Jaký je život s Vodnářem

Lenko nedalo mi to a něco z toho jak se tady popisuješ ( chování ), jsem řekla partnerovi. Byl doslova nadšený, neboť se v tom poznával. A když jsem řekl, že kroutíš hlavou na cíťáky, doslova horlivě začal přikyvovat. Jak říkám k neuvěření!

Musím ti říct, že něco podobného mám doma. A to skoro 7 let. Nevím, ale posledních dva roky přemýšlím a rozvažuju, bohužel na tom nejsem finančně nejlíp, a v nedávné minulosti jsem měla problémy s alkoholem, takže si nejsem jistá, jestli při rozvodu by dítě zůstalo při mně. A byt bez děcka, to bych nepřežila.Ten můj vodnář je studenej jak kapr, ze začátku, jak byl takový "rozněžnělý" a zamilovaný, taky se vybičoval k projevům citů,sice značně neohrabaným, ale byly. Dál je to léta pořád stejně. Pokud se chci přitulit, řekne třeba: Aha, zas ty tvoje potřeby, nech mě, víš, že to nemám rád, pokud nic nenásleduje (´=sex), na druhou stranu, když chce sex, tak nic neřekne, jde rovnou k věci,víme všechny ke které a pak se diví, že se mi do toho našeho cyber studeného sexu:-))) moc nechce. Četla jsem si tu hodně příspěvků (jenom ty normální, šílenou M. vynechávám), a vidím, že to máme docela podobně, my co žijeme s Vodnářema. Má i své kladné stránky, bohužel já znám těch jeho víc záporných. Navíc není moc schopen se postarat o dítě, domácí práce, to je údajně úděl ženy, že bychom někam chodili spolu, to má strikně dané, přes týden kamarádi a parta, a fotbálek, o víkendu se věnuje rodině, pokud zrovna nemají kamarádi narozeniny/svátek/narození dítěte/zápas. Tam nás jaksi nepustí. Mám svých kamarádek dost, mých kamarádů se jaksi zbavil tím ,že mi dělal žárlivý scény, až jsem to radši vzdala, chodit s nima na pokec, tak radši jen skypujem, a i to mu vadí a žárlí do nepříčetnosti. Zájmů mám taky dost, navíc jsem dost společenská, ale myslím, že když dva spolu žijí, tak by těch aktivit měli mít spolu trochu víc. On prostě žije tak nějak svým životem, i vnitřním, vedle nás, kolikrát si říkám, jak mě ještě nemile překvapí, a co od něj ještě můžu čekat. Někdy je docela bezohlednej sobec, já jsem citlivka, a je mi to vždycky hrozně líto. V depresích a na alkoholu jsem víceméně skončila kvůli němu, jeho nezájmu o mě, o mé problémy, moji existenci vedle něj celkově. Díky svým rodičům jsem s tím dokázala skoncovat, jeho to nějak jaksi "obtěžovalo", ty moje problémy, a nemínil do "toho" zasahovat. Nehledě nato, že promluvit si nepotřeboval, protože není co řešit. Podle něj já jsem labilní a slaboch, proto jsem to řešila, jak jsem řešila (alkoholem). Tohle mi řekl, a dokonce odmítl přijít na sezení k odborné poradkyni, s tím, že on nikde nic nezavinil, a že já mám asi dědičně problém. (Bohužel ví, že můj strejda byl alkoholik). Poradkyně mi řekla, že pokud on je jednoznačně příčina mého alkoholismu, a dokonce mi nadává, že si "vybral teda ženskou..."... tak by bylo lepší se rozvést. Asi má pravdu, ale bojím se přijít o dítě. Takže jsem tady s tím pavoukem, co mi užírá energii jak v pasti. Už dávno v tom není nic pěkného, jen každodenní nervy. Takže ti slunečnice rozumím víc než dost.

Martino ten vodnář tě dost dostal. Jak je vidět jsi z něj dost nešťastná.

