jak se odmilovat ?

protože si tvé snahy neváží,bere to jako samozřejmost,je si tebou příliš jistý,někdy mu to možná lichotí,to není láska,ale pokřivený vztah,jak dlouho se chceš trápit,to záleží jen na tobě

Holky díky. Psát nebudu. Sám si to přál. Mě to přjde jako kruh ze kterýho nemohu ven a strašně mě to od něj bolí. Já pro něj vážně dělala vše a on se chová ke mně jako k lůze:-(Proč???

vykasly se na nej zij si svuj život , nepodlizej mu , zbytecne se budes trapit snaz se sportovat jdi do spolecnosti zmen to ty a uvidis ze přijdeš na jiny myslenky a casem budeš rada ze jsi to zmenila a urcite poznaš jinou lasku ktera ti to laskou oplati a budeš štastna Hodne štestí

nečetla jsem nějaké předchozí tvoje zprávy, ale ta poslední mi teda bohatě stačí. Mám pocit že z tebe dělá ubohou chudinku, pase na tom, že mu píšeš a má z toho srandu. Vím že ho miluješ, srdci neporučíš, ale určitě máš nějakou svoji hrdost, nezlob se na mě, ale takovým způsobem, jakým s tebou jedná, ho okamžitě pošli někam. Určitě jsi šikovná holka, která má taky nějaký postavení a nechat sebou takhle jednat? To opravdu ne! A ta poslední sms se smajlíkama? jako nezávislá to vidím tak, aspon co jsem se v těch tvých dvou příspěvcích dočetla, že z tebe dělá vola-promin, a má ohromnou radost, že se mu zase ozveš a někde doma si mne ruce s usměvem na tváři. Seber všechnu sílu a už se mu neozývej, at vidí, že fakt nejsi nějaká hej počkej

Ted mi poslal sms se 3 smailíkama. pusu,koukající smailík a zase pusuNechápu!

ak novinky..nemela jsem,ale napsala mu kolem obeda, co v tu stredu chtel..zda o necem pokecat,.ale ze to asi nema smysl jakakoliv diskuse,ze vim ze nekoho mam..a treba se jednou i pozdravime, povykladame.porad me nedochazela dorucenka, tak jsem kolem 15 hod zkousela prozvonit, zda ma ok mobil.ma to mi ale napsal: co votravuji a zda jsem napalici..tak jsem pisla, ze jsem mu psala, ze zkousim zda je ready, ze me nedosla dorucenka,.ze asi nove rika prozvaneni otravovani..ze se omlouvam, ze rusim.samozrejme nedosla ani tato sms..zacal mi volat.tak jsem rekla to stejny co jsme pisla v druhe sms..a on zacal fuck of..ze jsme pica, a sbohem.tak jsme mu napsala: Ok, vazne jsem porad naivni. Ty nadavky sis mohl usetrit-boli to.odted jsi pro me prestal byt a budu si jen prat abych co nejrychleji zapomela, odmilovala se. SbohemOn napsal: Ty jsi pizda! Co to tady meles?Napred pises jak me milujes a ze chces jit ven! A pak me zmrdas, ze nema nic smysl!Ses nemocna!SbohemMezitim mu asi dosly ty sms, co jsem psala a nedochazely a napsal toto:Pico...nepis mi!! a od 2 min pozdeji toto: Delej, pojd ven..vyrikame si to!A mikoho nemam!Za 15 min dole. Nemam baterku!Zdar!tak jsem sla dolu..prijel,...celou dobu asi 10 min byl neprijemnej, strasne zlej, arogantni..porad rikal.jak je happy, ze ho ted nikdo nebuzeruje..ze si muze mrdat s kym chce, ze me do toho nic neni..ze je mu jedno co delam ja..a ze jsem nenormalni, ze pisi jak ho miluji, ale chodit s nim nechci..ze uz ted vztah sel 2 roky do hajzlu..ze mineni na me nikdy nezmeni..ze si myslel ze je chybnej on, ale jsem to ja. predtim jsem jeste rekla, ze se bavit nebudu, dokud se neomluvi za nadavky..on rekl, ze se omlouva, ale celou dobu se smal..dival do blba..pak zacal, jak ma praci, jak je spokojenej atd. jak chodi do posilky.rekla jsem mu co si o nej myslim, jak pusobi a on ze si to myslim jen ja..ze tech x holek ne.nakonec rekl, at uz to pochopim, nevolam, neozyvam se..tak jsem rekla ze jo..a sla.-.bylo me strasne..jak projizdel kolem..tak mu tam hral nejakej sprostej rap a neco na me asi ukazoval...pak me dosla asi po 5 min sms:Pry: ,,miluji te aby ses ke me nevratil,,!ses dement a takovou holku nechci ani znat, natoz abych byl s ni!Nechapu co si o sobe myslisTak jsem pisla: nechapes to!!miluji, ale jak muzu chodit s nekym kdo me ma za picu, pizdu, kdo je rad ze se mnou neni atd.ses normalni?a uz psat nebudu!neco jsi me o tom rekl!

