jak se odmilovat ?

So záujmom som si...Pro Paradajku-nešlo o to zlehčovat něčí hluboké city, nýbrž pomoci se například Mirandě zamyslet nad tím, zda není lepší se ne odpoutat, to jít nemusí-ale pokusit se o to a to by měl každý ... začít naplno žít-za pokus to stojí-a někde na ni třeba čeká láska...tak míněno to bylo.

Ašanah - o tom, jak je...Tak jak ta diskuze teď vypadá, ani se mi sem nechce psát. Komunikovat jsem zkoušela, ale on je takový nekomunikativní(v tomto směru), a že sám neví, co od toho čeká a podobně. Vlastně když jsem si uvědomila, že až se z toho vztahu dostanu a najdu si(ne hned) někoho empatického, že vlastně osvobození se z toho vztahu bude asi nejlepší řešení - tehdy jsem se cítila dobře. A myslím, že lpět několik let a kdoví kolik dalších na člověku, který se takto ke mně chová, že tohle podstupovat opravdu nemusím a nechci. Začínám mít pocit, že jsem z toho venku.

Kdysi se popsanému říkalo poměr, ne?

jak se odmilovat???nejlepší...To jo, jenze kdyz potkas nekoho, kdo za to stoji, tak jsou ti vsechny rady na nic, pochopi to jenom ten kdo to zazil

jak se odmilovat???nejlepší metoda je vůbec se nezamilovat ,tak se předejde problémům.

je neuvěřitelné, jak se tady plýtvá pojmem "osudová láska".

So záujmom som si prečítala túto diskusiu, niekolko týždňov späť. Aj keď nemám podobný problém, zaujímali ma názory diskutujúcich. Nepríjemné prekvapenie pre mňa napríklad bolo, že hlboké a citlivé povahy sa tu označujú ako ľudia, ktorí sa vyžívajú vo svojom nešťastí - to svedčí o úplnej neschopnosti tej najmenšej empatie. Možno preto, že v móde sú povrchné vzťahy, ktoré by podľa vašich pohľadov mali přebolet behom pár dní? Veď aj bolesť človeka obohacuje a keď sa jej dá dostatok času, človek pri nej vyzreje. Myslím, že nie je dobré zrážať niekoho, kto trpí. Prajem všetkým a Mirande obzvlášť, aby našla veľmi skoro rovnováhu a aj novú lásku.

pro Jednu i Fialku. Myslela...Ašanah - o tom, jak je jednoduché zdánlivě teoreticky si s mužem říci věci na rovinu a ten nebetyčný rozdíl, jak to jde s muži v praxi znám...ale ty zkus s milencem promluvit jako empatická bytost, kterou jsi-o všem. O jeho snech, představách...a pak především té, jak si dál představuje váš vztah.

pro Jednu i Fialku. Myslela...si o tom, že si pro něj něco jako rohožka.Otře se o tebe, když se mu to hodí ale nic ti nedá.

chtěla jsem prostě říct,...pro Jednu i Fialku. Myslela jsem, že je to osudová láska. On to ale tak asi nevidí a mně se nikdy nestalo, být v této roli. Vždy jsem spíše měla převahu a skončilo to dříve na mé straně. Snažím se ho nekontaktovat - a pak on najednou se ozve a líbáme se. Víc nechce a já již také ne, i když dříve to tak bývalo, aspoń někdy. Teď už se o to ani nesnažím. Nebudu nikoho nikam tlačit. On o tom mluví, ale skutek utek - a tak nevím, co si o tom mám myslet.

Jedna - asi jsi dobře...chtěla jsem prostě říct, že jsou typy žen, kterým vyhovuje taková nebo onaká forma trpitelství a pokud tu roli nepřijmou, jsou nespokojené. Bahní si v něčem a rýpají se v něčem, i když už ani není v čem a věc by měla být zákonitě tím, jak život plyne, takzvaně promlčena. Život je jako kniha a skládá se z kapitol a listováním v předešlé a přečtené a uzavřené marníme čas, který měl být věnován četbě kapitol jiných. Ne každý se dokáže odpoutat, ale každý by se o to měl pokusit-což Miranda nikdy neudělá, bude mít svůj smysl života v probírání milionkrát probraného uvnitř sebe i navenek. Ona je inteligentní žena. Ale šanci uzavřít věc nemá, ne proto, že by to nešlo, ale proto, že nechce. Vnitřně a niterně nechce, i když to nepřizná. dělá jí dobře se trápit, trápí se ve skutečnosti "sladce"-pokud se dá pochopit, co tím myslím, ne každé trápení je postupem času zničující, ale je prostě pro některé ženy nutností, sebevyjádřením ...Ašanah, jedno mu asi nejsi. Nicméně jsi žena, která právěm žádá více, než dostává a která zná svou cenu. On ti nedává vše, co by mohl a měl a možná bude skutečně důsledkem, že budeš toužit a chtít méně a méně...stalo se mi to taky totiž. Čekala jsem a když to nepřišlo, resp. ne v podobě, jak jsem si přála, přestala jsem to řešit, nic si vynucovat neumím, jsem moc hrdá a proto když ten zájem přišel z druhé strany bylo u mně víceméně už pozdě...už jsem to neuměla přijmout. jako by se zavřela nějaká vrátka do té doby otevřená.

