jak se odmilovat ?

kerry,tak to je fakt jenom dobře, že bydlí tak daleko. Jen by mě zajímalo, jestli jsi mu odpověděla na tu sms (něco jako pozdrav)? Podle toho co píšeš, to chápu tak, že už mu neodpovídáš, nereaguješ, prostě děláš mrtvého brouka a bereš to jako konec.Je to tak? No jo, ale nakonec s ním přece budeš muset mluvit, nebo mu budeš muset napsat, aby to bylo ukončeno oficiálně, ne? Nebo myslíš, že to takhle postupně vyšumí do ztracena? To snad ne?..U mě je to následovně - on ženatý, o něco málo starší než já, dvě krásné, ještě menší děti. Já žiju s přítelem, bez dětí. Vztah je pokažený (uznávám, že z větší části mou vinnou), mě už nenaplňuje a sotva kdy bude. Ale navenek fungujeme celkem normálně. Kamarádka mě nabádala - ukonči to (se ženatým pánem), nemá to vůbec smysl a budeš se jen trápit. Snaž se hledat na svym chlapovi zase to dobrý. Uvidíš, že až budete mít dítě, bude to všechno lepší...Otec by on byl opravdu skvělý, to musím uznat, ale...No, ten můj ženatý miláček už z toho začíná couvat - cítím to z něj. Řekl mi, že to strašně špatně zvládá, spíš nezvládá. Prý se mu to stalo poprvé a já mu věřím. Myslím, že je to vcelku fajn a hodný chlap, spíš tak trochu trouba. Svou ženu nikdy nepomlouval...No a teď se mi už pár dnů neozval, je mi z toho smutno, ale nezbývá mi než čekat, co bude dál, protože fakt ještě nejsem schopná to utnout. Takže uvidíme...Ahoj Janča

kerry, tak to je moc dobře. Taky nemůžu vystát člověka a la ,, sliby = chyby,, ale snad to teď budeme mít jen a jen dobré. Drž se! Já taky budu;)

Niky, tak ted doufám že už je to naposledy co píšeš že ted už ses snad naposledy odpoutala:)). Fakt to neřeš, nemá to cenu. No a u mě? vše při starým, jsem tomu jen ráda, sice mi včera psal něco jako pozdrav a že večer bude na icq, samozřejmě nebyl, což mě jen utvrdilo v tom, že jsem udělalla jen dobře, že jsem se "přemluvila" a vykašlala se na něj. Co nesnáším, jsou sliby a pak jejich nedodržení. Jo, aby nedošlo k mýlce, já jsem na něj nečekala, pravidelně trávím večery na různých diskuzích, takže při tom vidím, kdo se mi na icq připojí. Já mu za těch 14 se neozývám, a pochopila jsem, že ty kecy o manželce, která mu nerozumí, že jen já jsem ta skvělá, která ho chápe a má pro něj porozumění....byly jen planý řeči, že by stejně neodešel, prostě spoustu věcí člověk pochopí časem, až si vším projde.

Tak teď se snad už odpoutám. Byla jsem s ním venku, ze začátku opět děs, ale pak ok, vyjasnili jsme si ty pomluvy a hlavně co mě asi rožne mozek - má už 3 dny přítelkyni. I když nechápu to, že mi říkal, že mu ona volá od rána a on ji to nezvedá, že vůbec za mnou jel, že na jednu diskotéku chodí podle něj jen kreténi a on atam byla včera. Tak jsem mu to připoměla a jen mi na to řekl, že vůbec nevím, jak to je. Tak nevím. Ale to je jedno.Teď to snad mám mezi náma urovnaný a hlavně vím, že si nemám dělat naděje, že už není sám. Co ty kerry něco nového?

