POKEC - pro každého

Hezký večer Já. Taky nesnáším, když jdu v lese a zamotám se do pavučiny. Brrrr. Mám takový pocit, jakoby mě někdo svazoval. Radši na to nebudu myslet, je to nepříjemné.

..no rodiče dost často využívají strachu dětí k jejcih výchově...a někdy to i dost přeženou, což může mít celoživotní následky...třeba kdyby tě těmi pavouky nestrašili, tak by ten strach u tebe s věkem zeslábl..

Ahoj vespolek všem. Zdravím Anču, Dušičku i zahradnici.
Hm, zajímavé téma...mně pavouci nevadí, když je vidím, docela rád je pozoruji jak pracují, ale co nemám rád, třeba se zamotat v lese do pavučiny, nebo, když na mně něco vleze a zrovna to nečekám, docela se leknu a rychle ze sebe smetám vše, co po mně leze. Je to spíš strach z něčeho neznámého, asi to znáte:) No, ale pavouky na sobě už vůbec nemusím, tak koukat se..... to jo :-)))

tak jako malou mě tím rodiče strašili,abych si uklidila nebo mě tam hoděj pavouky,skoro jsem čurala strachy a uklízela a prosila mamku at je nehází...až ted v tomto mém věku pochopili že to už sranda není...

Anči, já vím...já jsem jen zvědavá, jak jí pavouci naučili poslušnosti:-)

Dušičko, neposlouchá pavouky, ale je to panický strach z pavouků, fobie.

..ty posloucháš pavouky?:-)

jo pavouci jsou děs,ale nejhorší na této fóbii je že vidíte i ty nejmenší pavoučky který normální člověk nevidí..hroznej strach,panika,mdlo na tebe jde...no brrr
..ale jedno mě pavouci naučili a to poslušnosti...:)

Ahoj Dušičko, posílám pozdrav i malé Dušince

Dobrý večer vespolek...to já se pavouků nebojím, přesto jsem jednou na strach z pavouka málem umřela...bylo to na chmelu, seděli jsme na pokoji a kecali, když tu spolužačka sedící naproti mne upřela smrtelně vyděšený výraz na mé rameno a začla hystericky ječet "pavouk!!"...krve by se ve mne nedořezalo, jak na mne tu svoji fóbie přenesla..fakt to se mnou málem šlehlo a přitom to byl takový obyčejný pavouček pro štěstí:-)

Vím co je to za strach, už jsem se pár lidmi setkala, kteří se báli pavouků a hadů. Vím, druhým to přijde k smíchu, ale tomu dotyčnému je strašně.

to já broučky můžu,to je zyjímavý...ale ty pavouci,na ty jednou umřu...ono kdyby jenom legraci...strach je hroznej protivník

To ti věřím, že zbytek rodiny má z toho legraci. Ale tobě asi zrovna do zpěvu moc není. Mě pavoučci nevadí, ale štítím se brouků, brrr, ty já nemusím ani náhodou.

jo zahradu máme v létě krásnou plnou barev,motýlci tam lítaj,vosičky,včeličky střevlíci,berušky...až na ty pavouky,toho když tam potkám kmitám, zdrháh zvlikám křepčím...no podle tváří rodiny sranda se na mě dívat...

Máš tam taky nějaké broučínky??

No zahradničko, ty musíš mít záhonky plný krásných kytiček, když je s takovou láskou pěstuješ.

vím vždyt jsem zahradnice :))

Hmm a moc hezký moudro :-)) moc hřejivý úsměv

musíme život brát jako květiny, každá květina aby byla štastná veselá hýřila barvami a krásně rostla a měla se dobře musí být zalívána...a tak i mi musíme občas plakat aby jsme si vážili víc ůsměvu a štestí...

teda ze mě višlo moudro...:)ůsměv milí

Jo jo, slzy patří k životu jako úsměv. Lepší je se radovat z každé maliličké chvilky štěstí, než se trápit slzami.