Seniorky na netu

Ladovská zima ...zima jak na Sibiři, tři centimetry sněhu, u Muzea čtyři... /J.Nohavica/

Tak zdravím z krásného sluníčka - silnice jsou sice fuj, prosolené, špinavé, ale všude jinde leží sníh a krásně do toho svítí sluníčko. Synek teď volal, že v Praze je pod mrakem - ano, tam je hned kalamita,když napadne trocha sněhu -aneb jak to zpívá Jarek Nohavica " u Muzea pět a na Můstku čtyři" - nebo obráceně?
Nelly, na tento "tvůj" datum si určitě vzpomenu, mám tam napsáno už v novém kalendáři "zubař", také nepříjemnosti - nějaké otisky atd., doufejme že to nebude za moc peněz a hlavně aby to bylo funkční. Takže určitě budu držet palce, ať to všechno dobře dopadne.
Tak se mějte všechny také sluníčkově, zdravím moc...

Všechny vás zdravím a mějte hezký den,u nás nesněží a bílý sníh se pomalu začíná měnit ve špinavou břečku.Zataženo,bez sluníčka a bez sněhu,to je pro mne to nejlepší počasí,abych mohla jít ven,Myslím,že je načase vysvětlit proč.Jedna naše lékařská kapacita mi zavinila to,že pravé oko,na které jsem viděla dobře,od září vidí jen mlhu.Tedy přesněji,vidí jako přes zamlžené brýle.Levé oko vidělo vždy jen to velké T a tak je to i dnes.Takže jsem se v září dozvěděla,že musím podstoupit transplantaci rohovky.Nástup do nemocnice mám 27.1.2009 a je to den,kdy má dcera narozeniny.Ale jsem plně samostatná,vařím,uklízím,jenom ven s Korou nemůžu tak často,chodím obden,ale není ošizená,chodí s ní dcera a muž.Na mně není vidět,že bych já špatně viděla,jen teď nemůžu číst,levým okem to prostě nejde.Když mi řekli,co mě čeká,tak jsem byla v šoku.A jak jsem dříve k PC šla jen velmi zřídka,tak teď jsem k němu zasedla a hledala informace o transplantaci rohovky,ty jsem našla a našla jsem i diskusní forum na toto téma a psala tam a spojila se s lidmi,kteří už to mají za sebou a píšeme si na mail a teď už o transplantaci nemluvíme,píšeme o sobě a mně píší noví lidé,které to čeká a tak se vzájemně podporujeme.A jak jsem tak stále prohlížela různé diskuse,tak jsem našla vás a jsem za to moc ráda.Ne,nejsem smutná,se vším jsem se smířila,pravda,někdy na mě jde depka,ale to zase za chvíli přejde.A nemyslete děvčata,zažila jsem nedávno,díky mému zdr. stavu i komickou situaci a musela jsem se sama sobě smát.
V polovině září jsem jela za kamarádkou do Litovle.Potřebovala jsem se dostat na náměstí ,tak jdu parčíkem ke kostelu a chci se někoho zeptat na cestu.Nikde nikdo.A přece ,přímo u zdi kostela někdo stojí a něco asi čte.Tak jak jsem k té postavě docházela,tak se ptám, kudy se jde na náměstí.Ticho,ani slovo,tak jsem si řekla,že ta bytost asi špatně slyší a jdu blíž a teprve teď mi došlo,že ta osoba se nehýbe,takže jsem se ptala na cestu sochy. Kdybych bývala zapojila mozek a nepanikařila,tak bych tu sochu nemusela obtěžovat.
A dost a k vám.Míšo píšeš,že máte málo práce.Tady je velká továrna a každý rok v prosinci je málo práce a letos budou od 5. prosince lidé doma,protože není už práce žádná.Nu doufejme,že se to zlepší.
Zatím.....

Zdravím. Jak čtu, tak sněhu skoro všude plno. Jo, tak to tady u nás vůbec nic. Napadl jen poprašek v sobotu, ten za chvíli roztál a nic. To je tak, když bydlíte v centru Prahy.
Jinak k těm staříkům o změnám v bytě. Asi je to všude stejné, nedávno jsme jen měnili starou zářivku za nový lustr se spořivkami v předsíni( doplňuji, že kvůli nedostatku místa tam máme malou kuchyň)a také byl oheň na střeše. Při vlastní výměně - co jste si to vymysleli, to si můžete udělat až tu nebudu - po zprovoznění - od toho je tak špatně vidět, měli jste nechat to původní. Já už to neřeším, ale na jaře nám pravděpodobně budou dávat nová špaletová okna, tak to asi bude problém.
Tak přeji pohodový den, mějte se fajn, a užívejte bílé nádhery, než zmizí !!!!

