Reklama

Jaký je život s Vodnářem

Rainbow (So, 14. 2. 2009 - 13:02)

Jo, Maky, meli byste nosit nejake varovani na cele, at se na vas vykasleme rovnou, ne cekat, az se budete citit "v okovech" /coz nemusi byt vzdycky skutecne tak/, a hrube a necitlive proste "zmizite"... :-)))))))))Jinak ja si na tu zkusenost a to setkani, budu pamatovat az do smrti, to se neda zapomenout.Kus> mrzi me, ze se to stalo tak hrube, a netaktne. Bohuzel je to presne styl, co znam. Otazka je, jestli jsou takovi Vodnari, nebo je to rys nekterych chlapu. ja jen vim, ze takovou ledovou sprchu, lze a priori cekat od Vodnare.

Maky (So, 14. 2. 2009 - 13:02)

Kus nejhorší je, že se na vodnáře opravdu těžko zapomíná...zamilovala jsem se do jednoho vodnáře (to jsem sama vodnářka) a i po dlóóuhé době si na něj jen tak vzpomenu:) teď už je to úsměvné vzpomínání, tak doufám, že do takové fáze taky brzo přijdeš:) vím, že je s námi velmi těžký život...to víš, představa "okov" nás dohání k šílenství:(

Kus (So, 14. 2. 2009 - 12:02)

Hlavně se tedy cítím oklamaná... po tom ukecávání, kdy jsem o něj nijak moc nestála, pak najednou jsem měla zájem a v tu chvíli konec. To snad ani není znamením, spíš nějaká forma soutěživé duševní úchylky.

Rainbow (So, 14. 2. 2009 - 11:02)

To je urcite pravda. Ale z pohledu Kus, a myho, rict si programove, budu s nim kamaradka, kdyz jste do nej zamilovani, tak to je vazne tak trochu sci-fi a mission impossible, zvlast kdyz ho treba potkavate denne v praci, a vite, ze on vas proste nechce, nebo horsi, ze si s vami zahral, zalaškoval, a hura zkoumat dalsi tajemne hlubiny jine zenske duse. Jinak souhlasim, jsou velmi inteligentni, opravdu toho hodne vi, jsou zajimavy... Na druhe strane, je tezke byt extra empaticka a vnimava na nej, kdyz on to potrebuje cely den a noc, protoze se holt mene nebo vubec projevuje mentalne, to je docela narocny na psychiku kazde zenske, pri kazdodennim souziti s nim.

Martina (So, 14. 2. 2009 - 06:02)

Je to přesně jak tady popisujete.Poznala jsem obě strany lásky.Jak tu mluvenou,čin občas,tak tu nemluvenou s činy.Dodneška nevím,která je lepší.Oba dva mám neustále při sobě.Jeden manžel,druhý můj nadřízený,zatím odolávám,ale na druhou stranu bych se přimlouvala za to být s vodnářem kamarád,protože oni jsou po té duševní stránce sakra inteligentní,komunikují,neverbálně,proto i jeho přítelkyně by to měla umět,pak je to jednání s ním lepší,jako kamarádka to musím přece vědět,ne?

Kus (Pá, 13. 2. 2009 - 19:02)

Ach jo... díky.

Rainbow (Pá, 13. 2. 2009 - 18:02)

Bohuzel, myslim, ze jestli ho chces, musis ho paradoxne nechat byt. A on prijde sam.Nebo ne. Ale pak to teda nestalo za to ani tobe.

Kus (Pá, 13. 2. 2009 - 16:02)

Je něco, co můžu udělat?

Rainbow (Pá, 13. 2. 2009 - 15:02)

Problem je v tom, že oni jsou takovi divne neklidni, a těkavi, aspon podle moji zkusenosti. V praxi to třeba znamenalo ze jsme byli domluveni, ze bude u me spat,ten den rano jsme spolu mluvili, vse OK, mel me vyzvednout z prace, neprijel, neozval se. Az za dva dny, ze pry mu do toho neco vlezlo. Ja udelala scenu. A on? Stahl se, nekomunikoval, a "cekal" az se vyzurim. Bez vysvetleni, bez niceho. Asi za mesic z nej vylezlo, ze si to rozmyslel, po ceste ke mne, ze se mu zdalo, ze se "to rozjizdi moc rychle" a ze potreboval cas a prostor. Chapes, ze jsem udelala Finito de la Commedia. Reakce? Naprosto chladna, tak pry teda budeme jen kamaradi. Asi za pul roku, kdyz zjistil, ze mam jinej vztah, tak zacal volat a chodit a prosit a slibovat, a malovat budoucnost, tak se stalo, ze mi ten vztah znicil. Vratila jsem se k nemu. Co se stalo potom? Chvili byl kouzelnej a pozornej, pak opet stejny chovani, proste nepostizitelnej. V takovym stavu jsem s nim vydrzela pekne dlouhou dobu, samy nervy, deprese, psychicka labilita, zadna budoucnost. Silou vule jsem to ukoncila, protoze jsem opravdu mela jen dve moznosti: budto se rozhodnu a preziju, nebo z nej zesilim. Takze se snazim s nim vubec nekomunikovat, ta neuveritelna vzajemna pritazlivost vykona bohuzel taky peknou paseku, takze ho nechci ani videt, ani s nim mluvit. On to nechape. Prece muzem "byt kamaradi". Jak typicky vodnarske.

