnocenní ale ja to myslim trochu jinak..
možna to napíšu dost blbě,ale i na společenském žebříčku vážnosti je žena postavena výše než muž..chlap by měl svoji partnerce být vděčny za ( taď hodinu přemyslim jak to napsat aby z toho nebyla totální kravina..).. vděčny prakticky za vše.. myslím svojí stálé partnerce.. ctít ji za její schopnost rodit děti, schopnost udržovat teplo rodiného krbu.. vážit si ji za to že díky ní je z něho civilizovaný člověk...( ač si to chlapi nepřiznaji tak většina by zvlčila ,být sama... nač se třeba oblékat pěkně,když jsem sám..)

já doopravdy nevím jak to napsat...

ale dokud chlap nnebude cítit toto ke svoji partnerce tak jakykoliv vztah nemá dlouhodobou šanci přežít..

další věc kterou uznávám a kterou už tu někdo napsal je ta že skutečné přátelství je víc než láska.. láska je citové vzplanutí.. přátelství je postavené na mnohem pevnejsich základech.. pro skutečné přátelství jsou zapotřebí dva , cit zvany láska může byt jednostranny...

nejlepší je když láska vznikne z přátelství... je to sice síleně dlouhá cesta do manželstvi ale zato si myslim že je nezničitelné..

Několik publikací tohoto typu jsem si kdysi koupila, moc jsem toho nepřečetla. Ale jsou tam zajímavé věci.

Partner musí hlavně spolupracovat, když je v opozici nebo duchem nepřítomen, nemá smysl nic.

to Pecka: Ale koukám, že hra s ohněm není zas tak špatná, když by se ti mohla zalíbit.