Dá se odpustit nevěra?

Je to naprosto stejné jak...Nepochopil som z tvojho prispevku ci ste manzelia 2 alebo 10 mesiacov, kazdopadne si sa ale ohodnotil spravne. Len nerozumiem, preco si si ju bral? Ake medove motuzy ti tahala popod nos si viem predstavit. Ale preco hned svadba? A medzicasom si zistil ze sa ti znova kurvi? Lebo ak jej nevies odpustit to predmanzelske zahybanie a odvtedy seka dobrotu, tak tomu potom nerozumiem o co ti ide. Vedel si pred svadbou ze ti zahybala.

Já přehnu přes stůl vše co se naskytne. Hraju si na svatého a přitom jsem děsný proutník. Hlavně se nesmí má přítelkyně nikdy nic dozvědět, to je mé pravidlo. To znamená dokonale ovládat své city a chování doma. Ono to jde, chce to jen pevnou vůli a chtíč. :-)

Přidám trošku do...no,tak si troufám říct,že máte ojedinělý názor.A vaše žena to vidí stejně jako vy?

Přidám trošku do mlýna.Mě nevěra vůbec nevadí.Jde o to,že sex je nejvíc krásná věc a manželce,kterou nadevše miluji,bych takovou věc,jako že si sem tam švihne bokem nikdy nevyčetl,však taky nejsem svatý a tolerance je vztahu hodně důležitá,myslím si,že o tom ty pravé a opravdové vztahy jsou.Prostě na nevěře nevidím nic špatného,pokud cítím,že mě má partnerka opravdu ráda,že si mě váží a udělá to jen tak,aby si život víc užila.No prostě žárlivost je blbost a kdo touto nemocí netrpí,je štastný člověk.

Je to naprosto stejné jak...Honzo, neměj mi to za zlé, ale tohle je čiré sebemrskačství. Pokud tu nevěru bereš tak vážně (nerozumím proč, ale neberu ti to), tak sis ji neměl brát ne? Jakej to má smysl se takhle užírat? (Ještě navíc kvůli takový kravině?).
Každý svého štěstí strůjcem...

Je to naprosto stejné jak...Nevěru sama neuznávám,ale jsou to věci,které se prostě stávají i v lepších rodinách.Nepochopila jsem,jestli ti manželka byla nevěrná jednou,nebo víckrát,ale co jsi psal,že sis vzal děvku a ted toho lituješ.Nevím,malinko mi to u tebe přijde jako chorobná žárlivost.Nejsi spokojený,tak se přece můžete rozvést a ty si časem najdeš někoho lepšího.Jiná rada není.

Zkušenost s tímto...Je to naprosto stejné jak píšeš. Jsem stejně na tom jako ty. Žil jsem 4a půl roku s přítelkyní v pěkném vztahu, ale opravdu pěkném vztahu.Pracuji do dnes v zahraničí a to s toho důvodu že bych nás chtěl zabezpečit na další život, německý důchod,hypotéka atd.Manželka 46 si asi vzpoměla že by asi mohla dohnat co se mnou zameškala a našla si mylence, dokonce staršího ež jsem já 42.To bych ani neřešil, pokud bych nevěděl o koho jde. Přišel jsem na nevěru , vyhodil jsem ji z bytu a to pozor (má do dnes svůj byt) nešla k němu? Ano nastěhovala se na týden k němu. Když jsem přijel z něměcka kde pracuji tak se objevila před domem a chtěla zpět. Můžete si myslet o mě co chcete, ale jsem IDIOT.
Nakonec mě dotlačila k svatbě a jsme jako manželé 2 měsíce. Ona funguje jak japonskej robot. Ale řeknu vám , to žití bez poskvrnění před tím byl něco jiného, byl o mnoho víc fajn. Teď bojuji sám se sebou už 10 měsíců co jsem to udělal(vzít si děvku)Je to peklo a nikomu to nepřeji. Je mi s toho smutno!A psychycké stavy ani nepopisuji beznaděj ,zoufalost atd .Poslední co dodám je už nikdy nepozdravím člověka co podved svého partnera . Držím všem palce ať nedopadnou ako já !!!

