Seniorky na netu

Zdravím vás všechny, mějte pokud možno klidný den.
Míšo milá,děláš co můžeš a víc dělat nejde.Já vím,jak ti je,jak hledáš nějaké řešení, ale neplač,já i děvčata jsme tady stále pro tebe.Jestli je síla myšlenky opravdu tak silná, jak se to o ní říká, tak na tebe myslím a posílám ti všechno pozitivní, co v sobě mám.
Květo, ty se pořádně vylež,ať jsi zase fit.A nezapomeň na vnitřní dezinfekci!!!!!
Ta Lída se stále neozývá.A Magdi taky nějak dlouho mlčí.
Děvčata, můj mužský dělá vzadu na zahradě ten plot.Tento úsek naší zahrady sousedí s poměrně velkým pozemkem malé etnické skupiny obyvatelstva.Hřeje mě u srdce, že to bude muset dodělat i kdyby se dělo nevím co.Kdykoli si pro něco musí dojít do kůlny, musí si odnést i nářadí.Tmaví spoluobčané, kteří využívají svoji zahradu jako smeťák, nikoli k pěstování brambor apod. zeleniny, obcházejí kolem a sledují, co by kde čmajzli.Chtěli,dostali a už i zpeněžili velkou roli starého plotu.Nabízela jsem jim i nějaké dříví, ale to nechtěli.Proč v létě myslet na zimu?A ještě se s tím řezat, ne?
Dnes se žádná velká procházka s Korou nekoná.Za chvíli se půjde jen vyvenčit a zase pěkně zpátky domů. Moc se jí to nelíbí,ale já si to docela pochvaluji.
K obědu jsem dělala kotletu v bramborákovém těstě a k tomu spoustu oblohy.
Taxe mějte, jdu ven s tou mojí psí holkou.

Míšo posílám Ti zbytek mé pozitivky, ať tuto dobu přežiješ aspoň v nějakých mezích únosnosti. Toto nelze hodit za hlavu a i když jste od sebe dvě hodiny cesty, musíš stále myslet co se tam děje.
Jinak tě plně chápu, chceš jim pomoct, ale tatínkovi je asi líp doma.
U nás je dnes hezky 25 st., já jsem před chvílí vstávala, beru druhý paralem, chraptím a bolí mě už od včera hlava. Oběd tam jakýsi byl, všechno už je prázdné a nikde nikdo.
Hezký den pro všechny, také jsem se dívala, že Lida se neozvala, možná chodí po vyšetření K.

Míšo, ještě než jdu na to seno, četla jsem. Nemáš to holka taky jednoduché, ono se starými rodiči je to ... no, vím jaké. Člověk by pro ně udělal první poslední, ale ne vždy se to setká se vstřícností. Vydrž!

Pak jsem volala mámě. Ta mi vysvětlila, že zalévala kytky a táta chtěl jít za ní a upadl. Že neposlouchá, a jak chvíli odejde hned chce utéct z postele a padá. A ať si s tím nelámu hlavu, že to je kolikrát za den. Tak jsem jí zas nabídla, že pro ně přijedu, a opět jsem se se zlou potázala. Ať už jí s tím neotravuju, že oni nikam nepojedou a táta že umře doma.
Tak když jsem se vybrečela, sáhla jsem po knížce, abych přišla na jiné myšlenky. A takhle to dopadlo.
Tak se nezlobte, že to tu ventiluju, ale už to muselo ven.
Přeji hezký den a jdu tvořit hodnoty. M.

