Dá se odpustit nevěra?

Ja bych to viděl...malicherný románek. Mám kamarádku, jejíž manžel je taky záletník. Jak říkala doktorka, je to v posledním půlroce infekční. Možná mu budu schopná odpustit, ale je mi jasné, že už to nikdy nebude jako dříve. Teď jsem ještě pořád ve fázi, že ho mám ráda, ale co bude za měsíc, za dva? Za rok? Pak už možná na rozvod budu připravená... jak mi říkala v poradně, chce to čas a samozřejmě záleží jenom na mě, jak se k tomu postavím. Jestli o něj pak ještě budu stát a nebo ne. Pak začne jiný boj...ještě nejsem tak stará...

Ahoj Jitko,z těch tvých...v sexz nám to klape, ale tatínek má drobet problém s ukončením. To jsou bohužel vedlejší účinky jedněch vitamínků, které teď bere a je z toho dost nervózní...

Nevěra se odpustit nedá,...Ja bych to viděl jinak-nevěru lze odpustit-mluvím z vlastní zkušenosti,ale máš pravdu,že už to nikdy není jako dřív.Chce to dost velké sebezapření,ne každý na to taky má,
A šel jsem do toho znovu právě kvůli dětem.Protože ony za neshody nemohou,ale zpravidla rozchod rodičů nejvíc odnesou..A to za nějaký malicherný románek nestojí.

Můžeš si namlouvat že odpouštíš, ale zůstane to v tobě, dokud budeš mít toho druhého před očima.....
Je to pouze cesta k frustraci.....
Člověk se může zaříct, kvůli dětem, kvůli majetku....
Ale nikdy, NIKDY už to nebude jako dřív...

Nevěra se odpustit nedá, lidé by si měli být věrní, nebo jít od sebe.....

Přesně tak,však on se vytrestá sám. Už jen že přijde o tebe a děti.Čas všechno vyřeší.

Včera večer jsem poprvé...Ahoj Jitko,z těch tvých příspěvků vyplývá,že to mezi vámi neklape ani co se týká sexu.Je to tak?
A pokud se budeš snažit o nějakou odplatu za to všechno,jen situaci zhoršíš.Tohle bych fakt nedělal..

Odpuštění nevěry. Na...jo, ale měli jste vše dohodnuto předem...kdybych něco takového udělala já, nedovedu si představit, co by ztropil za divadlo, to by byl herecký výkon...

Odpuštění nevěry. Na začátku našeho společného soužití jsme si řekli co a jak, takže nějaký ůlet na večírku v opilosti neřešíme. Často provozujeme trojku, občas se s kámošema prohodíme, nebo když něco slavíme, tak to je vůbec mazec. Když se napije, tak je jí všechno jedno- to tady nebudu psát. Není to nějaké kurvení se, jen zábava. My dva se máme dostatečně rádi na to, abychom se mohli nad vše povznést a být v klidu. Doufám, že mě jednoho dne neuteče za lepším, to bych dělal zle. Ale takhle když si vše v klidu řekneme, tak z toho neděláme problém. Každý to holt bereme jinak.