asi se cítila hodně...Já ti rozumím. Omluva to není. Tys nebyl pryč z plezíru, ale abys zajistil ji a vaše děti, dobrou životní úroveň. Tam měla ona podle mně vodům odolat. Ty pryč a ještě tohle-to už jsou pro udržení vztahu dvě rány.
Já jsem cítila po odhalení nevěry manžela bezmoc, ponížení, vymeteno v hlavě, nic mně nebavilo, nemohla jsem jíst, spát pořád se ptala proč vlastně a navíc, proč zorvna s tou, s její pověstí...pak mi leccos objasnil a na leccos jsem přišla sama-časem....život jde dál a jsme snad moudřejší oba...co mi pomohlo se odpoutat od zničujících myšlenek a si mně uchránilo pádu o depky a rezignace, kdy člověk zbytečně utrácí život hloubáním nad věcmi, které řešení prostě nemají, jsem psala výš. Tím tě nenavádím. Někomu to ani nepomůže, nedokáže to. Byla to náhoda, že šel obrazně kolem mně v té době člověk, který mi podal ruku, dal svůj čas, vrátil mi sílu se prát-kamarádství pak v něco přerostlo. To se stává. Vzhledem k okolnostem jsem výčitky svědomí neměla. Je to pryč a píše se jiná kapitola života. Ale ten dotyčný mi pomohl opravdu hodně. A bylo to skutečně o náhodě. Sama bych to nehledala.

asi se cítila hodně...ani se ti nedivím

Každý většinou říká,byla nevěrná jednou,bude i podruhé,což není pravda,já už bych to nikdy neudělala,sice přiznávám,nikdy jsem toho nelitovala,ani toho litovat nebudu,byla to velká zkušenost,ale nakonec ta neštastná jsem byla vlastně já sama.Ted vím,že mám chlapa,který mě má rád a jsem spokojená,i když ráda zavzpomínám.

Pro K:já s tebou souhlasím,máš naprostou pravdu,ale přesto si myslím,že jednou za život může klopýtnout každý.V tvém případě to bylo jiné,tobě to řekli kamarádi,já jsem se s tím nesvěřovala a to nikomu,jenom mamka měla tušení,protože jsem k ní častěji vozila syna.Kamarádce bych to nikdy neřekla,to je věc,že žádná by si to nenechala pro sebe a vím,že jednoho krásného dne by to prasklo.A ještě jedna věc,kamarádi ublížili nejvíc tobě,že ti to vůbec řekli,já bych tohle partnerovi od kamarádky nikdy neřekla.Jak už jsem ti napsala,pokud se manželka jinak s nikým netahá,tak každý má dostat druhou šanci a to že byla sama,já vím,není žádná omluva,ale vztah hned ukončila a to je také důležité,nechtěla o tebe přijít.Chvíli to bude trvat,ale věřím,že možná za nějaký čas to budeš vidět jinak.

Pro K:u nás to bylo...asi se cítila hodně sama,víš a najednou tu byl někdo,kdo o ní stál.

Tato slova pro mne nejsou omluvou ani ospravedlněním. Já celý měsíc taky neměl na montáži ženskou - musel jsem si vystačit sám.....A pak přijedete domů a všímáte si takových jakoby malinkých podivných signálů a dozvíte se vše opatrně nadávkované od známých a kamarádů - stále nevěříte, ale červíček hlodá a pak začnete pátrat a BUM!!! Je to tady a co s tím

Sorry, ale jak sis myslel,...nezapomeň, že když nemáš co do huby, peníze na školní výlety atd. není to ve vztahu taky žádný med

Babeto,tak to ti musím oponovat.Neprovalí,protože tomu svému prostě nechceš ublížit a seš si moc dobře vědomá,co by následovalo.A co se týká z jeho strany,po celou dobu to měl perfektně vymyšlené,až jsem koukala.A to,i kdyby nás spolu někdo viděl,hned věděl,co bych musela říct.Jinak,když se někam jelo neexistovalo,že bysme vyšli z bytu spolu,ba naopak já musela jít 2 km,kam pro mě přijel,no bylo to prostě vzrůšo.Dneska už bych to neudělala,protože člověk ublíží především sám sobě.