To Dada: je to od nej fakt sprostarna, ale co naplat. Cela ta situace me mrzi za tebe a doufam, ze to dobre dopadne. Tak aspon se budu snazit nalezt nejaka slova podpory. Ja bych si docela vazila toho, ze je k Tobe uprimny a ze ti treba rekl, ze na ni mysli. Je videt, ze je z toho sam zmateny. Navic by se o tom mel bavit spis s kamarady. Ale je videt, ze ty jsi pro nej jedna z nejdulezitejsich osob a porad tak nejak u tebe citi podporu a pochopeni, coz je podle me skvela zprava. Je lepsi vedet na cem jsi, nez ho pozorovat jak se tajne ubira s mobilem do koupelny apod. Cele mi to prijde jen jako otazka casu, jeho nova uzasna crazy "pritelkyne" by ho po eventualnim souziti s ni stejne prestala bavit. Co poradit tobe. Zrejme te ceka tezka zkouska, zkus se co nejvice zamerit na svoji praci a deti, ktere te potrebuji. Za par mesicu pak on prijde, ze udelal blbost a chce zpatky ke svoji rodine. Zda se rozhodnes ve vztahu s nim pokracovat bude na tobe. Samozrejme nevime, jake jsou vase majetkove a rodinne pomery, ale tak bych radila ho vykopnout a at si jde k ni. Pak mozna by nebylo naskodu promluvit si s ni. Mozna ze ste dokonce byly kamaradky, nebo se musite vidat, tak to bude tezke. Ale zadny sceny, proste se ji zeptat, jestli tveho muze miluje a jestli ji ten vztah stoji za zniceni tvoji rodiny. Proste v klidu a s nadhledem. Moc na tebe myslim, kdyztak sem napis obcas, co ten tvuj vyvadi zas a urcite se ti ulevi. Nedavej v zadnem pripade vinu sobe!!! Mozna nejsi tak "odvazana a super" jako ta pizda, ale porodila jsi mu dve uzasne deti, piplala se s nima a nemas proste naladu podnikat divoke mejdany apod. Sakra me je 25 a taky me tohle uz omrzelo, proste se chces venovat rodine, manzelovi... no stve me strasne ten tvuj chytrak :-/ Drzim pesti a holky vy vsechny myslete na to, ze na kazdou svini je nekde reznik!!! ;-)

