Reklama

Seniorky na netu

Míša (St, 25. 11. 2009 - 14:11)

Kde jste kdo ????
Před chvílí jsem dorazila domů.
U zubaře dobré, hned mi nasadili provizorní můstek. Ale po injekci mám pořád hubu nakřivo.
Od zubaře jsem chtěla zajít k ortopédovi, objednat se, protože se mu nemůžu dovolat. A ejhle, místo ordinace nějaký klub a ortopéd nikde. Pak jsem potkala bývalé kolegině, a ty mi sdělily, že prý mu to zavřela pojišťovna a hygiena. Tak budu muset hledat nového. Ach jo. Tenhle už nás alespoň znal.
Bývalé kolegině, se kterými jsem dělala na statku do roku 1992, šly zrovna z pohřbu také naší bývalé spolupracovnice. Loni v létě jsem jí byla navštívit, vůbec jsem nevěděla, že je nemocná. Také naše vrstevnice. Vůbec se z toho nemohu vzpamatovat. Šly na oběd, tak jsem šla s nimi, trochu jsme pokecaly. Koukaly na mě nějak divně, až pak mi to došlo. Říkám, nejsem po mrtvici, ale jdu od zubaře !!!!Protože jsem mluvila jen na půl huby, asi to vypadalo děsně. Tak jsme hodinku poseděly, pokecaly. Dala jsem si jen kafe a stejně jsem ho nemohla vypít. Teď už mi to konečně obživuje, tak jsem si udělala kafe doma. A s rumem. Teď nevím, jestli nemám zavolat Chocholouška, protože dědek štípe dříví !!!!!!!Prý aby bylo v garáži čím topit !!!! Už dělá přípravy na Silvestra.
Včera jsem se stavěla u sousedky, protože nějak, jak jsme teď zalezlí všichni doma, chybělo mi to každodenní pokecání. Také byla ráda, semlely jsme doslova živé - mrtvé. Tedy spíš ona, já jsem jen poslouchala. Už se těším na sníh, i když je s ním práce. Tohle je takové neutěšené období. I když dneska je hezky. Dokonce i mouchy vylézají. Před chvílí jsem tu vyháněla takovou hnusnou chlupatou masařku, vůbec nechtěla ven. Otevřela jsem ledničku a šup, mrcha byla uvnitř. Ale uštvala jsem jí, nakonec to vzdala, když viděla, že jí jde o život, raděj otevřenými dveřmi vylétla ven.
Taxe mějte, chca nechca musím začít účtovat. Večer ještě nahlédnu. M.

Iva (St, 25. 11. 2009 - 14:11)

Tak děvčata, s tím sluníčkem vylezli trpajzlíci, asi nějak notně posílení, protože jsem vám teď zodpovědně všem poslala dva meily s fotkama od Hadul a fotky se ztratily. Vždyť to posílám jako cokoli jiné, tak to musím prověřit, - zatím sorry a pokusím se vypátrat, kam to zmizelo!!

Míša (St, 25. 11. 2009 - 08:11)

Přeji krásné dobré ráno !!!!!
Přečetla jsem všechno, co jste napsaly. Jsem ráda, že vás mé zážitky rozveselily, i když jste to všechny nebo skoro všechny zažily či zrovna zažíváte. Květo, s tím praním je to přesně tak. Když sem ještě naši jezdili, tak mi maminka vyndávala z koše na špinavé prádlo ručníky a vracela je do koupelny, protože nebyly ještě špinavé. A povlečení po návštěvách - to byl vůbec horor. Přece když se v tom někdo dvakrát vyspal, tak se v tom může vyspat ještě někdo další. A nebo si to máme povléci my a došpinit to.
Astřičko, Zuzanko, posílám vám všechnu pozitivní energii, která mi zůstala, snad to pomůže. Musíte věřit, že lékaři dnes dokáží zázraky. My všechny budem držet palce a doufat s vámi. Proto jsme tady, abychom si alespoň takhle na dálku pomohly.
Já jedu za chvíli k zubaři, tak jsem se pořádně nasnídala, asi naposled. Budou mi dělat nový můstek, tak budu asi jen o jogurtech. Nevadí, stejně potřebuju zhubnout do kalhot.
Tak hezký den všem, až se vrátím, ještě nahlédnu. M.

