Těhotenství po čtyřicítce

Pro anonyma 13.49.19.Pochop,že tohle je diskuzní fórum,takže tu můžou být názory,jak kladné,tak záporné.To je prostě princip diskuze,že si každý řekne svůj názor.A pokud je někdo rozhodnutý si mimčo pořídit,tak se neptá na "doktorce" na souhlas a prostě ho má.

Správně, Josefe.
A vy ostatní si nechte ty svý dobrý rady. Rodina, děti a vztahy jsou věci, který se nedají prožívat podle brožurek. Buď to vyjde, nebo ne. Každej je jinej!

jasně že jo :))

Zajímavej, ale hezkej, ne?

dík Marie, že jsi napsala.....je dobře, že máš manžela a rodina ti pomůže. Já jsem na kluka sama, ale zase když jede na víkend k otci, tak vím, že mám celý víkend klid a pohodu :))
A protože musím pracovat, tak denně řeším, kdo ho bude odpoledne po školce hlídat. Ale tohle se zlepší, až malej bude ve školce moci být i odpoledne, protože tam je s dětma spokojenej.
Katka tím, že má dvojčata, tak zase má výhodu, že se spolu zabaví, ale zase práce okolo nich musí být náročná. Jenže když člověk má v hlavě jasno, tak to prostě zvládne. Taky bych neměnila. Ted už občas můžu večer zajít na návštěvu a nebo návštěva k nám, ale doposud to nebylo možné, jinak jsem všechny večery trávila sama doma u TV a na PC, kdyby mi přišla návštěva a mluvilo se tady, tak se kluk hned vzbudí,jsme na bytě. Teprve pár měsíců spí v kuse i 4 hodiny, jinak jsem se nevyspala.....byla jsem dost izolovaná, ale ted už je všechno mnohem lepší. Jeho otci je ted 54 a má už vnučky, takže malýho neteře jsou starší, než náš kluk :)) je to někdy opravdu moc zajímavej život....

Asi ano a třeba ne. Ty jí je vychovávat nebudeš. A ona je ráda, že je má, tak jí to nekaž, ano?

Ano,ve 46 letech se ještě čtyřletá dvojčata s pomocí širší rodiny zvládnou dobře,ale v 58 letech mít dva puberťáky,to bude něco!

je mi 46 let, po14letech a dvou dětech jsme si pořídili další. Otěhotněla jsem přirozenou cestou a byli jsme nadšeni. Ve čtvrtém měsíci se přišlo na to, že čekáme dvojčata. Narodila se sice v 38 týdnu,ale zdravá. Dnes jim jsou čtyři roky.Je to záhul ,ale jsme zatím zdrávi a všichni pomáhají tak nejsem ani moc unavená. Nejhorší byl první půlrok. Rozhodně bych nic neměnila.

Je pravda ,že těžko hledám pro dceru vrstevníky na hraní.Všechny matky kolem jsou mladší.Starší maminky jsou také,ale ne všechny si v tom malém výběru sednem.Chodím s malou na cvičeníčko(je to však jen jednou týdně),tam se docela vyřádí.jsem docela izolovaná.Ale to dítě to vynahradí,tím mazlením atd.Můj manžel se jí víc věnuje,než těm starším dětem.To mě moc těší.

Je pravda ,že těžko hledám pro dceru vrstevníky na hraní.Všechny matky kolem jsou mladší.Starší maminky jsou také,ale ne všechny si v tom malém výběru sednem.Chodím s malou na cvičeníčko(je to však jen jednou týdně),tam se docela vyřádí.jsem docela izolovaná.Ale to dítě to vynahradí,tím mazlením atd.Můj manžel se jí víc věnuje,než těm starším dětem.To mě moc těší.

44, sorry, myslela jsem, že to je narážka.:)

to o té společnosti jsem já psala pro ty, kteří tady na to poukazovali, ne na tebe. Že není pravdou, že těhotná po 40 přijde společnosti, nebo zdravotnictví dráž, než mladá těhotná. Pokud se ovšem nesnaží ošálit přírodu, pokud se věci dějí přirozeně. Ale jinak je mi to jedno, at si každý dělá co chce.

44, bylo to osobní přání. Společností jsem jen odpovídala na nepravdivý argument, jinak je mi fuk, co se komu vyplatí.

Zaplaťpánbůh, Evo, za podobné příspěvky. Myslel jsem, že odchodem maminy 44 z této diskuze slušní lidi vymřeli...

Víte co, vy všichni, co se tu urážíte, tahle diskuze je z těch, které nepřinášejí vůbec žádnou novou informaci. To vše je dávno známé a samozřejmě to nepopírám. Je to jen příležitost pro mudrlanty a mravokárce, či amatérské gynekology a porodníky moralistně zvednout ukazovák a hodit čtyřicátnice s malým dítětem do jednoho odsuzujícího pytle. Život je však velice pestrý, ne každá je hyena, kariéristka, tomu věřte. Navíc matek po 45 letech věku je statisticky jen pár, nebojte se, že vás budou ohrožovat... Historie vždycky přinášela i tato pozdní těhotenství - má babička se narodila mé 42leté prababičce - o kariéru, chacha , v roce 1913 nešlo a obě se dožily dokonce i požehnaného věku. Ať má dítě každý, kdy po něm touží a ať ho má ten, kdo ho má rád. K tomu už i medicína může hodně napomoci a díky za to. A jak pravil jeden z prvních příspěvků - nebezpečný je už i ráno jenom vylízt z postele. Svatá pravda

Sorry, ale příspěvek byl směřován jinam, kde byl i kontext, tak si ho najdi... Psal jsem o lůzách, co ve 20 vychovávají děti v pronajatých zahulených garsonkách, protože nechtějí dělat. Znám jich pár takových, není to nic pěkného.

Co to meleš, lůza jsi akorát ty!

Chápu, ale od 20-leté lůzy bude vychována podobná lůza, která už dnes má špatné vzory. takže z jednoho extrému bude druhý extrém. 40-letá je třeba taky svým způsobem extrém, ale nevychová extrém

Neradím nikomu nechat se zbouchnout ve dvaceti... Pro mne je ale významným argumentem pro děti před čtyřicítkou to, aby dítě zažilo i nějakého toho prarodiče a vzor funkčních vztahů rodiče-prarodiče. Pokud širší rodina funguje, tak nikdo nepomůže mámě radami a podporou tak dobře, jako vlastní máma a tchýně. Podobně děda, který má čas s klukem pouštět draky, opravovat motorku atd. je k nezaplacení.

Zdůrazňuji, že mluvím o fungujících prarodičích. Žen z rozvedených manželství, které z domova utekly atp. se toto pochopitelně moc netýká, zvlášť pokud si našly partnera se stejně smutným zázemím.

No a co, že bude matka v důchodu? Jestli do čtyřicítky pracovala a nikoho neživila, tak může mít na to v pohodě našetřeno. Nebo bude pracovat déle... To snad není až takový problém, ne? Jestli má jen jedno dítě, tak na tom možná bude finančně líp, než moje tři děti, které jsem měla ve zcela ideálním věku mezi čtyřiadvaceti a devětadvaceti, leč veškeré prostředky prostě musím vydělit třemi, a povím Vám, že někdy je to krušný...
Můj bratr se narodil, když mým rodičům bylo čtyřicet a rodiče ho udrželi na studiích zcela bez problémů a to si usmyslel vystudovat ještě druhou vejšku...