Lupenka

Nedávno vyšel časopis 21.století - speciál, kde je o lupence na tři strany. Píší tam, že je nový přírodní lék na lupenku, který zabírá v 80 - 90 %, myslím, že z Rumunska. U nás to testoval Dr. Novotný, asi z Prahy, výsledky jsou opravdu vynikající a od ledna by to snad mělo být u nás k dostání. Kupte si časopis, cena 129,- Kč, ale je tam plno dalšího zajímavého z medicíny.Ahojky

Několikrát jsem navštívila tuto diskuzi a pořád nemohu najít něco účinného na lupenku. Myslím si, že doktoři samí neví, zkoušejí co se dá,vždyť se na to neumírá, ale v podstatě člověk je psychicky na dně, když se lupenka zhorší a neví kudy kam. Prosím napiště skutečně něco co zabírá, zrovna jsem ve špatném stavu.Dík.

Pro Frantiska:jestli muzu poradit, zajdi si jeste k dalsim doktorum, treba k dvaceti a ani to mozna stacit nebude. Bohuzel doktoru, ktery si mysli, ze vsechno co se loupe je lupenka, je dost, a tak si dej na ne pozor. A to je vlastne varovani vam vsem, kterym byla lupenka nedavno diagnostikovana. Nedejte se oklamat. O koznich nemocech maloktery z nich neco vi a vam to muze akorat zbytecne nicit zivot. Zajimalo by me, jestli ti doktorka urcila diagnozu podle oka?

Ahoj všem..pročítala jsem si zde články od začátku vzniku diskuze a musím souhlasit s některými lidmi zde ,že jim spíše narůstá husí kůže po některých příspěvcích tady.Můj názor je takový atse ukáže někdo zde konečně s něčím léčitelným ..dnes už je věda hodně daleko a věřím ,že lze tuto nemoc vyléčit..jak ta nemoc přišla musí odejít ..jen najít správné dveře!!!!!Diskuze zde má pomáhat vyměnovat si názory mezi sebou a pomáhat si...Prosím někoho zde kdo má Opravdu kladný příspěvěk na léčení až vyléčení této nemoci..děkuji za sebe a ostatní zde ...Lucka

Hanko tvoje kamaradka je mozna slepice ale tys krava, pokud o nekom s rakovinou muzes takhle mluvit.

jsou to nějaká imunosupresiva, cytostatika, už to o tom byla myslím někdy dříve řeč, podávají se při jakýchkoliv rakovinových onemocněních a protože zastavují jakékoli dělení buněk a všechno, zastaví i lupénkumě jednou moje kožařka říkala, že lupénka se dá léčit i vnitřně, tedy imunosupresivy, ale že je to strašná věc se spoustou vedlejších příznaků a životních omezení, krom jiného se myslím vůbec nesmí třeba chodit na slunce a jsou časté žaludeční nevolnosti a takové věci, ale nedají se užívat pořád, není to lék do konce života každý den tabletku a mám po lupénce :o(, prý je lidé berou, když jsou ve špatném aktivním období a třeba se chtějí vdávat nebo mají mimořádný důvod někde "vypadat dobře", ale až se vysadí, je to obvykle mnohonásobně horší než předtím :o(

napsala jsem omylem "téměř vymizela", samozřejmě v období léčení rakoviny jí lupénka zmizela dočista, ale vrátila se, vrátila a hopem

děkuju za vysvětlení .... úplně jsem se orosila :o)))) při té představě, nikdy!No, rakovina - lék na lupenku, zní to hrozně, ale to to tak, určité léky, které se při rakovině aplikují, lupénku opravdu likvidují, chemoterapie ostatní taky, to je známá věc, ale pak se vždycky vrátí, mám kamarádku lupenkářku, také měla onkologické potíže, brali jí bulku v prsu a uzliny v podpaží a lupenka jí v tomto období také téměř vymizela ... jakmile ovšem léčba ustala, do dvou měsíců jí měla zpátky, tato paní ovšem dle sdělení také, nechci se nikoho dotknout, ale nezavítal sem někdo, kdo má pár těchto vymývacích mašinek na skladě? :o)

