jak se odmilovat ?

(Pokračování)V ulicích...A bylo prc?

(Pokračování)V ulicích se válel ztěžklý mokrý sníh a chlad ležel i na duši. Psychicky jsem byl na dně a potřeboval jsem trochu té živé vody. Vyhledal jsem nejbližší telefonní budku a zavolal Helze. Vzal to malý Filípek."Máma nejni doma. Šla do krámu. Ty seš Bohouš?""Ne, nejsem Bohouš.""Ale máš stejnej hlas jako von."Bohouš! To mi tak ještě scházelo! To, čeho jsem se dlouho obával a v duchu zaháněl - že má svého chlapa. Žádné náznaky tu sice nebyly, ale tak atraktivní žena - a děti jsou upřímné... Bohouš!! Při tom zatmění mysli mě ani nenapadlo, že může jít o příbuzného, souseda či kohokoli, prostě mě to dorazilo. Lísteček s jejím telefonním číslem jsem roztrhal a hodil do kanálu.Ale paměť vymazat nešla. Když jsem po několika dnech zjistil, že si číslo stejně pamatuju, vytočil jsem ho znova. Dlouho to nikdo nebral."Jé promiňte, Dane, že mi to trvalo - zrovna jsem vylezla ze sprchy.""Týjo - a co kdyby u toho byla i kamera?""Tak byste mě viděl nahatou, no. My ten telefon máme totiž nešikovně daleko v zadním pokoji.""Tak vám ho předělám někam blíž.""To by jako šlo?""No jistě, to je běžná práce."Dohodli jsme se na nedělní dopoledne. Skutečně bydlela jen jednu stanici ode mě a dokonce v domě, který jsem původně tipoval. "Tak tady bydlíme," ukázala na prostorný byt, jednoduše, ale vkusně zařízený bez jakýchkoli zbytečností. (Stylově k její osobě, napadlo mě.) Kluk si mě prohlížel, holčičku už jsem znal ze dřív. "Já bych si ještě došla něco zařídit, když vám to nebude vadit."Zakázka byla prajednoduchá, ale všechno málem skončilo dřív než to začalo. V nestřeženém okamžiku se chlapec zmocnil páječky a rozžhavenou smyčkou se popálil na nose. Strašně plakal, ale zvládli jsme to rychle - zranění bylo naštěstí malé. Když se Helga vrátila, bylo už po práci i po bolístce. Pronesla se svým bohorovným úsměvem "No když to nebylo nic horšího...", ale stejně jsem byl tak rozklepanej, že jsem nabídnuté kafe vypil horké a neodvážil jsem si říct ani o cukr.Pokračování příště.

Holky, (a Dane ...) tak to jsem si tedy početla, tolik názorů, nad každým jsem se zamyslela. V každém je kus pravdy. Uvidíme, co bude dál. Nebráním se novému vztahu - ale jak psala Pati, není problém sehnat chlapa, ale je problém ho chtít, to prostě si neporučím. Nechci vztah pro vztah. Tak - tolik jsem napsala, tolik promazala a tohle zbylo.

Dášo, to co píšeš,...Mirando, je mi jasné, že je to souboj hlavy a srdce. A i dokážu pochopit, proč člověk odhodí hrdost a sníží se až na dno. Vím, co se mi tím snažíš říct. Já se tehdy zachovala racionálně, i když to bolelo a nebylo to pro mě snadné. S odstupem času to vidím jinak a jsem za ten krok ráda. Kde je neupřímnost, nulová otevřenost, ztráta zájmu se setkat, tam se snad ani srdce nechce vnucovat. Když to neklape, stejně to dříve či později skončí a zbydou jen (byť hezké) vzpomínky.

Pati, však já to nikomu...Dášo, to co píšeš, logiku jistě má, a kdo se v takové chvíli dokáže zachovat zachovat racionálně, jistě se zachová.Jenže ve hře bývá ještě srdce.A o tom tady píšeme.

Tak osamocenost je jiná...Pati, však já to nikomu neberu. Znovu se budu opakovat - když dotyčný ztrácí zájem o kontakt, je lepší to uzavřít, nebo si o tom otevřeně promluvit, než se utápět v nejistotě a čekat na definitivní konec. A je jedno, jestli je tam Marlon Brando, nebo ten váš osudový.

Pati, tomu rozumím. Člověk...Tak osamocenost je jiná věc, tam se myslím, hledá cíleně. Pokud ale chceš někoho, kdo by tě nadchnul, zajímal, pro koho bys byla ochotna hřešit, je to jinde. Prostě jsme moc náročné na osobnost šlověka, na to, čemu tady říkáme (Miranda ví), banálně a jednoduše, charisma

Ano, určitě máte každá z...Já se k 50+ pomalu blížím. Diskotéky spíše řeší moje děti. Myslím, že jsem se názorově za život postupně vyvíjela a ani by mě nenapadlo, že uvažuji jako dvacítka, jak tu bylo nadhozeno.

Dášo, není problém se...Pati, tomu rozumím. Člověk s věkem nemá slevovat z žebříčku hodnot a už vůbec ne být s někým jenom proto, aby nebyl sám - tak to vidím. Já jen říkám, že pokud z druhé strany není tendence na vztahu pracovat, investovat do něj čas a ponechat ho jen ve virtuální rovině, je lepší zatnout zuby a ukončit to, resp. vyjádřit svou nespokojenost.

Dášo, není problém se...Pati, zatímco já přemýšlím nad odpovědí, ty to střelíš jednou větou - a výstižněji by to napsat nešlo!!Díky.:-)

Mirando, já jsem tu včera...Dášo, není problém se seznámit, problém je, najít někoho, o koho bychom stály

Ano, určitě máte každá z...Já už jsem bohužel 50+, strašně to letí...

