Dá se odpustit nevěra?

V pohodě :-). Teoreticky to je přesně tak, jak píšeš, ovšem v praxi je třeba překonat celou řadu překážek, na což je potřeba zejména spousta času...
Správně, tedy k tématu:
Já si třeba moc nedokážu představit, že by mi žena byla nevěrná, ale mám tendenci si myslet, že kdyby to měl být jednorázový úlet, moc by mi to nevadilo, bral bych to spíš jako známku toho, že se její libido konečně probouzí. Horší by bylo, pokud by se zamilovala, tam už se hraje o důvěru a to je pro mne na našem vztahu jedna z nejcennějších věcí vůbec.
Vy zkušení, zaregistrovali(y) jste nějaký rozdíl mezi tím, jak si představovali své pocity po odhalení partnerovy nevěry a tím, jaké pak ty pocity ve skutečnosti byly?

Ano, je to přesně tak....Yardo-zjednodušeně řečeno si myslím, že prostitutka ( ne ty z E 55, to je extrém, tam lze najít vše, včetně odpadu společnosti), která se tělem živí prostě MUSÍ mít tělesné předpoklady pro svou profesi, ošklivá holka by se logicky neudala. Nemyslím si, že by všechny ženy byly tak vypočítavé že by chtěly milence vlastnit a pokud to nejde, aspoń z něj vytřískat materiálně, i když připouštím, že je dnes takových opravdu dost-bohužel. Možná lovíš v určitých vodách a proto tahle tvá zkušenost. Chceš hezkou holku, jak jinak-a ta hezká chce svou krásu dobře prodat a dokonce je názoru, že stačí, když si chlapa připustí k tělu a více se snažit nemusí, že její krása je dostatečná devíza-i ta ale chlapa, který má mozek a nejde si jen tělesně ulevit, omrzí, časem by měla být i komunikace a určitý stupeň inteligence je taky předpoklad. Krása je spolehlivý prostředek jak chlapa dostat, k tomu, si ho udržet, pokud ten chlap není jen samec, zpravidla nestačí. Méně pohledné holky si mnoho požadavků klást nemohou. Nejlepší pozici asi mají ty, které vyložené krásky nejsou, ale jsou dost chytré, ženské, empatické, pohledné, tedy umí zdůraznit co je na nich hezké potlačit nedostatky a uvnitř v pohodě, což vyzařuje navenek. Mají smysl pro humor dokáží chlapa dost něžně hladit, v pravou chvíli rozesmát, pobavit, uspokojit. Jistě je dost takových, mezi vdanými, svobodnými, stačí chodit s otevřenýma očima. Pochopitelně ty vdané jsou méně problémové, logicky tě uhánět nebudou, vdávadlo je nechytá, už vdané jsou. Budou tě mít pro radost a chtít tím pádem to samé co ty.
Proboha, radím ti a ty o moje rady nestojíš, víš, co chceš. Omluva, jen jsem asi napsala názor. A odbočila od tématu, kterým je nevěra a odpuštění a jak s tím žít dál....

Yardo-beru to u tebe tak...Ano, je to přesně tak. Vycházel jsem ze své nedávno adoptované premisy, že člověk nelituje ani tak toho, co udělal, jako spíš toho, co neudělal.
Pochopitelně, "muset za to platit" je na celé záležitosti asi největší stín, na druhou stranu logicky vzato se za sex jako za cokoliv jiného VŽDYCKY platí - minimálně poskytnutím stejného prožitku (milenci), popřípadě dalších věcí od včeře, dárečků, nejrůznějších projevů účasti a zájmu, pomoci, až po materiální zabezpečení rodiny. Tím si to nechci nijak přislazovat, jak jsem řekl, z této okolnosti jsem dobrý pocit neměl, nicméně je dobré si to uvědomit.
Ještě mi to nedá a musím poukázat na další vysvitnuvší mýtus. Vynecháme-li úplné dno vyskytující se u silnic a tedy nejvíce na očích, jsou ťapiny většinou kupodivu docela hezké, někdy vysloveně krásné holky :-).
Jinak bohužel musím nesouhlasit, že je snadné najít dívku, která to poskytne bez přímé platby (nebudeme tomu říkat zdarma, to by nebyla pravda). Jako ženatý muž mohu nabídnout "pouze" občasnou milou společnost, nic víc. A to pro většinu dam není dost. Přály by si buď plnohodnotný vztah, nebo aspoň rentu, byt a auto :-). Bohužel, sice se mi nedaří špatně , ale dolarový milionář nejsem a po pravdě řečeno i kdybych byl, nešel bych do toho, nevidím v tom rozdíl proti ťapinám.
Pokud jde o plnohodnotný vtah, zde narážím na svou upřímnost, když od počátku říkám otevřeně, že má rodina bude vždy přednější... Jsou takoví, kteří se neváhají vydávat za svobodné a spoléhají na to, že holku zblbnou a ona se pak už přes to nějak přenese, nebo se jim podaří nějakou dobu to tajit a trochu si užít. A vychází jim to. Ale na tohle já prostě nemám žaludek, za to mi to nestojí. Moje chyba.