Dádo, nevím, jestli zrovna ode mě se hodí nějaká rada nebo komentář, mé životní zkušenosti jsou zcela minimální. Jsi máma od rodiny, ty potřebuješ mít jistoty a on ti je neposkytuje. Přesně jak píšeš sama, žila bys neustále ve strachu, že se to bude opakovat a ono by se to s tou dotyčnou asi stále opakovalo. Ten tvůj teď sám neví, miluje obě, každou jiným způsobem, ale je to padavka. Trápí tě řečmi, že by se za ní nejraději rozjel, jak se máš ale asi cítit ty? V uvozovkách rozbít rodinu, kde jsou dvě děti se nedá srovnávat s těmi vztahy a rozchody co tady řešíme my, je tu otázka peněz, bydlení a mnoho dalších, ale to byste museli chtít oba to zachránit a ne jen ty. On stále myslí na tu druhou a takto bys nikdy nevěděla hodiny, dne. Jestli na to máš, tak jdi ty nebo vyhoď jeho nebo si dejte čas, ale takto se to už asi neslepí. Kdyby si chtěl jen užít, tak by to bylo jiné, ale když ti říká, že by za ní nejraději jel... Je to hrozně těžké, držím ti palce. Zkus se podívat na www.rodina.cz je tam pár zajímavých článků a také diskusí, třeba tě to inspiruje:-) Nebo manželskou poradnu, abyste se to seriózně snažili vyřešit. Drž se.

Ahoj holky musím přiznat,že po dlouhé době jsem si přečetli něco co dává smysl a zdá se mi ,že vaše komentáře jsou skvělé.Obracím se tedy na vás s prosbou o radu a komentáře.Před dvěma měsíci jsem se dověděla ,že můj manžel je bláznivě zamilovaný do bývalé manželky svého kamaráda.Ona neměla jednoduchý život její bývalý manžel byl ten typ chlapa co si myslí,že ženské jsou slepice a nemají žádný mozek.Ke konci vztahu jí začal i být.Manžel ji zná již 16 let ,když se před třemi lety rozvedla kamarádil s ní dál až se do ní zamiloval.Když jsem mu na to přišla tvrdil,že má rád jeno mě a že chce zůstat jen se mnou.Jsme spolu 13let,když jsem se ho zeptala proč to udělal,jak se to mohlo stát.Odpověděl ,že z našeho vztahu se stal sterotip,že se nudil.Že ona je živel plná energie ,ale neumí si uspořádat život jako já.Já se prý dokážu postarat o naše dvě děti i o domácnost a i o něj.Ona prý neupřednostňuje materiální statky ,ale city a zábavu.Já mám zábavu taky ráda ,ale pro mě je největší zábava ,když něco podniknem celá rodina i s dětmi ,nebo si jdeme někam zatancovat.To jeho zřejmě nebavilo.Řekla jsem mu,že chci aby to s ní ukončil ,že ho mám pořád ráda.A jestli chce být s námi tak si musí vybrat jestli chce žít s námi nebo s ní a jejími dětmy.Slíbyl ,že to skončí ale vydržel to tři dny a byl u ní zpátky takle se to opakovalo asi dvakrát a potřetí jsem mu řekla,že se takle ke mě chovat nebude a má se sebrat a jít k ní,že já už s ním žít nechci.To se stalo asi před dvěma týdny.Odpověděl mi ať mu dám ještě jednu šanci.Druhý den mi volal ,že to s ní definitivně ukončil .Řekla jsem mu,že mu tu šanci dám,ale že je poslední a jestli-že zjistím,že mě opět lže a jezdí zaní.Tak se seberu a odejdu já!!Souhlasil s tím.Tři dny mu dotyčná ještě psala SMS ,ale pak přestala a vypadáto ,že to vzdala.Kéž by to byla pravda.Moc bych si to přála.Mám ho totiž hrozně ráda a bylo by to pro mě opravdu moc těžké kdybych měla žít bez něj.Včera mi ,ale řekl jestli si vůbec uvědomuji ,že to má daleko těžší než já .Protože on na ní musí pořád myslet a nemůže na ní zapomenout.Má prý co dělat aby jí nezavolal,nebo se za ní dokonce nerozejel.Ten trouba si vůbec neuvědomuje ,že mě tím svým románkem připravil o celoživotní klid a jistotu.Denně chodím domů a bojím se jestli s ní byl ,nebo jestli vůbec bude ještě doma až se vrátím.On má na výběr daleko lepší možnosti než já .Buď půjde k ní a bude žít sní a jejími dětmy ,které ho znají,nebo bude žít se mnou a našimy dětmy,které ho mají rády.Co zbylo mě.Buď budu žít sama s dětmi a budu doufat,že se najde někdo kdo na mě bude hodný a bude mě milovat takovou jaká jsem,ale to je ve hvězdách.Nebo zůstanu s ním a budu se celý život bát ,že mě udělá něco podobného znova a není to opravdu nic co bych chtěla prožívat znova.Takže skore je dvě jistoty na jeho straně proti dvoum nejistotám na straně druhé .Co je lepší???

alaa: Já být Tebou tak začnu být ke všemu lhostejná.. třeba mu to dojde. třeba ne..ale tím líp možná pro Tebe.