Vando Tvůj příspěvek mně potěšil, jak vidím nejsem sama, kdo je naladěn na citlivou strunu. :)Lenko čím víc o sobě něco píšeš, tím víc v tobě vidím chování mého partnera je až k neuvěření.

Tak jak je to s tím těhotenstvím?

Zoufalá nejsem i já se s tím musela srovnat ,spíš to byl jeho zoufalý pokus,není hloupí a andílek taky ne.Ze začátku jsem mu to měla hodně za zlé,nechtěla jsem to,každý má přece právo volby ne,aby někdo někoho do něčeho nutil,velice dobře ví,že bez provokace neútočím a ty provokace byly šílený. Má rád ženu jiného muže,copak to jde,copak má na to vůbec právo, plést se někomu do života.

Martino,to jsou tve vlastni zoufale vykriky a nebo,kdo to vymyslel?

Martino, slyšela jsi písničku Od Smokie Jehly a špendlíky?Poslechni si jihttp://www.youtube.com/watch?v=RQCrfyIlZJIJehly a špendlíkyDnes jsem ji uviděl,spatřil jsem její tvář.Byla to tvář, kterou jsem milovala věděl jsem, že musím utéct pryč.Klekl jsem si na kolena a modlil se,aby odešly pryč,ale začíná to znovajehly a špendlíky.To kvůli mé pýše,musím své slzy skrývat.Myslel jsem si, že jsem chytrý, že už jsem získal její srdce,ale abych řekl pravdu, dost jsem o tom pochyboval.Ale vy všichni poznáte, že ona je horší než on a já.Jednoho dne se bude muset naučit říct" prosím" Bude klečet na kolenou a tak ony začínají.Bude cítit jehly a špendlíky,jak jí Bodají, jak jí Zraňují.Nemohu to zastavit a říct si: " Jsem špatný, jsem špatný" To by má hrdost nesnesla, tak si říkám: Jsem silný" Jehly a špendlíkyJehly a špendlíkyJehly a špendlíkyJehly a špendlíky

Budete toužit po mém pohledu,ale bez odezvy,budete toužit po mém pohlazení duše,ale nebude přicházet,budete toužit po mém hlasu,ale nebude slyšet,budete toužit po mé vůni,ale nebude z čeho jí cítit.To co jste udělal,mít rád ženu jiného muže,řekla bych,že ji dokonce milujete...po kolikáté ve svém životě? Jen si to přiznejte.Když se člověk trápí pro lásku,nechutná mu jíst,hubne,chřadne,je duševně na dně a právě potom dělá věci,které nejdou vrátit zpět,je to jako týrat zvíře,které kňučí a vy ještě víc a víc do něj kopete,všechno se to vrátí zpátky...

ahoj Vando,Tvuj prispevek se mi libi a rada bych k tomu rekla,ze ja,ac nejsem na projevovani citu,jsem komunikativni,sdilna.Stejne,jako dokazu byt vazna a premysliva,dokazu byt vesela,ale velmi malo lidi me dokaze opravdove bavit.Na stredni skole jsem mela kamarada,kdy neubehl jeden den,abych se od srdce nesmala primo jako blazen-s tim clovekem to byla opravdova euforie a kdyz nebyl na blizku,tak me napadalo-co ja tady dneska budu delat?...To,co tu popisujes neni ani tak chladny cumak,spise negativiste a kritici(a to je priserny-vecne na neco nabubreli lidi..)U nas doma povetsinou panuje uvolnena a dobra nalada,jsme komunikativni,mame velmi vesele a spolecenske deti,...

Vodnáři,možná budou teď moje slova silná,ale já čím více Vás znám,tím více si myslím,že jste se ke své ženě dvakrát příjemně nechoval,proto to udělala,že si za tuto Vaši situaci svým způsobem můžete sám,jen si sáhněte až na dno,přesně jako jsem to musela udělat já a ucítíte jak to bolí,láska totiž i bolí,není jenom příjemná,potom se ve Vás třeba něco zlomí,je to osud to,že jste potkal právě mě,jednou vám to musel někdo říct a nepřetvařovat se!!!

