Těhotenství po čtyřicítce

Pro anonymku! Drahá, víš ještě o životě houby, to co jsem zažila já, bych nepřála nikomu na světě!!!Soudíš někoho a ani ho neznáš!!!Kolik ti je let a kolik jsi porodila dětí?Nejsem žádná mladice, ale taky žádná stařena, a to že chci počít dítě umělým oplozením je jen moje věc, ale rozhodně to není vždycky chyba jen ženy!!!
A nemusíš mě poučovat co je přechod,hloupá nejsem!!!

Kolik je tobě anonyme a koli máš dětí?

Nevím, kde bereš tu jistotu, že si nepořídí dítě nějaká socka. Souhlasím s tím, že věk je rozhodující. Např. ta žena, co tu psala, že se necítí ve 42 babičkou, tak proč chce umělé oplodnění - přece když je mladice, tak to půjde samo - vždyť se vzpamatujte, máte chvilku do přechodu, váš organismus zřejmě sám neotěhotní, tak to tělo vám samo něco říká. A Mileno, ono už je problém, že se věk pořízení dětí posunul ke 30 rokům, protože to jsou podle tebe ty "mladé rodičky", ale kdyby sis přečetla něco o nejvhodnějším věku k pořízení dítěte, tak bys musela najít, že zkrátka tělo ženy je k porodu nejlépe připraveno kolem 23 - 25 roků. Můžete si říkat co chcete, pořizujte si dětí kolik chcete, ale zkrátka kolem 45 roku přichází většinou přechod /tzn. vyhasínání/. A někdo tady psal, že i mladí rodiče mohou mít úraz nebo onemocnět - ale musíte si uvědomit, co je více pravděpodobné, že onemocní staří nebo mladí!!!

Procento vrozených vad zvedají právě mladší rodičky, nebot?jim se vyšetření neprovádějí, tak jako screening od věku 35 let. Nevím, co se tady pořád řeší, je jasné, že po čtyřicítce si dítě nepořídí žádná "socka", ale maminka vyspělá a zralá ekonomicky i duševně, odkud vyplývá jistý zdravý životní styl, zdravé názory na život i na výchovu, finanční zabezpečení, takže o dítě je postaráno určitě lépe než u dvacetiletých, kde není zabezpečeno téměř nic...

Anonymko, nevím kdo si tady mele pořád svojí, jak jsi o mně napsala, 2x jsem tady psala, že já už dítě nechci a zastáncem mateřství v pozdějším věku nejsem, nicméně ho neodsuzuju. A ty mě podruhé napíšeš, abych měla klidně dítě v 50. Co je špatného na toleranci?
Tak strašně velké procento postižených dětí se těm "starším" rodičkám nerodí. Proto je tady hromada odborných vyšetření, které postižení ukážou a pokud je neukážou, je jedno kolik té matce je. Takže se může narodit zdravé i postižené dítě komukoli. Předchází se tomu právě amniocentézou a pod.

Ale věk je sakra rozhodující!Kolik se starším rodičkám rodí postižených dětí,kolik těhotenství musí pro zjištěné vady plodu být ukončeno......To jsou přírodní zákony.Přírodu neobelstíte,reprodukční schopnosti klesají,tělo stárne a přichází přechod,průměrně kolem 45 let.Ať si tu říkáte cokoliv a pějete ódy na pozdní těhotenství,přírodu nepřechytračíte.

