Kněz a žena ...

"Zdají se být - s významnými vyjimkami - méně soustředěni sami na sebe než většina lidí; mnoho celibátníků se vyznačuje opravdovým zájmem o druhé. Často je obklopuje určitá duchovní aura, která vysílá signály, že je bezpečné se k těmto lidem přiblížit a otevřít se jim. Veřejně se ví, že pro romantické vztahy jsou nedostupní, a skutečnost, že jsou jaksi "na druhém břehu" a za "čárou", činí v očích mnoha lidí celibátníky - alespoň některé - tím přítažlivějšími. Platonická přátelství mezi celibátníky a mezi celibátníky a lidmi nežijícími v celibátu, která jsou osvobozena od spodních proudů sexuálního a romantického napětí, jsou často zdrojem duchovního vhledu a čistého potěšení. A tam, kde sexuální přitažlivost je, má celibátní oddanost vztahům bez pohlavního aktu schopnost plodit transformující, duchovně obohacující přátelství, které formuje životy."

uf uf. zase mi to jméno troška uteklo.
" Na druhou stranu ti, kdo poznali zralé celibátníky, kteří si zachovali svou integritu, dojdou občas k závěru, že celibátníci možná opravdu "jsou nejlepší milenci". Kromě toho jsou zdraví, vitální lidé žijící v celibátu přítažliví: nemusejí být přitažliví přímo fyzicky, ale mají onu podmanivou přitažlivost, která pramení z kontemplativního středu duše - jediného místa, kde se člověk dostává do souladu sám se sebou.

Mystika celibátu, kapitolka v knize D.B.Cozzense, Osvobodit celibát.
"Celibát je trochu sexy. Co by tak mohlo některé muže nebo ženu přimět k tomu, aby se veřejně hlásil nebo hlásila k tomu, že nevstoupí do manželství, že nebude mít známost v obvyklém smyslu slova a že se vzdává explicitního sexuálního chování? Otázka sama je do určité míry dráždivá. Zvědavost, kterou celibát - alespoň u mnoha lidí - vzbuzuje, signalizuje víc než jen pouhý zájem. Celibát lidi fascinuje. Co ty muže a ženy pohání? Jsou to prostě ztracené existence - podivní, strach vzbuzující, zakřiknutí samotáři? Mnozí si to myslí."

jinak se omlouvám, za kouskované příspěvky, ale píšu z mobilu a do jednoho se mi vleze maximálně 399 znaků.

Entuziasmus, se kterým by se do odluky někteří naší církevní představitelé hnali i když zatím není přijata diplomatická smlouva s Vatikánem a není dořešen církevní majetek. Problém naší místní církve je, že zůstala i po roce 1989 církví bojující. Naši kněží se dosti často bojí. Bojí se říct lidem jasné ne, bojí se chovat přirozeně, bojí se ukazovat se ženami. Je to komplexní problém. Ale odrazuje

Církev pro svou službu potřebuje majetek. Možná v dnešní době více než kdy předtím, protože celý svět je více o penězích a byrokracii, ale zákonné normy jsou již natolik sofistikované, že bych tímto důvodem rozhodně celibát neobhajovala. Přijde mi velmi důležité diskutovat na církevní půdě i o majetku, zvláště ve spojitosti s diskuzi o odluce církve od státu. Přesněji mne děsí docela děsí ten

Jen nechápu to slovní spojení "podporovat rodiny". Prosím Vás, který zaměstnavatel podporuje rodiny svých zaměstnanců? Maximálně tak kolekci na Vánoce... Nemyslím si, že by rodina nějak ovlivnila pracovně-právní vztah kněží. V tom středověku nebyly dostatečně zákony, které by striktně oddělovali majetek farnosti od soukromého vlastnictví kněze.Pomineme-li prozatím veškeré duchovní hodnoty celibátu

kratičká zpráva o tom, že se hodně mluví. Souhlasím s řadou příspěvků vedoucích k otevření hovorů, i když samo o sobě změna asi není zázračným prostředkem nedostatku kněží. Doporučuji knížečku D.B.Cozzense Osvobodit celibát. Překrásný. Poctivý. Otevřený. Pokorný.