Taky zdravím na všechny strany. Dnes bylo ráno svěží, krásně se dýchalo. Mimi, díky moc za tu vaši okatou krasavici! Ivo, to je tedy romantika jako blázen - svatba v Itálii. Až se podruhé narodím, tak to chci taky!! Grešličko, holka naše obětavá, já bych ti to taky moc přála, abys mohla k moři. Třeba se ti to poštěstí. Jančo, chechtám se tu, když čtu, že si připadáš jako brouček.(:DD A já pořád přemýšlela, čemu jsem podobná.... Až na to, že ty ruce a nohy má ten můj brouček trošku oteklé (:D Nelly - ty dny, kdy takhle člověk ponocuje - taky znám, ono to zase přejde,neboj, vím,co tě tak rozhodilo. Ani se nezmiňuješ, jak je tvé kamarádce Margit? Máš nějaké nové zprávy? Ála taky nepíše, ta se tam někde rozvaluje v bublinkách. Lída se neozývá, snad je v pořádku.Magdi, je dobře? Tak bábinky, mějte hezký den a zase přijďte!

Ahoj kamarádky milé, šla jsem včera hrozně brzy spát po tom běhání, ale večer už jsem do sebe šupala knedlíky s vajíčkem. Byla to asi jen chvilková záležitost. Slivovice to snad vyřešila. A pro Míšu - já bych potřebovala ubrat kolem pasu a v břiše, tam se to bohužel hromadí. Teď dovolka a já se dost stydím, vypadám tak trochu jako brouček - hubené ruce a nohy, ale to břicho ... Cvičím usilovně, ale zdá se mi, že tím je to horší, že ten "sval" narůstá o to víc. No, za týden už nic nestihnu. Dnes mě čeká prácička - dcera volala o pomoc při uklízení sena, takže hup na půdu, vidle do ruky, ona bude házet nahoru, já rovnat. Děvčata, jdu se připravit. Nelly, taky na tebe myslím, neber si všechno až tak k srdci, mávni rukou, ono to za to nestojí. Já se snažím tak chovat. A na Lídu taky čekám. Zatím se všechny mějte!

Bohužel pčedpokládám,že neumím psát, tak předpokládám,že SNAD umím číst, možná,asi.....

Nějak nemohu usnout,ale s dnešním dnem to nijak nesouvisí.Znovu a znovu si čtu vaše dnešní příspěvky a jsem za vás tak ráda, že si vůbec nedovedete představit, jak moc.
Myslím na Lídu, slíbila,že odpoledne dá vědět, jak dopadla u doktora a vůbec se neozvala.Doufám,že snad jenom zapomněla a zítra se nám ozve.
Jančo,pčedpokládám,že dezinfekce zevniř učinkovala a střevní virus se od tebe začíná vzdalovat.
Grešličko,souhlasím s naší Mimi.Zasloužila by sis moře za živa a to MOC.Tolik bych ti to přála.
Teď jsem mrkla na hodiny a ježkovy voči, vždyť já musím ráno v šest vstávat.Stejně asi neusnu.A jestli se mi to přece jenom povede, tak sotva zaberu, tak se začnou venku probouzet ptáci.Nejdříve je slyšet jen jednoho,něco si polonahlas žbrblá,pomalu začíná zvyšovat decibely, nejspíš má za úkol vzbudit všechno ostatní ptactvo v okolí.Netrvá dlouho a na střechu protějšího domu usedne kosák a začne hulákat a nepřestane, dokud mě úplně neprobudí.Potom ztichne a já už nezaberu.
Hezké sny a pohodový nový den.

Ahoj, kamarádky milé! Foto Sárinky jsem vám poslala pro radost - z té malé rošťandy jde spousta poz. energie, tak jsme vám ji trochu přeposlaly:-).
Zase jsem byla dnes u štěňátek, už pěkně baští navlhčené granulky, ale jejich mamina je nešidí, dává jim pořád mlíčko a stará se moc láskyplně. jsem z nich unešená, začínají rošťačit a poznávat svět- užívám si to s nimi - zítra tam opět jdu. Až mi muž zpracuje fotky tak zašlu k nahlédnutí.
Nelly, posílám pohlazení, máš zase bolavou dušičku a řekla jsi to té kamarádce dobře - peníze opravdu nejsou všechno.
Grešličko, máš to hodně těžký a tak je dobře, že tě humor neopustil:-) - ale raději se do Chorvatska podívej za života, zasloužíš si to!!!
Holčičky moje milé, jsem ráda za vaše kamarádství, stejně je to tak trochu zázrak, potkat se tady a rozumět si s tolika správnými "bábinkami".