Včera večer jsem poprvé mlčela. Odjel o půl sedmé a v devět dorazil domů. Brikety sice přivezl, ale potřebovala jsem ještě mléko a jablka a na to se vybodnul... Četla jsem si a mlčela. "No vidíš, jak nám to klape. Doma jsem o děcka se starám." V noci si pak přišel lehnout do ložnice, ani nevím kdy....bylo fajn, když jsme společně vzali děcka ven sáňkovat...víš, teď zrovna jsem zase ve stavu, kdy je mi to všechno naprosto jedno. Spakuj se a táhni. Proč mít doma takového chronického lháře? Ještě nejsem tak stará na to, začít znovu, jenomže ho v tuto chvíli opravdu potřebuju. Kdybych už chodila do práce, asi bych jednala jinak...a pokud se tak jednou rozhodnu, nebude jednoduché se ho zbavit. Naschvály, vyhrožování... ale na to teď nechci myslet. Prý mi to musí nechat pořádně sežrat. To, co jsem mu dělala, když mi říkal pojď spát a já po sexu netoužila. Měla jsi ve mně jistotu. Pořád jsi mě urážela... pořád dokolečka, ale okolí ví, že to tak vůbec nebylo. Brácha není slepý, švagr není slepý, jeho rodiče nejsou slepí a moje mamka už vůbec ne. Zatím sice nic neřekla, ale myslím si, že si to uvědomuje. Už když jsme dělali tu střechu, tak mi říkala, budeš to mít hotové a peníze vždycky nějaké budou. Jsou to takové maličkosti, které si asi dává dohromady a navíc vidí můj výraz tváře, když se snažím před ní hrát divadlo, že se nic neděje...ach jo, je to ještě všechno moc čerstvé, ale jak to dopadne? Ona ho asi časem omrzí, ale já pak budu mít už problém, se ho dotknout... na sobotním obědě mi švagrová říkala, že jsem šíleně zhubla. I tchýně. A D. na to? "A kolik by jsi ještě chtěla shodit?" Málem jsem řekla, že mi D, naordinoval dietu přímo na míru...opět jsem ho na obědě urazila. Koupil všem ferneta a já řekla "jsi normální? Měla jsem pivo, teď víno, to pít nebudu" v autě tvrdil, že jsem řekla, že je blbec. On už hledá záminku úplně všude...ale to je fuk. Asi teď budu dělat opravdu mrtvého brouka a snažit se nemluvit. Jen bych měla být veselejší, aby si myslel, že není úplně všechno v pořádku a začal si taky drobet uvědomovat, že by o mě mohl přijít. Teď si je mnou naprosto jistý, takže je naprosto v klidu...ach jo, já nechci hrát divadlo. Nemám ráda přetvářku, ale život takový bohužel je.
Něco jsem si od Plzáka opsala...ale stokrát běda, když začnete chlapce nutit, aby nám vyznával lásku, líbal nás, objímal a mazlil se, a to všechno ve chvíli, kdy se mu nechce. 100x běda. Takového mladíka se zmocní odpor a ten roste, jako nafukovací balón až do okamžiku, kdy praskne. Jestliže zjistíte, že váš miláček malinko ochladl a usnil na kraji vašeho lesa, nechte ho spát. Jen nevynucovat to, co musí být za všech okolností dobrovolné...
A ještě OBRANA ROVNOPRÁVNOSTI PROTIAKCÍ!!!! Akce a žádné výčitky. Měla bych mu to nějakým způsobem vrátit, ale jak???
Jak ten čas letí. Teď zrovna hodně pomalu... rozdělit povinnosti. Pokud začnus kurzem, bude muset minimálně 2x týdně hlídat...mě už to nebaví. Je to pořád dokolečka...

Jitko, když to nefunguje doma, zachrání tě práce. i když si to my ženy často nechceme připustit, práci potřebujeme - takový už je svět a život - chceme a musíme být samostatné. Už není zákon na to, že nás musí celý život někdo živit, když si najde jinou. Tvůj postup v práci a možnost vzdělání se je to nejlepší, co tě teď mohlo potkat. Seznámíš se s novými lidmi, nasměruješ svoje myšlenky někam jinam, získáš nové poznatky, a samozřejmě taky sebevědomí. Nevzdávej se toho a rozděl péči o děti spravedlivě a nesmlouvavě. Ono se ti to jednou v dobrém vrátí.

Jitko, ale to já vím..Protože ti jde o celý život a abys byla zajištěná a nezávislá, ten rok vydržíš. Je to vážná věc a nic neuspěcháš..Tak to prostě v životě funguje. Musíš se soustředit na tohle a na sebe..Když člověk něco chce rychle-to bychom chtěli každý,tak to dopadne špatně. Jsi neštastná a chceš z toho ven,jenže to tak nefunguje. Věř mi,mám něco podobného za sebou.

jo, udělat kurzy, jenomže to je všechno na dlouhou dobu. Samostatná budu možná koncem letošního roku, pokud se zadaří a s tou prací to vyjde...

Jitko, je mi tě skutečně líto a přeji jen dobré,ale možná bys měla začít myslet jen víc na sebe..! Rychle udělat kurzy, vyzískat od něj co nejvíc podpory a ukončit vztah. Jinak to stejně dopadne špatně,ale ty budeš mít velké problémy..Vím dobře,jak ti ted je a jak potřebuje člověk pochopení a přitulit..jenže ted zvedni hlavu a bojuj za sebe.Mně to tehdy sebralo,ale nakonec velmi pomohlo. Ted bud sobě na prvním místě ty...