Slunečnice, mně taky nevyhovuje partner-studený čumák, mám ráda lidi srdečné a citové, projevovat si lásku skutky je důležité a dobré, ale každý jsme jinak založený, někdo je citlivý, potřebuje prostě ve vztahu něhu, mazlení, já třeba aspo? občas pohlazení, úsměv, taky jsem mazel, ovšem nikdy se nikomu nevnucuju. Srdečným lidem se dovedu víc otevřít, to je přirozené, na ty míň citové, uzavřené reaguju tak, že se taky stáhnu do sebe. Ani můj manžel na nějaké projevování citu není, jsou takoví v jeho rodině, má hodně studenou matku a otec je podobný. Zvykla jsem si na to a přijala to, nicméně jsem v té rodině uzavřená, nesdílná-slušná a zdvořilá, ale tak nějak vždy duchem jinde, protože s nimi není o čem povídat, nikdy jsem neviděla je od srdce se smát, radovat, vždy něco kritizovali - ceny, vládu, politiky, mládež, sousedy, televizní programy, výsledky ve sportu - takže když jsem tam, vypínám ... manžel není takový kritik jako oni, ovšem s přibývajícím věkem se začíná podobat otci, leniví, pohodlní, nekomunikuje, zírá na sport. Celá léta jsem nějak podvědomě cítila, že v prostředí mimo rodinu pookřívám, najednou je si s kým povídat a o čem, přijímám úsměvy, mám pocit sounáležitosti se svým okolím - těžko se to vyjadřuje, ale srdečnost a citovost nikdy nebyla zakořeněna v rodině mého manžela. Ale žila jsem s ním dvacet let, je to dobrý otec, to je hodně podstatné. Svoje potřeby jsem musela potlačit, přizpůsobit se.

Jako bych slyšela mého partnera :), fakt síla jsi jeho kopie v ženském provedení. Velmi by ses k němu hodila, ideální partnerka na 100%.Já cíťák hold mám smůlu.Jak se nezměníte vy tak ani já. :)

Se v tom nerýpu, jen jsem odepisovala Ahoj.

SLUNECNICE!!!prestan se v tom rypat,kdyby Te nemel rad,vubec by s Tebou nebyl,ze sve zkusenosti ti rikam,ze travit cas s lidmi,ktere nemame radi je pro nas asi takova pruda,jako hodiny dejepisu ve tri odpoledne.Kdyby si Tvuj partner tohle precetl,akorat by si povzdechnul stejne tak,jako ted ja nad diskuzi mezi tebou a "ahoj".Ptala jsi se,v jakem znameni je muj partner-uz jsem to tu psala,je to take vodnar a psala jsem,ze jsme si dost charakterove podobni,proto se snasime a rozumime si,coz je asi velke stesti,ze jsme se takhle nasli.Jinak NEHU si nemuzes vynucovat,ja,ani muj partner(upresneno-uz osmym rokem manzel),nejsme na neznosti-nepotrebujeme tento typ citu a tak jsme spolu stastni.Presto jsme k sobe dobri a jak uz jsem psala-lasku a sounalezitost vyjadrujeme skutky...Dokazu pochopit,ze pro jine lidi je to docela zavazny problem(pro nas hovadina tohle vubec resit)a tak se ti tu jen snazim trochu poradit a zbytek uz necham na tobe.

Hezký den

Je to tak žena potřebuje víc citu. A když muž projevuje tzv.lásku jen, když se chce milovat, pak si žena myslí, že jí má jen na to jedno.A začné své city k němu také ochlazovat.No nic musím, tak někdy jindy, ahoj.

Chápu,ženská potřebuje projevy citů ...to by mi taky chybělo.Je mi to líto,snad to nějak vyřešíš.Máte děti?

BUď ráda, že máš svého citového ráčka.

Taky mě myšlenka, že má milenku napadla. Jo, když se přitulím tak si myslí, že chci se milovat.