Těhotenství po čtyřicítce

No, to bude tragédie!

Nojo, ale když bude dítěti pětadvacet, rodiče budou v důchodu...

Dítě si vybírá samo komu se narodí...
to jsem se dočetla v nějaké knize. Každopádně mě je 39, mám 19 letou dceru a 16 ti letého syna. Sama by jsem dítě ještě moc chtěla. Manžel bohužel už nechce. Myslím, že je to na uvážení obou. Neodsuzuji matky čtyřicátnice ani matky hodně mlaďounké, nikdy nevíte, co je dobře, nikdy nevíte, co se přihodí Vám...

7. 2. 2009 16:14:21,

Já jen tak živořím...

ty nečteš HNiHned.CZ ???!!! jak tak můžeš žít?!?

Marie, takhle jsem to měla i já, ale já věděla, že ani při špatných testech v těhotenství bych to nepotratila, vzala jsem to tak, že když to přišlo, tak je to můj osud a to dítě se má právo narodit. Já mu to umožním a postarám se o něj. Velmi mě to citově obohatilo a energii, kterou mu dám mi on mnohanásobně vrací, jen je toho někdy nad hlavu. A jak ty to snášíš? Dva roky byly u nás nejkrizovější věk.....potřeboval vrstevníky a do školky nemohl, bylo to na jedné straně moc krásný období, protože ve vývoji hodně pokročil, ale pro mně to bylo nejvyčerpávající. Ted ve třech letech je to už mnohem lepší. Chodí do školky dopoledne a už se i sám pak doma zabaví.
A pro ? díky, snad se společnosti vyplatíme :))
Já například dělala až do porodu, nebrala jsem léky ani jsem neměla neschopenku ( oproti mladým matkám) a po porodu jsem zase pracovala, než jsem svou situaci vyřešila. Syn ještě nebyl nemocný a já také ne, porod byl přirozený a bylo to bezvadné. Takže my dva jsme zatím naše zdravotnictví skoro nic nestáli. Ale myslím, že je to tím, že vše šlo přirozeně, že to řídila příroda a rozumný lékař s podobnými názory.

mileno, koho tady okřikuješ a jakým titulem? Co jsi svým vlastně chtěla sdělit? Že sem mají přístup jen staré matky nepřipouštějící fakta a jiný názor. Nejsi náhodou Hana???

44, jsem zvědavá, zda se tu vyjádří nějaké 55 - 65ti leté maminky puberťáků nebo maturantů. U vzrostlejších potomků je ten zhruba 20tiletý věkový odstup (oproti mladým rodičům) vždy dost znát.

Musím říct, že před rozumnými ženskými jako je 44 a asi i Marie, smekám. Ale vy obě dobře víte, že jste se daly do boje a nelze z něj utéct. Takovým jako vy obzvlášť přeju, aby se vám děti vyvedly a dělaly samou radost.:)

Mám již dvě dospělé děti (20 a18).Téměř ve 42
letech se mi narodila dcera(dnes 2 roky).Těhotenství docela ušlo.Porod přirozený
(3,75 kg a 50cm).Prostě bych těžko dokázala jít na potrat(možná v případě špatných výsledků v těhotenství).Samozřejmě jsem potkala lidi,kteří si mysleli,že je to vnouče.Ale také mnohé matky litovaly svých potratů (kvůli věku třeba jen po 35 letech).

milá Mileno, právě že já tu zkušenost mám a moc dobře vím, co to obnáší, zatím tady není žádná žena po 40, která může z vlastní zkušenosti říct, jaký to je s odstupem let. Takže neříkej, že kvůli mému názoru sem nikdo nechodí, možná si spíš uvědomily, že na tom něco je.

Já nechápu, kam se tato diskuse dostala, hlavně poslední příspěvek... To snad psal jasnovidec, který už ví, jak to dopadne.Když by ses do toho nepustila, tak si odpust? i ty komentáře. Kvůli takovým už tady nikdo normální nechodí!!!!!!!!!!!!!!!!

přesně tak....to je i můj názor.....

44, taky nechápu, taky bych se do toho nepustila. Krom ostatních rizik má velkou pravděpodobnost, že s o tolik mladším partnerem děti do dospělosti nevychová. A poradit si sama s dvojčaty - i na dva jsou dvojčata až až.

nedávno jsem potkala svou známou.....a svěřila se mi, že její 40 ti letá dcera podstoupila umělé oplodnění a čeká dvojčata.....s o 12 let mladším klukem. To absolutně nechápu......jedno dítě v tomto věku je dost náročné zvládnout, ale dvě, tak to už si neumím ani představit. Ono se to fakt hezky maluje, ale skutečnost je velmi odlišná.

Chápu, že většina z vás je už po takových diskusích dost otrávených, ale já čekám, že se pohneme dál a ono se nic neděje! Halo je tam někdo!!! Ozvěte se další potencionální maminy, které už překročily čtyřicítku!!!
Jarka

Proboha, snad se vám něco nestalo.

:))

Obě dvě jste rozumný a já jsem ta třetí rozumná:-)

Jsi rozumná ženská.

? jsi to vystihla naprosto přesně.
Já mám svého syna neplánovaně a vzala jsem to tak, jak píšeš, že bys tu situaci vzala a přizpůsobila jsem se jí. Ale nikdy bych si to nenaplánovala, pokud bych už děti měla a počkala bych si na roli babičky. Je to opravdu dost pozdě i když je nás takových dost a dost, kdo mají v tomto věku dítě. Např. dnes.....dcera mi synka přivezla ze školky ( on chodí na 4 hod. ) do butiku, kde prodávám, během půl hodiny jsem byla totálně K.O. protože synek se ve školce nemůže vyřádit a vynahrazuje si to, až přijde domů. Hodinu jsem to s ním " vydržela v butiku" než jsme odjeli domů a pak jsem ho nechala venku na sněhu, aby se doblbnul a já si odpočla....až přišel po hodině zvenku, tak byl klidný, najedl se a ted kouká na pohádku a pije teplý čaj. A to mě s ním ještě čeká cesta na nákup do města.....naštěstí existují dětské koutky v nákupních střediscích, jinak bych to už nezvládla :)) Večer co večer jsem vyždímaná jako kus hadru, ale kupodivu jsem štastná, můj den měl smysl :))
A takto by se dalo polemizovat donekonečna, prostě at si každý dělá co chce, já jsem po těhotenství zdravější než před ním, takže tohle je u každého relativní. Ale plánovitě bych to nikdy neudělala. Osud a příroda jsou však mocnější.