Tak to je naprosto přesné...K určitému osvobození se vnitřnímu především )od předsudků, zažitých konvencí, představ okolí přicházíme věkem, někdo dříve, někdo později, já dnes říkám čím dřív, tím lépe. Může k němu dojít tvá žena nebo taky nemusí. Většinou nás k tomu poznání přivádíte především vy, naši manželé. Postupně si uvědomujeme řadu věcí. Především, že žijeme životy jiných, muže, dětí, ne samy za sebe a mnohá to chce zákonitě změnit. Já jsem měla strašně přísného, despotického otce maminku, která byla pod jeho vlivem až patologicky. Vše u nás bylo tabu, nic jsem nesměla. Leda se učit, pomáhat doma, vše nařízeno. Jsem v nitru rebel, mám problém s uznáváním autorit, takže se ve mně pralo moc a moc věcí. V mládí jsem byla vycvičená a jako parnerka pohodlná, lehce submisivní tvoreček, vyděšený stále ze svého otce a možnosti konfliktu, takže ustupující i ve věcech nejsásadnějších. Byla to moje chyba, měla jsem nepotlačovat svou osobnost. Protože nejhorší opravdu v duchu výroku z jednoho filmu není to, čím se na nás provinili jiní, ale to, čím jsme se na sobě provinili sami. Ta cesta, kterou jsem musela ujít, než jsem se naučila mít se ráda, pochopila, že otec byl jen manipulátor, že neměl pravdu a mnoho jiných věcí, byla neskutečně dlouhá. A pro manžela bylo pohodlné navázat tam, kde otec skončil se svou výchovou-drezúrou, jen méně drastickou formou. Dnes jsem snad konečně tím, kým jsem chtěla být, jen škoda, že to nepřišlo dříve-osvobození se,sebepoznání, uvědomění si vlastní ceny a oživení sebevědomí zašlapávaného do země.... a s tím vším pochopitelně ruku v ruce i šla změna mého názoru na nevěru.

Tak samozřejmě, vím to jen...Yardo-beru to u tebe tak nějak jako že jsi chtěl zkusit něco nového a nepoznaného a prostě to zkusil. Promiň, když doplním, že asi na druhou stranu nepatříš k lidem, kteří si za intimní styk musejí zaplatit. Z prostého důvodu, že holku hezčí než prostitutka lze najít snadno a dá to z lásky, sympatie nebo tělesné přitažlivosti. Tím nechci moralizovat. Sasance rozumím taky-tedy tomu, co svou poznámkou měla na mysli. My ženy to vidíme jinak. Proto je veřejných domů pro ženy a gigolů málo a nestrhají se, ženy to prostě-chtějí jinak.
To, co muž jde zkusit jako zvědavé děcko rozmontovat jiný vagonek a kouknout, co je uvnitř, to pro ženu ( se zdravým sebevědomím a bez komplexů ) by bylo určitým způsobem poslední možností na hranici ... už ve velkém zoufalství nebo alkoholovém opojení ...

Renato, jsi...Tak samozřejmě, vím to jen já a nikdo jiný se to nikdy nedozví, to je základ. Ale to přirovnání není hezké. Nebo ty snad přirovnáváš svůj orgasmus k močení? Opravdu to zbytečně démonizuješ. Ono to skutečně není jako ve filmech (špína, vulgarita nebo dokonce násilí). Proběhlo prostě oboustraně dobrovolné setkání dvou dospělých lidí přibližně stejného věku, kteří se k sobě chovali po celou dobu slušně a ohleduplně, jakkoliv velmi důvěrně. Dívka dokonce projevila přání, aby vymydlený milý mladík v obleku chodil častěji a litovala, že jí to nemohl slíbit.

Jestli se dá odpustit nevěra? Jistěže ano,ale druhá věc je,jestli lze zapomenout.To asi těžko,takže to záleží na toleranci podvedeného...
Ve dvaceti bych nevěru neodpustila,dnes po dvaceti letech asi ano,ale nejsem si jistá,že by další společný život za něco stál....

