Vzpomínky na totáč :-))

Ještě mne napadlo, že záchod jsme měli pro dvě (či tři? už nepamatuji) rodiny na chodbě. Vidím jako dnes, jak tam v zimě stále hořela svíčka, aby záchod nezamrzl (a to jsme bydleli až ve 4.patře).

já pamatuju 30hod. brigády...I já milovala a ještě ráda na to vzpomínám, ty skromné vánoce, ale přece překrásné.
A ovladač mne rozesmál? Co bychom s ním tehdy ovládali-jeden, dva programy?
Školku jsem sehnala bez brigád a potíží pro obě děti. Jen jich bylo tehdy ve třídách příliš mnoho! Ahoj!

Takže dnes kilo za 26 to ja...Pojem „průměrná mzda" není nic jiného než prostý teoretický výpočet. Ve skutečnosti o ničem pozoruhodném nevypovídá. Další údaje totiž ukazují, že plné dvě třetiny zaměstnanců na ni nedosáhnou.

Nevěrohodným se podle něj dlouhodobě stává i údaj o růstu mezd, protože tento růst je způsobován zvyšováním mezd pouze některých zaměstnaneckých skupin, zatímco u jiných ve stejném období dochází k poklesu.

http://www.denik.cz/ekonomika/v-bohate-praze-je-rozdil-mezd-nejvetsi-nasleduje-ji-stredocesky-kraj-20120612.html?utm_source=newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=newsletter

Já vzpomínám na modré trenýrky do tělocviku, které nás provázely od školky, základní školu, střední školu až po vysokou. Měly jsme všechny stejné k tomu bílé trička a jarmilky, na střední a vysoké škole pak botasky. Kluci zase cvičili v červených trenýrkách. O prázdninách jsme pak tyto trenýrky nosily i venku, stejně nic jiného nebylo.

já pamatuju 30hod. brigády na kždé dítě aby mohlo jít do školky, byla to závodní školka.Tak že mi jsme odpracovali 60hod. a potom během roku na každé dítě 10hod. brigády ,no školka byla krásná ,dětím se v ní líbilo.S televizí to bylo jak píšete ,černobílá ovladač nikde.Vánoce byli skromné , nedávali se takové dárky jako ted, za prvé na ně nebylo a za druhé ani nebyli ale mám dojem že mněli větší kouzlo.Jsou to krásné vzpomínky, ráda na to zpomínám.

Narodila jsem se v letech...Skládaný papír pamatuju za raného dětství /jsem z prostředku padesátých let/,ale studentské roky vzpomínám už s roličkovým :-)).
Noviny se snažil můj spořivý tatínek praktikovat na suchém Wc na chatě.Ale neuspěl,byly tam tedy noviny které používal on,my ostatní jsme dávali přednost normálnímu toaletnímu papíru,který kupovala maminka.I když nevím,možná tam ty noviny dával jen proto,že doufal že to nakonec někdo začne používat :-))

Narodila jsem se v letech padesátých a tak
mám vzpomínku na totáč i z tohoto soudku-
pamatuji si že jsme si v dětství museli
utírat zadky pečlivě nakrájeným novinovým papírem, nežli se později objevil toaletní papír ten, na který se nedá zapomenou-balíčky a v nich naskládaný. Vidím je jako dnes.

To je nádhera, jak se...Souhlasím,že tyhle věci nemaji s tot. nic společného.Ale při čtení o TV se mi vybavila půlnoční hymna a takový ten znak co byl na obrazovce po ukončení vysílání.Nedelní chvilka poezie a kresba tuším od Svolinského.Hodiny,co se občas na obrazovce objevily mezi pořady-vždycky mi připomínaly černé kameny ze hry Dáma.Počasí,kde byla republika namalovaná,šipky vyznačovaly pohyb větru a ukazovátko,co po tom jezdilo.Samozřejmě i hlasatelé,co ohlašovali pořady.A pak i první barevná TV,dovezená kamarádem ze služební cesty v SSSR.Byla bakelitová,červená a pro mě neskutečně moderní.Fakt je že tahle Junosť sloužila poctivě celé roky.Ještě dlouho po pořízení jiné,lepší a větší poctivě dosluhovala v dětském pokoji.
Ovšem nucené kupování bůčku k řízkům jsem nejen nezažila,ale nikdy o něm ani neslyšela.Snad specialita nějakého konkrétního řeznictví,i když si nedovedu představit,že by na tohle vůbec někdo přistoupil.

Myšlenky nás, starších,...u náš na vsi jsou bohatí (ne teda miliardáři, ale nějaký ten milion mají a pak i chudí bez práce s pěti dětmi a všichni spolu docela dobře vychází a celkem si pomáhají. Je to vždy o lidech, nestačí se furt jen vymlouvat na režim, dobu či já nevím co. Zamyslete se, zda sami nemáte předsudky vůči bohatým či chudým. Ze zkuzšenosti vím, že největší problém dělají ti, kteří nejsou nijak bohatzí, ale na vše podstatné mají - ti závidí těm opravdu bohatým a nad chudýma se povyšujou a moralizujou, jak si mohli pořídit pět dětí, když na to nemají...

