Reklama

PANICKÁ PORUCHA PP8

Dituša (Po, 11. 8. 2008 - 21:08)

Silvi:-))),líbí se mi styl,jakým píšeš,i počet příspěvků:-), budeš děuče humorný.Tak k tomu "grgání" přidám dnešní otřesný,expozičně však výborný pro pepkaře,zážitek,resp. výrok 5,5 leté dcery-u mé psych. dnes s oběma holkama,J seděla vedle mě a chvíli jsem povídala já,chvíli ona...když se ji dr ptala na zoubky apod. plky.No a já mezi řečí,zda moje nafouklost a tlaky a vrčení ve střevech už delší dobu můžou být od stresu....a J jen tak lehce skákla do řeči větou:"A maminka totiž strašně prdí." Takže v 3Oti stupnovým poledním vedru,byt u ventilátoru v ordinaci,mi stoupla snad horečka, nervy na špagátku,tlak vichřice podoba,lapla jsem po dechu a můj klasický projev-huba od ucha k uchu...zachránila to plynule a bravurně dr, která to jistě dnes doma muži přednese mezi výčty dnešních prac.zážitků-pravila: "No právě , když maminka má ty potíže,to je proto,víš,,,"a jela dál v jiném tématu a já naštěstí seděla,páč jinaáč bych už ležela.Sice ano,i já tvrdím,že jeden prd je lepší než sto doktorů,ale tohle...tak jsem J udělala výklad hned cestou,jak některé věci si můžem říkat doma mezi sebou,ale ne cizím lidem a před těmi,o kterých mluvíme.VYPADALA,že pochopila,i když ,kdo ví...
Nicméně dr kroutila hlavou,že tyto nafouklé trávicí potíže jsem nikd yneměla,co ona ví-i á-v souvislosti s psychikou.Čímž mě zarazila,dyž jsem se dočetla v nafukovacích .-) článcích ,že i od stresu=jídlo ve spěchu,kdy se spolyká dost vzduchu,se tyto potíže objevují.No uvidíme.

Smrti se bojí asi každý panikář,dyt to spolu souvisí,že...no a i potencionální panikář,nebo abstinent panikář.Čili totální pohodář,jen to nevnímá a pak by se teprv bál,když by čas se naplnil.Já se bojím těch nemocí,co smrtí jsou nasmrádlé a toho,že se na ně může přijít pozdě anebo díky svádění na psychiku až ouplně pozdě.
A doufám,že ouplněk přežijem všichni OK.
A pište trošku víc.
pá všem babám i Johanzovi...

Hanka 1 (Po, 11. 8. 2008 - 18:08)

Ahoj holky,
Baruš mám stejný názor jako ty,ale u ostatních mě to ničí.....................................
Jsem smutná,snažím se hodně zaměstnat,ale nejde mi to,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
chce to čas ,aby to odeznělo,pak snad bude líp,
no a snažím se vzpomínat na to hezké co jsem zažila s těmi,co jsem ztratila,
holky,ale jde to fakt moc těžce,,,,,,,,,,,,,,,,
Dnes je tu vzduch na krájení,dusno,no nic moc,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,

Pajka (Po, 11. 8. 2008 - 18:08)