žití naplno-máš jistě...Tak to je naprosto přesné :-). A taky si říkám lépe pozdě, než nikdy :-).
U mne to začlo nenápadně jídlem a postupně jako bych setřásal brnění různých předsudků. Jako bych teď začínal volněji dýchat a svobodněji žít. Snad k tomu jednou dojde i má žena. Ta však zatím setrvává ve své trpitelské pasivitě a když tahá, tak za druhý konec provazu...

Renato, jsi analytička?
Dovedeš přesně vystihnout podstatu věci a dobře a srozumitelně to všechno popsat.
Takhle vidím Yardu i já, ale nenapsala bych to tak dobře.
Co se týká Itálie u vás doma, tak myslím, že tam, kde občas není, je něco podezřelého. Něco, co vyleze pozdě na povrch a potom nepříjemně překvapí.
Tak jestli teď někde objevíš muže, který ti bude imponovat a zaplnil by mezeru v tvém životě, nenech si tu příležitost utéct.
Yardo, ještě k té profesionálce.
Jasně, že rodinu tohle nenabourá ani v nejmenším. Jen dej pozor, ať se to někdy neprolátne, my ženy to neneseme dobře, třeba už jen ze zdravotního hlediska. Představa, že můj muž použil někoho podobně jako pisoár není nic příjemného.

Ještě bych se rád zastavil...žití naplno-máš jistě rád spoustu věcí a nejsi typ člověka, který o nich jen sní, odpírá si je a pak případně upadá to role trpitele a otráveného jedince, který všechno komusi podřizuje-to je druhý extrém proti tomu být sobec, který myslí jen na sebe. Myslím že nejsi ani první ani druhý případ. Umíš si asi vychutnávat to hezké, co život nabízí, jít tomu naproti a pustit do svého života lidi, ktří ti přinášejí radost, potěšení, hezké chvilky. Dobrý táta a třeba i manžel, ale ne tak, že zapomenš žít sám za sebe. Tak trochu gurmán a to nejen v jídle-ale gurnám života, který chce ochutnat i vybrané chody a ví, že žije jednou a ví dobře, že z velké míry je na něm čím život zaplní....

já na tohle všechno přicházím s dost velkým zpožděním, ale líp pozdě než nikdy,ne?

Ještě bych se rád zastavil u poznámky o schopnosti "žití na plno"- s otazníkem.
To je docela trefa do černého :-).
V tom totiž pozoruji poseldní dobou značný posun k lepšímu. Tedy pokud to není sebeklam. Můžeš trochu rozvést, jak jsi to myslela?

Ranto a Sasanko,
díky za...Pardon, Renato...

Ranto a Sasanko,
díky za vaše příspěvky. Opravdu se nestačím divit, jak rozumné dámy se tu objevily :-).
Zmínku o profesionálce jsem tam dal tak trochu schválně :-). Měl bych to asi dovysvětlit. Nuže, 1. nešel jsem tam kvůli přetlaku, ale spíše ze zvědavosti, prostě jsem byl tak dlouho věrný, až jsem si začal připadat jako panic, 2. bylo to poprvé a zatím naposled, 3. jako zážitek to bylo dobré, jako sex to nestálo za nic :-), a to i přesto, že ta holka byla opravdu šikovná, 4. manželku jsem tím nemohl ohrozit (ona o sex moc nestojí...). 5. nebral jsem to jako nevěru, ale jako masáž.
Nicméně potvrdilo se mi, že sex nedokážu brát jako jednostrannou záležitost a že ta nutná hygienická opatření mne opravdu omezují.
Naprosto chápu váš odmítavý postoj a nehodlám vám ho rozmlouvat, ale věřte, že to ve skutečnosti není nic zas tak hrozného.
Jen si nemyslím, že mít mne doma je tak hrozné :-). Já mám spoustu chyb, ale jsem dobrej táta a když je zájem, tak i dobrej manžel ;-) (potíž je v tom, že zájem je tak třikrát do roka). Rodinu bych rozhodně nikdy neopustil.