Niky, ty jsi nepoučitelná:)). Věřím že tě to mrzelo, ale přece máš nějakou čest a hrdost, copak člověk, který tě tak hnusně oslovuje-věř že i nadávky se dají říct slušně a s respektem, si zaslouží, aby ses kvůli němu litovala? Byla chyba, že jsi se mu vůbec ozývala, neměla jsi na jeho sms vůbec reagovat, tady fakt nemá cenu už si cokoliv ujasnovat. Pokud tě bude chtít pomlouvat a nadávat, bude to dělat tak jak tak a veškerá snaha o jejich vysvětlování je k ničemu. Ono ho to rajcuje, že jsi z toho vyřízená, věř tomu. Věřím že ho máš pořád ráda, ale vímk, že kdybych takovýho člověka milovala sebevíc, a on se mnou takhle jednal, udělám ten rázný krok at ta bolest je sebevětší. Prosím...odpoutej se od něj, nic mu neustále nevysvětluj a neobhajuj se a najdi si časem nějakýho hodnýho kluka, který si tě bude vážit.

Tak kámoška byla včera na disko, kde byla i přítelkyně mýho bejvalýho..Podle všeho ho tam pomlouvala. On se ráno naštval a napsal mi, co to má znamenat, napřed myslel, že jsem to byla já, pak nás házel do jednoho pytle,, psal, že jsem stejná kráva, že jsem ubohá, pizda atd. Strašně mě to mrzelo, už skrz to, že jsme si to podle mě v neděli vše vyjasnilo. A teď mě to zas chytlo, píši mu, jak ho chci vidět, popovífat si, ujasnit pomluvy atd. V 19 hod jsem písla, že dojedu, ale nikde není napsaný že bude doma.

Tak kámoška byla včera na disko, kde byla i přítelkyně mýho bejvalýho..Podle všeho ho tam pomlouvala. On se ráno naštval a napsal mi, co to má znamenat, napřed myslel, že jsem to byla já, pak nás házel do jednoho pytle,, psal, že jsem stejná kráva, že jsem ubohá, pizda atd. Strašně mě to mrzelo, už skrz to, že jsme si to podle mě v neděli vše vyjasnilo. A teď mě to zas chytlo, píši mu, jak ho chci vidět, popovífat si, ujasnit pomluvy atd. V 19 hod jsem písla, že dojedu, ale nikde není napsaný že bude doma.

No Jani, právě že mi taky není už dvacet, ale o deset víc:((. Možná jsem měla tu výhodu, že bývalý bydlí ode mě zhruba 100km, takže jsme se viděli párkrát, jiinak kontakty přes sms a maily. a myslím, že kdyby žil tady někde poblíž, mám neblahé tušení, že by to nedopadlo takhle dobře. Můžu se zeptat, ty jsi vdaná?nebo ON ženatý?

kerry, obdivuji tě, protože jsi to dokázala překonat, poslechnout rozum, prostě jsi zvládla situaci...Ale máš pravdu v tom, že si musíme projít všechny ty etapy štěstí i bolesti, abysme na to nakonec přišly sami..Takže mě ještě nějaká ta cesta čeká, ale doufám, že na konci budu vyrovnaná a smířená - jako ty.Už mi není dvacet a nějakou tu zkušenost už mám, takže tohle prostě musím zvládnout!!!Člověk se prostě musí smířit s věcmi, které se nedají změnit! Je to umění, ale člověk se o to musí aspoň snažit. Kerry, dík moc a zatím ahoj Janča

Jani, myslím že takhle by to snad šlo, předtím jsem to chápala, že místo vztahu mileneckýho s ním chceš navázat vztah přátelský. Pokud se vídáte fakt jen tak 1xměsíčně, to bych snad i já zvládla:)). A obdivovat mě nemusíš, fakt není za co-myslíš že se dá "obdivovat" vdaná žena, která se zamilovala do ženatýho bývalýho, prožila si románek a pak se vrátila k nic netušícímu manželovi? můžu být joo ráda, že na nic nepřišel, ono by se pak nebylo kam vracet. Pro mě bylo asi nejdůležitější dospět do stadia, kdy člověk zjistí, že i ten milenec bude časem stejný jako každý jiný chlap, už i srdce pochopilo, že na vzdušném obláčku bych s bývalým stejné nemohla lítat doaleluja, že i kdybychom se rozvedli a byli spolu-díky bohu že to tak nedopadlo-řešila bych s ním každodenní problémy, a mám pocit, že on stejně potřebuje ženu, která bude prostě jen jeho "ocásek", a na to já nemám povahu, jsem typ člověka, který se musí realizovat sám a ne nekde doma v koutku čekat až se mi drahý vrátí z práce, potřebuju k sobě rovnocennýho partnera a ne někoho, kdo potřebuje o všem rozhodovat sám a čeká, že žena bude jen kývat hlavou. Takže Jani, drž se, vím že je to těžký, taky jsem kolikrát říkala jako ty, proč ten chlap není jen můj, proč je doma u své ženy...., já myslím, že každá, která má stejný problém jako my-potřebuje se odmilovat, protože cítí, že to není ono, si prostě musí projít všema etapama štěstí i bolesti, až sama zjistí, že už opravdu ne.