Tak jsem zase totálně v p... tatínek se sice vrátil před druhou a choval se naprosto normálně, ale ráno jsme měli docela dlouhý rozhovor o té jeho kopretině. Řekla jsem mu spoustu věcí, které o ní vím (měla jsem si to nechat pro sebe), třeba to , že už v tomto manželství jednoho milence před mým manželem měla, že vím, kde bydlí a svět je malý, protože se na malé vesnici každý zná... v poledne jsme jeli s jeho rodičema a bráchou na oběd. Počílata jsem s tím, že pak ještě zajedeme k nám na kafe, ale bohužel. Tatínek spěchal domů. Jenom nás vysadil a hned zase odjel. Vrátil se po třech hodinách. To už jsme dávno měli být u našich. Opět přišel pozdě. A teď? Jsou tady jeho kluci a on sedí zamčený na záchodě a píše sms. Je směšný. Zase se to po té jeho včerejší akci změnilo. Je mi hrozně zle. Zase nemám chuť jíst a ten děsný splín a já bych tak potřebovala přitulit...

Jituško, to víš, že bude líp. /jinak to ani nejde, musí být líp;-)/ Jen to někdy chvíli trvá, málokdy to jde tak rychle, jak bychom si přáli. Nesmí se ztratit naděje. Ty máš velké šance.
Když člověk věří, většinou to dopadne podle jeho přání. Jsi silná, i když se ti to třeba někdy nezdá.
Nedej se!;-)

nevím, možná k tomu jendou...Jituško, to víš, že bude líp. /jinak to ani nejde, musí být líp;-)/ Jen to někdy chvíli trvá, málokdy to jde tak rychle, jak bychom si přáli. Nesmí se ztratit naděje. Ty máš velké šance.
Když člověk věří, většinou to dopadne podle jeho přání. Jsi silná, i když se ti to třeba někdy nezdá.
Nedej se!;-)

Jitko, samozřejmě každá musíme k něčemu dospět sama. Já popsala jen svůj příběh a že toho lituji. ne,abys to zrovna ty dělala polde mně..Jen se drž,ale stále nud ve střehu. Ne podezírat dokola,ale hlídat se. At nestrávíš spoustu let zbytečně jako já. Třeba to budeš mít nakonec fajn. Udělej si kurzy, hod se hlavně do gala! Změn třeba učes, začni na sebe víc dbát a to stále. I doma..To pomáhá víc, než tušíš. A když uvidí,jak jsi samostatná, může dostat strach, že o tebe přijde a může mezi vámi znovu propuknout vášen..Měj se fajn,ale neustrň a hlídej si život.

nevím, možná k tomu jendou taky dospěju, ale teď sama zůstat nechci. Netuším, co bude dál, ale věřím, že bude líp. Kamarádka mi i manželovi vykládala karty a bude líp. Asi to zní hloupě, ale já tomu chci věřit. Je jasné, že to nebyl poslední kopanec v životě, ale pro příště budu silnější...

Ale já nepíšu, že sedím doma celá neštastná. Mám přátele, mám se dobře, jsem svobodná a veselá se spoustou zájmů.
Jen jedno nikdy neudělám, žít-bydlet s někým. To ani náhodou. Nic jsem nezabalila, jen mi vadí,že jsem takhle krásně mohla žít dááávno ! Novým partnerům se věnovat? To určitě nechci. Zájemců je dost,ale prostě nechci už nikoho nikdy domů. Užívám si pěkných věcí,ale rozhodně ne vztahů. Na ty nevěřím dávno.Vidím to kolem sebe a i čtu. Kamarádky vdané,mi naopak závidí můj pohodový život.Nechápu, podle čeho soudíš, že jsem něco zabalila?
A jinak, ten zájemce,kvůli kterému jsem se měla rozvést hned,je člověk spolehlivý, má ted krásnou rodinu..Ale to je zcela ojedinělé. Takových je málo.Nakonec ted bych nechtěla ani jeho, domů mi už žadný chlap nesmí. Nikdy si neodpustím, že jsem byla tupá a neodešla hned. Protože to opravdu bere člověku důstojnost a řeči o dětech? K čemu to mým dětem bylo,stejně vycítily ,že doma není vše jak by mělo.Dnes bych raději byla svobodnou matkou,než vdanou chudinkou. Přítel stačí a nesmí to být nic, co by mně svazovalo.
Nejde mít jen samé radosti v životě,ale nemusí si člověk ty špatné věci přidělávat a zhoršovat.
Věnuji se sama sobě, co to píšeš:-) Já dělám pro sebe možná tolik, o čem se ti ani nezdá.Psala jsem o jediném a to je část mého života. Nepsala bych přece, že rozvod měl být dávno,pokud bych ted jen trpělivě doma čekala na smrt.
Jsem pro život single a je nás čím dál víc.