Děvčata, všechny zdravím !!
Hadul, tam u vás to počasí nějak řádilo i na dnešek, ne? Ale nic nepíšeš, tak to asi bylo jen tak místně.
Jak Nelly píše o té spolužačce, on to někdo tak opravdu preferuje, že když jsou peníze, je všechno. Nepřeju nikomu nic zlýho, ale tihle lidi by potřebovali, aby jen na ně zahrozila nějaká zlá nemoc, a aby si uvědomili, že pak i miliony jim budou nanic.
Ale jak my jsme měli ten sraz, - opravdu, každý člověk je jiný, a každý má jiný osud a prošel si v životě špatným údobím. Byla tam jedna spolužačka, dost jsme spolu dříve i kamarádily, teď je bez práce a nemá ani počet odpracovaných let k důchodu, je to takové neradostné. Při loučení jsem se ji ptala, zda má internet, že bychom byly ve spojení - prý syn má, ale já na to nemám čas :-( /syn 25 let, manžel už v důchodu, tak nevím jak může být vytížená/, a při loučení /tak jako u Nelly až při podání ruky/ jsem se dozvěděla, že..."kdybys nebyla líná, tak jsi taky mohla občas přijet a navštívit mě..." No, tak mi taky spadla čelist, nezmohla jsem se na odpověď, ale pak jsem si řekla, že je možná dost nešťastná z toho všeho.
Dnes jsem taky přemýšlela, že se synek neozývá, jak vůbec dojel do Itálie, zda neskrývá nějaký karambol. Taxem se dotázala, prý je všechno v pořádku, včera bylo 35 st, ale dnes se to už začíná zatahovat. A v TV, když hlásili počasí, tak opravdu od jihu sem jdou nějaké větší a stálejší srážky, a tam bude zrovna tak. On tam bude mít svatbu - ne svoji - organizuje to tam, našinci se tam budou brát - já jsem myslela, že se to už konalo v sobotu, ale ne, svatba bude ve středu. Tak se modlím už kvůli němu, aby tam měli trošku lepší počasí. To víte, když někdo kvůli romantice si jede na svatbu až tam, tak ať to není zkažené. Ale asi se nedá nic dělat, jestli bude déšť nebo sluníčko, není v našich silách.
Mimi, ty to máš doma černobílou rošťandu :-), a co ti malí pejskové od dcery? My máme to naše původní "stádo" čtyř koček, a obě kočky mají koťata, jedna to skrývá tak normálně, že o nich víme, ta druhá to skrývá jako před Stb. Když to vypátráme, za chvilku je přenese jinam...ne nadarmo se říká, že to tahá jako kočka koťata :-)
Ještě k počasí - prve jsem si volala se známou, tak prý koluje mezi lidmi, že teď bude už jen škaredě, že prý léto už bylo - tj. ten minulý týden, uf, uf...
Mějte se všechny pěkně, zdravím do všech koutů, papa

Nelly,nedá mi to nereagovat.To,co popisuješ,je pro mě nepochopitelné.Ale je to tak,někteří lidé jsou prostě na prachy,přes to nejede vlak,jak se říká.Ono to sice zní,jako fráze,ale za peníze si štěstí,ani lásku nekoupíš,ale je to pravda a platí to,jako nic jiného.Já už kolem sebe viděla tolik nešťastných lidí a to jen kvůli penězům.Nejdřív byl pro ně první milion moc a pak deset bylo málo.Asi tvoje spolužačka má raději penízky,než lidi.Ještě jí možná čeká mnoho nepříjemností a zklamání.Nebo jak říkáš,jí už něco takového třeba potkalo a každý to nedává najevo,bere to jako svou slabost.Já tě docela chápu,že tě to rozhodilo.Mně,když se takového něco stane,hledám příčinu pak u sebe.Mám ale výhodu,že se s tím moc dlouho nezalamuju.Tak to zkus taky:-)Hezký večer,ještě přijdu,jdu teprve vařit na zítra.
Tak tohle je štěstí,mít kam jít.