Nelly (St, 25. 11. 2009 - 00:11)

Tak jsem se Ivo ptala Káti, jak to na ty vánoce bude vypadat se sněhem a ledem.Zasmála se a povídá ? "Vyřiď svým kamarádkám,že kdyby to bylo podle mne,tak budou pod sněhem.A jaký že budou doopravdy?Určitě krásný,už mám zase nový ozdoby na stromek." Ona totiž každý rok kupuje nové ozdoby.Už jich má několik krabic a vždycky před zdobením stromku všechny ty krabice snese dolů a láme si hlavu,které z těch ozdob pověsit.
Zuzanko,tady kousek od nás se jedné paní před 13 lety narodilo ve 45 letech děvčátko s tím samým o čem píšeš ty.Prodělala operace a nedoufali,že bude dobrá.Všechno jako novorozeně vydržela a dnes je z ní zdravá,chytrá a hezká dívka.Přeji,aby vše dopadlo co nejlépe.
Johanko,implantace oční čočky je záležitost na operačním sále na 10 minut.Vůbec nic tě nebolí ani při operaci,ani po ní.Většinou to dnes dělají ambulantně.Ničeho se neboj,opravdu to nic není a budeš potom dobře vidět.Je to tak,jak píší děvčata.
Lído,buď trpělivá,máš krátce po ozářkách a teď bude pata možná nějaký den bolet i víc.Potom to začne ustupovat.A napiš,jak ti dopadlo to,z čeho máš strach.Držím palce,aby to dopadlo dobře.
No a už je zase po půlnoci a já půjdu spát opět kolem druhé nebo třetí ráno.Potom nemám být druhý den unavená.
Všem tedy dobrou noc.

Hadul (Út, 24. 11. 2009 - 23:11)

Vidím ,že i tu jsou problémy a já nepíšu,protože nemám prostě čas.Bojím se,že se takhle toho důchodu nedočkám.Lítám,jak povětrnice a stále nemám hotovo,teď se blíží vánoce a chlap rozvrtal barák(z předsíně schody na půdu).Nemám na nic náladu,cítím se hrozně unavená.Proto raději nepíšu.Mám jenom radost z vnoučátek.Pošlu Ivě na mail fotky,naší nejmenší Evičky.Tak se opatrujte a nashle,v lepší náladě.

Lída (Út, 24. 11. 2009 - 22:11)

Dobrý večer děvčata, já se ozývám s nepříliš pěknou náladou. Jsem jedno slzavé údolí, snad bych brečela i kdyby umřel sousedovi křeček. Na podzimní nálady, úplněk, posud času, či jiné úkazy jsem doposud netrpěla, ale co to dělá se mnou poslední čas, hrůza.
Já si čtu vaše psaníčka od 23,11, dál jsem už nešla, i to mi stačilo. Co píše Míša, Ivana a vlastně i Bosorka o těch našich starších seniorech, poznávám na vlastní kůži. Už jednou jsem vám myslím psala krátce o mé mamince, úplně jako přes kopirák. Jen mě chytá děs, kdo se o mě tak postará, protože mám v genech, že dopadnu stejně, jako se snažím být trpělivá a chápavá ke všem jejím "rozmarům".
Astro, posílám zbytek mé pazitivní energie, určitě je jí u tebe více zapotřebí.
Johanko, šedý zákal byl operovat manžel mé sestry - švagr, že jo. Chtěla jsi vědět nějaké zkušenosti nebo něco takového, tak vím, že sestra mu připlatila asi 2000 Kč na lepší asi čočku. To doporučili jim v nemocnici a on je max.spokojený. Vidí až za roh.
To sněhové snění od Mili je úžasné. Některá z vás nedávno psala, že má vlastně podzim ráda, že má k němu určitý vlastní vztah. Tak já, děvčata, miluji ZIMU. A ještě, když se objeví ve vzduchu pár vloček, to je můj balzám ma všechno.
Kdysi jsem z práci měla na počítači tapetu zasněženou horskou krajinu se stále padajícím sněhem. A ten sníh padal a padal, i když venku bylo třeba odporně.
Mám ráda léto, ale ta parna mě zabíjí. Moře fakt nemusím, to mě ani můj chlap tam nedostal.Ale teď mj. mě mrzí, že jsem jeho přání mu nesplnila. Pozdě.
Zuzanko, je mi moc smutno, po přečtení tvého psaní. Cítím, že jsi tu celou bolest dala do toho psaní. Ty sama jsi asi dost pozitivní človíček a tvůj náhled na život je moudrý. Bude se mi to psaní pořád vracet.
Já, jinak čekám na ten zázrak, kdy mě po těch čtyřech ozářkách přejde bolest paty.
Teď však končím, čeká mě něco, z čeho mám hrozný strach, ale až jak vše dopadne ozvu se.
Dobrou noc a nashle....L

zuzana (Út, 24. 11. 2009 - 20:11)