kerry, díky za reakci...Opravdu tě obdivuju, jak jsi to zvládla.Pokud toho člověka miluješ, opravdu stejně nakonec převládá bolest nad pocitem štěstí - v tom máš naprosto pravdu.Někdy mě přepadá hrozný vztek a zoufalství a říkám si "proč sakra tenhle chlap nemůže být můj?". S tím kamarádstvím jsem to nemyslela tak doslova. My se "normálně" vídáme tak jednou za měsíc a je to setkání spíše pracovního rázu. Tak jsem si myslela, že by se na tom nemuselo nic měnit, že bysme se tedy aspoň jednou za měsíc viděli a řekli si, jak se máme a co je nového. Já myslím, že tohle by možná šlo, sice by to pro mě ze začátku bylo neskutečně těžký, ale časem by to snad bylo lepší...Nechci ho prostě ztratit úplně!Ahoj Janča

Tak mi napsal, že mi chce jen říct, že už nebude čekat a pěknej den. Jelikož jsem to nepochopila, tak jsem písla, že jsem to trošku nepochopila, teda pokud to bylo adresovaný pro mě. Neodpověděl a vůbec mi to neva,. Od toho víkendu ho vidím jinak, necítím k němu nenávist, ale beru ho jako každýho jinýho, ne jako někoho, bez koho byhc už nemohla žít.

Jančo, je to fakt ukončený, psala jsem že jsem se mu přestala i přes velký sebezapření ozývat, on se mi taky neozval až zase včera, tam byly ty omluvy a kdesicosi. Jak píšeš, ten fotbalový fanda je jeden a ten sám člověk, během těch 14dní byl klid, na včerejší sms nehodlám reagovat, protože už to mám sama se sebou vyřešený a jsem přesvědčená, že to mám díky bohu za sebou. Nehodlám poslouchat pořád omluvy typu..nemohl jsem...nemám náladu....opravdu celých14dní se držím a zpět se to už vrátit nedá, stejně by to nebylo ono a vůbec o ničem. CHápu jak se cítíš, taky jsem si tím prošla, člověk čeká jako vůl na sms, tel., cítíš se hrozně, on se neozývá, když se mu ozveš ty, zase si nadáváš, když ti odpoví, stejně si říkáš že ti odpovídá jen z povinnost....jojo, říkám si že to bylo hezký období ale už bych ho na druhou stranu zažít nechtěla, mám zpětně čím dál větší pocit že ta bolest že s ním zrovna nemůžu být převažovala nad pocitem štěstí. A o tom kamarádství-nevěř tomu, pokud ho miluješ a navrhneš mu i přesto kamarádství, budeš ho nadále milovat, kamarádství to nebude.

Hypnotizování mobilu, čekání na zavolání, na sms,.. moc dobře to znám, ale stejně to nic nevyřeší, jen to protáhne ,,vyléčení,,:-(

kerry, prosím tě, to, o čem jsi psala, že jsi to ukončila, to už asi bylo někdy dřív, že? Tohleto, s tím fotbalovým fandou pořád trvá... Taky už mám nějaké zkušenosti...To hypnotizování mobilu, čekání na zavolání, na sms, na mail, to je hrozný peklo. Člověk se přitom cejtí jako největší blbec, ale nedokáže si pomoct. No Kerry, a co dál? Já měla v plánu to kamarádství - až to jednou skončí, ale asi máš pravdu v tom, že to tak lehký nebude.Ahoj Janča