Beruško moje milá,děkuji, ale už jen při čtení toho vozembouchu se musím smát.Vidíš, a jsme u toho, to je přesně to, co ona nikdy nepochopí.Jako dítě ale taková nebyla,život jí asi připravil něco hodně ošklivého,že tak ztvrdla.Stejně si myslím,že pod těmi necitlivými slupkami je pořád ta milá a hřejivá bytost, kterou mám já ve svých vzpomínkách.Jedno dopoledne po čtyřiceti letech je moc málo času na otevření svojí duše tomu druhému.Bylo mi moc smutno, ale teď, když už je pryč a já si v duchu přehrávám celé naše setkání,uvědomuji si,že to byly nepochybně hezké vzpomínky na neše dětství, co ji přinutilo se u mne zastavit.Je velice bohatá,může si koupit všechno na co si jen vzpomene.Jenom to opravdové přátelství, to na které nevěří, to si opravdu koupit nemůže.

Nelly,cítím smutek z tvé dušičky.Posílám pohlazení po tváři.Nebuď smutná,jsi naše a my jsme tvoje.Napiš,co by tě rozřechtalo a já se pokusím to splnit.Nechceš udělat vozembouch-já sebou seknu,fakt.Jinak já jsem moc ráda,že jsme se tu pěkně sešly a jsme si oporou.Pa pa

Ahoj děvčata,mějte pěkný den. Tak jsem včera psala, že se asi odmlčím, ale ono je to se mnou všelijaké,prostě ode zdi ke zdi, takže kdybych měla psát podle toho, jak mi kolikrát je,tak bych toho moc nenapsala.Na druhou stranu je to zvláštní, protože se mi stane, že sednu k Žofrejovi, pro slzy nevidím na klávesnici, chci vám napsat jen pár nejnutnějších vět, na něco si vzpomenu, nebo něco bezprostředně prožiju a píšu a píšu a nevím,kdy přestat.No, je to nejspíš tím,že mi s vámi bylo a je dobře.Opět a znovu si uvědomím, jak úžasné kamarádky mám v Hedě a Margit a jak neuvěřitelné je, že jsem si na netu našla vás.To potom oponuji lidem, kteří tvrdí, že skutečné a nezištné přátelství neexistuje.
Zrovna dnes mě jedna osoba přesvědčovala,že o něčem takovém se píše jen v literatuře.Prý jsem idealista a přátelství si namlouvám, protože je to moje vysněné přání. No , nepraštil by ji člověk něčím!?!
Ríkám ji, že mám opravdové kamarádky, takové, o kterých se píše i v té literatuře a předkládám důkazy.Důkazy, které já mám hluboko v duši, smete mávnutím ruky ze stolu, v jejich očích neznamenají naprosto nic.Uzavírám téma našeho rozhovoru tím,že každá z nás je tak trochu jiná a proto máme i odlišný pohled
na svět a lidi kolem nás.Snažím se změnit téma rozhovoru, ale moc se mi to nedaří.Nemohu uvěřit, že tohle je moje dlouholetá kamarádka ze základní školy.No, neviděly jsme se přes čtyřicet let,nežila jsem její život a proto ji nebudu pro její názory soudit, ale je mi jí líto.Obzvláště pro její poslední větu, kterou ke mně pronesla už při nastupování do auta: "Víš,říká se,že peníze nejsou všechno, ale já říkám, že jsou všechno."
Taxe mějte,bylo toho na mne tolik, že jsem vám to musela napsat.

