jak se odmilovat ?

nemeli jsme spolu poradne nic, kdyz jsme se pred 3,5 rokama poznali tak to bylo obdobi kdy jsme si hodne volali chodili spolu za kulturou,sportovat,mel jsem pocit ze ma o me zajem ale ja se k nicemu nemel(jsem trochu introvert), to ze mela zajem mi i pozdeji potvrdila(to bylo loni v lete kdy jsem ji rekl co k ni citim a odmitla me s tim ze je s nekym jinym), , pak bylo obdobi kdy jsme se nebavili, pak jsme zase spolu travili nejaky cas, jenze to mi davala najevo jak na me mysli(prala mi dobrou noc,kdyz jsme byli spolu tak mi dala pusu), pak mi zas naznacovala jak jsem ji lhostejny(rusila schuzky,neodpovidala na zpravy,nebrala telefony)... nevim to uz jsem nechapal co ke me citi nebo jestli me bere jako kamarada, protoze mi nikdy nic nerekla o sobe ani o svem priteli i kdyz jsem se ji na to ptal... no pak jsem to prestal zvladat psychicky porad jsem na ni myslel, snazil se ji nekam vytahnout, to me odmitala ale nikdy nerekla ze ji je to na obtiz spise naopak tak jsem ji proste rekl ze takhle to dal nejde ze si s ni chci promluvit , zase klasicka vymluva ze nikam nemuzeme jit ze ma spoustu povinosti.. tak jsem ji rekl ze dobra tedy ale ze budu cekat az bude mit vice casu a bude me chtit videt at se ozve ze ja ji chci videt ale nechci se podbizet.. no a uz to v utery byli 2 mesice co jsme se videli naposled... Ja jsem jak bez duse,skoro troska, myslim na ni porad i v noci se budim, nemam chut do zivota,ztracim koncetraci i v praci, vzdy myslenkama ujedu na ni a rimkam si PROC, a co jsem mohl udelat jinak?? vim ze kdyby bylo mezi nami jasno byl bych v klidu, staci mi kdyz si s ni chvilku popovidam,zjistim jak se ma a je mi lip, je to skoro jako zavislost, ale nevim jak dal.... Prilezitosti na jiny vztah byly ale ja se k ni cemu neodhodlal, protoze porad myslim na ni a doufam ze se neco zmeni... Mam ji plnou hlavu.... Jak si mam jeji chovani vysvetlovat s ohledem na ty 2 mesice, a muzu vubec cekat ze ona ke me neco citi?? Kdyby mi aspon neco rekla....

je tady vubec nejaka sance na vztah mezi nami dvema, prece o mem zajmu musi vedet, ale jak je na tom ona nevim, vim ze jsem u ni sanci mel ale tu jsem asi propasl, nevim jak se d ni chovat, nebo jak o ni usilovat...????

vy jste spoulu neco meli?Nevim nejsem v obraze, tak mi to zhruba nastin :) Jsem asi v pododbne situaci,jen sem holka a chci chlapa,ktereho moc miluju, ale vubec nevim co on ... on asi nic a ja ho akorat uhanim :( taky nevim,co delat...

tak uz jsme se nevideli pres 2 mesice, tak nevim co bude mezi nami dal, ja o n iporad stojim, ale bohuzel jsem to zacal brat jakoze z meho zivata proste musi zmizet abych nabral vnitrni pohodu, klid a vyrovnanost... ale porad na ni myslim.. kdyz bychom se spolu bavili vim ze to z moji strany urcite nebude jen tak kamaradske... myslite ze ty 2 mesice co nejsme v kontaktu muzou byt ku prospechu veci... moc bych ji chtel videt a vedet co dela,byt ji na blizku, nekam s ni zajit, kdyby potrebovala pomoc tak ji byt na dosah.. jenze jestli s nekym porad je tak bych se asi utrapil.... nevim jestli ji mam kontaktovat, nebo cekat az co ona.... 2 mesice jsou fakt dlouha doma a ja po ni porad touzim ale nevim co ona,jak me bere....

Babča to napsala nejlíp, naprostý souhlas.

ja mylovala vebmeasteara,ale se na mne vždy vykaslal,pomalu lýzal lýzatko.

Dobré ráno..já chrněla 10 hodin,tak jdu něco vymyslet..

Věřte,že je těžší se odmilovat od psa,který by za vás položil život,než od partnera/ky,tak nebulte a milujte zas a znova.....