Renato, tvůj vtip mě fakt...Sasanko, ono i těch dvacet let byla občas Itálie, ale nikdy nic, co tzv. zamíchá dnem. Až po dvaceti letech jedna první a zatím poslední hlubší krize mnaželství, taková ta skutečná. Komunikace vázla, každý jsme tak nějak mluvili asi jinou řečí a měli pocit, že propad je vinou toho druhého. To se stává. No, a pak změna mužovy práce v dost náročný post a jeho únava, která je tam logická a pokles jeho libida, nebylo by ode mně dobrý mu to vyčítat, i když moje libido vzkvétá. Tím pádem jsou tu disharmonie, ale já to ustojím a považuju za svou povinnost mu především poskytnout podporu v jeho náročné profesi. Sama taky makám až někdy padám na pusu a to pak nemám někdy ani na ten sex chuť, padnu večer do postele jak podťatá. Ale celkově v globálu mi to ještě hodně dává. A říkám si-tak aspoň dík za těch v tomto směru funkčních dvacet let.

Přijde mi, že na začátku...Renato, tvůj vtip mě fakt baví !!
:-)
A tak trochu ti taky závidím těch krásných dvacet let, které jsi zmínila.
Ale člověk se musí narodit s nějakými vhodnými dispozicemi a pak se ještě hodně snažit, jinak toho nedosáhne.
Takových lidí, kterým to jde samo, je moc málo.

Renato, nemůžu napsat nic...Přijde mi, že na začátku manželství je ten partner tak nějak často k sežrání láskou a vyjíměčně na zabití. Za dvacet let je na zabití a vyjímečně k sežrání.

A mám kamarádku, pro kterou nedávno bylo největším zklamáním, když zjistila, že milenc je ještě větší blb než manžel. Vzhledem k tomu, že znám její manžela, to musela být fakt těžká rána.

Yardo, plně jsem už...Renato, nemůžu napsat nic jiného než souhlas s tebou.
Ve všem.
:-)

Hmm, taky si myslím... Já...Yardo, plně jsem už pochopila z čeho pramení tvé hodnocení, libida, tvoje názory.. tvé libido je totiž nedprůměrné. Pokud chodíš za prostitutkami jak píšeš, potřebuješ poměrně často a to i za cenu v mých očích kompromisů, sorry, ukájet svůj pohlavní pud. Přijdeš mi svým způsobem i roztomilý, i když doma mít něco takového je průser těžkého kalibru. Ale já tě nemám doma, což je prima a pokecat a pobavit se s tebou může být hezký a fajn-jo-asi nebudeš morous ani nudný patron, ale člověk, co chce a umí plně žít...?
Jinak souhlas-po 10, 20, 30 letech už to muže nemůže se zákonitou partnerkou bavit stále a jde třeba jinam. Totéž platí o nás ženách, není to tak, že by nás to uspokojovalo stejně po deseti, dvaceti letch s jedním samečkem pořád. Tohle jsou důvody nevěr, tedy jeden z nich.
A s milenkou dokáže jistě manžel někdy víc než s manželkou, stejně jako nevěrná žena zjistí často, že milenec jí odkryl to, co manžel před ní skryl. I žena po čtyřicítce, která doma zkusila všechny praktiky a žila dvacet let uspokojivý sexuální život s vlastním partnerem, kdy oba znali, co druhého nejvíc baví a rozpálí a vyšli si vstíc, dokázali experimentovat, měnit místa, pomůcky a si nahrávat hezká domácí videa ve dvou, může zjistit, že s milencem je cosi poprvé-je to paradoxní ale pravdivé...

co na to Sasanka, jejíž názory jsou mi blízké ?

Yardo, s tvým druhým příspěvkem souhlasím bez výhrad, k tomu předtím (ve 14:30) snad jen toto: myslím, že ani ty sám si nejsi zcela jist, jestli tu ženu vlastně chceš, když bys ji tak lehko obětoval. Myslím, že jsi asi typ, který má ženy rád a užívá si je, ovšem žádná z nás by nechtěla střídat profesionálku. Samozřejmě mi do toho nic není, píšu to jen proto, že o tom může třeba vědět tvoje vyhlédnutá přítelkyně a proto váhá.
A taky myslím, že čím jsme starší, tím nám to příroda nějak víc komplikuje, asi proto, abychom jako staří nepočali děti.
Co je naprosto jednoduché ve dvaceti, po padesátce má spoustu "ale".

Máš pravdu asanko, v...No, on není zlenivělý muž jako zlenivělý muž ;-). Myslím, že některé ženy by se divily, co ten jejich "impotent" dokáže... ovšem s jinou.
Podle mne je prostě nemožné cítit stejnou motivaci, napětí a prožitek 10, 15, 20, 30 let stále se stejnou partnerkou.Zkuste si to vynásobit počtem aktů za rok a vyjde vám něco dost podobného jako sérivá výroba na montážní lince, o které se všichni shodnou, že je ubíjející, i když jde třeba o lepení nejkrásnějších etiket na nejskvělejší víno.