Neocenitelná zkušenost rodinného života
Otec McMahon si nicméně díky nově přestoupivším duchovním všiml změny, které si velmi cení.

Otázka spravedlivého přístupu a odpovědnosti
Ačkoliv se biskup McMahon nedomnívá, že by samotné povolení manželského života kněžím vyřešilo stávající problémy církve s nedostatkem mladých zájemců, je přesvědčen, že by takový krok znamenal mnoho dobrého.

Malý příspěveček k tématu z LN:
Mohli by se kněží ženit?
LONDÝN/PRAHA 10. listopadu 2008 | 10:47

Neexistuje žádné dogma, které by mělo zakazovat kněžím žít v manželství,

Jano, je jedno, jestli je cilibát správný nebo ne. Možná jednou dojde ke zdobrovolnění celibátu, ale zatím to tak není. Určitě mu to neříkej, jestli ho máš opravdu ráda. Pokud mu to řekneš a on to nebude opětovat, dostanete se do trapné situace. Pokud to opětovat bude, bude to ještě horší. Oba budete v tom vztahu nešťastní. On možná ještě víc, než ty. Vím, že je to těžké a chápu tě, ale chce to čas. Neboj, někoho si najdeš a budeš šťastná.

Ahoj Motýlku, díky za příspěvek, mluvíš mi z duše. Přesně tohle mám na mysli. Já přece po něm nechci, aby měl se mnou nějaký jedinečný vztah, nejsem blázen. Nechci s ním mluvit, abych ho sbalila nebo tak něco. To jsem mohla udělat kdysi a neudělala. Tak proč teď, když vím, že on je spokojený v kněžství a já v manželství. Oba jsme si svobodně vybrali a bereme to vážně. Sice vím, že obnovení přátelství by byla pro nás oba asi dobrá a užitečná věc, ale nutit ho přece nebudu. Ještě chvíli počkám, ať nevypadám jak stíhačka, promyslím to a zkusím s tím zkoncovat. a třeba z toho vznikne něco pěkného, kdo ví.
Já si myslím, že my asi existenci celibátu neovlivníme. Přijali a uzákonili ho předstvitelé církve a jen ti to mohou změnit. Určitě by tomu předcházela dlouholetá a detailní diskuze, aby i sami věřící byli srozuměni s důvody změny. Já osobně celibát ctím a myslím si, že je to záležitost těch kněží, jak oni k němu přistupují. Ale zas se mi nelíbí, jak se na něm skoro až hystericky trvá, jako by kněz nebyl člověk a nepotřeboval sociání vazby, jako by měl mít kolem fary příkop, aby se k němu nedostala ani myš ženského pohlaví. Beru to tak, že je tu určitá tradice, která se zřejmě osvědčila, ale může přijít doba, kdy bude třeba tradici pozmnit a přizpůsobit době. Jen nevím, zda zrovna tohle je něco, co by se mělo přizpůsobovat světu. Těžko říct, opravdu.

Sv. Pavla. Myslím si, že v době toho raného středověku nebylo zcela pochopeno. Jak známo sv. Pavel toto psal hodně ovlivněn myšlenkou, že konec světa přijde brzy-ještě v jeho generaci. Spíše nechápu, proč na tom církev setrvává dodnes... Bohužel lidé pak vnímají dosti často určitou faleš, kterou takovéto přikázání vyvolává. Toto je ale jen názor, sama celibát plně respektuji.

No, ono to přesněji fungovalo až do století 12., kdy byly na jednom z Lateránských koncilu kněžské sňatky oficiálně zakázány. Do té doby se sice nedoporučovali, ale byly tolerovány. Viz. třebas náš Kosmas a další... Tím nechci říci, že jsem nějak zcela vyhraněná proti celibátu. Jen bych zdůraznila, že je to speciální dar od Boha a ne vždy se shoduje s darem kněžství. Celibát jinak vychází z učení

Přesto, že jsem katolík musím ti říci, že celibát kněží je proti tomu co učil Ježíš Kristus. Kněží mají být ženatí, mají mít děti a jít ve výchově svých dětí příkladem církevní obci. Tolik slova Ježíše Krista. církev ř.k.pod záminkou duchovní čistoty ustanovila celibát, aby majetek církve nebyl rozptylován.Původně to tak fungovalo až do 4 století po Kristu.