Petre ser na ni,zapomen a najdi si jinou,ja jsem se rozvedl,byvalou jsem miloval tak moc,nic jineho me nezbiva,vsechno vyleci cas,drzim Ti palce

mrzi me ze to takhle mezi nami je, kdyz me loni pred prazdninama odmitla, snazil jsem se ji byt kamaradem, ona mi davala na jevo ze na me mysli pak mi davala na jevo jak jsem ji lhostejny, ja se o nic nepokousel proste jsem byl rad za chvile ktere jsme travili spolu a rikal si ze kdyby se treba neco u ni zmenilo tak mi to rekne.. jenze pak nekdy od listopadu se mi i sama zacala ozyvat, volali jsme si pred spanim i treba nekolikrat za tyden.. kdyz jsme se videli dala mi pusu.. ja si rikal ze se treba neco zmenilo ale k nicemu jsem se nemel abych neco zase nepodelal,cekal jsem krok od ni... no a pak zas najednou zacala byt odtazita, prestala mi brat telefony a me jen rekla ze je to normalni... tak ja nevim... mam ji plnou hlavu myslim na ni cele dny a citim ze moje nalada je zavisla na tom jak se mi s ni dari komunikovat, a ted kdyz zas nevim co se deje tak jsem na tom hooodne spatne mam hlavu jako strep... snazim se ted s tim nejak vyrovnat, rikam si ze kdyby chtela tak se asi ozve, chtel bych mit pocit ze proto abych ji ziskal neco taky delam tak mam nutkani se ji ozvat... kdyz jsme se bavili naposled tak jsem ji rikal jestli bychom si nemohli jit popovidat, rekla ze jo ale ze nema cas(zas nejake vymluvy)no a uz je to 2 mesice... ted zrejme s nekym je... nevim jak se ted k ni chovat na jednu sranu na ni myslim kazdou minutu,chtel bych byt s ni, ale nedokazu ji zavolat a spise se snazim na ni zapomenout... chci ji byt na blizku a treba by se casem neco zmenilo ale vim ze to asi nejde, nebo mozna jde ale jeji chovani me nici... ted si nemuzu ani poradne zacit novy vztah (i kdyz moznosti jsou)protoze az moc myslim na ni a jsem z toho spatny... trapi me to ze mi uz jednou rekla ze o me zajem drive mela akorat ja se pry k nicemu nemel, pak jsem citil zase mozna sanci a ted zas tohle, kdyby mi aspon nekdy neco rekla ale takhle fakt nevim jak ona vidi me, a jak ocekava ze se budu k ni chovat, ja si pripadam jako kdybych porad delal neco spatne......

Petře, moc dobře chápu jak se cítíš - to mi věř, ale mám pocit, že je na čase pokusit se ji vymazat ze života a "nadechnot se čerstvého vzduchu". Hodně štěstí. J.

rikam si ze kdyz je to takova doba uz 2 mesice a ona se neozvala a zrejme asi s nekym je jestli v tom z jeji strany muze byt neco vice, nebo jestli to nechava vyprchat, nebo jestli o me premysli, nevim ale jak jsme se nevidali tak se mi tak trochu dari zapomenout, sice to nejde ale casem se treba podari, ale vim ze kdybychom byli kamaradi tak bych se asi trapil jeste vice, snazil bych se porad videt nekam zvat,pomahat ji a tak, takhle kdyz nejsme v kontaktu se mi sem tam dari myslet i na neco jineho.... je to celkem tezke obdobi.... pritom bych si s ni chtel o vsem promluvit.... a nevim jestli by to k necemu vedlo kdybych se ozval jako prvni ja kdyz jsem ji rekl pri poslednim setkani ze mi to prijde divne a ze ji nebudu kontaktovat abych nemel pocit dolezani....

Ahoj Petre, jsem v podobné situlaci jako ty a docela chapu jak ti je. Chodil jsem s holkou 15 let a najednou nastal rozchod a nevera s celkem dobrym kamaradem. Trva to uz pul roku a bylo to dost tezky. Hlavne ji nedavej najevo, ze o ni stojis a nebud zarlivej. Treba se ji rozsviti a prijde sama.

nejhorsi je to ze se nedokazu na nic soustredit, hlava mi tresti a chybi mi kontakt s ni, a nevim jak jeji chovani chapat. Vim ze kdyz se spolu bavime jsem uvolneny a dodava mi silu do zivota, asi jsem do toho sel az moc po hlave... bude mi asi jeste dlouho trvat nez si dokazu zacit neco s nekym jinym jestli mi to s ni ted nevyjde...

muze se u ni neco ve vztahu ke me behem tehle odmlky zmenit???? byl bych rad kdyby aspon pochopila ze se mi s ni takhle komunikovalo a komunikuje hrozne spatne, jsem nesvuj,nervozni a nejisty a pripadam si jako vul a to se podepisuje i na mem chovani k ni...

