jak se odmilovat ?

Ahoj Oli, já si taky o sobě myslím, že jsem silná osobnost, většinu problémů, co nese život, přijímám a nehroutím se. Teď mám ale strach žít bez toho štěstí, na které jsem si lehce zvykla. Někdy si ale říkám, že jsou lidé, kteří nikdy tak silný cit nepoznají, a mezi ty bych patřit nechtěla. Takže mi vyhovuje, že to sem můžu napsat, že to někdo z vás přečte a že je na tom někdo podobně. Asi chybí to, co bývalo dřív - zpovědnice. A ty se netýrej potkáváním jeho nové partnerky.A když, tak ne v teplákách, ale nafintěná a ze všech nejkrásnější.

jiné ženy měl,to ano,ale s žádnou neprožíval to co se mnou a to netvrdím já ale s okolí co mě říkalo,gay to nenív tom našem mazlení byla touha.....no hodně mladá je fakt že mi je teprv 23 let ,ale v našem městě hodiny tikaj už od 20 let a já už sem ta divná a lítostivý pohledy nebo naopak blbý narážky na moji osobu nejsou příjemné,ale to by tak ani nevadilo jako to že miluju někoho o ko vým že sním nikdy nebudu ....ten pocit je hrozný a bolestný,ani nemáš chut na jiného muže ani chut se na ně dívat nemáš....myslíš jen na něho.......a kolik je tobě? teda jestli se můžu ptát,samozřejmě mě do toho nic není...copak si ty prožila.....ale každej kdo píše tady, to nemá lehký a jelikož vím jaký to je,tak s každým soucítím..já bych vás nechtěla rušit ve vaší debatě ,jen sem si všimla že ta diskuze stále žije a tak sem nakoukla .....

uz jsem tu! to je fakt ze sportem se nic nevyresi - bezela jsem asi 100m a pak uz jen sla - a pritom porad myslela na neho, rozhlizela se jestli ho nekde neuvidim s jeho novou pritelkyni a predstavovala si co bych mu asi rekla! nakopala bych si za to! ale ne, nesmim byt na sebe tak prisna, musim to proste prijmout jako svou slabost, kazdy mame nejakou. ja, ktera jsem si myslela, ze jsem silna osobnost, kterou jen tak nic nerozhazi, tak kdyz uz je te bolesti moc, nit se pretrhne.u me se to stalo jiz pred 3 lety,a pred rokem dalsi rozchod.od te doby taky vim co jsou to deprese, i co to znamena nechtit zit.ale na to nemam odvahu.a nepomuze nic.proste zavislost!potrebovali bysme klub anonymnich citovych zavislaku-neco jak maji anonymni alkoholici.

A můžeš říct, jestli měl třeba jiné ženy? Jestli ne, vypadá to na odlišnou sex. orientaci nebo hormonální poruchu, která způsobila, že sex se prostě nepodaří. Jestli jste ale prožívali spolu mazlení a pod., to by sis přece všimla, jestli reaguje jako muž, ne? Cítím s tebou, ale asi jsi ještě hodně mladá a máš spoustu času. Já už ne.

ono se dá těžko popsat co jsem zažila a mám za sebou ale zkusím to..před 6 lety jsem poznala kluka do kterého jsem se naprvní pohled zamilovala ,psali jsme si jednou za čas viděly a bylo to podle mýho krásný romantický prostě zamilovaný polibky hlazení prostě co povídat,ale časem se nic nezměnilo a furt to bylo takovýhle krásný a přitom takový že člověk nevěděl na čem je a já ho milovala víc a víc,když sem mu řekla co k němu cítím,řekl že mě má moc rád že jsem žena na prvním místě ale že nikoho nechce a ale že mu scházím a že chce být kamarád,tak sme kamarádi,ale já stále už 6 let a pár měsíců ho miluji moc, za sebou mám spoustu slz,slov a vyšerpání bolesti a něčeho co jde těžko popsat jen co píšu už zas brečím......znám to taky sem přibrala ,ale vím že jídlem se nic nevyřešíé ani tak sportem,ničím se nic nevyřeší,co vím tak zapomenout nejde,...svůj život neskončím nemohla bych to udělat blýzkým,ale jinak......

Ahoj "v", Petra neznám, nečetla jsem celou diskusi. Jen tě požádám, abys zapomněla na skončení života, to je nesmysl a nikomu by to nepomohlo. Já to bohužel řeším jídlem a už je to vidět na mé postavě. Vůbec se necítím dobře a asi bych měla jít běhat jako Oli. Jak dlouho se takhle trápíš? napiš pár slovy, co máš za sebou, já uklízím a pořád odbíhám k počítači, nedá mi to.

dobrý den,popravdě nechce se mně číst ten houf příspěvků který jste si za tu dobu co jsem tu byla naposled napsali,vás vlastně neznám......tak se předem omlouvám jestli zasáhnu do diskuze,ale já za tu dlouhou dobui ještě dobu před tím sem stále neštastně zamilovaná a nedaří se odmilovat,popravdě si myslím že na to ani žádný recept neexistuje,žádný aspon já jsem se o tom přesvědčila,je to hrozný stav někdy jsou dny k unesení a někdy vám je tak na níc že by ste si nejradši sáhli na život,aleco je hlavní že nemám vůbec chut do života....ale s tím já nic nenadělám ani neudělám...bolí to ale člověk se stím musí nějak naučit žít když nejde zapomenout...ale vzpoměla sem si na petra co tu psal teda myslím že se jmenoval petr....asik nevíte jak to s ním dopadlo že......?

mono, jdu si ted zabehat - poprve v zivote!! musim vypadnout na vzduch, jinak se zblaznim. vecer ti sem jeste urcite napisu. drz se! pa

Oli, děkuju, moc jsi mi pomohla, ty knihy si určitě koupím. Jen nevím, proč by sis ty platila terapeuta, když sama víš, jak na to? Psychologie mě vždy zajímala, četla jsem Plzáka a pod., ale vždycky mě v životě ještě něco překvapí. No, možná je to dobře. Jestli budeš mít čas, napiš, jak pokračuje tvoje autoterapie.