Myšlenky nás, starších, jsou převážně velmi podobné. A to je milé. Zdá se mi, že lidé tehdy měli k sobě blízko i proto, že třídní rozdíly (promiňte to zprofanované slovo) byly malé alespoň oproti těm, co jsou dnes. Tím jsme měli jakoby jeden k druhému blíže.
A co se týká rozvoje elektrotechniky a elektroniky, myslím si, že to všechno, ač na jednu stranu úžasné, na druhou stranu nás ten jejich obrovský rozvoj zbavuje jaksi lidské původnosti.

To je nádhera, jak se vzpomíná, ale některé věci nemají s t.zv. totáčem nic společného. Myslím tím rozvoj techniky. Televize a elektronika celkem je úplně jinde a to, že dříve byla černobílá TV a 2 programy nemá s totáčen tolik společného. Je pravda, že USA a zápasd byl trochu dál, ale to je i nyní. A banány, pomeranče? Co říci na to, že v červnu stojí nyní kilo banánů 32,- Kč a kilo třešní 129,-Kč??? Taky vzpomínka. A maso? S platem 10.000,- není stejně na nic jiného než na bůček!

já vzpomínám jak jsme...já taky stála na banány, pomeranče ke kilu masa na řízky jsme museli vzít kilo bůčku. Mněli jsme černobílou televizi ,kde po 22hod. bylo zrnění,tak že šli všichni spát ,a programi byli dva a kdo mněl štěstí tak chytl také Bratislavu .Bylo to krásné ,protože jsme byli mladí a mněli jsme hodně snů.

A co pohled z jiné...Ale tohle už je téma na naprosto jinou diskusi a ne sem!!!

Fakt je,že ted mám v dosahu od 2 do 10ti minut Normu,Kaufland a Albert.Dřív byl naproti /ty 2minuty/ jen komplex Včela /jinak široko daleko nic/-samoobsluha,lahůdky,zelenina,maso a cukrárna.Ale nakupuju zhruba stejně jako tenkrát,i když výběr je samozřejmě větší,tak víc než tehdy nejíme nikdo.I ty fronty mi připadají stejné,nic co by člověka rozhodilo.Jen mi tenkrát vadilo,že člověk musel stihnout nakoupit do 18h a v sobotu do 12.Když se vrátil v neděli z dovolené,musel vydržet s nákupem čerstvých potravin do druhého dne.Na druhou stranu,ty málo trvanlivé potraviny,co se nedaly kupovat do zásoby byly vlastně zárukou toho,že v nic nejsou konzervanty,takže byly určitě o dost zdravější.A pamatuju,jak v dětství byla největší mražená pochoutka kromě kulatého polárkového dortu v papírové krabici a eskyma za 50hal ještě jahodová drť s cukrem,taky v papírové čtverhrané krabičce.Byly to pouze nahrubo rozmixované jahody,bez barviv a umělé příchuti,když se krabička otevčela,tak to přímo zavonělo létem.Dneska je dělám doma,protože kupovaná jahodová dřeň s tou tehdy za pár korun nemá vůbec nic společného.

V dnešní době má lidský...A co pohled z jiné strany?

Lidé se přemnožily - to je fakt.
Co s tím? Nějakou část vyhladit? - Ne to nejde, protože právě doba pokročila a lidských životů si ceníme mnohem více než dřív, tak že zachraňujeme i ty, kteří by normálně zemřeli či se nikdy nenarodili...

Takže, jak snížit populaci? - co když všechen ten chemický sajrajt, co je do nás cpát v potravě a v lécích má pouze výrazně omezit rozmnožovací schopnosti a narušit zdraví těm méně odolným jedincům?

Co když je to humánější způsob jak lidskou populaci omezit než nějakým plošným vyhlazováním (uměle vyrobené viry, války), které se může zvrtnou v globální katastrofu?

Další možnost je nechat vše úplně na přírodě - a ta nás třeba též vyhubí úplně.

Kdo ví, jak to je a co je správné řešení???

Tím, že jsme byli mladí,...V dnešní době má lidský život cenu akorát jako pokusný králík pro farmaceutický průmysl a potravinářsko-chemický průmysl. Lidi se jaksi přemnožili. http://www.ceskatelevize.cz/porady/10121359557-port/802-kontroverzni-ecka/video/

Tím, že jsme byli mladí, jsou teď vzpomínky
tím mládím okrášlené. A je to dobře.
Ale stejně, jak to, že se mi zdá, že tehdy měl lidský život jak bych řekla, jakoby větší
cenu, než dnes? Bylo to tím, že alespoň navenek se všechno zdálo určené pro "lid", jak to říkávali?

Jen nedělej z obchodních...Já vzpomínám, jak za komančů bylo jen pár samoobsluh a pokud zrovna nepřišlo nedostatkové zboží, na které se stály fronty, tak bylo v sámoškách pár lidí. Podobně to vypadalo s obchody s oblečením.

já vzpomínám jak jsme...Hahahaha, to je ono. "A Ivo Jahelka zpíval: Hromadná doprava, pořádná otrava, a kdo se rád mačká, užije si, stačí kačka.":-))))

já vzpomínám jak jsme stáli na banány,mrazák 50ku jsme museli vystát od 3hod. ráno a ještě na nás nezbyl.Pěkné rifle za bonny ,to byl život samá sranda.Ted jsou plné obchody nikdo nic nekupuje ,a už není taková sranda.Banány jsou celé otlačené nikdo na ně nemá chut, pomeranče nejsou Kubánské,nevím jak to popsát zkrátka každá doba nese své, aby bylo na co vzpomínat.