Dnešní celkem pěkný den jsem strávila nejdříve na hřbitově/bylo potřeba uklidit co zmrzlo/, mám tam maminku a celou její rodinu. Míšo po přečtení tvého psaní jsem si promítla, že já mám vlastně 90ti letého otce, bydlí sám, je to bývalý voják a když něco, tak řekne,tady velím já, že je nepořádný to ho neodnaučíme, to se nepodařilo ani mamince, ale špatně vidí a bez babety neudělá ani krok,sem tam do někoho vrazí, zvedne se a pokračuje, lidi žalují a děda řekne, to néni pravda. Obědy mu dovážejí, uklízí mu od bratra děvčata, ale to neuznává, nějaký úklid. Já si nestěžuju, ale jenom konstatuju, že je to asi i lidma, to všelijaké stáří. Moje maminka byla úžasná žena, zrovna jako její sestra, která tady dožila s nama. No dost už vzpomínání. Odpoledne jsem se dala do zpracovávání jablek, dva plechy jabl. buchty a mísa jablečného pudinku jela do Mikulova, teď jsme se vrátili a jelikož syn má postavené na kopečku, tak tam padal sníh a hned jsem se dívala, že u nás v dolíku je 8 stupňů tepla. Zítra máme opět výjezdní den, já na ty prokleté paty a manželovi zjistili ledvinový kámen a musí ven, tak se jde domluvit na operaci, ale až na leden. Zpátky se stavíme ve Valticích, švagrová tam má "oficínu", tak ať se mne něco udělá, protože ve čtvrtek má bývalá škola SZTŠ v Mik. křtění své knihy, byla jsem pozvaná i když já jsem abs. SE?, ale mám tam hodně známých. Děvčata mějte se, dnes je tu nahoře nějaká zima, tak abych si nemusela taky vzít palčáky. K.

Ivo klobouk dolů,já když píšu,tak hledím na klávesnici a teprve potom na text a to ještě někdy hledám méně používané znaky,potom kouknu na text a buď mezera nebo mažu.Ale jsi dobrá -psát v palčákách .

Tak u nás jen do - 5 stupňů, ale je to všechno takové studené, vlezlé. Jezdila jsem dopoledne taky po doktorech, rentgeny, krev - to všechno chce vědět dr. revmatoložka, kam jdu příští týden. No, to rentgenové záření není asi nic moc dobré pro člověka, dělali mi 4 snímky, tak abych nezačala světélkovat.
Vrátili jsme se domů, doma studeno, vymrzlo - jak jsem už někde dříve psala - v zimě závidím každému jeho malý vytopený byteček, u nás, - než se to roztopí, tak to chvíli trvá, a to ještě nejsou žádné mrazy.
Jinak nového nic, jdu zase pozdravit kotel ÚT,- když jsem dnes začala vyřizovat meily, ani mi to nešlo psát, jak jsem měla zkřehlé ruce. Tak se mi vybavila historka ze školy, když jsme chodívali na hodiny psaní strojem /na ekonomce/, po ránu také nebylo teplo, děvčata si vzala rukavice. No, bodejť, že s tím nešlo udělat nějakých 220 za minutu, když viděla kantorka mě, šla do kolen, protože já jsem měla palčáky!!

Ahoj děvčata,než začnu něco dělat,tak ještě honem na chvilku k vám.
U nás je to s počasím stejné jako u Květy.Ptáčkům už sypu a je jich tady dost.Vrabci sedí schovaní ve Zlatém dešti a sněmují a perou se ostošest.
Jak tak mluvíme o těch ptácích,tak jsem si vzpomněla na jedno léto na chalupě.Nechávám ve štítu otevřené okno pro vlaštovky,aby mohly jako za maminky hnízdit na půdě.Dělala jsem tenkrát něco dole,když najednou slyším,jak na půdě křičí vlaštovky.Tak jsem se šla podívat,co se děje a vida - malinkaté vlaštovčí mláďátko vypadlo z hnízda.Postavila jsem žebřík,no hnízdo bylo hodně vysoko,vzala to malé ptáčátko jemně do dlaně,zpotila jsem se strachy,abych ho při lezení nahoru držela jemně a nedej Bože ho nějak nezmáčkla a přitom jsem cítila,jak tomu drobkovi silně tluče srdíčko.Hnízdo bylo plné a to malé jsem musela dát navrch na ty ostatní.Vlaštovčí rodiče mě bedlivě sledovali,usazeni na trámu u střechy.Vše dobře dopadlo,já si oddechla a nějakou dobu se nedělo nic.Až zase jednou křik a tentokrát narážení vlaštovek do půdních dveří.Tušila jsem už, co se asi stalo a bylo to tak.Ptáčátko o něco větší,pokoušelo se vzlétnout,ale nešlo mu to.Když jsem ho dávala do hnízda,uvědomila jsem si,že necítím ten tlukot srdíčka.Ono se mě už nebálo a víckrát také už nevypadlo.Ale dalo o sobě vědět a proto vám to vlastně píši.Nechávám přes den otevřené zadní dveře na terasu a i do kuchyně.Něco jsem dělala v kuchyni a slyším v předsíni něco jako čik-čik-čik.Kouknu tam a po předsíni krouží mladá vlaštovička a čik.čik a ještě jednou průlet kolem mne a frrrr ven a znovu do předsíně a čik a průlet a ven.Dodnes jsem přesvědčená,že to byla ta,co jsem ji dávala do hnízda a že mi přišla ukázat,že už umí lítat.