Pravá.vodnářka (Pá, 13. 2. 2009 - 14:02)

Jsem opravdu prototyp vodnáře, i když jsem narozena hned 21.1. mám velké problémy s navazováním vztahů...každý vodnář má totiž jeden velký problém a to svoboda za každou cenu. Jakmile začínáme cítit, že nás někdo svazuje, ať je to člověk, kterého opravdu milujeme, hodíme prostě zpátečku:( Je to hrozné a opravdu velmi nefér, ale vědomí imaginárních okovů nás prostě moc moc děsí:(

Kus (Pá, 13. 2. 2009 - 14:02)

A to dělají, že couvají a pak zase jakoby nic OK?

Dana (Čt, 12. 2. 2009 - 16:02)

pro Kus - čekala jsem podobné chování, ale nechtěla jsem Ti brát iluzi.

Rainbow (Čt, 12. 2. 2009 - 16:02)

Vodnářko, byli tim myšleni chlapi, tim, ze klidne nechaji veci nevysvetlene a cekaji, az to vyhnije/az se to uklidni/az to nekdo vyresi za ne... Vodnarky holky neznam, tak promin, ze soudim prikre ze sve zkusenosti. Kus> tak treba jeste vydrz, ono je mozne, ze jenom treba trochu couva... Ze se trochu vydesil...

Kus (Čt, 12. 2. 2009 - 15:02)

Bohužel ano...

Vodnářka (Čt, 12. 2. 2009 - 14:02)

vím, že rozchody jsou těžké, ale já nemám ráda nevyřešené, není pravda že Vodnáři nepotřebují nic vysvětlovat, snad jen chlap- Vodnář nemá tu potřebu, mám kamarádky taky Vodnářky a všechny se v tom rýpeme tak dlouho až je vše vysvětleno a vyřešeno, vím, že se to někdy dobře neposlouchá ,ale nevědomost ubíjí

Rainbow (Čt, 12. 2. 2009 - 13:02)

Skutecny. Asi ma jinou... Nebo jiny. Oni proste nepotrebujou nic nikomu vysvetlovat. A hlavne nebudou. To me mrzi, doufam, ze ses do nej uz nezamilovala...

Kus (Čt, 12. 2. 2009 - 12:02)

A teď tu schůzku zrušil... poslal SMS, že budeme kamarádi. Chápete to? Dost mě ukecával, teď to zrušil, mezitím jsem ho neviděla. Vůbec nerozumím...

Rainbow (Út, 10. 2. 2009 - 19:02)

Kus> znam taky. Klidne se neozval 14 dni. Ani sms, a kdyz tak absolutne stroha a vecna. Zvykla jsem si mu porad nevolat, a neposilat sms. Proste nejen Vodnari jsou v tom jini, to maji i jini chlapi..:-))) Holt musis tam jit, abys videla vice... Ale zkus se nedivat ocima, zkus spis citit to nevyrcene....

Kus (Út, 10. 2. 2009 - 17:02)

On mi ale ani neodpoví na SMS... Dneska už jsem trochu zneklidněla. Máme se vidět v pátek, ani vlastně nevím, jestli to platí:-)

Voda (Út, 10. 2. 2009 - 15:02)

Tak to já jsem taky vodnářka, dneska mám narozeniny a nesnáším to co je zaběhnuté a pořád stejné. Potřebuju změny v životě, pořád něco nového, jakmile něco znám nebo mám tak už o to ztrácím zájem. Nejvíc mě baví, když po něčem jdu. To má pro mě význam, pak už moc ne. Není to dobrá vlastnost ale nemůžu za ní prostě. Citu citím hodně, ale spíš uvnitř, jak tu někdo psal. Ne že ho partenrům neumíme dávat najevo ale nějak nám to nejde. Milujeme vás potají a často proto o vás přicházíme.

Reklama

Přidat komentář