Baruš, mám to se vztahem ke smrti podobně jako Ty, nepomáhá mi žádné ukecávání ani žádná filosofie mě neoslovila. Ve výprodeji knih jsem úplnou náhodou před rokem natrefila na útlou knížečku "Bojíte se smrti?", tak jsem tam nad ní stála a dumala a pochopila, že mi ji tam asi někdo, kdo ví, podstrčil... a za tu dobu jsem nesebrala odvahu do ní jenom nahlídnout, natož číst a třeba mě tam čeká návod, jak se toho strachu zbavit. Vím moc dobře, že u mě tenhle strach přímo a velmi úzce souvisí s PP i agorou, že když nebude, tak budou tááákhle malinké...jenže on zatím je a někdy mě docela šíleným způsobem dokáže katapultovat z postele v podobě nočního děsu přímo uprostřed spánku, tedy v okamžiku, kdy vůle nic nezmůže... Nenašla jsem za celý život jinou metodu, než ho vytěsnit a vím moc dobře, že řešení to není, ale přežít se tak dá. Co se týká pocení, může být taky v tom, že piješ víc, než Tvé tělo potřebuje a oteklost může souviset s činností ledvin... nemusí jít rovnou o klimakterický projev a jak se tak dívám, bude v sobotu úplněk, to nám nebývá úplně dobře, někdy úplně dokonce úplně špatně. O víkendu jsem byla taky unavená, přesto v sobotu jsem byla nucena jít se bavit mezi lidi na jazz festival, no přežila jsem to i trošku si užila, i když bych dala přednost klidu a intimitě domova. Do toho domácí práce, i plavání včera bylo, ale občas na mě přijde, když moc kmitám v domácnosti úplná fyzická slabost, nemá co dělat s úzkostí, prostě únava, touha lehnout si a chvilku spát...

Už to tu balím a jedeme domů, přečetla sjem všechno, Hani, Tobě jsem už napsala... Oli, Tobě napíšu...

a všichni ostatní buďte co nejvíc v pohodě!

Silva (Po, 11. 8. 2008 - 15:08)

A ještě zdravím Aleše z Brna do Brna.
Z které čtvrti jsi, jestli to není tajemství?

Silva (Po, 11. 8. 2008 - 15:08)

Šmánkote, moc se omlouvám. Nějak se mě to seklo a tak jsem do toho mlátila a výsledek vydíte. Myslela jsem , že se to vůbec neobjeví, protože jsem ztratila nervy a stopla to a ejhle....

Silva (Po, 11. 8. 2008 - 15:08)

Tak abych sem nechodila jen skuhrat, teď mě je tři dny nějak hodně dobře , tak nevím, jestli na mě působí vysoký tlak vzduchu nebo přechodně vysoká hladina hormónů v těle?Prostě jsem jak v jiném těle . I když už nemám pepky a depky, tak mám ještě dny, kdy mi není nějak po těle, však to znáte a teď toto, tak uvidím, na jak dlouho mi bude dopřáno.
Žlučník se uklidnil a zase rozbouřil. Už mi zase otrnulo a dala jsem si v práci na oběd cigánskou pečeni. Jednak byla z nějakého hodně starého a šlachovitého cikána a navíc samá paprika.Tak jsem zase mazala do lékárny pro Pancreolan, který mě došel, takže jsem dřív doma.Blahořečený prášek ten Pancreolan. Kolikrát už mě zachránil od velkého průseru.

Dituš, jak jsi psala , tak v Brně taky pršelo ale né tak dramaticky jak u vás, ač pořád vyhrožují přívalovými dešti.
A jinak na dotaz ohledně tvých zažívacích potíží, od psychiky může být snad naprosto všechno, prý i zaražený prdy.
Oli s tou svatbou máš pravdu, já jsem chtěla aby se naši mladí brali jen se dvěma svědky a oni né, že chtějí svatbu větší. Já jsem si to dobrovolně hodila vše za krk a málem se z toho zhroutila.Bála jsem se , že ve svatební den nebudu ani schopna dojít na radnici. Nakonec jsem to zvládla díky 1 tabletě Lexaurinu až do rána, do pěti hodin.
Jinak k diskutované otázce smrti můžu napsat jen tolik, že od té doby , co mě skřípla pepka a depka si života tak necením, smrti se vůbec nebojím ale děsně jsem se začala bát umírání, zvlášť kdybych nemohla dýchat anebo kdybych měla nějaké děsné bolesti, protože oni už šetří i na těch opiátech ve finále.Ale přesto se ještě nechystám natáhnout škrofle.

Jinak jsem pořád v poklusu a teprve budu. Ale o tom potom.VŠECHNY diskutéry zdravím.
Fuj, mě se pořád brká paprika....