Hezký večer, jenom pozdravím, vše už jste vlastně napsaly, ptáčky, sníh atd.
Ostruhy jsem také měla, napřed jedna noha, měla jsem doporučení na ozáření, ale pro nedostatek času jsem nešla a asi za půl roku to byly paty obě. A to už nešlo. S tou jednou bolavkou jsem byla 3x10 ozářek, s druhou 2x10 ozářek než to dalo pokoj. Ale kdo to neměl, neví jak bolí každý krok. Já jsem i v práci byla celý den na nohou, v terénu a to jsem si užila, můžu říct, že mám snížený práh vnímání bolesti, ale stejně.
Raději od takových radostí pryč.
Já bych taky budovala, rekonstruovala a modernizovala, ale naše bábi se zaťala, nechce s ničím hýbat. Potřebovala bych ji v létě poslat do pionýrského tábora, alespoň na 2 turnusy, abych tu měla volné pole působnosti.
Květo, Slovácko... se mi také líbilo, ti 2 mudrcové dokázali pobavit.
Zítra jedu za prací a snad abych taky začala brát na vědomí Vánoce, mám pocit, že mě opět zaskočí, jakým fofrem tady budou.
Přeji vám dobrou noc Bosorka.

Zdravím, vrátila jsem se z doktorského kolečka a paty si se mnou dělají co chtějí. Byla jsem už 4x na ozáření, 10x na laseru a teď dnes po druhé na ultrazvuku, no řekněte, nemám smůlu. Ultrazvuk mám tedy na pokladnu a mám ho napsaný 10x - tak snad ...Nelly správně děláš, takové to slovo, že nám to stačí a není potřeba, to moc nemám ráda a když říká, to je dobrý, tak se prám a proč to nemůže být pěkný? Děvčata u nás od neděle od dopoledne nespadla ani vločka, takže sníh už drží jenom na střeše v záhybech křidlic, zima je a naším ptáčkům jsme dnes nesypali, protože si ještě najdou. Jinak máme pytel slunečnic a na naší zahradě u domu 8 arů, /muž má na jedné polovině ovocné stromy a já na druhé jehličnany/,máme všechny druhy ptáků a když u vás je málo vrabců, tak je máme my tady, ale mě nevadí, mám je hrozně ráda. Dcera měla doma papouška a před 2 roky jela do Itálie, dala ho k nám,, prý na týden a tak tu zůstal, je na chodbě co končí na terase, protože ho v obytné části nechcu, dělá strašný nepořádek, chodba je teplá a je tam hodně světla, tak přes zimu to musí vydržet. Na slov. telev. vysílají Slovácko sa nesúdí, tak se to jdu podívat.Mějte se a dobrou K.