myslite ze timto svym chovanim my dava najevo se mnou nic resit nechce??? tezko rict, ja treba mam potrebu ji zavolat, videt ji, o nastale situaci si s ni poradne promluvit, ale kdybych aspon tak vedel o co jde ji???? mam povolit a napsat ji nebo zavolat??? prijde mi to ale ze by se mela ozvat ona, ja se snazil ona me odmitala pro svou casovou vytizenost ale o jejim soukrom mi nic nerekla... nechtel bych aby to dopadlo tak ze ji ted zavolam, budem se spolu bavit a ja ji samozrejme reknu nejake sve pocity a ona se treba zase nevyjadri... uz jednou me odmitla je to cca 3/4 roku a ja mam proste z ni ted trochu strach.... uz jednou jsme meli delsi pauzu kdy jsme se spolu nebavili bylo to potom co me odmitla, a ja se pak neozyval pak jsme se videli na jedne akci a to mi rekla ze ocekaval ze se ozvu ja... prijde mi ze kazdy mame nejakou predstavu ale nedari se nam spolecne komunikovat, tak ja uz pomalu za tech 8 tydnu co jsme se nevideli si rikam ze je uz asi konec ze to nechava vysumet, vzhledem k tomu ze byla s nekym jinym... Citim ze na takove zvlastni kamaradstvi nemam dostatek sily, asi bych se utrapil, protoze na ni porad myslim kazdy den, ale volat ji moc nechci protoze nevim jako ona bere me a nechci pusobit jako stihacka... Ja NEVIM??? JAKE MYSLITE ZE JSOU ME SANCE...????

Danovi: Díky moc, ani nevíš, jak umíš potěšit.

to dan a dalsi: je to celekm dlouha doba co jsme se nevideli, a ja se zase prsvedcil ze deprese kteryma delsi dobu trpim jsou opravdu tim ze nevim na cem u ni jsem, porad na ni myslim, lamu si hlavu tim co jsem udelal spatne, ale rikam jak to muze brat ona kdyz uz se tak dlouho neozvala a kdyz vi ze me neni lhostejna.... priznavam ze jsem se mozna nekdy choval jako nouma a nic si k ni poradne nedovolil,moc se ji na jeji vztah neptal ale to bylo tim ze jsem ji proste chtel byt na blizku a nic nepokazit, jenze tim takhle to nejde do nekonecna.. a bohuzel se to podelalo a ja nevim jak moc to co mezi nami je muzu ovlivnit a nebo jestli u ni mam aspon sanci, kdyby aspon misto tech naznaku nekdy neco rekla....

to alaa-hovno troska!zadna troska nejsi..jen proste milujes..lehko se to rika.ale vykasli se na zarlivost.snaz se od nej odpoutat..chod s kamoskama ven..i kdyz na nej budes myslet tak se snaz to nejak prekonat..nmedelej ze sebe pipku..co t yna to?

Ahojky... i ja mam trable s laskou. Jsem ve vztahu ta co miluje vic, co miluje celou dusi i telem a partner je pro ni cely zivot. Ani nevite kolik to prinasi utrpeni. Nebo mozna ze vite... Jsme spolu temer rok- on je mily a pozorny a urcite me moc miluje,ale.. Zatimco ja se snazim planovat cely svuj den tak, abych s nim mohla byt co nejvic, on se radsi nekde poflakuje.. co me nejvic trapi a boli, ze ma jakousi svoji kamaradku-byvalou pritelkyni, s kterou obcas chodi na kafe. Ani jeden netouzi dat se zase dohromady, ani spolu nebudou spat... ale zeny me jisti pochopi, ze ta predstava, ze si rozumi tak dobre s jinou divkou, ze se usmiva na jinou je tak bolestiva. Snazim se mu rict, jak je to bolestive, ale on rika, ze je to jen kamaradka... Nejak vim, ze tohle nikdy neprekonam a tak se kvuli tomu trapim. Taky se snazim byt vic samostatna, mit svuj denni plan a nepodrizovat ho jemu... jenze staci jedna sms ci rozhovor a uz zas veskery cas venuju jemu... odlozim planovane pochuzky, navstevy. No tezko se to tady vysvetluje... rok s nekym do par vet... ale jenom taky je toho na me moc..jsem bohuzel dost zarliva. Tolik bych si prala byt sebevedomou, rovnocenou partnerkou a ne zoufala troska, kdyz se cele odpoledne neozve. Nebo mozna sebrat tu silu a rozejit se... jsem strasne moc zamilovana, ale uz hodnekrat jsem si rikala, ze s nim nejsem stastna.. V tolika vecech je uzasny a dokonaly, ale vetsinou se mu musim v dulezitych vecech prizpusobovat. Mozna cas ukaze.