Ahoj Kačko.. pokud si dobře pamatuji, tak ses ptala, zda se "svému" knězi máš ozvat, abyste si promluvili, jak to tehdy po křtu bylo a tak....
Jak to vidím já?... Káti pokud jsi za ním nedávno byla, a on na Tebe koukal a pak jste spolu byli na obědě a pěkně si pokecali, tak bych do toho šla.... asi divné by bylo, kdybys jen tak cinkla na faru a hned to s ním chtěla řešit, bez připravené půdy... Tím, že jsi za ním byla jednou (nedávno), tak si myslím, že máš připravenou půdu na hlubší rozhovor....
Ale viděla bych to tak, že si o tom s ním popovídám, ale v paměti na to, že On je Boží, ty jsi vdaná... ale s myšlenkou už konečně si vyříkat to, co tě štve, ale pak tomu dát už vale. Nevěnovat se tomu již dále... byla bys jako Janča, pořád na to myslela a tím i možná byla časem nevěrná manželovi ( v myšlenkách?).
Myslím, že jste oba již dost dospělí a vyspělí, on ustálený v tom, že miluje Boha a Ty ustálená v tom,že miluješ svého manžela, takže cokoliv si řeknete by vás mělo posunout dál v kamarádství...
Snad bych tomu knězi na počátku řekla, že miluješ svého manžela, že ho jako kamaráda si vážíš... Tak ti přeji hodně zdaru a síly....
Pokud jsem kamarádovi-knězi dávala nějaký dárek, tak to bylo něco tématického, co má rád, nebo zas nějakou prkotinku (čepici dost veselou, nebo papuče plyšové s tím zvířátkem..ať je taky nějaká sranda)... nebo něco praktického - jako krabičku první pomoci, když rád jezdí na výlety.... a tak.
Mějte se. M.

Jestli se vyznate ve vunich, tak Jungle od Kenza je naprosto ohromujici zazitek, hlavne pro nas - damy. Je to hrozne muzna vune, zkuste si ji ocichat.

Já právě nic tajně dělat nechci. Vím, že svět je malý. Možná prostě za ním zajedu s tím, že se půjdu rozloučit. Ani s ním nemusím mluvit, prostě to vezmu jako to ukončení, které mělo být dávno.
Máte pravdu, pro chlapy se nakupuje velmi těžko. Můj muž dostane určitě něco z hudby, asi i něco k počítači (asi novou flešku), pak příslušenství na fondue (je mlsný a docela rád vaří a tohle je takový pánský styl vaření), kuchařku z Biopotravin (začal se o to zajímat a kupuje víc bio než já a vaříme rádi spolu), pak nějakou kosmetiku (samotného ho to nebaví kupovat a ani se v tom nevyzná), něco od oblečení (to ho taky nebaví, tak je vždycky rád, když něco dostane), no a dál nevím. Ale my si stejně moc dárků nedáváme, vánoce jsou o něčem jiném a aspoň máme čas na pohádky.

A to je ten problém-problém, když se lidé znají už dlouho....
Do divadla chodí zadarmo - po známosti, obraz jsem mu dala, solnou lampičku taky i s knížkou o nich, knih má krom toho takové hafo, že je skladuje v krabicích, na DVD/Tv věčně nemá čas, vína jsem dovezla nedávno zásobu z Francie a Itálie.Houpací křeslo by už nebylo kam dát, povlečení je takové, no, ehm spíš pro ženskou - aspoň chlapi to tak berou.

Ale ty nože mne zaujaly, strašně rád vaří a krájí a celkem připravuje jídlo a umí to skvěle, takže nějaká fajná souprava by se šikla. Tak se teď rozhoduji mezi noži a svetrem s norským vzorem - svetry taky miluje...

A ty cestopisy koupím taťkovi - tomu jsem taky nevěděla co. On je teď aktivní důchodce - cestovatel...

No ještě vymyslet něco pro přítele od sestry. Toho vidím tak na tu kvalitní kosmetiku, ale...