Ahoj děvčata,tak už jsem konečně tady.
Grešličko,s těmi tekutými řetězy to myslím opravdu vážně a díky za doporučení.
Ivo,to uhlí manžel skládá opravdu ručně.U nás to jinak ani nejde.Letos na jaře chtěl dělat určité úpravy,právě kvůli tomu uhlí,ale nedošlo na to vlastně díky mně.Hned vysvětlím,proč se tak stalo.Měli jsme už starší ,i když zachovalou kuchyňskou linku.Muž nechtěl o nové lince ani slyšet,ale byl svolný alespoň s tím,že do ní koupíme nový nerezový dřez s odkapávačem.Máme tady ve městě prodejnu krásných kuchyní a tak jsme se vydali koupit dřez.Muž je technicky založený a tak,než něco koupí,tak to pečlivě prohlédne,jestli to nemá nějakou vadu.Zatím,co on zkoumal,tak já si šla prohlížet tu nádheru a jedna ta kuchyň mě vzala přímo u srdce.Byla vystavená i se spotřebiči,digestoř,sklokeramická deska s dotykovým senzorovým zapínáním,no šla jsem za mužem ať se jde podívat.Nejdřív brblal,že linku nepotřebujeme,že jsou to vyhozené peníze a kdesi cosi.Jenomže ta sklokeramická deska bez jakýchkoli knoflíků ho vzala tak,že jsme milou kuchyň nakonec koupili i se všemi spotřebiči.No a když nová kuchyň,tak nová podlaha,taky se musela dodělat elektrika,něco v hodinách,potom jsem navrhla obložení stěn dřevem ,no prostě měl práce do léta až nad hlavu a kudy chodil,tudy bědoval,do čeho to spadl a že chtěl koupit dřez za 1600 a že to takhle dopadne,když člověk vezme manželku s sebou na docela běžný nákup.No a když byla kuchyň hotová,tak zase byla práce na chalupě a tak se k té přestavbě vůbec nedostal.Tak snad z jara a potom bych chtěla něco předělat v předsíni,ale opravdu až potom. Zatím...

Zdravím všechny zasypané, opět jako včera jsem šla zapíchnout pravítko na balkon, kde na takové zíďce to měřím. Včera bylo 16 cm, je to samé i dnes, přestože stále padá, ale zřejmě to nějak samovolně klesá. Ale od domku k protažené silnici to máme přece jen kousek, tak jsme vytáhli sněžnou frézu a manžel poprvé prozkoušel, je to super. To jsme totiž koupili už loni, kdy 11/11 napadl sníh a tušili jsme velkou zimu. Opak byl pravdou, sníh slezl a už celou zimu nebyl, bohužel nám taky "utekl" rok záruky, ale nedá se nic dělat.
Nelly, tu hromadu uhlí vám nezávidím, my jsme letos usoudili, že dobereme to loňské + zásoba dřeva. To manžel uklízí ručně? Teď tady už jezdí snad všechna ta auta, kde mají automatický pás na vyložení, to je paráda, dříve s tím fakt bylo moc prace.
Zítra pojedem dát upravit lyže na sezonu, nabrousit hrany, možná i upravit skluznice. Nechali si je tady naši mladí /doma nemají místo/, plánují asi týden do Alp /ono už to nepřijde na tak horentní sumu oproti Krkonoším, jak by se zdálo/, pak vyjíždějí na takové denní lyžovačky, tj. Krkonoše - Herlíkovice, Vítkovice.
Já si myslím, že na sjezdovkách bych se už asi polámala, běžky jsou ok. V dětství - zatopená louka na bruslení a kopec na lyžování za chalupou, to jsme byli venku stále, ale taky byly jiné zimy, se sněhem...Jak říkám, byly "normální" zimy a "normální" léta, ne jako teď.
Tak se mějte, přežijte ve zdraví...

Nelly, tekuté řetězy prý jsou na boty skutečně super, ale musíš být opatrná, prý se při postavení doma na podlahu přilepí - resp., udělají skvrnu. Nemám vyzkoušeno, ale slyšela jsem, a zrovna dnes ráno jsem o nich taky zauvažovala, když jsem se přískoky vpřed (rozuměj od jednoho záchytného bodu v podobě zmrazku nebo nezamrzlé plošky asfaltky) pokoušela bez úhony sejít ten náš kopec. Když je už víc sněhu a můžu se klouzat, tak to jde, pádu se nebojím, ale na cestě zledovatělé částečně mám strach, že uklouznu nečekaně a spadnu dozadu,a to tedy je jak když padá pytel brambor. Jinak při pohledu z okna je to krása.
Ptáčkům jsem už taky nasypala, ale žádného tam není zatím vidět. Bohužel tady ale máme hodně strak, tak je možné, že moc sýkorek a vrabců tady neuvídím.
Hezký den všem.

Ahoj děvčata,přeji všem hezký den.Právě jsem se vrátila s Korou z dopolední procházky.Chodníky neposypané,silnice jako sklo.Naštěstí jsem sebou nikde nesekla,ale jednou to bylo o fous.Napadlo mě,že si koupím tekuté řetězy a nastříkám to na podrážky.Když to funguje na kola u aut,proč by ne na boty?
Přivezli nám uhlí,muž už se venku činí a já jdu dělat knedlo,zelo,vepřo.
Zatím...