To Zaneta: jen smele do toho :-) Jsi s tim novym teprv kratce, to ja takto ukoncovala mnohalety vztah. Jak pises, ani uz spolu nespite.. netyrej se a rekni mu, ze ho nemilujes. Nejspis te ceka premlouvani, jeho slzy a ver mi, ze i ty budes rozhozena a plakat!!! Ale to prejde a navic pokud uz mas "nahradu" brzo zapomenes. Samozrejme ti radim jako zene, toho kluka je mi moc lito, ale chlapi jsou svine. Oni by nam nic takoveho nevahalo rict, tak jim to za nas vrat ;-) Hlavne preju, aby to vyslo s tim byvalym, tyhle vraceni jsou nikdy zradna, ale uvidis sama.To Nika: Jsem hezka holka, chytra, pekna, dobra milenka.. ale proste si myslim, ze ten muj stale touzi po sve prvni lasce.Jak jsem psala, jeho sms pro ni typu: jsi pro me dulezita, mam te rad.. proc tohle potrebuje??? Taky obcas s nekym flirtuju, na ICQ se spickujem s kamarady, ale u nej mi to prijde jako konec sveta a nemuzu se pres to prenest!!! Nebo to je jeho chovani: zalezi mi na tobe, ale jdu s byvalou na kafe. Chybis mi, ale jedu domu uz dneska. Styska se mi, ale neprijedu vecer, ale az zitra. Tak jak vazne pak mam brat jeho slova: Miluju te????? O vsem sem s nim mluvila, ale bez vysledku. Akorat se pred nim ponizuju a on vidi, ze jsem jak loutka, se kterou muze delat vsechno. Nevim kde je chyba... resp. vim: ve me, ale nevim, co udelat pro to, abych mu verila a zivot s nim si uzivala. Byla stastna, ze ho mam.. divne no..To Jana: ja navstevovala kdysi psycholozku kvuli tomu ze jsem i ve 20 mela deprese z rozvodu rodicu. Kdyz jsem byla dite, tak se to neresilo a na me to nechalo nasledky. Akorat pani psycholozka byla toho nazoru, ze pro dospeleho cloveka se toto vubec nehodi. Jeji rady typu: udelejte za vsim caru.. a jak vsechno prekroutila. Navic sedela asi 10 metru ode me a behem sezeni, ktere pro me bylo velmi narocne (cizimu cloveku sverovat takove tajemstvi), casto telefonovala, nebo jedla. Uz k psychologovy nikdy ani nepachnu!!!H: jasne, na svete ted umira spoustu deti hladem, mnoho zen je bito a ponizovano... ale nase problemy jsou proste ted a tady a take jsou dulezite. Je fajn si nekdy rict, jake mame stesti, ze mame kde bydlet a co jist ;-) Jenze srdci neporucis...

Ale prdlačku, právě že tu jsme, že diskujujeme, že hledáme řešení, znamená že jsme se nesložily a že jdeme dál. Možná je to také hodně o trpělivosti, byla to pro obě rána, tak to nemůže přebolet za pár týdnů či měsíců. Jsme osamělé, trápíme se, je nám špatně na duši i na těle, ale musíme tento stav přijmout, ani by nebylo normální kdyby nás to nebolelo. Ale nepodlehnout tomu, jít dál. Nic zářného nás nečeká, bude to strašně dlouho trvat, ale přežít se to musí, ne že se to dá, ale prostě se to musí.

