PEKARNA U ZLATE MAMY

tak to já si na ty příběhy pamatuju..např. u babičky byla firma kde se vyráběly kola a my jako děti jsme kolem té firmy hledaly zbytky malých kousků železa a zbíraly je a schovávaly a slíbili si že si z toho společeně postavýme nákladák a pojedem do světa....nebo s kámoškou jsme bud u nás doma nebo u ní hrabaly v těch "kýčech" a hledaly důkazy vraždy co se u nás nebo u ní staly pak jsme ten důkaz vzaly a hledaly jsme viníka...a hrály si na detektivy,to šmejdění to bylo bezvadný...nejvíc mě bavilo když jsem jely na dovolenou a já to místo viděla poprvé a tak jsem hledala ty poklady "kýče" kreslila si plánky a překážky zdolávala............Atd. :) jo dětství

..jo to bejvávaly časy...pamatuji si, jak jsem si vydržela hrát ve stodole s jedním hrncem a pár dřívky celé dny...už si však nepamatuji, co za příběhy se mi honilo hlavou:-) zasněný úsměv

.....jo no,jako dítě se pak tou fantazií dobře zabavili,sami přicházely na nápady a hry a rodiče nemusely mít starost...:)fantazírový úsměv

..je fakt, že každá taková krabička či truhlička či těžítko dokázaly pěkně rozvíjet fantazii:-) pohádkový úsměv

ono raro v dnešní době je to kýč,ale v tehdejší době to byla móda,nosily se svetry velké a s vycpávkama na ramenou a ozdobama..a doma byly moderní různé takové krebičky a...holt ano dříve byla óda kýčovitá,ale jak říká pro nás děcka to byl ráj...co ty dnešní děti maj pc a nic jinýho jelikož v bytech je ted óda prázdný byty.....

...ano smajlíky vysvětlujem,ale jen tehdy kdy nejsou dostatečně viditelné a jasné čemu se smějeme....

Ahoj kóčindo, teda tebe už jsem dlouho neviděla:-) lehce ironický úsměv.
Ano máš pravdu měli klasickou sbírku kýčů sedmdesátých let okořeněnou pár starožitostmi. Pro dětskou dušičku to byla ale krásná krma..

amazono a vinarska vase rodice meli jak vidno doma hezkou sbirku kycu vy kozy

Jak je blbouni?

vy uz nevysvetlujete smajliky??? 8oO velice podiveny vyraz

..tak tak..:-)

....necháme....protože překvapení milujem....:)

..no necháme se překvapit:-)

to teda jo :) kdo ví jestli to bylo jen dětství nebo jestli to bude pokračovat :)
..no něco na tom bude,jestli to nebude ono to nějaké znamení :)

..záhadné, co? :-)

.....to vipadá že jsme měli stejné dětství :)...hmm

..jo teď si mi ve vzpomínkách vykopala taky jednu takovou lampičku...měla jsem jí v pokojíčku...stínítko se otáčeloa byly tam vykrojená různá zvířátka, co se promítala na zeď...uf to byl skoro archeologický výkop:-)

jojo dřevěné truhličky těch jsme taky měli dost a já furt šmejdila...a v pokoji jsem měla všelijaké krabičky a dózičky a v každý jsem měla schovaný poklad,který byl tajný a nikdo o něm nemohl vědět,líbila se mi ta tajemnost a co se vnich skrývá,když jsem je dlouho neotevřela :)
..těžítka..takový ty polokoule který když se vnich zahrkalo sněžilo vnich jó to bylo taky moje..
..nejvíc se mi líbila v dětsví u babičky lampička,měla tvar obdelníku a byla mřížovaná a vní se točil barevný kruh který vydával barvy a ornamenty po stěnách to byla taková nádhera jak v jiným světě,jo babička věděla jak na hyperaktivní dítě,to mě totiž přivedlo do tranzu :)

:-)) to mi povídej o hracích skřínkách...to bylo též moje.. a pak všchny ty dřevě+né truhličky a dózičky se svou specifickou vůní...vím, že když jsem se odněkud po dlší době vrátila domu, tak jsem si musela hned jít všechny tyhle truhličky a poklady v nich zkontrolovat...no a pak ty krásná skleněná těžítka:-)

...né to si pleteš, to zkouší jestli jsou pravé,přece by se nezahazovala s falešnýma :)
..já jsem zbožnovala mamčinu šperkovni,protože když se otevřela tak hrála hudbu,....a mě se to tak líbilo že sem pak dostala šperkovnici která když se otevřela tak hrála baletní hudbu a tančila tam balerína a já e na to furt dokola dívala...:)

..no já jsem zbožňovala celou šperkovnici...a nejvíc jsem si užila u tety...ta měla velmi mnoho šperků a různých sbírek polodrahokamů... s tím jsem si vyhrála hodně dlouho...sprinterka také má ráda drahé kamínky...ale zatím je před ní musím ukrývat, jelikož je strká do pusy...no třeba ví, že jsou i léčivé...s ničím jiným to totiž nedělá...