Silva (Po, 11. 8. 2008 - 15:08)

Tak abych sem nechodila jen skuhrat, teď mě je tři dny nějak hodně dobře , tak nevím, jestli na mě působí vysoký tlak vzduchu nebo přechodně vysoká hladina hormónů v těle?Prostě jsem jak v jiném těle . I když už nemám pepky a depky, tak mám ještě dny, kdy mi není nějak po těle, však to znáte a teď toto, tak uvidím, na jak dlouho mi bude dopřáno.
Žlučník se uklidnil a zase rozbouřil. Už mi zase otrnulo a dala jsem si v práci na oběd cigánskou pečeni. Jednak byla z nějakého hodně starého a šlachovitého cikána a navíc samá paprika.Tak jsem zase mazala do lékárny pro Pancreolan, který mě došel, takže jsem dřív doma.Blahořečený prášek ten Pancreolan. Kolikrát už mě zachránil od velkého průseru.

Dituš, jak jsi psala , tak v Brně taky pršelo ale né tak dramaticky jak u vás, ač pořád vyhrožují přívalovými dešti.
A jinak na dotaz ohledně tvých zažívacích potíží, od psychiky může být snad naprosto všechno, prý i zaražený prdy.
Oli s tou svatbou máš pravdu, já jsem chtěla aby se naši mladí brali jen se dvěma svědky a oni né, že chtějí svatbu větší. Já jsem si to dobrovolně hodila vše za krk a málem se z toho zhroutila.Bála jsem se , že ve svatební den nebudu ani schopna dojít na radnici. Nakonec jsem to zvládla díky 1 tabletě Lexaurinu až do rána, do pěti hodin.
Jinak k diskutované otázce smrti můžu napsat jen tolik, že od té doby , co mě skřípla pepka a depka si života tak necením, smrti se vůbec nebojím ale děsně jsem se začala bát umírání, zvlášť kdybych nemohla dýchat anebo kdybych měla nějaké děsné bolesti, protože oni už šetří i na těch opiátech ve finále.Ale přesto se ještě nechystám natáhnout škrofle.

Jinak jsem pořád v poklusu a teprve budu. Ale o tom potom.VŠECHNY diskutéry zdravím.
Fuj, mě se pořád brká paprika....

Silva (Po, 11. 8. 2008 - 15:08)

Tak abych sem nechodila jen skuhrat, teď mě je tři dny nějak hodně dobře , tak nevím, jestli na mě působí vysoký tlak vzduchu nebo přechodně vysoká hladina hormónů v těle?Prostě jsem jak v jiném těle . I když už nemám pepky a depky, tak mám ještě dny, kdy mi není nějak po těle, však to znáte a teď toto, tak uvidím, na jak dlouho mi bude dopřáno.
Žlučník se uklidnil a zase rozbouřil. Už mi zase otrnulo a dala jsem si v práci na oběd cigánskou pečeni. Jednak byla z nějakého hodně starého a šlachovitého cikána a navíc samá paprika.Tak jsem zase mazala do lékárny pro Pancreolan, který mě došel, takže jsem dřív doma.Blahořečený prášek ten Pancreolan. Kolikrát už mě zachránil od velkého průseru.

Dituš, jak jsi psala , tak v Brně taky pršelo ale né tak dramaticky jak u vás, ač pořád vyhrožují přívalovými dešti.
A jinak na dotaz ohledně tvých zažívacích potíží, od psychiky může být snad naprosto všechno, prý i zaražený prdy.
Oli s tou svatbou máš pravdu, já jsem chtěla aby se naši mladí brali jen se dvěma svědky a oni né, že chtějí svatbu větší. Já jsem si to dobrovolně hodila vše za krk a málem se z toho zhroutila.Bála jsem se , že ve svatební den nebudu ani schopna dojít na radnici. Nakonec jsem to zvládla díky 1 tabletě Lexaurinu až do rána, do pěti hodin.
Jinak k diskutované otázce smrti můžu napsat jen tolik, že od té doby , co mě skřípla pepka a depka si života tak necením, smrti se vůbec nebojím ale děsně jsem se začala bát umírání, zvlášť kdybych nemohla dýchat anebo kdybych měla nějaké děsné bolesti, protože oni už šetří i na těch opiátech ve finále.Ale přesto se ještě nechystám natáhnout škrofle.