Pozdravujem,dievcata!!!
Huhuhu,vichrica uz presla,totiz u nas fukalo len v noci a dopoludnia.To mam vzdy strach,ze nam odfukne strechu,co potom?chichichi.Pravda je,ze nemam rada taketo burlive vetry.
Inak nic nove,den za dnom zatial bez chripky,to som veeelmi rada,ale zas musim mysliet aj tak,ze ak sa nieco vyskytne,nie je to zlou opatrovatelkou,ale riadenim niekoho,alebo niecoho ineho.
A ze tie nestastia chodia po ludoch...
Nasmu krstnemu synovi sa narodilo dievcatko s razstepom chrbtice,ihned operacia,vyvod nejakeho ventilu z hlavicky do zaludka popod kozicku,strach pozriet,poslali mi to fotkou,hotove nestastie.Navyse nepracuje jej mocovy mechur,cievkuju ju a cvicia Vojtovu metodu.Ci budeme niekedy chodit sa este nevie,nervove citenie jej konci v podkoleni,ach jaaaaj....
Prepacte,nejak som sa zas rozcitlivela,ale to vzdy,ked vidim trapenie mladych ludi,ja si poviem ze som uz kus zivta odzila,bol aj pekny,aj tazsi,teraz ho len prezivame.No dost pochmurneho myslenia,snad nam zasa zajtra zasvieti slniecko!!!
Posielam moooooc pozitivnych myslienok pre vas,aj k vianocnym medovnickom!!!chichichi!
Upratovanie nevynimajuc....chichichi

Iva (Út, 24. 11. 2009 - 20:11)

Taky všechny zdravím, myslím na Magdu - ještě se dnes neozvala, - tak jakpak včera pořídila po doktorech, a taky držím palce do rodiny k Astře - ať to všechno dobře dopadne !!
Jasně, ona má zítra svátek Kateřina, tak bude to tak, že ona na blátě a Vánoce na ledě? Nelly, zeptej se jí, určitě bude vědět více :-)) A dnes je Emílie, tak to zase pro změnu má svátek asi naše /tedy synova/ Emilly, - však jsem mu dnes psala, zda jí poklepal pacičkou a přidal o něco více granulek ?
A copak je s Lídou a Hadul? - dlouho jste se neozvaly !! Mějte se tedy všechny pěkně, moc vás zdravím a myslím na vás...

Nelly (Út, 24. 11. 2009 - 19:11)

Ahoj děvčata,všechny zdravím.Astřičko,řeknu to tak,jako Květa - myslím na tebe a věřím.
Dnes jsem sháněla dárek pro dceru k svátku.Do poslední chvíle jsem neměla jasno,co jí mám dát.Jen tak jsem zašla do knihy a dárek je na světě.Moc si přála vidět film "Báthory",nějak se jí to nepodařilo a minule si posteskla,že DVD si zatím asi nekoupí.Tak jsem ho koupila já.Doufám,že jí udělám radost.Taky jsem dnes dostala od Markétky recepty s kuřetem,tak zítra jí z nich něco vyberu a stvořím.
Ráno ještě musím zajít k zubaři a potom už můžu dát zelenou přípravám.Teď právě dorazila domů,tak se tvářím jakoby nic.
Ještě se zastavím,někdo mi zvoní.

Johanka (Út, 24. 11. 2009 - 17:11)

A ještě díky moc všem za poslané přílohy, Mimi zasněžená krajina super, tedy ta Indie - hrůza a děs, nikdy, nikdy bych tam nejela!! Je mi z toho ještě teď na nic.

Johanka (Út, 24. 11. 2009 - 17:11)

Míšo, tak jsi ráda že už jsi doma, viď? Tyhle pocity znám také moc dobře, vždycky jsem si potom nadávala, že se na všechno to shánění a přípravu něčích oslav nevykašlu, ostatní z rodiny přišli jen popřát a pojíst. Ale já jsem vždycky měla ráda, když nás bylo u stolu hodně a nikdy jsem (předem) nepřemýšlela, jestli někdo tu moji snahu ocení. No, musíš to brát tak, jak píše myslím Květa. Kdo ví, jaké a jací budeme my v tomhle věku - jestli vůbec budeme. Dobře, že máš takovouhle povahu a bereš to myslím vše s nadhledem. Bosorko, to je moc fajn, že ses potěšila s dobrými kamarády - určitě jsi to potřebovala. Astro, musíš věřit, že bude líp, kéž bychom měly tu sílu a opravdu ti tu pozitivní energii poslaly. Děvčata, mám za sebou první "vstupní" prohlídku očí v nemocnici, Květuš, to víš, že budu podrobně informovat, operace bude až koncem ledna a začátkem února. Mějte hezký večer a buďte hlavně všechny zdravé!

