Dá se odpustit nevěra?

je to trošku zmatené :) Ale z toho co jsem pochopil - odpouštět je lidské, navíc pokud je i motivace tak to jde - a láska může být silnou motivací. Ano, nečekáme podraz od nejbližšího, bolí to... ale dám příklad, já jsem po dlouhé době (konflikt o dítě) najednou zčistajasna potkal holku, která mi (vnitřně) převrátila svět k lepšímu, najednou jsem věděl že život neskončil na trablech. Prostě to zafungovalo, ale ona měla v sobě zklamání z rozchodu (podraz od bývalého), a řešila ho tím že udržovala styky virtuální i fyzické s dost odpadem... já se to dozvěděl, ale jelikož mi na ní záleželo, tak jsem mlčel a čekal až v ní zvítězí normální člověk - to že jsem se nedočkal, není až tak důležité, ale sám sobě jsem dokázal tu maličkou věcičku, že důvěru v druhého si budujeme na základě ne pravidel, ale očekávání. Takže i když jsi zklamaná, tak se aktivně snaž budovat důvěru, bez formulace "věřím mu" důvěra neexistuje a i když ji nenaplní, tak tvoje záměry byly čisté- a o to jde ne ?

Pravidla mužou bbýt jakékoliv, ale každý sprostý člověk řekne, že jsou od toho aby se porušovali či že zakázané ovoce je nejlepší. Já sama jsem bývalého Prítele podvedla a nějaký super pocit jsem z toho nemala, naopak tak mě to tížilo, že jsem mu to vše řekla a on mi odpustil. Proto jsem si myslela, že není tak těžké ji odpustit. Ale co se týče mého současného partnera,který mě do této pozice zasvětil,je to něco pro mě neodpustitelného. Jak se potom dá odpustit,když človék opravdu miluje,přece na to nejde zapomenout.Vrací se mi to při každém pohledu.Takže vy si myslíte,že je to virtualní maniak?Že toho nenechá?Ptala jsem se ho proč to dělal a on mi na to řekl,že si to neuvědomoval,že je to druhý svět,ve kterém jsem já nežila.Žil prostě dva životy,jeden reálny se mnou a druhý virtuální s jinýma když jsem nebyla s ním.Je to pro nás normální lidi asi nepochopitelné,ale co se koukám po netě je takových lidí stovky,sama nevěřím a nechápu co jim to dá. O to víc,když já a muj muž jsme žila až nadměrných sexuálním životem.Potřebuju slyšet vaše názory,já jsem už asi zaujatá a zmanimulovaná takže nevím ani čí sem.Asi by nebylo špatné říct to nějakému odborníkovi,ať mi k tomu něco poví. A na pravidla už neveřím,ten co mi je nasliboval je porušil jako první,tak k čemu jsou ?

Děkuji Ti za Tvůj...Procházím něčím stejným.Půl roku mě manžel podváděl, přišla jsem na to a slíbyl že to ukončí. Za 3 měsíce jsem přišla na to že neukončil. Nyní mi slibuje že už to ukončil a že mě miluje. Taky nevím co mám dělat. Dlouhodobá nevěra moc bolí a odpuštění nevím zda přijde. Už se i bojím věřit.Chce to jen čas a sílu.A milovat se můžeme přeci i dál, ikdyž nebudem spolu.

"Původní otázka - jestli se dá odpustit nevěra?"
zvláštní...ale běžné :o))chlap nevěru své ženy málokdy skousne...je to porušení jeho ega???nebo typický příklad toho, že jako chlap selhal??:o)

jste skvělí :o))nikdy bych neřekla, jak mi cizí názory a postřehy dokážou nakopnout...dala jsem si čas na rozmyšlenou, jak dlouho bude trvat nevím:o)vím že ho miluju, ale rozhodně bych se ted štourala ve všem ,nejen v nose...Plánovat odpuštění,pravidla jak to bude dál, to prostě neumím, nechám to plynout...jak napsal x.y.,pokud to chlap vybalí a přizná, je to horší, než kdyby někde ulítnul a zatloukal.Protože svoje průsery a selhání si člověk musí přiznat jen sám sobě, nebo kamarádce, ale ne člověku, kterému skutečně ublížíte...Těch příběhů o nevěře je tu všude spousta, ale člověk si stejně sám tu rukavici hodí...nebo ji vyhodí:o)Cílený parchant to snad není, že by si myslel,že mu to vždycky projde to snad taky ne...ale je fakt, že ztracená důvěra se hledá hůř než auto na mnichovském parkovišti :o)Hledat ji nebudu, počkám jestli dorazí sama..

Původní otázka - jestli se dá odpustit nevěra?
1) Jistěže ano. Manželka mi odhalila nepřímé důkazy - jen přátelskou korespondenci a pár let na to i kalhotky, o kterých si myslela, že nejsou její. No, a teď by mohla odhalit i fotky, účty za hotely a podobně - to se naštěstí nestalo. A doufám, že by mi dokázala odpustit
2) Asi ne. Kdyby mi byla žena nevěrná, byl by to pro mě důvod k velké tlusté čáře

souhlas, ale někteří...Někdo je sobec, někdo se přetvařuje (to bývá častý jev na začátku vztahu, zanedlouho se ukáže, jaký kdo je).
Z mé zkušenosti právě ti celoživotní = programoví nevěrníci mají svá poměrně pevná pravidla (a zřejmě celkem dobře fungující manželství). Zato když se neplánovaně zamiluje věrný člověk, tak to bývá katastrofa.