Jinak jsem pořád v poklusu a teprve budu. Ale o tom potom.VŠECHNY diskutéry zdravím.
Fuj, mě se pořád brká paprika....

Silva (Po, 11. 8. 2008 - 15:08)

Tak abych sem nechodila jen skuhrat, teď mě je tři dny nějak hodně dobře , tak nevím, jestli na mě působí vysoký tlak vzduchu nebo přechodně vysoká hladina hormónů v těle?Prostě jsem jak v jiném těle . I když už nemám pepky a depky, tak mám ještě dny, kdy mi není nějak po těle, však to znáte a teď toto, tak uvidím, na jak dlouho mi bude dopřáno.
Žlučník se uklidnil a zase rozbouřil. Už mi zase otrnulo a dala jsem si v práci na oběd cigánskou pečeni. Jednak byla z nějakého hodně starého a šlachovitého cikána a navíc samá paprika.Tak jsem zase mazala do lékárny pro Pancreolan, který mě došel, takže jsem dřív doma.Blahořečený prášek ten Pancreolan. Kolikrát už mě zachránil od velkého průseru.

Dituš, jak jsi psala , tak v Brně taky pršelo ale né tak dramaticky jak u vás, ač pořád vyhrožují přívalovými dešti.
A jinak na dotaz ohledně tvých zažívacích potíží, od psychiky může být snad naprosto všechno, prý i zaražený prdy.
Oli s tou svatbou máš pravdu, já jsem chtěla aby se naši mladí brali jen se dvěma svědky a oni né, že chtějí svatbu větší. Já jsem si to dobrovolně hodila vše za krk a málem se z toho zhroutila.Bála jsem se , že ve svatební den nebudu ani schopna dojít na radnici. Nakonec jsem to zvládla díky 1 tabletě Lexaurinu až do rána, do pěti hodin.
Jinak k diskutované otázce smrti můžu napsat jen tolik, že od té doby , co mě skřípla pepka a depka si života tak necením, smrti se vůbec nebojím ale děsně jsem se začala bát umírání, zvlášť kdybych nemohla dýchat anebo kdybych měla nějaké děsné bolesti, protože oni už šetří i na těch opiátech ve finále.Ale přesto se ještě nechystám natáhnout škrofle.

Jinak jsem pořád v poklusu a teprve budu. Ale o tom potom.VŠECHNY diskutéry zdravím.
Fuj, mě se pořád brká paprika....

Silva (Po, 11. 8. 2008 - 15:08)

Tak abych sem nechodila jen skuhrat, teď mě je tři dny nějak hodně dobře , tak nevím, jestli na mě působí vysoký tlak vzduchu nebo přechodně vysoká hladina hormónů v těle?Prostě jsem jak v jiném těle . I když už nemám pepky a depky, tak mám ještě dny, kdy mi není nějak po těle, však to znáte a teď toto, tak uvidím, na jak dlouho mi bude dopřáno.
Žlučník se uklidnil a zase rozbouřil. Už mi zase otrnulo a dala jsem si v práci na oběd cigánskou pečeni. Jednak byla z nějakého hodně starého a šlachovitého cikána a navíc samá paprika.Tak jsem zase mazala do lékárny pro Pancreolan, který mě došel, takže jsem dřív doma.Blahořečený prášek ten Pancreolan. Kolikrát už mě zachránil od velkého průseru.