Jančo, jak píšeš - asi v půl čtvrté v noci, tak to se asi ty různé orgány začínají čistit, protože já si pamatuju přesný čas 3,33 -snadno zapamatovatelné. Mě je po týdnu líp, už se to spravilo na víkend, já jsem to měla spíše "zvracecí", manžel spíše "běhací"...to je psina, teď už se tomu směju, ale ten jeden den byl strašnej. Jako když vlk sežral babičku a ještě myslivce /nebo koho všeho to sežral/, tak mě tížil žaludek.
Květo, máš pravdu - teď minulých tak 14 dní bylo krušných, taxi to dnes využívám, mažu nebo posílám různé přílohy, čistím kompa. Uvařeno je, takže pohoda.
Teď zrovna neprší, ale zalito je dobře, na obloze šedo a zataženo, tak uvidíme. Mějte se pěkně, Lído - dej pak zprávu, ale určitě to bude jen třeba nějaké namožené. Magdi - nejsou taková vedra, tak ti je taky líp, viď? Děvčata mějte se pěkně, papa...

tak to já nezvracím, jen běhám, ale jíst asi dnes nebudu. Snad to nebude nic dlouhotrvajícího. A ten slivovicový nátisk už taky přešel, začínám se cítit dobře. Tak zatím!

Ahoj holky,přeji pěkný den.A chčije a chčije,no alespoň mám zalitou zahrádku.Vím,že mnohým z vás to bohužel zahrádku zlikvidovalo.Jančo,zvracíš?Já tedy měla jenom průjem,ale 9 dní.Ta slivovička je dobrý nápad.Grešličko,kdy vyrážíš na cesty?Holky,jdu popracovat,ať můžu v klidu odjet na dovču.Zatím

Grešličko v krku mě bolí, ale smích mě neopustil a k tomu, samozřejmě s tvým přispěním, lepší nálada. Venku je po noční bouři, přiblížím - co blesk to rana, chladněni, sluníčko má snahu vylézt, ale nevím nevím,
Spolubydlící jel vyřizovat zdr. průkaz k řidičáku, objevil totiž v sobotu Ameriku. Po šedesátce, řidičky to znáte, musí se chdit na kontrolu a to jednou za pět let. Má 64 takže ještě rok by vydržel se stávajícím, ale v TV ukazovali, že malý průkaz je již několik let neplatný a při kontrole stál nějakého řidiče 10 tisíc pokuta a na půl roku odebrání řidičáku. S tímto vším prý jsou lekaři obeznámení již 5 let, ale proč by si sháněli nebo stáhli nové tiskopisy, hlavně že u nás vybírají 700,-.
Alo, trochu ti i závidím, nikdy jsem lázeňský pobyt neměla a tak si tu sestřičku představuju, možná by na mě musely být dvě.
Moje muškátky dostaly na frak. Už po sobotní bouřce jsem zapichovala a po včerejším větřisku je tam pár chudáků a v těch kolinkách u zeminy je to stejně rozlámané.
Ivo, tento týden si trochu oddychneš a nabereš nové síly a tak jak popisuješ setkání se spolužákama se základky, bývá to úsměvné.
Na kafé nemám chuť, jdu si pro nějaký paták co mi snad pomůže. Dnes musím vařit, nevím co, nevařila jsem včera a tak jdu na to do níže položených komnat.
Všem hezký den a ať je takový, jaký si ho přejete. K.

Holky ahoj, nevím, co se stalo, dnes na tom hajzlíku sedím já. Začalo to už v noci, někdy kolem půl 4 a pokračuje to. Pomyšlení na snídani mi udělalo ještě víc zle, tak jsem si šla dát pořádného loka slivovice, ale nevím, kolik to má procent, cítím se docela pěkně sjetá. Musím to nějak rozhýbat, ještě se ozvu.

Sakra, já jsem zapomněla napsat, že to moře mám vyjednané s dětmi, až umřu, spálit bez obřadu, ušetřené peníze přidat k tomu co mám tady v šupleti a všichni společně ať jedou mě do toho moře vysypat. Mám slíbené Chorvatsko, jen když budu zlobit, tak studený Balt.