PEKARNA U ZLATE MAMY

„Humor je boj s lidskou hloupostí. V tomto boji nemůžeme nikdy vyhrát, ale nikdy v něm nesmíme ustat. Ovšem pozor na zmýlenou - ten, koho považujeme za blbce, považuje za blbce nás. Jde o to nevyvraždit se“

„Humor je boj s lidskou hloupostí. V tomto boji nemůžeme nikdy vyhrát, ale nikdy v něm nesmíme ustat. Ovšem pozor na zmýlenou - ten, koho považujeme za blbce, považuje za blbce nás. Jde o to nevyvraždit se“

„Lidé s fantazií nejsou nebezpeční. Nebezpeční jsou jenom ti, kterým
fantazie chybí, takoví, co jdou jako kůň s klapkami na očích, kteří si
neumějí představit, že může být ještě něco jiného, než oni myslí, že by
mělo být.“

Kristepane,kam se ta Pekárna...Ono se stalo zvykem, chodit se na diskusní fora nechat se pobavit, případně někde skrytě kopnout. Lidé spolu neumí komunikovat, jsou zlí a takové anonymní weby jsou pro ně žně.
Hledej si jinde zábavu, tady je jí na vláknech všude spousta. Právě asi pro tebe.

Ale přemýšlet, a to dá práci, umí jenom část lidstva. Ona část, ona tenoučká vrstva, která válčí s lidskou hloupostí.

Kristepane,kam se ta Pekárna...takových co dojdou kopnou už tady bylo posluž si když ti to udělá dobře.

Kristepane,kam se ta Pekárna...máš lepší nápad?

Kristepane,kam se ta Pekárna dostala:-(

Rodina není jen máma, táta, děti. Jsou to i příbuzní a někdy se rodina prostě nevyvede. V každé rodině je nějaký problém. Jsou-li lidé rozumní, jdou problémy řešit. Problémy se týkají majetku, nevěry i jiných řešitelných věcí. A jsou taky letité rodinné spory, které se přenášejí na děti.
Ušetřme před vzájemnou rodinnou nenávisti DĚTI. Trpí tím. Nevyužívejme je k NAŠIM problémům. Protože jim ubližujete a tyto děti to může poznamenat na celý život.

Miluji svou rodinu! Jen ona mi dává sílu, když mě život sráží na kolena…

Mezinárodní den rodiny nám připomíná její důležitost. Někdy možná svou rodinu bereme až příliš samozřejmě a neuvědomujeme si, že spousta lidí nemá to štěstí jako my a nemohou žít se svými nejbližšími.

Pokud v dnešní uspěchané době nemáte mnohdy dostatek času zastavit se a vychutnat si úžasnou výsadou milovat a být milovaní, udělejte to alespoň dnes…

„Lidské štěstí, to je taková šňůrka, na kterou navlékáme malé korálky, taková malá štěstí - čím jsou drobnější a čím je jich víc, tím je to jejich štěstí větší.“

Když začnou kvést bezinky, hurá na ně. Vemte nůžky a pozor: Netrhat je, ale ustřihovat květ po květu. Čisté je vymáčíme v těstíčku, ve kterém nemusí být ani vajíčko, které můžeme nahradit lžičkou solamylu. Pak dáme péct do trouby a opět můžeme ušetřit, protože na pekáč stačí dát jen malé množství tuku. Bezinky jsou zdravé a chutnají výtečně a aby bylo těsto křehké můžeme ještě přidat špetku prášku do pečiva. Jíme samotné nebo s bramborem či chlebem. Každopádně je to jedna z nejlacinějších lahůdek a zasytíme i početnou rodinu.

