Těhotenství po čtyřicítce

No jistě Kamilo - po tvé zkušenosti se staršími rodiči tady radit, že pořizovat si děti v přechodu je normální - to je normální, ale pokrytectví. Dneska se cítíte mladé, ale až budete mít v 60 puberťáka, tak uvidíte, jak to s vámi zacloumá.Ale když vám nevadí, že se vaše děti budou za vás stydět - tak to je vaše věc. A nemyslete si, že ostatní spolužáci nepoznají, jestli je rodičům o 20 let méně nebo více. Jestli si myslíte, že budete při síle, tak to jste na velkém omylu a chudáci děti.

Děkuji vám za tato povzbudivá slova, věřím že budu moci za rok napsat, povedlo se a vše je v pořádku.Díky!!!

běžte za svým snem a neposlouchejte nikoho,děti jsou Božím darem a i vůlí,máme se plodit a množit.mě umřel chlapeček v 28 týdnu v břiše,narostl tenký pupečník,hned jsem chtěla otěhotnět znovu a stalo se,mám nádhernou dospělou dceru,kdybych poslouchala lidi i svoji mamku,dnes bych byla moc netastná!Uvidíte,jak to půjde všechno dobře,ničeho se nelekejte,a za rok napište,jak se malýmu i vám daří,dodáte odvahu i těm ženám co se stále obávají lidí a okolností.

Jasně,tak to chápu,být na tvém místě,tak udělám to samé.Moc ti miminko přeji a doufám,že se ti conejdřív podaří otěhotnět,protože jak jistě víš sama-roky ubíhají jako voda.Já bych se o to snažila nejdýl do svých 44let(kdybych byla v tvém případě a můj zdravotní stav by mi to dovolil),pak už bych to vzdala.Jinak si myslím,že je optimální mít děti tak do těch 35let.Ze své vlastní zkušenosti s mými staršími rodiči chci mít děti ale mnohem dřív a chci být mladou maminkou :-)Asi je to trochu hloupé,ale miminko bych nejraději měla klidně i teď hned-a to je mi teprve 22let,ale budu si muset ještě nějaký ten rok počkat :-(

Pro Kamilu. Samozřejmě, že ti můžu odpovědět. V roce 1996 jsem porodila dvojčata-kluky, bohužel loni v létě jeden ze synů zemřel. Myslela jsem si,že zůstaneme u dvou dětí,ale ještě když syn žil, tak jsem začala uvažovat o dalším miminku, bohužel by to vzhledem k jeho stavu nešlo, syn vyžadoval moji 24hod.péči. No a teď, když nám to vlastně i lékaři doporučili, jsme se rozhodli s jejich pomocí to zkusit.Jsem si vědoma rizik co by mě i miminko mohly potkat, ale věřím že to zvládneme.Myslíš, že se mi nehoní hlavou různé myšlenky, jako co kdybych onemocněla apod. Probírali jsme to s manželem několikrát, ale miminko moc chceme.Někdo si tady myslí, že je to náhrada za syna, ale Pája byl jen jeden a nemůže ho jiné dítě nahradit!!Neřídíme si dítě jako náhražku za něco, ale protože to chceme moc všichni!!!

Já mám babičky narozené pár roků po r.1900.Obě jsou z více početných rodin (vesnice).Jejich matky také měly ty nejmladší děti kolem čtyřicítky.Prostě to nebylo nic divného.
Samozřejmě bych mohla uvést víc argumentů a někdo jiný zas k nim opačné, ale nevidím důvod klopit po čtyřicítce zrak,když vezu svůj kočárek.
Myslíte,že na maturitním plese ve svém věku (bude mi 60)udělám své dceři ostudu?
Nejsou jen lidé krásní,mladí a úspěšní.Jsou to prostě rodiče spolužačky.

Jarko a proč sis nepořídila miminko dřív,než ve čtyřiceti?Nešlo to nebo co tomu bránilo?Jestli se smím tedy zeptat...

Milý anonyme, to je věc názoru,rozhodně nebudu probírat s puberťákem své nemoci, na to jsou lékaři! Je to pořád dokola, vždycky se najde někdo takový jako ty, ale já se na nikoho nezlobím, je to opravdu každého věc, psala jsem to tady několikrát, takže se nebudu opakovat.

Na tridnich schuzkach stredoskolaku to za par let bude vypadat jako v domove duchodcu. V tanecnich podobne. Bude tam mladez a duchodci, ale jinak dobry.:D

Taky mi to přijde tak trošku nezodpovědné-mít dítě po čtyřicítce,to je opravdu už hodně velký extrém,ale nikoho za to neodsuzuju,je to každého věc,takže se anonyme laskavě uklidni,ju?

co budeš svému dítěti v pubertě povídat?jak tě všechno bolí?,jaké bereš léky?
ženské jste padlé na hlavu, máte po sezóně, nevím co si dokazujete a chudák dítě!

Díky i tobě Kamilo, taky doufám že se mi to podaří.

Zastáncem tak pozdního těhotenství sice nejsem,ale přeji Ti,ať se Ti brzy podaří otěhotnět a ať máš krásné a zdravé miminko.

To máš pravdu, je toho mnohem víc. Spoléhám na své blízké a pokuď se mi podaří otěhotnět, tak věřím, že se na ně budu moci spolehnout.

Jarko-taky záleží hodně na tom,jestli ti bude moci někdo s dítětem pomáhat,hlídat,jak jsi na tom po zdravotní stránce a taky finanční...No,je toho víc.

/42let/ Ano Kamilo, já se teď cítím plná energie a uvědomuji si,že za nějakých 10-15let ta energie může dojít. Bojím se stárnutí/to ale asi všichni/,i těch rizik co sebou těhotenství v pozdějším věku nese.Ale i přesto toužím moc po dalším miminku, snad se mi to povede!! A všem ženám, které po tom také touží to moc a moc přeji!!!

Jasně,po čtyřicítce se může žena ještě možná cítit mladá,zdravá,plná energie,ale co za nějakých 10,15let???

Myslím ,že záleží také hlavně na ženě,jak se na to cítí mít dítě po čtyřicítce.ale proč ne?!

Já jen ,abych nevypadala tak pohodově (reaguji na -jsem 44-).Rodina tak nepomáhá.Dceru mám daleko na vysoké škole,syn (18 let)běhá za holkama a manžel má 1 a 1/2 úvazku ,abychom nějak vyšli.Takže jsem na dost věcí "dost" sama.
Těším se ,jak jsi psala,na spánek po celou noc.
Také nejsem tak důsledná (asi ve svém věku už vidím věci s nadhledem)v chození na nočník,nechám se dost od té malé tyranky sekýrovat.Baví mě koukat jak se mazlí s panenkama,jak je houpá...pořád někoho napodobuje.
Necítím se ,přesto,jako žena ,která by už neměla mít děti(myslím ten věk 42).

Vy dva poslední říkáte, že je to diskuze a každý může napsat svůj názor. Tak o co jde? I nesouhlas a záporný názor je názor člověka a může být správnější než ten váš!