PEKARNA U ZLATE MAMY

Amazonko, "hubu" si muzes rozbit i vedle v samosce, to je zivot. A rozumim ti, taky mam strach, kdyz se poustim do neceho noveho. Ale prave myslim, ze aspon v tomhle jsem dozrala prave tim, ze jsem udelala nejaky ten prvni krok. Treba to je dozrani.
Vinaří: díky, asi vim, co myslis. Lasku potrebuje, ale jen kdyz zrovna nelita v oblacich... Jsem prubojna, mame stejny druh humoru, miluju ho uz dlouho, dlouho, ale stale se v nem nevyznam. Miluju na nem prave jeho fantazii, ale na druhou stranu neskutecnou schopnost dotahnout vse do konce, obrovsky rozsah, no proste asi uz mu zbyva malo mista na lasku. Ale vim, ze me z hlavy nedostal ani za ty roky, co jsme zili kazdy jinde. Tak ja ho asi necham plachtit a budu doufat, ze se zase objevi u mych dveri:-).

jo to budu,jsem asi jako ten pomeranč ale nedozrálí takže né božský sluneční plod,ale zelený malý nic z kterého se teprv snad něco vyklube,jestli dřív nespadne...

....vždyt říkám že se jako beran nehodím..já mám hodně strachu a žádnou tendenci se někam vrhat první...

Jajo...já myslím, že každé znamení dokáže milovat...nehrotila bych to tak...a konkrétně vodnáři mají určitě v sobě hodně lásky, jen jí nechtějí asi být tolik svázáni a omezeni ve svém rozletu...alespoň má mamka to tak má...vždy se dokázala pro lidi kolem sebe obětovat, když to potřebovali...ale jakmile pookřáli, vrhla se za svými zájmy

jojo budeš muset dozrát do berana...

...Beran je pozřen jako první, nemá tedy čas na dlouhé váhání, na přetvářku a braní ohledů - snad se ani nestačí něčeho zaleknout, snad proto tak málo strachu a tendence vrhnout se vždy jako první do těch nejnebezpečnějších situací

jo jájo,vyslovit a myslet na to je jednoduchý ale udělat krok a nebát se že si rozbiješ hubu...jak říkám já se všeho bojím..a na to není lék,to budu muset nejspíš dozrát

jo jako malá sem byla taky divoká...:) ůsměv nad vzpomínkou..

jaja-můj táta je vodnář,jediný co vím že jako mladý byů plachý ale jen co se týkalo žen,jinak co se týkalo lásky tu si myslim že ani (nevim jak vodnáři ale táta) nepotřeboval....a co na něj zabírá,snad hůmor a průbojnost žen

to amazonka: uklidnim te, vim min. o 2 holcinach, ktere sly do sveta delat au-pair a znaly tak 20 slov, coz se naucis i po ceste :-). A dneska mluvej slusne, byla to tvrda jazykovka, hodne slzicek, ale zvladly to. A uz nejsou stydlive.

a např:

ač samota na to nemyslela,ale za to nemůže-
-neumim cizí jazyky
-jsem ač se to nezdá stidliví a trochu strašpitel člověk
-a tak bych jedině mohla dělat chůvu v čechách-ač je žádostí o chůvi mnnoho,tak chtějí se školským vzděláním,praxí a starší ženy a to já nejsem
....to snad jako ale zatím stačit bude...

Omlouvam se, ze vstupuju do debaty - zaujalo me vsak, ze se tady ozval Vodnar, moc bych ho chtela pozadat - miluju jednoho Vodnare, Vodnare jak poleno. Nechci ho nikam tlacit, k nicemu nutit, jen chci vedet, miluje Vodnar nekdy nekoho? A kdyz ho miluje, spise pred nim utika do sebe? Jedine co bych chtela pochopit je, jak ho mam milovat. Davam mu tolik svobody, ze tomu ostatni nerozumi. Presto mam pocit, ze ma pocit, ze je to malo.. Jsem tak smutna, chtela bych, aby byl stastny... Dekuju

..no já mám rybu kamarádku a to je všude, kam přijdeme oheň na střeše:-) úsměv nad její někdy až divokou agresivitou...ale pokud jí právě něco nevytáčí tak je moc milá a hodně společenská

..no a pak sprinterka je ryba...ale zatím je to takové malé neunavitelné čertidlo, které se bojí vody:-) mámin úsměv

no pravda pravda,mám ten stejný pocit..takyy se spíše cítím jak ryba...teda pokud zrovna neškárlím..

..no našla si to dobře.. já jen, že nějak ten oheň v tobě necítím...teda pokud zrovna neškárlíš..

..např?..

tak sem si ze zajímavosti hledala kde si to vičetla,snad jsem to našla dobře,ale podle toho co jsem se dočetla..."jsem pozřena jako první"...:)smích

já vím...ale je tam spousta ale na co samota nemyslela...

Já jsem Ježíšek:-)) láskyplný úsměv

Vodnář je moje máma...silná a vždy nezávislá žena..

Zajímavé je, co se píše o vodnářích a smrti ...Vodnář pod heslem "Po mně potopa" boří vše, co je nějak spojeno s jeho lidskou minulostí, zdánlivě tak dává najevo svou lhostejnost k blížícímu se konci. Zároveň však doufá, že bude-li sám ničit a bořit, přiblíží se podobě hrozivého Požírače, dostane se mu milosti a prominutí údělu

jobýt milována a však stále zůstat svoje vlastní dáma...to bych chtěla taky též...

... u mě taky slečna samota furt za ruku drží a nechce pustit...a jak se plave nad vodu...snad jen když tě záchranář dává umělý dýchání a říká ted už bude vše dobrý...

.....slecnu Samotu ja zcela znam,
kdysi chodily jsme spolu,
jedly u jednoho stolu;
Devce krute, oviji sve paze kol Tvych,
septa nezasvetis loze,
ja kracim v Tvych slepejich.....

Mnoho ja vysoudil na ni,
po nasem rozchodu,
zanechala recept
jak vyplavat vzdy nad vodu.....

..no taky se může stát, že nic nevydumám...lenivka s blběnkou se ujmou vlády:-) zadumaný úsměv

..no vždyť já vím..:-) vědoucí úsměv

.....me vodnarstvi mne stale topi,
vsak nikdy neutopi,
hledam duse, k lidem pronikam,
vsak stale izolovan,
chci byt milovan,
vsak stale zustat svuj vlastni pan.....

.....neniliz to typicke pro nas s cislem jedenact na zodiaku!?

tak dumej a pak nám to přijd říct...

ty se zapeklitě usmíváš ale přesně takový rozopry já mám...:) ůsměv nad tím

..no myslím, že to opět není záležitostí věku...ten strach ze samoty...dumám nad tím, na čem to závistí...

..Alešku, kdo nemá tisíc tváří, že?:-) škárlivý úsměv...problém může vyvstat, když ta jedna osůbka v nás se chce jít třeba bavit do společnosti a ta druhá chce o samotě naslouchat tichu...to je pak zapeklitá situace:-) zapeklitý úsměv