Ahoj Jani.tak to máš fajm, stále máš co dělat! Ty to v tom životě nemáš opravdu lehké samé rány, obdivuji tě, jak jsi se s tím vším dokázala vypořádat a že už máš optimistické myšlenky. Musí to být strašně náročné, ale ty to nevzdáváš. Já jsem se nedokázala vypořádat s prvním vážnějším problémem, hned mě to složilo.

To alaa: Já si myslím, že snad Tvůj přítel nemůže být tak podlej, aby byl s Tebou a přitom Tě nemiloval...ale chlapi jsou divná stvoření:-((Myslíš, že se to vážně změnit může? To, že se trápíš není dobrý..ale je mi jasný jak to je, kyž jsi s ním - trápíš se, ale pokud by jsi byla bez něj, bylo by to ještě horší:-( Vážně je to situace na prd, ale mysli především na sebe!Mě včera došla sms, ať jsem za 10 min dole, že na mě bude čekat. Nešla jsem, sjem za to ráda a jsem na sebe hrdá. Myslím, že by mě stejně nic dobrého nečekalo. Navíc nejsem nikdo na zavolání a ať si je s tou blondýnou. Já mu to psala už v pátek a on se asi včera nudil. Stejně by to probíhalo tak, že bychom se hádali a on by házel veškerou vinu na mě - v lepším případě. Vydržel čekat asi 5 min, pak mi napsal, ať mu teda příště nepíši to co minule (viz vyznávací sms z pátku), že už jede a nazdar.

No já mam podobnej problém, rozešla sem se s partnerem po půl roce kvuli jinému (chvilkové oblouznění a partner mi pil jednu dobu krev).... U novýho přítele jsem po dvou měsících zjistila, žeho nemiluju tolik jak bývalého... Dala sem se dohromady s bávalým, spíme spolu, jenže zároveň chodim s tim současnym (už sem s nim měsíc nespala).... Ale hrozně milujuu bývalého (vlastně už současného) . Je to hrozně silný, ale vůbec nevim, jak mám tomuhle současnýmu říct, že to chci ukončit.. Je na mě hrozně hodný a ma mě rád... Když sem s nim, nedokážu mu do očí říct, co se děje, že chodím i s ývalým a miluju ho....

Mě teď ještě čekají přijímačky na navazující magisterské studium, dnes jsem měla první. Dala jsem si přihlášku celkem na čtyři školy, přičemž jednou z nich se mírně odkláním od svého oboru, takže příští týden se budu muset ještě trochu učit. No a pak mě čeká práce, asi už čtyři roky dělám v knihkupectví a docela mě to baví, tak se už fakt těším, doma to už naprosto nenávidím:-)U té psycholožky jsem byla jen jednou a asi tam už ani nepůjdu, ale určitě mi ta návštěva u ní pomohla, slyšela jsem zase jiný názor a jsem ráda. Spíš mi ale hodně pomáhají ta antidepresiva a ty mi předepsala obvoďačka. K té psycholožce ale nejdu z jiných důvodů, ono já jsem se s ní chtěla primárně bavit o tom rozchodu/vztahu, ale já když pak vybalím všechny své jiné problémy:-), tak se strhla bohužel debata jiným směrem. Ono jde o takové komplikované vztahy v rodině, že bratr je narkoman, dokonce byl i ve vězení (ale my ostatní jsme ale jinak naprosto slušné, vychované, pracovité osoby), mamka před pár lety téměř oslepla a dříve nebo později se tak skutečně stane, takže se musí vyvarovat spoustě činností, jako třeba nákupy, uklízení atd. a můj otec je naprostý ignorant, který chodí jen do práce a nic více ho nezajímá, takže jsem některé ty v uvozovkách role matky musela převzít já, což se zase moc neshoduje s tím, že studuji v jiném městě (kam jsem právě před třemi lety utekla před svou rodinou), takže nic nestíhám:-) Jsem taková věčně ulítaná, no a to panu K trochu vadilo, nedovedl mě pochopit. Ale to jsou všechno věci, s kterými jsem se vyrovnala, které mě mrzí, ale netrápí se z nich tak jako dříve. Právě, nenechat se v těch sračkách utopit. Dá se zvládnout spoustu věcí, tak tohle musí jít taky. Dělat cokoli, ale nepodlehnout, nenechat se tím strhnout. Teď už nebojovat o něj, ale bojovat sama za sebe. A prostě to jít musí.