No a je to. Lek na lupenku je rakovina :-) Mozna psychika ale taky mozna ze telo bylo tak mimo ze nestacilo tak rychle kuzi obnovovat a lepena se proste zastavila. Subliminál - zarizeni ci pristroj ktery ti do hlavy pere podprahova sdeleni a tim s tebou manipuluje. Zde zrejme asi pozitivne :-) Ja bych do toho teda nesel, vis prd co ti do kebule nahrajou. Svyho casu tato sdeleni byla v hudbe v supermarketu a lidem do palicek tlacili at pekne nakupujou :-)

tedy sumbliminál, pardonopravdu nevím, oč se jedná

Prosím tě, co je subliminát?

souhlasím,také jsem nevěřila na vyléčení. Mám známou (ročník 1965) a ta měla festovní lupenku snad celý život. Mastičky atd. jí trochu ulevovaly, ale jinak nic. Ještě ji pomáhal pobyt u Jadranu. Léčitelům stejně jako já nevěří. Před dvěma lety se úplně složila, dostala rakovinu dělohy, šla na nůž a bála se. co dál. Lupenka jí v té době úplně zmizela. Když jsme se o tom bavily, napadlo nás, že příčina bude psychická (ne duchařská). Po vyléčení se jí lupenka opět vrátila, protože jí otrnulo a mohla se své oblíbené nemoci zase plně věnovat. Jinak je to, s prominutím, slepice, nějaká cvičení jako joga nebo autogenní trenink není schopná absorbovat, tak se její manžel pochlapil a zakoupil subliminál, no a za měsíc a půl ani netušila, co to lupenka je. Proto jsem přesvědčena, že lupenka má základ v naší psychice a při troše snahy se dá doopravdy vyléčit.

Opravdu,když už kortikoidy,tak ať zabírají. Pro srovnání - pro mě je Dermovate po všech vyzkoušených mastičkách jediné, co už zabírá několik let (nemažu se samozřejmě každý den).Další ukázka,že každý lupenkář má jinou lupenku:)

Ahoj Františku!Psát "vítej" mezi námi není moc hezké, ale nicméně vítej mezi námi lidmi, nemoc v tomto případě na chvíli vyjímaje.Neptej se, co tě čeká dál. Na to opravdu nikdo neodpoví, ale pokud mast Dermovate (používala jsem ji také, nebyla k ničemu :o) nepomáhá dva měsíce, nepomůže už nikdy. Zkus poprosit lékařku, ať ti napíše nějakou jinou, Dermovate už nic neudělá. Buď mast zabere hned nebo to nemá cenu. Za tím si stojím.

To ti Frantisku nikdo nerekne, hlavne se z toho nepos..t a zit dal naprosto normalne bez mindraku bez pocitu menecenosti. Tomu kdo te ma rad to jiste nevadi a ti druhy at si trhnou nohou

Dobrý den jsem tu nový mezi Vámi.V posledních dnech, jak jsem si se zájmem přečetl se tu odehrával "slovní boj" mezi zastánkyní diet - siluetou a trishou. Přiznávm, že přístup druhé z nich je mi milejší a jako chlapovi který se rád dobře nají i bližší. Lupenka se mi objevila letos v létě po dovolené a marně si hlavu lámu proč. Na lýtku nohy se objevil malý flíček, spěchal jsem na kožní stoprocentně přesvědčen, že mi začíná bércový vřed! Omyl - lupenka!Mažu se asi 2 měsíce krémem Dermovate od fešné paní doktorky ale flek je tam stále! Někdy zčervená, jindy trochu zbledne a k němu se přidaly další a další! Takže zmatkuju a ptám se - co bude podle Vašich zkušeností následovat? Na co se mám připravit?

já se přiznám, já "vyléčení" lupénky vůbec nevěřím. Mám větší respekt k lékařům než léčitelům.Věřím, že dieta může stav zlepšit, i když to vaše zhoršení před zlepšením bych spíš považovala za organizmus v šoku, co se to děje a ne za "jak intenzivně vypouští z těla humus ven", to za prvé a za druhé prostě nevěřím v léčitelnost lupenky. Že je někdo pár měsíců nebo let bez ložisek není žádné vyléčení. Lupénka není vyléčitelná a dlouho ještě nebude. Odtud moje skepse. Dokud se věda nenaučí opravovat geny.Ale nepopírám, že jakákoli doba, týdny, měsíce a dokonce roky bez ložisek a trápení je věc fantastická.