přijde mi to jako demagogie - copak všichni mladší rodiče se věnují dětem na 100 %? U nás je nová zástavba, mladí lidé, krásné rodiny, pěkná auta, jako doplněk děti, pes, kočka........ V létě sedí unuděně na zahradě a jenom slyším nesmíš, nevotravuj, drž hubu.... Je vidět, že je děti obtěžují, že je prostě nebaví. Neříkám, že starší rodiče jsou OK, posuzovala bych to rodinu od rodiny, ale (jsem dítě pozdních rodičů) ti starší rodiče zpravidla již mají odžito a vědí, co od života chtějí. Mít děti je dneska móda, ale mám dojem, že když dítě neplní funkci malého dospělého, není takové, jaké si rodiče přáli, rodiče jej těžko přijímají takové, jaké skutečně je. Na potřeby dětí se málo přihlíží, odsouvají se. Maminky berou rodičovskou jako prostor pro sebe, nedokáží si pro dítě odříct své pohodlí. Pleny neperou, pro děti nevaří a kupují hotové výrobky, diskutují na internetových fórech, ale že dítě je třeba chovat, hladit, laskat, věnovat mu S LÁSKOU spoustu času, to mnohdy nedokáží. Naše sousedka dělá doma nehty a má asi dvouletého klučinu, klučík by si hrál, máma ho okřikuje, pak ho dá ven a je jí jedno, co dělá. Jak jsem psala již výše, KAŽDÝ kdo PLÁNUJE dítě, si musí uvědomit, že je to obrovský závazek na min. 18 let, že na několik prvních let se musí vzdát absolutně všeho, co omezuje v péči o dítě,že se musí mnohokrát přemoci a přesto být na dítě vlídní, i když v tu chvíli by dítě nejradši přetrhli. Že dítě není stroj, který se na noc vypne, že se k dítěti musí vstávat a všechno jej naučit, že se musí přebalovat, pečovat o něj 24 hodin i když se mi nechce nebo mi není dobře. Že dítě vezme volný čas, způsob života převrátí naruby. Ano, jsou možná i hodné děti, ale žádné z našich hodné moc nebylo. Když jsem na tom byla nejhůř, vzpomněla jsem si na kamarádku, která má dcerku s obrnou a ve srovnání s tím, že jsem k synovi vstávala (jednu noc jsem počítala, 17x a to nebylo zdaleka ráno), to byla prkotina. Mám zkušenost s tím, že starší rodiče již vědí, co péče o dítě obnáší a dokáží dát přednost dítěti, zrovnatak rodiče, kteří na dítě dlouhou dobu čekali, takovým rodičům není nic zatěžko pro dítě udělat. Jistě, je to rodina od rodiny, ale nic to nemění na tom, že věk rodičů není rozhodující, i mladí lidé mohou onemocnět, mít úraz, dostat se do ekonomických problémů....

To 15.38.01 Ještě jsem zapomněla. Babičkou se cítit nemusíte, ale přechod máte na dohled, jak vy, tak zajisté mají přechod i muži - a co je přechod - to snad sama jistě víte.

Myslím, že je to věc kažého, kdy si pořídí dítě. Biď to jde, nebo nejde.

To 15.38.01: To je zřejmě reakce Jarky.Já osobně bych se nechtěla narodit jako náhrada sourozence, o kterého jste přišli /což je mi líto a soucítím s Vámi/. Souhlasím, že to je vaše věc - ale kdybyste nechtěla slyšet i názory jiných nebyla byste na diskuzi. Kdybyste totiž toužili po druhém dítěti, tak byste nečekali až ho budete vy chtít jako náhradu a měli byste ho dávno. Předpokládám, že byste neměli s otěhotněním potíže, protože těď mluvíte o umělém oplodnění, tak to vypadá, že jste se o něj dosud nepokusili. Jinak je to samozřejmě vaše věc. A taky tady někdo říkal něco o tom, že musíme pracovat do 65. Nic o tom nevíte, v Německu, kde toto je dávno uzákoněno, tak od švagrové vím /žije tam již 25 let/, že stejně nikdo nepracuje - právě proto, že zdravotně nemůže, takže něco jiného je zákon a něco příroda.

V Česku se začíná rodit stále více dětí s vrozenými vadami,což souvisí se zvyšujícím se věkem rodiček - převzato ze zdravotnického portálu.

proč by ses měla cítit babičkou ve 42 proboha, kdo to tady vymyslel? v dnešní době je pravděpodobnější, že byste byli fajn rodiče a klidně i mimina. k těm nemocným, starým ono to neníé tak jednoduché, někdo může mít zdravotní problémy ve třiceti a bude pro něj problém dítě vychovávat taky. chci říct, že to není o věku rodičů, pokud nejde o opravdové extrémy, které já vidím ve věku pod dvacet nebo nad šedesát

Pro diskusi z 6.1.21:17:56 Promiňte ale já se ještě ve 42letech necítím být babičkou a ani můj stejně starý manžel dědečkem.A jak si můžete dovolit někoho soudit, vždyť mě ani neznáte? Nevím o co vám jde? Dneska není nic na světě zadarmo, ale jsou to snad moje peníze, ne!!

Pro příspěvek nade mnou: myslím, že Eva psala, že má děti už velké a další nechce, nicméně pokud to jiné chtějí, tak je to jejich rozhodnutí a jejich zodpovědnost. Mě to teda trápilo hodně, že mám staré rodiče, neznala jsem spoustu věcí, nesměla si domů vodit kamarádky, kvůli nemoci táty jsem musela být potichu v koutku, abych ho nerušila. Proto nechci mít děti později, pokud se mi nepodaří do 35, už to vzdám. Můžu si stokrát říkat že bych byla jiná než naši, ale věk neošidíš. Nedovolila bych si nikomu přikazovat co je dobré a co ne, ale já mám v téhle věci jasno a moc dobře vím proč.