Děvčata, dobrou noc, já jsem málem u šití usínala a po sprše jsem jak čiluška, tak jsem šla ještě zkontrolovat PC.
Míšo, když odcházíš do svých ložnic /č.mn./, tak k tomu musíš mít ještě nějaký doprovod, nejlépe komornou., tak příště, prosím, nezapomeň.
Nelly, ten detektor kovů se může hodit. Kdybych chtěla v budoucnu prodat nějaký pozemek /jakože ho právě nemám, zahrada je na pozemku města/, tak tam začnu pobíhat s tyčkou. Dopoledne se bude povídat o pokladu, odpoledne už se bude mluvit o naftě /detektor nebo sonda vše jedno, hlavně se musí pobíhat/ a luktrativní nabídky se jen pohrnou.
Ten příběh se Zuzankou je krásný na dobrou noc. aa

Nelly, krásné čtení před spaním. Díky - K.

Nelly, díky za krásný a dojemný příběh, měla jsi určitě skvělé rodiče:-)))

Moje maminka bydlela uprostřed lesů na té naší chaloupce.Každý den ráno,ještě před snídaní sypala ptákům slunečnicová semínka,nebo strouhanku ,do které přidala Heru a dobře promíchala.Na třešni u chalupy sedělo plno ptáků a čekali až jim maminka nasype.Vzpomínám si,jak máti chystala pro ně krmení a jak straka nalítávala do okna,podívat se,kdy že už dostanou svůj příděl.Maminka také našla poraněné srnče.Vychovala ho,jmenovala se Zuzanka a žila si volně buď v lese nebo chodila až do kuchyně a často mamince škodila v zahrádce,protože jí sklízela jahody a potom spokojeně najedená si jí zalehla do máku.Mám hodně fotek,ale nejde to na tyhle stránky poslat.Rodiče denně kupovali dva bochníky chleba,Zuzance jsme ho dávali na terasu a srnci/ ten se bál přijít až k baráku /tak tomu jsme ho nosili ve velkém kastrolu,nakrájený na kostky k lesu.Stačilo,aby si mami stoupla na terasu a zavolala " Zuzi " a za chvíli dup,dup,dup a srnka byla u ní.Potom měla mládě a přivedla ho ukázat a tak naši postupem času těch srnek krmili víc.Zuzanku znala celá vesnice,chodily se na ni dívat děti ze školy i školky přesto ji jeden myslivec zastřelil.Je to už dávno,ale tatínka to tehdy tak rozzlobilo,že to napsal do novin a rozpoutal takovou vlnu nevole čtenářů i lidí z vesnice,že toho rádoby myslivce tenkrát z Mysliveckého svazu vyloučili.Alespoň,že tak.

Nelly, Herriot a jeho Zvěrolékaři jsou krásné čtení!!!!mám všechny díly doma. A vůbec čtení o zvířeně mě taky moc baví.
Astro, já sypu ptáčkům slunečnici, ale leto jsem nějak "zaspala" hned zítra jí jdu koupit, abych přikrmila hladové zobáčky. K nám lítají hlavně sýkorky jak koňadry, tak modřinky, zvonci a další, které neznám. Občas kosáci a vloni dokonce pár holubů, ty jsem přikrmovala starým pečivem:-)

ahojky:-)

Nelly, ten detektor kovů by mně asi finančně víc vyčerpal než nový zámek. Našla jsem jeden rezavý, ale nejsem si jistá, jestli ho příště odemkneme nebo budeme muset řezat.Zvěrolékaře jsem podědila po tatínkovi, kdysi ho dostal od nás k vánocům, a když zemřel, tak se zase k nám vrátil.
Je to takové smutné, moje tetička měla malý hrníček ve tvaru jahody a list jako talířek. Strašně se mně od malička líbil a moc jsem ho chtěla, i když jsem to samozřejmě nikdy neřekla. Teď ho mám, ale nemám už tetičku.
Mimi, Medojedky čtu moc ráda, ale Sophiinu volbu jsem přečetla jednou a darovala jsem ji,připadalo mně to tak šílené, že jsem to tehdy ani v knihovně mít nechtěla.
Jinak v případě potřeby vyhlásíme pohotovost, kdyby se Zuzanka nemohla prokopat z domu. Samozřejmě, pokud do rána nebudeme zasypané sněhem všechny.
Děvčata, sypete slunečnicová semínka nebo směs? U nás ze směsi vyzobou slunečnice a zbytek nechají, někdy sezobou vločky i piškoty, asi nejsou vrabci. Jinak kosi by asi snědli i krmítko. aa