Dituš, jak jsi psala , tak v Brně taky pršelo ale né tak dramaticky jak u vás, ač pořád vyhrožují přívalovými dešti.
A jinak na dotaz ohledně tvých zažívacích potíží, od psychiky může být snad naprosto všechno, prý i zaražený prdy.
Oli s tou svatbou máš pravdu, já jsem chtěla aby se naši mladí brali jen se dvěma svědky a oni né, že chtějí svatbu větší. Já jsem si to dobrovolně hodila vše za krk a málem se z toho zhroutila.Bála jsem se , že ve svatební den nebudu ani schopna dojít na radnici. Nakonec jsem to zvládla díky 1 tabletě Lexaurinu až do rána, do pěti hodin.
Jinak k diskutované otázce smrti můžu napsat jen tolik, že od té doby , co mě skřípla pepka a depka si života tak necením, smrti se vůbec nebojím ale děsně jsem se začala bát umírání, zvlášť kdybych nemohla dýchat anebo kdybych měla nějaké děsné bolesti, protože oni už šetří i na těch opiátech ve finále.Ale přesto se ještě nechystám natáhnout škrofle.

Jinak jsem pořád v poklusu a teprve budu. Ale o tom potom.VŠECHNY diskutéry zdravím.
Fuj, mě se pořád brká paprika....

Renča (Po, 11. 8. 2008 - 12:08)

Ahoj všem,zdravím Vás z Jeseníku.
Oli CT mi dopadlo dobře,tak jsem ted docela klidná a v poho. A děkuji za tu "dívku". Už dávno ne,min měsíc mi bylo 40.
Pěkný den všem.

Dituša (Po, 11. 8. 2008 - 08:08)

HANI proboha,to je strašný,co na takový týden říct??!

Oli i tebe zdravím,z vos mám bobky taky.když už se odhodolám si třeba sednout sama na kafíčko venku a dám si pití,hned tři mrchy a v pití,co jsem si stačila trochu upít,se ráchají a svým dováděním kolem straší člověka a znemožní si vychutnat posezení.Ledový čaj jsem zkrátka koupila vosám.

Dismuse,taky silný příběh:-(,zvlášt být s tím vším v cizině,to si nedovedu na sobě představit.

Hezké pondělí všem.

olga (Po, 11. 8. 2008 - 07:08)

Ahoj všem,

Hanko, teď se vzchopit prostě musíte, sesypat se můžete až potom. Říkej si, že těch neštěstí už bylo fakt dost a že máte vybráno na mnoho let dopředu. U nás to bylo podobný, ale rozložilo se to do jednoho roku, nejdřív zemřel manžel a potom během pár měsíců oba moji rodiče, pamatuju si , že nejdřív jsem fungovat musela a sesypala jsem se až za pár týdnů, když už bylo po všem a začaly spory o dědictví. Musíte s manželem prostě fungovat dál, už kvůli dětem, tvým rodičům a dalším příbuzným. Mně z celého příbuzenstva už zůstala jenom ségra s rodinou, nevlastní bratr zemřel před dvěma roky. Tak ti přeju jen hodně síly, tady slova nestačí....
Báro, v tobě jsem se včera poznala taky, když jeden den jedu na plný pecky a stihnu toho hodně, tak druhý den jsem na odstřel a kolikrát ho i proležím. A ty klimakterický potíže nejsou žádnej med, ale my starší jsme si je prožily všechny, někdo líp a někdo hůř, chce to jen vydržet a co kdybys zkusila něco z toho, co tady radí Duchmery?
Duchmery, ty sis taky užila v té nemocnici s maminkou, ale konec dobrý, všechno dobré a tvé mamince nelze než závidět, v tak pokročilým věku a v tak dobrý fyzický i duševní kondici, to fakt klobouk dolů.
Já jsem už pátý den bez AD, jenom na těch anxiolitykách, co beru už dlouho a řekla bych, že je mi úplně stejně, jako když jsem ty AD brala, asi už na mě opravdu přestaly fungovat. Včera mi bylo dobře, krásně se mi zavařovaly broskve až do chvíle, než mě bodla vosa mezi prsty do ruky. To jsem zpanikařila a očekávala alergickou reakci, která se bohudík projevila jen bolestivým otokem, na který jsem si naplácala tvaroh a dneska už to mám napůl splasklý. Ale proto teď broskve trhám za svítání, a stejně se bojím, protože ten strom bzučí i za tmy.
Dimuse, hezky jsi popsala své stavy a věřím, že až přestaneš dělat otrokářský práce, tak se ti i psychicky uleví. A až budeš na dovolený v ČR, neškodilo by zajít na tu psychiatrii a poradit se.
Silvo, zdravím tě do Brna, Ditušu do Olomouce, Johanze do Ostravy, Dášendu do Berouna a všechny všechny všechny ostatní.
Jo, teď jsem si vzpomněla na tu dívku z Jeseníků /Renča?/, co se tak bála toho CT, holka, jak jsi nakonec dopadla?
Mějte se všichni co nejlíp a ahoooooj