K. (Út, 24. 11. 2009 - 14:11)

Astřičko nebudu utěšovat, ale vím co to je a věřím.
Míšo, ještě bych mohla k tomu dodat o praní, že pořád peru a pak se to prádlo jenom ničí. Ale to byla řeč našeho dědy a na rozdíl od tvých rodičů, ještě všechno nádobí a příbory co užíval, byly od medu. To přece nemá cenu umývat, ten med je zdravý. Teď už se jenom usmívám, ale čerti mě brali, pokud byla maminka, tak to jakž takž šlo, ale pak čím byl starší, tím horší, nebo aspoň já jsem to tak viděla. Jestli mi to teď čte, tak mi to jistě promine.
Mám kafovou, venku se začíná mračit, trošku pofukuje, asi nějaké zbytky po včerejšku tam všude u vás. Ráno jsem si dala ještě jednu pračku, ať mám co žehlit, když to tak nenávidím.
Tu Indii jsem ani celou neprohlédla, jsem asi srab, nemohla jsem. Jo, ale sněhové snění už jsem viděla třikrát.
Děvčata mějte se fajn K.

astra (Út, 24. 11. 2009 - 10:11)

Ahoj děvčata, všechny zdravím a děkuji za všechny e-maily. Mimi, sněhové snění je moc krásné. Bosorčina Indie je sice celkem známá, ale jedna věc je číst a druhá vidět toi jen na fotografiích.
To, čemu se říká bída u nás, je nesrovnatelné s tím, co je bída v Indii. Ta je beznadějná.
Jinak jsem od včerejška trochu mimo, máme v blízké rodině autonehodu, zdá se, že už není v nebezpečí života, ale budou trvalé následky, protože to odnesla velice zle páteř. Je to mladý člověk a mladé manželství.
Tak nějak se připravujeme na horší eventualitu /která je téměř jistá/, ale doufáme i v něco lepšího.
Nemusíte mě, děvčata utěšovat, jen pošlete v duchu pozitivní energii.
Zatím se všechny mějte. aa

ivana (Út, 24. 11. 2009 - 01:11)

Ano je to pravda.U Míšiných příspěvků se člověk rozchechtá.Prožívat to, je horší.I když ví,že zase jede domů do klidu, dá se to vydržet.To nádobí znám dobře u tchána, to bylo také tak, jak měl po osdesátce také jsem si ho přemývala jak jsem tam vařila.Ale budeme jiní?Kdo dneska ví.

Nelly (Út, 24. 11. 2009 - 00:11)

V momentě odeslání svého příspěvku tam naskočil ten od Míši.Víš,Míšo,hezky se ten příspěvek od tebe čte,protože máš dar, to co prožiješ,podat zábavnou formou.Ovšem prožít to, je už podstatně horší.Ale co,hlavně,že jsou oba tví rodiče vzhledem ke svému věku poměrně zdraví a jak to tady čtu i plní energie.
A ty se trochu víc opatruj.Ta únava je z nedoléčené chřipky.Zkus trochu vysadit a odpočinout si.
Bosorečko,zítra se s tebou pokusím spojit na skype,jestli budeš mít čas.
Tak všem dobrou noc a hezké sny.

Míša (Po, 23. 11. 2009 - 23:11)

Bosorečko, dík za podporu. Tak víš, o čem to je. Já jsem to také chtěla udělat tajně, ale jak jsem vlezla do kuchyně, měla jsem maminku za zadkem. A když jsem šla ven kouřit, většinou se synovcem, tak šmírovala ze špajzu za záclonou, aby slyšela, co si povídáme. Jenže nevěděla, že ji tam vidíme. Ale to dělá stále, a když přejdeme jinam, přemístí se k jinému oknu. A když jsme z doslechu, vyběhne za námi a začně něco otrhávat na zahradě. Ale to by bylo na román, a určitě to znáte. Tak dobrou. M.

Nelly (Po, 23. 11. 2009 - 23:11)

Míšo,mně se zdá,že to není celé.Ještě chvíli počkám.Stejně půjdu nahoru do pokoje až tak za hodinu a to si ještě vezmu Žofreje s sebou a možná si přehraju nějaké DVD.Krásně u toho usnu.
Bosorečko ahoj a díky za dopis i za fotky.
Tak ještě zatím....

