Vzpomínky na totáč :-))

Líbo, my jsme zase měli chladničku Calex (výrobce Zlaté Moravce v licenci Končar) a vydržela neuvěřitelných 34 let! Naprosto bez poruchy, ačkoliv už při první přepravě jí nádražáci viditelně narazili dveře. Celou dobu ji stačilo používat na stupeň 1, jen při velkých vedrech na dvojku (těch stupňů bylo myslím 7). Ještě plně funkční jsme ji předloni dali nějakému zájemci, protože jsme si koupili novou s mrazákem a menší spotřebou.

Dano, s těmi cizími jazyky se to tvrzení stále opakuje a je podle mého názoru částečně zkreslené. Jazyky jsme se učit mohli; sám jsem se začal tehdy učit navíc angličtinu, profesoři na škole mi to schvalovali a doporučovali nám i další cizí řeči ke studiu. (Že jsem se v tom nezdokonalil, je moje osobní blbost.) Probíhaly i veřejné kursy včetně esperanta (těch zelených letáčků v Praze na stanicích MHD!). Vždyť právě tenkrát mohli mít lidé tu největší motivaci - poslechnout si stanice cizího rozhlasu, v originále a bez rušení...

Vzpomínám, když jsem byla ...Mateřská byla 600 kč.Za ty peníze se dal zaplatit nájem i s elektrikou a plynem(my platili celkem 450Kč a to nám většinou vraceli přeplatky) a pojistka na auto 144 Kč.Ještě zbylo na bochník chleba 6Kč.Co si za mateřskou koupí dnes mladí lidé?

Vzpomínky na totáč?
Jaké vzpomínky, vždyt´ je tu zas! Totáč komunistický se vyměnil za totáč kapitalistický.
my vždycky všechno zkorumpujeme.myšlenka byla dobrá ale naše povaha česká všechno zničí!Podívejte na Norsko!To je země poctivého kapitalismu,to je svět s lidskou tváří!Jenže my takovou zem budovat nechceme,to by jsme neměli možnost krást a podvádět!

Jeste dodatek: jo a prave ty dnesni mlady by si tohle obcas meli procitat, protoze fakt uz nemaji paru o tom, jaky to bylo.
Zaplatpambu za to samozrejme, ale trosku by jim to priblizilo jak to tenkrat chodilo.

Totáč? Hmmm, dobře,že je...Dano v tom s tebou myslim souhlasime vsichni soudni lide, ale o tom tahle debata neni. Spis je to takovy vzpominani na detsky a mlady leta nas pametniku, kterym z toho jeste neco zustalo v hlave. Neni to oslava KSC ani touha po navratu k tomu srabu tenkrat...

s hrůzou vzpomínám na menstruační vložky BABETY a ty byly otřesný. To byla vata v síťce, vzadu cancour, vpředu cancou, lepicí páska žádná a strašně se to posouvalo a hňoucalo mezi nohama. Bylo mi 12 a já si připadala jako mimino v plínce, neboť to byly strašně tlustý vložky.

s hrůzou vzpomínám na menstruační vložky BABETY a ty byly otřesný. To byla vata v síťce, vzadu cancour, vpředu cancou, lepicí páska žádná a strašně se to posouvalo a hňoucalo mezi nohama. Bylo mi 12 a já si připadala jako mimino v plínce, neboť to byly strašně tlustý vložky.

Totáč? Hmmm, dobře,že je to za náma. Jak zpívá Jiří Dědeček- "Půl života mi zprasili v tom obětavém úsilí". Neuměli jsme cizí jazyky, vlastní názor se nepřipouštěl, něco jinýho vidím na vlastní oči a něco jinýho slyším z televize, no lež a schíza! Šmírování, donašečství...dejte pokoj! Dobře, že se naše mládež může rozletět do světa.A ani bych se nedivila, kdyby se už nevrátili. Co by je čekalo? o))

A já zase s vděkem vzpomínám na učitele/elky/,kteří se snažili nás něco naučit,když jsme něčemu nerozumněli,tak jsme měli "doučka".Když čtu,jaké hrubice dokáží udělat dnes vysokoškoláci,jak mluví moderátoři,tak je mi zle.Češtinářka byla také "stará panna",ale vzdávám jí hold za to,co mě naučila.