kerry, zvládnout to musíme;) Já věřím, že k tomu brzy dojde. Akorát si bereme sílu. Já to teď začala vidět i z druhé strany, nemusí to tak být, ale většinou to tak je. Lámošce se ozval bývalý, chtěl se vrátit, ona je ale už jinde. Odmítla. Následovalo přemlouvání, scény, kdy jí vrátil všechny dárky, nakonec se i rozbrečel. Kámošce se ten kluk akorát zprotivil. Takže už žádné ponižování. Navíc on o mně mluví s kámoši, co jsem mu zas napsala, řekla, ani bych se nedivila, kdyby jak jsem s ním o víkendu byla ten rozhovor nahrával na mobil a vyprávěl zas o tom kámošům.

Niky, zas až tak jednoduchý jak to vypadá to není, dnes se mi ozval něco v tom smyslu že se omlouvá, že mě tak šidí, ale MS ve fotbale je jednou za 4roky....atd. To mě už vyloženě dostalo, protože i kdyby bylo nevím co a měla opravdu zájem tak se ale¨spon ozvu zprávou, když nic jinýho, a ještě dodatek...určitě to chápeš...to teda nechápu a ani chápat nechci, začal se prostě chovat jako by byl můj manžel po dvaceti letech:)), neco podobnýho mám doma a z bláta do louže opravdu nepůjdu. Víš, já to mám asi jednodušší v tom, že jsem vdaná, takže jsem se v té zamilovanosti musela hodně a občas i dost bolestivě krotit, ale věřím tomu, že to ¨taky zvládneš a najdeš nějakýho hodnýho chlapa. Ono kdyby to nebyl bývalý,bylo by to nejspíš o to jednodušší, tak se člověkovi vybavují vzpomínky ještě z dob za svobodna, když jsme byli spolu, ale musí to jít, protože je to víc jak 4měsíce a začalo to spadat do stejného stereotypu, kdepak jsou ty slova jako...miluju tě...jsi moje beruška...atd. Tohle mě asi vytrhlo z běžnýho denního života, ale když se to začalo vracet do nějakých "pozemských" kolejí a přivítání začínalo slovy..ahoj.., už tam skoro žádný ....lásko...kočičko...nebylo, prostě zjistila jsem, že je to uplně normální chlap, ne žádná nadpozemská bytost:)). Sice Niko jsou naše příběhy dost různé, ale na druhou stranu-ten základ mají společný-zamilovanost do nesprávného člověka, se kterým to nemá budoucnost, smysl a jen nás to bolí-nebo bolelo. Ale my jsme holky šikovný a to odmilování zvládáme na jedničku:))

Kerry, tak vidím, že u Tebe tento postup zabral;) Snad se mi taky zaštěstí:-)Jinak už je mi lépe než včera já se prostě musím vždy hluboce zamyslet, vzpomenout si, co dělal a co by mě s ním zas asi čekalo a hned je mi lépe a jsem ,,vyléčená,, od úmyslu mu napsat, kontaktovat jej.

Niky, vidím že v tomhle jsi stejná jako já, musela jsem se u tvého příspěvku i usmát. Já jsem taky zprvu vymazala všechny ty kráásný zprávy a maily a nechala jsem si tam jen ty nic moc hezký-ve smyslu..nemám náladu, neměl jsem čas...prostě blablabla. A když jsem se tak koukla do telefonu a neviděla tam zádnu hezkou zprávičku už to byl jen krůček k tomu, že jsem ho od sebe odstřihla úplně. Samozřejmě to nebylo jednoduchý, bolelo to ale bylo nutný v rámci zachování normálního myšlení:)) ten rázný krok. Přeju at se ti daří pokračovat v nakročené cestě...

kerry díky..teď to na mě dolehlo, asi je to i počasím,ale Tvůj příspěvek mi pomohl moc! Smazaný samozřejmě vše mám a hnusné sms na papíře, abych se na ně mrkla, když bude nejhůř, tak snad se z toho vyspím a zítra bude vše ok.