Míša-pokračuji. (Po, 23. 11. 2009 - 23:11)

Tak byl klídek do té doby, než jsem bramboráky přeložila z umělohmotné propálené mísy na tácy. To už komentovala "aby si se neposrala, furt se ti něco nelíbí" - popadla ty tácy a nasypala bramboráky zpátky do té mísy. Tak jsem šla kouřit, a nechala tomu volný průběh. Pak přijeli děti, tak byl šrumec, než se přivítali a popřáli tátovi, tak jsem to stihla všechno opět přeložit a nanosit na stůl. Maminka mě vraždila očima, ale neříkala nic. Pak když viděla, jak to do nich padá, šla a přinesla zbytek bramboráků na stůl v té hrozné míse. A od toho momentu si nikdo bramborák nevzal. Už se cpali jen koláčky a chlebíčky. Pak jsme poslouchali, jak hrají v rádiu na přání, oba dva u toho zaslzeli. Tak jsme s dcerou vytáhly dvě lahve šampáňa a rychle je nalily do přivezených šampusek, než maminka stačila zareagovat. Pak už byl konečně klid, tatínek spokojený, že nás tam má tolik. Tak jsme asi dvě hodinky poseděli a pak nás najednou maminka začala pakovat. Že je táta unavený a musí si odpočinout. Ten se bránil, ale nebylo mu to nic platné. Jak kdyby jí vadilo, že je spokojený. Tak jsme se rozloučili a odjeli k našim přátelům do Rokycan. Tam jsme to všechno probrali, přespali jsme tam a dopoledne jsme vyrazili domů. Ještě jsme se stavěli v Praze a v Mladé Boleslavi na nákup, a byli jsme rádi, když jsme dorazili domů.
Tak takhle dopadl náš výlet.
Taxe mějte, jdu spát, ráno jedu na hotel.
Papa, M.

bosorka (Po, 23. 11. 2009 - 23:11)

Míšo, nebyli jste náhodou u nás, až k uložení čistého nádobí mezi ostatní to bylo určitě tady. Jak přes kopírák. Já někdy tajně myju po bábince nádobí, konspirace jak za války. Až si s náma budou užívat naše děti, chudáci. B.

Míša (Po, 23. 11. 2009 - 23:11)

Hezký pozdní večer, hlásím, že jsem přežila. Chřipka se stále ještě nevyklubala, v podstatě mi nic není, jen jsem nepředstavitelně unavená.
Všem děkuji za krásné mejlíky, všem marodům přeji brzké uzdravení.
Dneska k večeru jsme se vrátili z Plzně, oba totálně grogy.
Včera jsme vyrazili v šest ráno. K našim jsme dojeli kolem půl desáté. Nedobytná pevnost. Všude zamčeno, na zvonek nikdo nereagoval. Už jsem začínala mít starost, že se něco stalo, až pak se objevila ségra. Večer jsme udělali chlebíčky, a když jsme je vykládali z auta, přišla nás uvítat maminka. "Prokristapána, vy jste se zbláznili, takovejch chlebíčků, na co to sem taháte". To byla první její slova. Říkám, ty jsi hodná maminka. Místo abys řekla, to jste hodné děti, že jste přivezli chlebíčky, tak hned dostaneme vynadáno. A v tomto duchu to pokračovalo do dvou hodin, než přijely děti. Když jsem překládala její opravdu vynikající koláče z mastných a špinavých táců na ty, co jsem přivezla, nadávala mi a práskala dveřmi. Pak jsem si umyla hrníčky a lžičky na kafe - po jejím umytí na nich je stále rtěnka a uvnitř kroužky od kávy -a vydrbala stejně umyté lžičky, tak než jsem to kafe stačila uvařit, uklidila mi to zpátky do kredence mezi to špinavé.
Mezitím se ségra vrhla na dědka a vykládala mu podrobnosti o své operaci, takže i když nechtěl pít, za chvíli si přišel pro paňáka.
Pak šla maminka smažit bramboráky - tedy vošouchy, jak se říká v Plzni. Tak jsem si k ní alespoň sedla, protože si na to nenechala sáhnout. Pár jsem jich snědla, chválila až do nebes. Oprávněně, protože ty dělá také vynikající. Tak se to trochu uklidnilo, tak jsem na ní vybalila ty kalhotky, a čekala jsem cirkus. A světe div se, to prošlo úplně klidně. Vysvětlila jsem jí, že to nejsou pleny, ale kalhotky, které se normálně natahují. Povídá, že už o tom slyšela, tak že se uvidí.

Reklama

Přidat komentář