Ano fotografie nejsou vsechno a take jsem psal prijd za dva roky zuctujem spolu. Nicmene vyleceni jak ho popisuji nekteri musi byt na fotce videt. Predevsim jde ale o princip. Jsem neduverivy a nevidim na tom nic spatneho. Padla tu silna slova o vyleceni lupenky, ne o zlepseni stavu ale o vyleceni, tak fajn tak to dokaz budes prvni tady, gratuluju. Ale jakou maji ta slova vahu bez dukazu? Jak se pro neco tak radikalniho rozhodnout, kdyz neni potvrzeni ze to funguje jen fanaticke vykrikovani. Pochopte ze lidem nedavate jen rady ze jim davate nadeji a chovejte se podle toho.Mrzi me ze Silueta stale mlci.

:o))taky jsem v době, kdy byly děti malé vařila jen jim, samotné mi stačil pomeranč nebo houska se salámem, nebo cokoli, jídlo pro mě nebylo vůbec důležité. Dokonce jsem nechápavě kroutila hlavou a bylo mi k smíchu poslouchat starší lidi, kteří si obvykle po dovolených nebo po lázních vyprávěli hlavně o tom, jak tam vařili :o)))), tomu jsem se prostě smála, nechápala jsem to, jídlo bylo naprosto za zenitem jakéhokoli mého zájmu. :o)Ano, před mnoha lety, s malými dětmi, nabitá energií a podvědomou snahou odlišit se od stereotypního davu, být něčím zajímavá třeba i chroupáním mrkve, když jiní seděli nad segedínem, jo jo, v rovině tvé doby, o které mluvíš, bych do toho šla naprosto stejně, hned a okamžitě a s radostí, to jo. Takže mezi námi zase takový rozdíl není. Ovšem jsi-li plus mínus čtyřicátnice nebo ještě i trochu víc, jak se domnívám, šla bys do toho dneska stejně nekompromisně nehledě na všechny možné důsledky a komplikace, včetně onoho stále zmiňovaného velkého zhoršení situace nebo bys také trochu zvažovala, zda si tím něco fungujícího a báječného nepoškodíš nebo neponičíš?

Musím říct, silueto, že jsem si znovu se zájmem pčečetla zdánlivě nedůležitou informaci "před mnoha lety" s malými dětmi doma", tudíž jsem vydedukovala, že tvé nastolení diety a léčení se podle všeho odehrávalo ve tvém mládí, pravděpodobně i na mateřské dovolené a že to možná bylo ještě za komančů.Zatoulala jsem se ve vzpomínkách, když jsem byla na mateřské nebo prostě když byly děti malé, byla jsem zdravá a nebylo co léčit, ale šla jsem do všeho po hlavě, chodila jsem cvičit jógu, nenechala jsem bez povšimnutí žádný plakátek či vývěsku, že někde někdo něco atraktivního a nevšedního otevírá či provozuje, kdyby to v té době existovalo, nejspíš bych se dala i na bojová umění nebo se chodila potápět, ale určitě bych podnikala vše, co bylo možné. Tudíž kdybych měla lupénku tenkrát, zachovala bych se jako Ty a ještě by mi bylo hej, protože jsem stejně jedla jak vrabec, nikoli kvůli linii, prostě jsem nebyla hladový typ člověka a fascinovalo mě jakékoli vědomí, že mám cíl, že něco podnikám.Ono se nemůžeš zlobit, že tyto okolnosti a tyto "dvě doby" se nedají spojit a dnes není tenkrát.Dnešní doba není tak příznivá a pokud má člověk reálné, nepesimistické obavy, zda by skutečně takové počínání nebylo skutečně kontraproduktivní, neměla by ses na nás zlobit. Tenkrát tě nikdo nevyhodil i když nepřímo z jiného důvodu z práce, pokud jsi nebyla mladistvá krasavice, mladí manželé s malými dětmi se také nemuseli obávat, že by nastolená drsná askeze mohla rozhodit vztah včetně toho "co už by z toho života zbylo", pokud lidem není 25 a nestačí sedět u dobré vody, žmoulat si měsíce při té vodě ruce a jinak být s prominutím pořád v posteli.Že člověk zvažuje pro a proti snad patří k životu více než se do něčeho vrhat hlava nehlava, okolí neokolí, já, já, já, já a moje nemoc vládne všemu, všichni ať sklapnou a podřídí se ... tak nějak.Znovu se vracím k onomu, že když dva dělají totéž, není to totéž.