Vzpomínám, když jsem byla ...já ji měla, jak jinak než po známostech,ale vydržela mně 16 let, nekecám ,bez poruch a pak odešla najednou.Moje zlatá "Filco" a český bojler nám vydržel /keram.těleso bylo venku/ 20 let.Jen to jsem tím chtěla říct,že ty výrobky/některé/ se mi zdáli festovnější než dnes.

Ještě jsem zapomněla, psal se rok 1981

Vzpomínám, když jsem byla za totáče na mateřské dovolené a po čtyři měsíce , týden co týden jsem jezdila se dvěma dětma /jedno v kočárku/ do Brna do "Merkurie". Prodávali tam automatické pračky "Filky", byl to italský výrobek za 8400,- CHlapi tenkrát vydělávali kolem 2000,-Kč Tu pračku jsem opravdu po čtyřech měsících sehnala. V obchodě jsem stále slyšela: "Nemáme, zeptejte se příští týden"

Mně bohužel vyplují vzpomínky na zlé kantorky ,bezdětné staré panny.

Vzpomínám si na velmi módní plastovou tašku s nápisem Coca Cola-zhruba kolem roku1987,byla v různých barvách i průhledná a my jsme vždycky říkali-podle čeho poznáš vola? podle tašky Coca Cola.Vůbec nejlepší byl skládaný ,nesavý toal. papír,který strašně dřel.

JENDO, "v zadku jsem měla často vedro", Pedro jsem žvýkala s chutí. Po Pedru jsem přešla na cigarety zn. Start s filtrem (Partyzánky sice ještě fungovaly také Startky bez filtru, ale v mojí době už nebyly moderní), pak zn. Steward, Sport, BT. Hlavně "bétéčka" byla v kurzu, časem "Hronky", také "Luny". Z alkoholických nápojů jsme koštovali bílé víno "Pražský výběr", pak červenou "Svíčku" (správný název si již nepamatuji). Také jsme chodili do Svíčkárny (vinárna ve 4? patře Slovanského domu v Praze) na "lepidlo" (ředěný vermut sodou a ledem s citónem). Joj, to se to pařilo za totáče !!!!!!!!!!!!!
Upozornění pro rejpaly: Totáč zpátky nechci, ale na mládí v něm si zavzpomínám ráda. A nejen, pokud jde o pařbu...

Taky: mejdlíčka nejsou...Moje rec!!!
A zvejkacka Pedro.

"Kdo zvejka zvejkacku Pedro, ten ma v zadku vedro!"

A proč jenom rozplývání...Taky: mejdlíčka nejsou prkotina.

Tvůj příspěvek je...tak tomu říkám život...........s krásným koncem-vlastně ne koncem,ale začátkem něčeho co má smysl..........

Martino všeumělkyně, a...Tvůj příspěvek je zbytečně agresivní, proč?Otec mi zemřel,když mi bylo 12 let, moje máma byla úřednice. Chodila jsem rok do nultého ročníku, přesně z toho důvodu, že mi při přijímačkách chyběly body za angažovanost ( později jsem se dozvěděla, že uliční důvěrník do mého posudky uvedl, že nechodíme s matkou na veřejná zasedání MNV a nezdobíme okna v májových dnech ). Na práci v sáhelu jsem se přihlásila na fakultě - organizoval to můj kruhový kolega ze Súdánu - a vybrali mě, protože jsem mluvila anglicky a francouzsky a měla prospěchové stipendium. Myslíš si o mně, že jsem Mirek Dušín? Možná, že jo, ale rozhodně jsem si zkusila, co to je, vyhrabat se nahoru. Jediný dík patří mojí mámě, která celou dobu mého studia krutě šetřila a věřila mi. Jo, a během prázdnin na gymplu jsem uklízela v nemocnici, abych si vydělala peníze pro důchodce, který mě v té době učil francouzky..:-)

Martino všeumělkyně, a čímpak byli za totáče tvoji rodiče??? Nejspíš vysoce postavení funkcionáři KSČ. Jak jinak bys mohla vystudovat medicínu a ještě trajdat po Africe. A tví spolužácí se mohli tak leda vyučit zedníky, protože jejich rodiče jaksi nebyli angažovaní, nebo byli přímo za rozvraceče republiky. To se ti to kecá, když ti nic nechybělo...