Ahoj Mono! Ono to neni o tom, ze by byl clovek

Ahoj Oli, přečetla jsem to tady jen od prosince a tvůj příspěvek mě zaujal. Už jsem byla závislá na nikotinu, na práci, na počítači a teď jsem závislá na lásce k člověku, který je ženatý. Zatím se ještě vídáme, ale dlouho to už asi trvat nebude. Vím, že jsem blbá, ale trápím se už teď tím, že ho ztratím. Jak to řešíš ty? A jaká je teorie?

procetla jsem skoro celou diskusi. taky se nemuzu odmilovat. trva to uz rok a je to hrozne. studuji psychologii a pomaha mi to hodne veci pochopit. zkusim sem vzdy neco napsat. problem je v tom z jedna vec je pochopit, ale v praxi je to neco jineho. zadna zkratka k odmilovani bohuzel neexistuje. to cemu my rikame laska je prachobycejna citova ZAVISLOST - ano, zavislost na nezdravem vztahu, na nespravnem cloveku, a ta ma stejnou podstatu jak vsechny ostatni zavislosti, jak ta na alkoholu, cigaretach, drogach, nakupovani, automatech, na praci, nebo na kamaradech. s abstinencnimi priznaky po rozchodu. a pri jejim leceni je treba postupovat stejne, jako pri odvykani napriklad ze zavislosti na alkoholu.

Veronika: U mě nic nového...držím se, nepíši, nevyhledávám nic...a ani nechci..docvakává mi, co to vlastně bylo za vztah a že nic podobnýho už nechci nikdy prožít... Potkala jsem jej pouze před měsícem. Teda spíš kolem mě během 10 min projěl 4x autem jako blázen s muzikou nahlas, smykováním atd.. Nevím zda mě poznal, asi jo... ale vážně jsem už došla k tomu, že je mi dobře, že to jde i bez něj. Doufám, že vy ostatní jste v pohodě a netrápíte se;)

mám fajn manželku.ale zamiloval jsem se do děvčete nebo spíš do mrchy ona to o sobě i tvrdí.nevím jak s toho ven.

Niki, Jano, H, i ostatní, jak pokračují vaše příběhy?????

Nevim co mam delat strasne sem se zamilovala do jednoho kluka ale on miluje jinou holku a me si ani nevsima jak mam upoutat jeho pozornost?

H strašně moc ti to přeju, držím palce a myslím na tebe!!! To je báječné, fakt jsi mi touto zprávou udělala ohromnou radost:-))) Já jsem tak na pomezí, zrovna nedávno jsem si říkala, že mě vzpomínka na něj už asi nebolí, myslím na něj docela často, ale už je to jiné. Přesně jsem si vzpomněla na nějakou holku, která nám tu popisovala něco podobného co teď zažíváš ty, že si v jeden moment uvědomila, že už je to za ní, že to zvládla a že už po něm netouží. Přesně jak píšeš, vše chce čas, někomu se podaří zapomenout dříve, někomu později, ale sama na sobě cítím, že jsem na dobré cestě, že mě takový ten každodenní pocit zmaru opouští. H díky za mnohé a moc ti tu novou lásku přeju!

Ahoj všichni a hlavně Jani!!!!Jak se daří, co nového, jak to zvládáš??? Já jsem se opravdu odrazila od toho příšerného dna!!! Jani, už vím, že to jde, jsem zamilovaná, je to v začátku, nechci nic zakřiknout, ale vím, že jde zase naplno milovat!!!!! Teď můžu a musím potvrdit to hrozné, co jsem před tím nechtěla slyšet a nechápala jsem to, ale ten lék je opravdu čas! Zní to divně, ale mám pocit, že jsem se jedno ráno prodila a nejadnou ten pocit smutku, beznaděje a úzkosti byl pryč! Jani a i vy ostatní, držte se, a věřte, že bude dobře!!!!

Petře, asi nemiluje, neklapalo, tak buď rád, že jí máš alespoň jako kamarádku!!! Také jsem se zamilovala do kamaráda, znala jsem ho 8 let,pak jsme spolu 2 roky chodili a kamarádství mi bylo cenější, než to chození, ale to jsem pochopilla zpětně. A odmilování, na to lék nikdo nezná, opravdu snad jen ten čas, ale to ti teď připadá neskutečné, ale je to tak!!!! Mne odmilování trvalo 2,5 roku......Ale každý člověk je jiný....

Ahoj,zamiloval jsem se do jedne holky,je to hodne dobra kamaradka,ma me rada ale nemiluje me-asi.Ale kdyz bychom spolu byli,neklapalo by to,jsme jiní...ale ja ji chci,co mam delat,chci se odmilovat.A jeste k tomu s ni chodim do tridy...dekuju