Hanka 1 (Ne, 10. 8. 2008 - 21:08)

Ahoj všem,holky já už jsem v háji,dnes umřel švára,manželův brácha,takže tři umrtí během týdne,je to fakt náročné,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,nějak se musíme vzchopit,ale nejde to,ted jsem utěšovala švagrovou,no to jako v blbým filmu,chci se z něj probudit a nejde to,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
hlava mi praská a už fakt nemám sílu,,,,,,,,,,,,,,

Dimuse (Ne, 10. 8. 2008 - 19:08)

Mimochodem, nez jsem zjistila, ze trpim PP, myslela jsem, ze mi chybi magnesium, se mi mota hlava, mam zavrate a pocit na omdleni. Zacala jsem ho brat cim dal casteji a po vetsich davkach, nez bylo nutne, pokazde se mi udelalo lepe.. Ach ta hlava... To bylo na te dovolene. Zacala jsem mit stravni problemz, nemohla jsem spat a srdce mi malem vyskocilo z hrudniku.... Predavkovani magnesiem... na to se muze i umrit.... A ejhle, dalsi duvod k panice... To jen na zaver, mozna pro pobaveni, dnes uz se na to divam s odstupem casu jinak ;-) Pa pa

Dimuse (Ne, 10. 8. 2008 - 19:08)

Omlouvam se za nektere chyby, ale ono se to nekdy stane, kdyz clovek pise rychle ;)
At me lepe poznate, za coz budu moc rada, kdyz vice zapadnu a poznam tim lepe i Vas ostatni - Ziju v Anglii, jak jste si jiste precetli, ale to proto, ze mam dluhy diky te nehode, co se mi stala i pokutu. Tahne se to uz rok a ja jsem stale bezbranna.. S pritelem mame problemy, hadame se temer kazdy den, stale placu a jedine, cim se uklidnuji, jsou predstavy o budoucnosti, studium a novy, snad lepsi zivot. Pul roku jsem zila v Oxfordu, delala jsem tam same otrokarske prace, proto jsme se prestehovali do mensiho mesta, kde vyrabime svicky a od zari zacinam chodit do skoly na anglictinu. Konecne neco, diky cemu se budu citit lepe. Doufam, ze vse zaplatim do Vanoc a konecne se budu moci po roce nadechnout.. ....
Jinak jsem vcera byla v drogerii a jako obvykle me agora pozdravila, nastesti se stim vsim docela dobre peru. Kdyz mi to pred rokem zacalo, mela jsem agoru v kine, aute, nemohla jsem byt sama doma, stale jsem priteli psala, ze ho budu prozvanet co pet min. a kdyz ho neprozvonim, tak jsem mrtva... Na dovolene jsem dokonce skoncila v nemocnici, ale jakmile me napojili, dali mi nejake leky a rekli, ze mam vse v poradku, jen mam v tele mene tuku, nez obvykle byva, udelalo se mi lepe. Tehdy jsem nevedela, ze trpim PP..Supermarkety a obchody jako takove mi zustaly dodnes, ale beru to jako soucast sebe a nikdz neutikam, ani se tomu nevyhybam. Jen muzu vypadat pomerne zmatene, jelikoz chci myslet na neco jineho, tak koukam do regalu, jakoze me neco velice zaujalo a posleze zjistim, ze ani nevim, na co jsem se to vlastne divala ;0)
Dovarila jsem veceri, pritel hraje hry, alespon je od nej klid. Za 2 tydny me ceka konecne dovolena v CR, uz se moc tesim.. Pekny vecer.....