Na jednom finálovém večeru "Tý Tý" mi byla položena otázka: co byste chtěl ve svém oboru ještě zkusit, jaké další téma vás láká. Vymezil jsem si těch 15 vteřin, přidělených na odpověď, tak trochu negativně.
Odpověděl jsem, co bych v žádném případě ve svém oboru vyzkoušet nechtěl. Neláká mě honba za senzacemi, netoužím psát o násilí a drogách, nemám zájem otírat kamerou krev z chodníku. Pár lidí mi vyjadřilo podporu, řekl bych, že většina má toto střílení, vražd a podvodů už plné zuby, a že to nepotřebuje sledovat každý den na obrazovce. Dotklo se to ovšem ředitele jisté komerční televize, která si na těch násilnostech postavila svůj program.. Prý jsem se dopustil " nekolegiálnosti". Ale povězte mi, jak a čím mám dokazovat, že ty, kteří za svoje téma zvolili krev a násilí, ani moc za kolegy nepovažuji. Pravda, oni se zase vysmívají mým kytkám a králíkům. Ale to mi nevadí, já jsem si už svoje téma vybral jednou pro vždy a jsem moc rád, že jsem se dočkal doby, ve které zapustilo i na obrazovce své kořeny. 1996

Moucha je bystrý pozorovatel, který reaguje na pohyb, na závan vzduchu. Ve chvíli, kdy ji chcete praštit složenými novinami, zareaguje rychleji než vy. Proto byla vynalezena plácačka s dírkami. Já si to vysvětluji tak, že proud vzduchu unikne právě těmi dírkami a moucha tu barevnou a děrovanou plochu nepovažuje za nebezpečí.
Já se k ní přiblížím opatrně oběma dlaněmi. Jsem asi 10 cm nad plochou stolu a mezi dlaněmi udržuji vzdálenost dobrých 25 cm. Moucha je klidná, snad se mi i směje. protože si myslí, že ji chci klepnou přímo na stole. Jenže já nad mouchou tlesknu.
Ona vystartuje ve chvíli, kdy ucítí pohyb mých dlaní a doplatí na svůj zlozvyk startovat jako helikoptéra.

Často se mě přátelé ptají, co jsem vymyslel já. Až dosud jsem ze skromnosti mlčel a na takové výpady jenom krčil ramena. A tak mě zmíněné důvody nutí, abych zveřejnil postup, který jsem ještě dokonale nepropracoval. Má své vady na kráse, je nedotažený, ovšem čas je můj nepřítel.
Můj nápad může posloužit každému, protože s jeho pomocí se snadno a rychle zbavíte obtížného hmyzu, přesněji řečeno mouchy.

O prázdninách jsem se chodil koupat z Blatin na Kozlovák. Ta cesta netrvala ani deset minut a co jsme za tu chvíli viděli zajímavého. Hned ta Bergrovic stodolou rostala jabloň, která shazovala do cesty sladká letní jablka. Polem vedla pěšina a kolem kvetla mateřídouška a voněl heřmánek. U lomu bylo maliní pro všechny a na podzim se to tu červenalo šípky. Hned za mlýnem, na hrázi, rostly dubové hříbky a taky tu stála lípa. A na kraji lesa se prohýbal jeřáb, obtěžkán trsy rudoucích plodů.

Tak krásně vypráví Přemek Podlaha o svém mládí, životě ve své knížce Receptářování...
Knížečka je ilustrováná Vladimírem Renčínem.
Ráda se k ní vracím...

Nemám tlakový hrnec.
Ale taky v mikrovlnce se dají brambory uvařit. Nakrájené se dají do zavařovací sklenice, osolí a jen trochu se zakápnou vodou. Uzavřou víkem a na plný výkon tak 2 - 3 min. nechejte protočit. Je to třeba vyzkoušet.

U vaření se dá hodně...Brambory vařím zásadně v tlakovém hrnci.

U vaření se dá hodně ušetřit. Mám el. sporák a dlouhé čekání při vaření brambor zkracuji tak, že si nechám provařit vodu ve varné konvici, brambory zaliji a doba se zkrátí.
Nebo se něco připálí. Pracné drhnutí, skvěle nahradí trochu vody s malým množstvím pracího prášku. Nechám provařit a vychladnout. Podobně se dá skvěle vyvařit zašlé nádobí. Třeba talíře, keramické hrnečky, příbory. Potom zajisté vše opláchnout.