Ono je to těžké. Kdyby každá z nás pálila mosty pro první úlet manžela nebo jeho první bokovku, asi by zůsala lidí v páru tak desetina. Ta bokovka se většinou totiž provalí. A když neprovalí, ten druhý tuší, protože podvádějící změní svoje chování, aniž by sám chtěl. Prostě je jiný, to empatický člověk každou nuanci chování vycítí prostě. Mistři jsou na to ženy. A i to tušení naleptá jako kyselina do té doby normálně fungující vztah. Jeden se tam trápí a druhý žije v euforii z ochutnávání zakazaného ovoce. Většinou dočasně. Čím výš vzlétneme, tím bolestivější pád bývá a kočírovat dva vzahy souběžně je fuška. Umění je umět skončit včas.

odpustím, ale nezapomenu

Pro K:u nás to bylo podobné,s tím rozdílem,že manžel se nikdy nic nedozvěděl.Abys tomu rozuměl,já jsem nic neplánovala,nikoho jsem nevyhledávala a vidíš,přece se to stalo.Svého muže mám moc ráda,nikdy bych ho neopustila a tvoje žena tebe jistě miluje,vztah s milencem ukončila.Věřím,že to moc bolí,přesto bys jí měl odpustit,asi se cítila hodně sama,víš a najednou tu byl někdo,kdo o ní stál.Můj muž kdyby byl doma,nikdy by se nic takového nestalo,tím jsem si jistá a stejně tak to je asi i u vás.Prostě,pokud se ti netahá s jinýma chlapama,odpust jí.Pro Yarda:nemáš vůbec pravdu!

je to jednoduché. doma...Sorry, ale jak sis myslel, že to dopadne? Sám ses dosadil do role hodného trouby, který jen maká a klopí, myslel sis, že prachy jsou nejdůležitější, že si za ně můžeš koupit štěstí. Tím ses jen dostal do situace, že jsi byl pro svou ženu hodným troubou. Takže se nediv, že se zachovala, jak se zachovala. Měl sis na montáži taky užít, aspoň by tě to tak nemrzelo.
A mimochodem...NIKDY NIC nebude jako dřív. Vše plyne.

Pro K:nevidím tu od tebe...je to jednoduché. doma nebyly peníze, šlo to z ruky do huby. tak jsem začal jezdit do ciziny na montáže, opravoval barák, nakoupil věci, které jsme neměli, jezdilo se na dovolené - prostě život, kde není nutné obrátit každou korunu 2x. No a pak jsem zjistil, že v době mé nepřítomnosti utěšuje manželku někdo jiný. S manželkou jsem zůstal i nadále kvůli dětem. A ona ten milenecký vztah hned ukončila.Ale jsou momenty, kdy se na ní kouknu a je mi na blití. Někdy jsem i zlý a v duchu si říkám - co takhle pozvat pár negrů, aby ji pořádně protáhlo a kochat se jak řve a je ponížená. nevěra vám rozboří život i psychiku. Nikdy už to nebude jako dřív

Suhlasim 100% s K. Mam to rovnako. To co pise Babeta je mozno tiez riesenie, ale asi zavisi od cloveka. Jedna vec je si povedat, ze sme si 1:1. Ale stale tu neveru partnera budete mat v hlave. Oplacanim si mozete zvysit sebavedomie, ale asi tazko to bude ako predtym.