Evo,staří rodiče mají zase jiné potíže:zdravotní problémy ve zvýšené míře,často finanční nouzi v důchodu,ale hlavně jsou tu generační problémy s komunikací.Pubertální dívčina si nepopovídá s maminkou starou důchodkyní tak,jak by chtěla,klukům zase chybí takový ten táta s mladickým elánem a přehledem o technice.Ale vám to Evo nikdo nevysvětlí,vy si budete stále mlít svou,že těhotenství v padesáti je úžasné.Vždyť si pořiďte mimčo a pak nám napište své zkušenosti z reálu.

je to opravdu někdy záhul....i když jsem smířená s tím, že prakticky nežiju společenskej život, že můj život je podřízen synkovi, kterýho moc miluju, tak prakticky nemám chvíli klidu, protože je sám a nemá si s kým hrát...potřebuje vrstevníky.....
Je fakt, že mladí lidé, když mají děti, tak zakládají rodinu a většinou mu brzy pořizují i sourozence, aby si děti pohrály a rodiče aby to tzv.vypiplali najednou.....ovšem v našem věku si děti pořizujeme z jiných důvodů.....ale většinou je to z lásky k sobě, potřebujeme zaplnit prázdnotu a nebo máme novýho partnera a chceme s ním dítě. U mně to byla náhoda, nemohla jsem už mít děti, jenže příroda se nedá a tak si to zařídila, brala jsem to tak, že když to přišlo, že to má tak být a o jiné možnosti jsem neuvažovala.....ale i když je to krásný, určitě bych do toho nešla plánovitě. Je to přílišná zátěž.....ale fakt ty první měsíce po narození byly úžasný i těhotenství bylo krásný...nikdy jsem tolik štěstí neprožila i když mám děti tři. Ale mluvím jen o svým štěstí.....jak to bude ten malej vidět za pár let, to se uvidí, jestli i on bude moci říct, že byl se mnou štastnej....tot otázka....

Já ale nejsem zatsánce mateřství v tomhle věku, ale zase to neodsuzuju. Já osobně si budu užívat života, dovolených a volných večerů. Ale pokud se někdo rozhodně mít děti po 40, tak si myslím, že je už dost starý na to aby věděl co a proč to dělá, jsou na to dva a plně se vším všudy dospělí lidé. Tak si sakra myslím, že je nemorální takovýmto budoucím rodičům dávat ušlechtilé rady, proč do toho nejít. Mají své zkušenosti a mohou se dítěti plně věnovat. nebude jim na obtíž, nepotřebujou hlídání, neutíká jim parta na diskotéce. Prostě ví do čeho jdou a já jim fandím. To je vše.

Evo,klidně si pořiďte dítě v padesáti,ale nepějte tu,jak to je skvělé a přirozené.Není.Tady nejde o to,že by se staří rodiče a malé děti neměli rádi,ale mají k sobě daleko,nerozumí si tak.Vezměte si sebe a babičku-máte ji ráda,ale je to jiná generace.V hodně věcech jste někde jinde.Nepochopí vás tak jako přiměřeně stará maminka.

Vzhledem k tomu, že dnes je běžné rodit první děti ve 30 letech, tak co je to 10 let navíc. Vše je posunuté a ve 20 má mimčo málokterá žena.
"něco prenatání péče předpřechodových žen stojí", stojí tak jako každou těhotnou. pokud je tam riziko vrozených vad, dělá se amniocentéza i u mladých, tak o co ti jde? Myslím, že je dražší léčit kuřáky a narkomany, těhotné bych snad do vyhozených nákladů nezhrnovala.

Měla jsem spolužačku a ta měla taktéž o 20 let starší rodiče, než ostatní. A můžu říct, že jí to dost vadilo a za rodiče se styděla. Pravda měla je ráda, ale byli dost nemocní, tak jim spíš dělala pečovatelku než, aby si s nimi užila dětství. Říkejte si co chcete, ale po 40 jste skoro v přechodu, tak tady nepějte chvály na těhotenství v tak pokročilém věku. A ani dnes se nedá všechna poškození plodu dopředu určit - nedělejte si iluze, proč by se jinak rodilo tolik dětí s vrozenými vadami - to procento stoupá i hlavně kvůli lidem, co mateřství odsouvají. Já myslím, že to je nezodpovědné vůči těm dětem i vůči společnosti /něco prenatální péče předpřechodových žen stojí/.