Dimuse (Ne, 10. 8. 2008 - 18:08)

Hanko1, je mi moc lito, co se stalo, doufam, ze se z toho, co se stalo srovnas co nejdrive! I ja se musim srovnavat se smrti meho reckeho strejdy. Kdyz byl pred dvemi lety v CR, stale moc pil a udelalo se mu tak spatne, ze se nemohl ani oblect. Zavezla jsem ho k lekari a ten pro nej akutne zavolal rychlou. Lezel v nemocnici 3 tydny na JIP a bylo mi receno, ze kdykoliv muze umrit.. Jakmile se mu ale udelalo dobre, uz zase chtel sve oblibene cigarety a Ouzo.. Smrti se nebal a dost hazardoval se svym bohemskym zivotem odjakziva. Mel nekolik operaci srdce, nekolik let zlute oci diky spatne fungujicim organum a vazil pres 120kg, jak byl zavodneny.. Takto zil nekolik let a umrel pred mesicem a pul... Bylo to moje zlaticko, byl neskutecne chytry, ale za tohle si mohl sam.. A to je mi strasne lito, ze na nas nebral v tomto smeru ohled.. Zakazali mu cestovat po tom, co se mu v CR stalo, ale on na tyhle stavy byl zvykli, v Recku koncil v nemocnici porad a dokonce nez umrel, jeste napsal, ze chce zase prijet, ikdz nemohl.. Vlastne do CR tehda prijel stopem...Kdysi jezdil kamoionem, byl na takoveto cestovani zvykli, zacal i vice pit, diky tomu, ze mel velke problemy se srdcem, zakazali mu jezdit, a tak by v invalidnim duchodu... Tim chci jen napsat, ze treba tento skvely clovek, si vybral sam umrit predcasne, ale smrti se nebal a ja si z toho take chci neco vzit, ptz, ze smrti mam neskutecny strach, ale verim, ze tak jako jsme nebyli pred narozenim, tak proste nebudeme po smrti a take chci verit tomu, ze se narodime jako uplne nekdo jiny v jinem tele.. Zkratka, tak jako funguje narozeni, tak funguje smrt a tohle vsechno k zivotu patri.. Co je na tom smutne, tak jsme my pozustali, ale tem pochovanzm uz je to jedno a mozna je jim lepe..... Nerada bych timto vzkazem navodila spatnou atmosferu, jen Vas to mozna nektere uklidni, alespon na chvili.. Ja se take takto snazim uklidnovat, ale popravde, je to jen povrchove, nejspis strach budu mit uz porad.... Drzte se.....!

Bára (Ne, 10. 8. 2008 - 13:08)