Myslím si to co Pavla.
Naplánovat vztah nejde, ani kdy má být kdo věrný nebo kdy může být nevěrný.

souhlas, ale někteří jedinci se chovají PROGRAMOVě jako parchanti s maskou té nejlíbeznější počestnosti. A to jsou právě ti sobci, svině kterým záleží jen na sobě.

Dobrý den,

ráda bych oslovila lidi, kteří jsou ochotni se anonymně, ale otevřeně svěřit se svými problémy a životními zkušenostmi.
Jedná se o autentické příběhy/osoby a rozhovory s nimi ze kterých vzniknou nejprve materiály a poté kniha rozhovorů o skutečných lidech.
Vše naprosto anonymně. Nikdy mi nemusíte říct své jméno, svou adresu ani jména jiných osob. Jde mi jen o upřímnost a ochotu sdílet s jinými lidmi své zkušenosti a vnitřní prožitky.

V případě zájmu napiště na mail: [email protected].

žádná pravidla na tohle neexistují...nelze stanovit co člověk udělá a v jaké situaci se zachová tak, jak se zachová...slušné chování nezaručuje, že se někdy nezachováte jako parchant.Pravdou je, že jsem nikdy nedělala druhým věci, které nechci aby někdo dělal mě...ale stanovit pravidla ve vztahu od bodu a do bodu b...to nejde..

je projevem sobeckého...Ano taky si myslím, že se to dá označit za vrchol sobeckosti, sebestřednosti a bezohlednosti a žádný pravidla to nemůžou napravit. Pokud se vytratí slušnost mezi dvěma lidma tak žádný další pomyslný pravidla to nenarovnají ikdyž můžou být vyslovený předem.

žiješ bez...je projevem sobeckého přístupu nejenom v manželství, ale i ve vztahu - vždy je to útok na integritu partnera, vyjádření pohrdání jeho vztahem, proto by neměla být tolerována. Pravidla jsou jedna věc. Slušnost druhá.

No právě.. Když je někdo...Co máš v "pravidlech" ty, je tvoje věc:-)) Problém v ničem nevidím.Protože pokud se takový problém objeví, jdu od vztahu a to naštěstí můžu. Mám vlastní bydlení a nejsem závislá..A nikdy nebudu, od toho jsou ty předmanželské smlouvy. Takže po 22-té hodině, se může dít cokoli.Protože pak končím.

No právě.. Když je někdo po pubertě, tak snad se dá předpokládat, že ví jak se má chovat, co se druhýmu bude či nebude líbit, co se dá a nedá tolerovat. Pak proč se odvoláváte na pravidla? V pravidlech je že nevěra po 22 hod se nepočítá a když to bude dopoledne tak je to problém???

Zaujalo mne, že když se...žiješ bez pravidel?
Normální pravidlo je třeba to, že nevěra je cosi zakázaného v manželském svazku.
Teda aspoň tak si to lidé slibují před oltářem.

Ano, když jsem šla kdysi do vážného vztahu, jasná pravidla jsme si domluvili. To dospělí jedinci občas dělají. Tak jako někteří uzavírají předmanželské smlouvy.Ona láska jednoho může přejít a co potom..Ted jsem sama a pokud bych to chtěla změnit, jasná pravidla upřednostnuji vždycky. Láska-ta prvotní zamilovanost, přehlíží rozum. Jenže jednou se vše dostane do běžnějších kolejí a malér je na světě.Někdo nechce děti-neupozornil na to a jiné důležité okolnosti. Nedomlouvat nic, to mohou jen pubertální jedinci.

I já sem dokázala...Zaujalo mne, že když se někomu z partnerů něco nelíbí, tak se docela často odvolává na jakousi dohodu a předem domluvená pravidla. Skutečně se předem domlouváte na pravidlech? Dá se v těch pravidlech zakotvit třeba nějaká verze ohledně nevěry? A řešíte to vždycky dopředu tak, že s tím vpodstatě už dopředu počítáte jako s realitou? Nemám si stanovit pravidla podle kterých si budu hledat nového partnera/partnerku? Začínám mít dojem, že žiju bez pravidel.

I já sem dokázala bývalému odpustit ..
A i přesto, že to rozjížděl na všech stranách?????Já řeším jednu znuděnou paničku, která mi ho přefikla....a je fakt, že čím víc vím, tím víc mě to od něj oddaluje...ale neblázni, žít s člověkem, který má sex na netu jako koníčka???Jedině se domluvit a provozovat to s ním :o)nebo se dohodnout na určitých pravidlech...jinak je to vážně masochismus...city tady jsou spíš na obtíž..

I já jsem dokázala...No tedy pokud jsi s ním zůstala,tak "potěš tě...". To bych už brala jako masochismus. Jestli to dobře čtu,tak jsi odpustila. Ale potom si v dalším životě nestěžuj. Máš ted volbu a co zvolíš, to dostaneš.Rozchody jsou bolestné a těžké,ale stejně vše nakonec přejde. Takže odvahu.
Odpustit jednorázovku je jena věc,odpouštět tohle je hnus.

Jednak jsem tento příběh...ale xx-xy říká, že on psal těm ženám lichotky, krásná slova, která možná myslel v tu chvíli vážně - a asi jí je neříkal.
Ale o tom je tady už taky popsáno hodně listů "papíru".
Pořád se vykládá, že se při nevěře většinou citově vážou ženy, ale pravda je taková, že chlapi to dělají taky - bez ohledu na svou partnerku, která potom samozřejmě se musí cítit zrazena.