Proč MÍT děti?

Já tě o radu nežádal,...Jen se neboj. Po mně příbuzní nějak nezbohatnou, ale zkrátka také nepřijdou. O to jsem se už postaral, ale na krk se jim věšet nebudu. Ale o tom tu je jiné diskuzní vlákno.

A jako babička nejsem opravdu tak stará,abych si nemohla zajít třeba do kina,nebo do divadla. Měla konečně čas na koníčky,nebo měla dokonce i jiného partnera...

A bude po Tobě co dědit,...Já tě o radu nežádal, protože mám vystaráno.Jestli ty ne, tak to se zamysli, cos celý život dělal.

tak se o tebe musí postarat...A bude po Tobě co dědit, aby jim to za to stálo? A oni nemají vlastní rodiny, o které se musí starat? Tak si na stará kolena radši najmi nějakou profesionální pečovatelku nebo najdi a zaplať nějaký KVALITNÍ DD a neobtěžuj žádné příbuzné.

Fakt?ja myslim,že tu píšou...Tak proč se Matylda navezla nesmyslně do Já?

Přesně tak, je to zoufalé...tak se o tebe musí postarat cizí. Protože děti můžeš přežít.Já počítám s tím, že se postarají příbuzní (když budou chtít dědit), jinak je mi jedno kdo.

Fakt?ja myslim,že tu píšou...Přesně tak, je to zoufalé hledání ardumentů z obou stran. Nicméně po tisíciletí a statisíciletí byla rodina s dětmi základním prvkem společnosti. A pořád tento pocit přetrvává u 75% žen.Já mám děti dávno dospělé, v té době se vůbec v kategoriích mít/nemít děti neuvažovalo. Takže děti jsem neměl proto, aby to byl můj jediný smysl života. A čím víc se blíží stáří a vidím co se všechno může přihodit, tak jsem rád že je mám. Ne proto, aby se o mě staraly ve dne v noci, ale jsou okamžiky, kdy člověk potřebuje, aby jeho zájmy a práva někdo pohlídal. Dokud má člověk partnera, tak Ok, ale až je zcela sám?

tak proč to matky nechápou...Fakt?ja myslim,že tu píšou obě strany.to neni o matkach a nematkach.ale o tom,že nekdo nedokáže respektovat nazor druheho. A je jedno,ze ktereho toho tábora pochází. Blbci jsou tam i tam.

Myslím,že to není o...tak proč to matky nechápou a naváží se tu do lidí, co děti nechtějí?

může mi tady někdo napsat...Myslím,že to není o argumentech.bud dítě chceš nebo ne.

může mi tady někdo napsat jedinou věc, čím je dítě obohacením pro dospělého člověka? Nebo jedinou roztomilost?

Ano. Zvířata mě dojímají...se tu někdo rozčiloval, když paní přiznala, že by do rozbouřené řeky skočila pro svého psa, než pro cizí dítě. Matky z toho byly na hlavu.

Ve vší počestnost kontraproduktivní čin, praskla guma...

Ano. Zvířata mě dojímají mnohem víc, než nějaké děti. Spíš se mi děti nelíbí a nemám vůbec žádné mateřské pudy. Spíš ty matky s dětma dost lituju, když to tak vidím... proto nechápu, jak to může někdo někomu vnucovat...

Děkuji za odvahu všem, co se k tomuhle přiznávají. ne každej to zvládne.

Dovedu si predstavit ze dite je pro matku to NEJ ale ja deti jeste nemam a uprimne ....v TV me pripad jako byl Beslan nebo i filmy kde dite umira nerozplacou ...i když je to otřesné...Na druhou stranu, když při povodních umíral v pražský ZOO slon a ukazovali ho, jak tam chudák stojí a všude dokola voda... to jsem brečela strašně moc a i teď mám na krajíčku. To samý ve filmu když umírá pes...ty oči.. :-( Třeba až jednou budu mít děti, se to změní... ale v současné době dokážu hodinu stát u pěkného psa či se muchlovat s kotětem, ale s dětmi to neumím vůbec a ani mě nelákají, spíš naopak...je mi 25 tak třeba časem...

Souhlasím se Standou, mít děti není zárukou štěstí! štastný člověk je ten, co je svobodný, co žije podle sebe a svého přesvědčení, co si život užije, hodně věcí vyzkouší, hodně nových věcí se naučí, hodně procestuje, já děti nechci nikdy a jsem na to hrdá. Ve stáří sama nebudu, mám chlapa, mám sestru, mám hodně přátel, i kdybych měla být v domově důchodců, tak budu ráda, že jsem si život prožila podle svého a né podle toho, co ode mne společnost očekává! nerada se podřizuju nějakým zažitým tradicím a ani se jim podřizovat nebudu!

Když se ženě narodí miminko, je určitě šťastná, pečuje o něj jako o svůj největší poklad, vede ho celým dětstvím, těší se z jeho úspěchů, v duchu si říká, čím asi bude. A pak přijde puberta a vto původně roztomilý dítě je někdo úplně jiný, je to fracek na zabití...Když se dítěti blíží třicítka, čekáte, že už bude trochu klidu-ale ouha! Děťátko si vzpomnělo, že by nutně potřebovalo vaše životní úspory, nebo prodat vaši nemovitost, protože ono nutně ty peníze potřebuje. Přitom samo léta rozhazuje své peníze plnými hrstmi, neušetří ani korunu. Člověk jen žasne,tohle jsme ho přece neučili. Rodiče zestárnou, jsou nemocní, ale spratka zajímají jen jejich peníze. A když si ho dovolíte kritizovat, je hned uražen a trestá vás tím, že se neozve kolik týdnů. Vy nespíte, budou Vánoce a vy ani nevíte, jestli ho vlastně chcete vůbec vidět. Stojí to za tu cenu, ta léta péče a starostí?

Proč mít děti? Třeba jsem věřící a nevyšlo mě to hogofogo s neplodnými dny. Nebo nevěřící, praskla guma a žiju v Polsku.Nebo si manžel neumí dát pozor. Nebo umí jen chlastat a jebat. Proto musíme mít děti, místo aby jsme se na ně těšili. Protože se početí nedá regulovat zákonem!

Mít děti nemá pro...A nebo jsou tu sobci kteří se o nikoho starat nechtějí