Ano, určitě máte každá z...Mirando, já jsem tu včera Ašanah psala. Myslím, že vůbec nepotřebuje obhajovat. Je to chytrá ženská a podle toho se zařídí. Jen se tu objevilo více názorů a jak se říká, sto lidí, sto chutí. Já už jsem služebně nějaký ten pátek babičkou a můj příběh se stal právě v podzimu života. Neřekla bych, že je s věkem nutně těžší se seznámit. Jedna má bývalá kolegyně neměla na muže příliš štěstí, ale vždy pár měsíců po rozchodu se objevila s novou známostí. Naproti tomu má neteř je stále nezadaná a trochu je mi jí líto, když je pod palbou otázek v rodině, kdy se objeví nějaký přítel. Já vše tak trochu přičítám osudu, ale není potřeba se někoho držet zuby nehty jen proto, že už asi nikoho podobného nepotkám, zvlášť když odezva z jeho strany postupně uhasíná.

Ano, určitě máte každá z vás pravdu - tu svoji.Seznamky? To snad raději nekomentovat.Myslím, že jde hlavně o to, jestli má člověk štěstí a někoho potká. Protože pokud jste dlouho v jednom zaměstnání, tak všude lidé spíš ubývají než naopak. Pokud nechodíte na nějaká místa, kde se lidé střídají (plesy, divadla), tak prakticky není možnosti někoho potkat.Jinak to vypadá okolo 20 let, když se chodí na diskotéky - jestli jste všechny takto mladé, tak chápu vaše názory.No a když člověk našeho věku probere všechny možnosti, tak je nakonec rád, že vůbec existuje někdo, kdo je mu příjemný, a hýčká si ho jako skvost.Možná dělám Ašanah obhájce, ale protože sem píšeme dlouho, tak vím o něco víc než vy.Moc hezky sem v poslední době psala Tessie, ta má dar prosvětlit tuhle diskuzi a moc ráda ji čtu.A chyběl mi Dan a jeho pokračování.

Taky mi to nejde do hlavy. I kdyby jí to teoreticky nebrzdilo, čemuž se mi moc nechce věřit - vždycky to nějakou stopu zanechá, stejně ten virtuální vztah nemůže přinést naplnění. Je to jen chabá náhražka, když by mohla mít originál. Takových kamarádů si může udělat, kolik bude chtít. Stačí se jen podívat na dnešní seznamky. A přitom jsou v ideální pozici, ani jeden na druhého netlačí kvůli legalizaci partnerství. Mohli by si to příjemně užívat a místo toho tohle:-(

Jestli to už má ten její ve svý režii, těžko s tím něco udělá, i kdyby čert na koze jezdil. Pokud mu nechce dát konec, nic kromě čekání jí nezbývá. Je to smutný, ale je to tak. Aby to jakž-takž fungovalo, je nutný fyzický kontakt, nebo aspoň ty telefonáty, jak tu kdosi psal.

Řekla bych, že je to...moc hezky a pravdivě popsáno. Smekám!!!

Jakmile je vidina setkání v nedohlednu, jen neustálé výmluvy a pouze erotické sms, tipovala bych, že takový vztah se brzo rozplyne jako pára nad hrncem. Vím, že je to těžký, když ho nechce úpně ztratit, ale pokud přistoupila na jeho hru a nějak šikovně se neohradí, on nabyde dojmu, že jí ta situace nevadí a víc pro to nedělá. Nedokážu odhadnout, jestli by pomohlo přitlačit ho ke zdi, na druhou stranu aspoň by potom věděla, jestli mu za to stála. Já osobně jsem velmi senzitivní a mně by to nevyhovovalo. Plácat se v tom, jak tu radí Miranda - no nevím, jestli to pak ve výsledku, teda až je definitivní konec, není horší. Já bych se ze dna hrabat nechtěla. Ale taky záleží, jak moc je ten její osudový.

I když to stojí na...Řekla bych, že je to nevýhoda toho, že jeden ve vztahu miluje více než druhý. Ovšem otázka je, jestli někdy může v tomto dojít na jistou rovnocennost. Tehdy jsem byla v podobné pozici a dnes můžu přiznat, že upnutí se na naději a čekání (přestože jsem zájmy, kamarádky a rodinu měla) mě doslova drtily. Pánové moc dobře vycítí, kdy jsou na koni a pak je snadné manipulovat přes možnost setkání, u kterého už předem ví, že nezrealizují. A když jim milenka skočí na špek, můžou si gratulovat, že se jim podařilo zachovat si jejich přízeň. Kolotoč se točí a čím větší jsou intervaly mezi setkáními, tím větší je pravděpodobnost, že už na něj nikdy nedojde. Pánové jsou mistři na to nechat vztah vyšumět. Berte to s určitou rezervou, samozřejmě se to netýká všech.

Pati, k. i Dáša - určitě...I když to stojí na společnejch vzpomínkách a citovejch vazbách (v případě toho týpka bych o tom pochybovala, spíš mi přijde, že ji tahá za nos), je potřeba si přiznat realitu. Láska nejde vynutit, tam kde není a ani umělý udržování naděje na setkání tomu nepomůže. Pokud má chlap vážně zájem, tak si to zařídí. Taky vím o tom svý. Prostě otevřít oči a nenechat se ukolíbat výmluvami na práci apod. Tak mi to přijde, jakoby chtěl, aby byla orientovaná jenom na něj a náhodou si nenašla někoho jinýho. Chlapi jsou v tomhle taky potvory, zvlášť když ví, že druhá strana má pro ně slabost.