ahoj všem,dnes je mi mizerně. Včera jsem to trochu přehnala s prací, sice jsem nedělala nic těžkého, ale od rána až do večera bez přestání - po dovolené všechno volalo po mých rukou - dát trochu do pořádku byt, zahrádku, dvůr, ještě u staré nemocné a osamělé tety umýt okna, dát trochu do pořádku auto a večer jsem ještě stříhala Kačku, to bylo nejhorší. Večer jsem ještě chtěla ukorálkovat něco, co jsem slíbila, ale už se mi třásly ruce, tak jsem toho nechala a šla spát. Nevím, jestli je to z toho, ale dneska mě bolí záda, krk a hlava, pořád se potím, je mi chvilkama zle od žaludku, jakobych byla těhotná či co. Tak jsem už v zoufalství si vzala půl Neurolu a udělalo se mi trochu líp, jen to pocení trvá - a to se tady taky trošku ochladilo. Holky, kdo máte už zkušenosti s klimakteriem, máte nebo měly jste ta ky takové potíže? Já sice ještě slabě menstruuju, ale celkem pravidelně a teď mám právě po a taky mám nějaký hormonální gel, teď jsem se po pětidenní přestávce mezi cykly už druhý den natřela, tak nevím. Jo, a taky jsem nějaká oteklá už několik dni, oči, prsty na rukou. Myslíte, že jsou to všecko potíže související s hormony? Tak jsem dnes jen uvařila - moc dobrý oběd, rajdu z čerstvých domácích rajčátek a nadívané kuře a kendlíky. Ale teď odpoledne jsem rozhodnutá jen se poflakovat a dělat jen relaxační činnost - žehlení nechám už na večery přes týden. Tady je taky takové smutné téma, všichni máme nějaký splín. Johanz, já už jsem tu několikrát psala, že bych se chtěla nějak se smrtí srovnat, vzít to jakože to patří k životu, ale nevím jak,věecko co se točí kolem smrti mě neskonale děsí - lidi, kteří odejdou mi chybí, nevím, co se s nima teď děje - nemám v tom jasno, bojím se toho, až ztratím i ty nejbližší, kteří mi ještě zůstali, bojím se, co bude se mnou po smrti, bojím se nicoty, samoty, zaháním takové myšlenky jak se dá, ale vím, že smrt nás čeká všechny, tak se bojím, až přijde.Ráda bych, aby mě někdo zasvětil do fylosofie, která tyhle otázky řeší, sama jsem zkoušela něco číst, ale neumím to číst a chápat.
Mám chuť na nanuk, nějaký nugátový s čokoládou a oříšky, zkusím poslat tátu na benzinku, nebo jiný obchod tady v naší vísce v neděli není otevřený, jen cukrárna, ale tam mají jen umělé zákusky a vodovou zmrzlinu.

Duchmery (Ne, 10. 8. 2008 - 12:08)

Ahojky všem, ozývám se po delší pauze a zrovna tu není veselé čtení. Mě se to čte obzvlášť hůře, neb jak řekl manžel, jóóó, teď už jsme na řadě my! Je mi moc líto co prožíváte, já ještě chtěla tobě Hani něco radit, ale bylo na to pozdě. Tady moje dr. má hodně dobrou zkušenost na nemoci krve včetně leuk. s dračí krví, jinak Drags Imunem, určitě na internetu najdete, tomu pánovi nedávali naději, ale on začal užívat toto a užívá dnes i po 5 letech. No vaše zprávy se mnou vždy otřesou.Jinak pro pozvednutí nálady jsem byla s maminkou (89) na EKG a opět jsme to nesly obě těžce, sestra řekla nepříjemně - no v tomto věku jí bude muset vidět pan doktor! No čekali jsme hodinu, strašně nemocných lidí mého věku, moc jsme se báli a najednou vylezla sestra a řekla, je to neuveřitelné ale je to v pořádku, předejte to ošetřující lékařce. No jely jsme s babčou na oběd a bylo nám dobře, ale mě jen chvíli, ten stres(když jsme čekaly tak jsem měla tlak i tep tak 200-děsný a nechtěla jsem to dát na sobě znát) se na mě tak podepsal a celý večer jsem nestála za nic! A moje mamča, ta byla v děsný pohodě!Já jsem strašný poseroutka, celou dobu jsem si představovala co bude, jak bude apod. no panikářka jak vyšitá! Dnes malujeme, já ráno uvařila a upekla a zašila se k počítači a teď k šicímu stroji, koupila jsem si hezký kaťátka ale jsou mi na stehnech větší, tak to musím trochu zabrat. Jo na olympiádě nás nadchlo cvičení tajči a protože v so a ne nechodíme ale včera jsme šly i večer a moc jsme si to s děvčaty užily!Tak se snažte také o pohodičku, po těch letch vidím jak valné většině je lépe a lépe a tak to je pozitivní né?Pa pa M

Aleš (Ne, 10. 8. 2008 - 11:08)

U nás na Petrově taky zvoní poledne v 11.hod.
Když se dívám na olympiádu, tak už chápu proč se říká že venku je pořádná čína.
Celkem jsem litoval ty cyklistky, ale David Kostelecký je borec!! Střelci nám zachránili reputaci. Já vím, chleba levnější nebude.
U nás čína není, tak vyrážím na kole do přírody.
Zdar.

Reklama

Přidat komentář