Mirando, čas je nejlepší...to jsem psala já Mirku a nejsi ani trochu sobec. Věř mi. Kdybys byl, už bys žil delší čas dvojím životem, zrazoval ženu, spal se dvěma a časem třeba nechtěně ublížil, protože vědomě toho schopen nejsi. Riskoval bys zánik dvou manželství-ale to už je hodně vyhrocená možná podoba ztráty srdce jinde. Já jsem dvojím životem žila a věř mi jedno-ono je to pro radost a vzrušení-hlavně zpočátku, ale taky je to psychicky nesmírně náročné. Pokud má člověk svědomí a není právě sobec, jako ty jím nejsi. Nebudeš mi to věřit, ale já jsem po čase života s manželem na straně jedné a milencem, do jehož náruče mně vehnal jistý mužův úlet a jeho nevšímavost ke mně, začala mít i zdravotní problémy. Nestíhala jsem věci, jak bych si přála a žila jaksi rozpolceně, měla i jisté výčitky časem a nakonec se ve mně začal i usazovat smutek, tak těžko definovatelný, ale prostě tam v duši byl-nad tím, co dělám a smyslem toho všeho žít na dvě strany.... pak přišlo výročí svatby a muž mi po dlouhé době napsal, že mně má pořád rád v sms, najendou jsem věci viděla jinak, jako období chybování nás obou, kdy jsme dělali věci, které se dělat nmají, ab nám z toho oběma bylo jednou smutno. Z náriče milence hledám zpět cestu k vlastnímu muži jako k hodnotě daleko větší... kdoví, zda najdu...

Jedna - asi jsi dobře...ašahan, přemýšlím to stejné věci jako ty..a není to o tom, že ON by byl nějaký model, ale prostě když se ke mně přiblíží, tak se mi podlomí kolena. Je to týden, co jsme se viděli a mezitím ani ťuk, ani sms ani na netu...ale nějak jsem ten týden přežila i bez něho. I když bych raději byla více v kontaktu, slyšela, že po mě touží. No prostě nejsem jeho Jednička, takže buď beru, co dává nebo můžu nechat být. Nevím, jak dlouho to vydržím já než se mu ozvu. Minulý týden to setkání bylo tak krásné, nabilo mě to energií.

Těžko říct, zda Mirek...Jedna - asi jsi dobře vystihla Mirandu. Mám ten pocit. Já se snažím pochopit, co mě vlastně přitahuje k člověku, který mi nedává, co potřebuji. Jaké by to bylo, kdyby nebyl vizuálně tak přitažlivý a kdyby mi "šel na ruku". Možná už jen nechci prohrát, každopádně už ten cit z mé strany není jako býval. Není možné milovat někoho, komu jsem vlastně jedno - jako člověk. Nechybím mu, žádná empatie ... nyní žádný kontakt.

Mirando, čas je nejlepší lékař a zdá se, že i u tebe začal pracovat.To jedna: V podstatě máš pravdu v tom, co o mně píšeš. Neznám manželství, kde by se po čase neusadil stereotyp. Ano, jsme funkční, pokud vycházím z toho, co jsme se ženou vybudovali, na čem si zakládáme, co nás spojuje, v čem si rozumíme. Tím ale neomlouvám, že mě začala fyzicky přitahovat jiná žena a nešlo jen o nějaký nevinný flirt. Holt jsem propadnul sobectví a nemít morální zábrany, už jsem po ní vyjel. Na druhou stranu, ruku na srdce, kdo z nás není tak trochu sobec, že?

Těžko říct, zda Mirek zachránil svým chováním dvě manželství-jak se zdá, Mirkovo je funkční, ale něco mu v něm chybí-vzrušení, vytržení z každodennosti-jinak by jinou neřešil, jinam nepokukoval, má asi dost malé děti...takže něco mu chybí a co to je, těžko dokáže každý z nás definovat, prostě po čase manželství "něco"....jaké je manželství ženy jeho tužeb nelze říct, nikdo o tom tady z nás nic neví.Co se týče Mirandy-ta si svou lásku prostě orámovala zlatým rámem vzpomínek, má vystavený pomník toho citu a svým způsobem se vžila do role jisté trpitelky. Nevadí jí, naopak, baví ji to a žije jako žena, které unikla osudová láska a jiná nemůže být, protože tady byl ON - který není nahraditelný. Miranda není moc v reálu, žije ze vzpomínek, utápění se v minulosti, srovnávání někoho s jinými, žije se svým živým mementem. Ano, jistě se lze zamilovat a pak láska někdy bolí, její konec bolí, srdce se vzpamatováná, ale Miranda je typem ženy, která ze svých vzpomínek udělala smysl svého života, stejně jako z vracení se zpět, psaní svých postřehů a jisté role poradkyně jiným s problémy v jejich vztazích....

Anonyme, to snad bylo trošku...Mirandy názory jsou, řekněme, rozrušující a provokující. Vyvolávají negativní reakce. Je to tak, bohužel

Anonyme, to snad bylo trošku přehnaný, nemyslíš??? Od toho tahle diskuze je, aby sem všichni psali své pocity a pokud tě něco nudí, tak to prosím nečti. Dík.

konečně z tebe vypadlo něco sympatického. Teď ještě zapracuj na svém manželství, ať máš pokoj ty i my tady na doktorce

Mirku, to je fajn, že se ozýváš !!Já cítím takovou divnou prázdnotu, už to nebolí, ale takový pocit jako že na ničem už nezáleží, všechno že je jedno.Ty jsi zapojil rozum, tak to určitě pro tebe není tak bolestné.Ale je fajn, že sem pořád nakukuješ.Můžeš mít dobrý pocit, žes zachránil dvě dost dobrá manželství.