Mám z toho kapku strach, ale vidím to jako řešení, vyzkoušela jsem toho už mnoho, ale vždy jde jen o chvilkové stavy pohody, každý den brečím a utápím se ve smutku. Snad mě navede na správnou cestu a nebudu se bránít ani lékům na uklidnění. Sama už bych to nezvládla, to si moc dobře uvědomuji. Nikdy bych neřekla, jak mě tohle srazí na kolena, vždy jsem si myslela jak jsem silná a statečná.Také si nedokážu představit být s někým jiným, to mě úplně děsí!Jani co ty teď děláš, když máš po zkouškách? Chodíš stále k tomu psychologovi? Kolikrát jsi tam byla?

H to je dobře, uvidíš, že bude líp. Třeba ne hned, ono asi v první chvíli je to velký zmatek, člověk si uvědomí plno nových souvislostí, ale zkus vydržet. Hlavně se potřebuješ uklidnit, takovéto stavy už vůlí nelze ovládat a hlavně je to už nebezpečné. Vím jak ti je, konejšivé řeči typu - ono to jednou přebolí - nepomáhají, protože ono jednou může být také několik let dlouhé. Přišly jsme o chlapi, kterým jsme v tu chvíli chtěly dát všechno a teď najednou nejsou, nechtějí nás, vyhýbají se nám. Říkám si jak je to možné, jaká je to nespravedlnost, proč už se mnou být nechce, jak bez nej dovedu žít, zatím jen tak přežívám. Prakticky neustále na něj myslím, každý den to obrečím. O nějakém dalším chlapovi nemůže být ani řeč, nedovedu si představit, že by se mě někdo jiný jen dotkl. Ale prostě je zapotřebí se nějak udržet pohromadě, nějak to ukočírovat. Nezbláznit se z toho. Přežít. V dohledné době nás nic hezkého nečeká, fakt musíme jen přežít. Buď to jednou přebolí, anebo se ta bolest otupí a bude možno s ní žít. A opravdu raději nevolat, nepsat, nedávat si naděje, protože už jsme o ně bojovali a oni zkrátka nechtějí a my se takto udržuje v jakémsi neustálém čekání a naději, která nás naopak sráží a ubližuje. Tak asi tak:-) H myslím na tebe!

Jani gratuluji, H drz se!!! Nika je proste divnej, nechapu proc kdyz mu rikas, ze ho milujes a chces zpatky se chova tak debilne!!! Jinak znovu rikam z vlastni zkusenosti.. taky si myslim, ze me muj pritel nemiluje a radsi by byl s jinou. Ale jsem s nim protoze doufam, ze se to zmeni. Trva to uz rok a jak tady casto pisu, chtela bych mit silu na to tento vztah, kdy se neustale trapim, ukoncit. Pokud on s takovymto pocitem vydrzel ctyri roky, tak je to obdivuhodne.. rekl si ale DOST a proto ti treba pise: to si rikej tomu svemu. On totiz automaticky predpoklada (presne jako ja!!!), ze doslo k tomu, co si vzdy myslel.. ze jste se rozesli a ty mas hned nekoho jineho. Je to zvlastni, ale nekteri lide takto uvazuji. U me je to trauma z rozvodu rodicu a nepekneho detstvi a tezko se to meni. Radila bych ti dat tomu cas. V tvem pripade vidim sanci behem par mesicu na zmenu. Ted bych se vyvarovala kontaktu, protoze verim, ze ty jeho nadavky trhaji srdce. Dej mu cas...

Tak jsem na příští týden objednaná k psychologovi. Nedá se to vydržet, jsem zase úplně na dně, doufám, že mě z toho dostane. Dnešek je hrozný, úpně jak na začátku, asi ztrácím sílu bojovat, teď musím věřit, že mi to pomůže, jinak nevím.