Oprátka za osm mrtvých - Olga Hepnarová

V posledních dnech byly doplněny nové zajímavé informace o svědeckých výpovědích stran Olgy Hepnarové na pantharei.estranky.czNově se tam objevila i výpověď Miroslava Davida o dvou potratech Olžiny matky Anny, o Annině přechodném částečném ochrnutí po porodu Olgy, jakož i o pozdějším, údajně mimořádně krutém, zbití Olgy Hepnarové třemi sadistickými "světskými" (tj. kolotočářskými) chovankyněmi během jejího nuceného pobytu v opařanském ústavu.Sám anonymní autor stránek pantharei se tam rovněž nově stručně vyjadřuje k Davidově osobnosti a životu.

"možné je vše"...Nesměj se,ono na každého jednou dojde.Ale netvrdím,že pro mě kariéra není důležitá...

Obtížné, mimořádně obtížné je vyčíslit pravděpodobnost, že Džochar opravdu zemře smrtící injekcí. Převážná většina amerických federálních vězňů odsouzených k smrti dnes umírá jinak, zejména přirozeně, případně sebevraždou.Zemře-li však Džochar i přesto v popravčí cele, zemře tam ohoho konkrétního dne a na onom konkrétním místě takřka určitě jediný.Bude mu odepřen mužný, euforicko-konviviální pocit bratrské solidarity při společném umírání s jinými na smrt odsouzenými vězni, který bývá tak často ještě umocněný případným společným zpěvem v předvečer a přednoc popravy!Černošští aktivisté a teroristé, čekající společně na popravu za jihofrického apartheidu, byli schopni svou poslední noc kolektivně chrabře prozpívat!

"možné je vše" Datumice ví svoje :-)

...disfunkční žena...Nebo dysfunkční? Na papíře či obrazovce jsem už viděl jak tvar s jotem, tak s ypsilonem.Každopádně to posrala. Porodila dvě osoby mužského pohlaví - jedna byla prošpikována střelivem a smýkaná po vozovce, druhá čeká ve federální věznici na popravu.

...disfunkční žena disfunkční natka...

ale žádný souvislý... no ty jsi k napsání této bajky obětoval tři hodiny života

on si ten blbec vede pořád...ale žádný souvislý příspěvek na byť jen srovnatelné literární úrovni jistě nezvládl. Už jenom tu svoji žalostnou pětiřádkovou invektivu z 27.1.2017 12:24 jsi ze sebe musel obtížně potit, a při pomalosti tvých mozkových pochodů ti to jistě trvalo nejméně 20 minut.

Myslím, že podobné... on si ten blbec vede pořád samé monology, neustále se opakuje ale hlavně že sám kritizuje druhé za mnoho slov stejného významu, ted zase bleje o Džocharovi a jeho matce , jindy zase o penetraci prdele nějakého cvoka, Déčko je cvok, umí jenom blbě pindat a takové blbky jako františka ještě napíšou brilantní postřeh.

Inaugurace Donalda Johna...Myslím, že podobné monology daného českého emigranta v Británii jsou ovlivněny i stylem britských mainstreamových médií. Třeba ta"disfunkční matka" - tu by si asi sám jen tak nevymyslel.

Inaugurace Donalda Johna Trumpa do čela washingtonské administrativy je zlou zprávou pro Džochara Carnajeva.Ten se nyní musí jako muž připravovat na to, že Trumpem nově vedená administrativa urychlí projednávání opravných prostředků proti jeho trestu smrti, a osudný ortel nad ním nakonec potvrdí, Možnost, že několik nejbližších let je posledním, závěrečným obdobím Džocharova života, se nyní vskutku zdá o dost reálnější, než kdykoli předtím.Jak se asi k dané situaci, kdy vzrostla pravděpodobnost Džocharovy popravy v dohledné době, asi postaví jeho disfunkční matka Zubejdat, tragická to prosebnice, modlitebnice a orodovnice??Jak asi nepříznivá perspektiva pro jejího jediného zbylého syna ovlivní strukturu a míru úpěnlivosti jejích modliteb k bohu Alláhovi?A půjde-li Džochar na popravu, bude Zubejdat umožněno se tohoto aktu osobně zúčastnit? A pokud ano, vybaví se jí, nešťastnici, při Džocharově popravě její dávné bolesti, které prožívala při jeho porodu?Buď jak buď, pamětlivi tragické situace Zubejdat Carnajevové, vyslechněme si tklivou Pergolesiho Stabat mater!http://youtu.be/xHQVtYzjLao

Nechci být špatně...Z toho socialismus už neuděláme...

Ještě k tomu tuniskému...To je brilantní psychologický postřeh!

Ještě k tomu tuniskému najížděči Anýzovi, co najel v Berlíně do vánočního trhu.Napadá mě, že ten svůj osobní doklad nechal v kabině náklaďáku PRÁVĚ pro případ, že se mu podaří utéct z místa činu. Toužil po pozornosti, a dělalo mu dobře, že je hledaným číslo jedna v rámci celé Evropy. Též mu takto jím samotným záměrně navozená situace výhodně facilitovala možnost zemřít mučednickou smrtí v konfliktu s jakoukoli policejní hlídkou, hotovou jej podrobit namátkové osobní kontrole.

Nechci být špatně...velmi zajímavé

Zajímavé. Nechci být špatně pochopen. Normalizace byla samozřejmě hnusná. Nicméně podle mého byla hnusná v první až desáté řadě proto, že spadala, podobně jako třeba stalinismus padesátých let nebo "přestavba hospodářského mechanismu" druhé půlky let osmdesátých, do širší epochy komunistické diktatury v Československu, respektive celých těch nešťastných padesáti let od rozbití 1. republiky do listopadu 89. Teprve v 11. řadě byla normalizace hnusná i kvůli přímé sovětské okupaci, "výměnám stranických legitimací" či vyhazovům dřívějších prominentů, nomenklaturčíků či jiných kvalifikovaných lidí z jejich dřívějších významných postů.A pokud jde o ty čistky a vyhazovy, nesmíme zapomínat ani na to, že na každého vyloučeného a vyhozeného víceméně připadal i někdo nově přijatý či povýšený.

Moji rodiče vzpomínali...Zajímavé.

Naprosto s Vámi souhlasím....I samotná Hepnarová měla jednou říci nebo napsat, že společnost je příliš velký suverén na to, aby odsoudila sama sebe. Společnost proto podle Hepnarové musejí odsuzovat jednotlivci, podobně jako tak učinila i ona sama.

D, venkov vystřízlivěl...Moji rodiče vzpomínali rádi na sedmdesátá léta. Pro ně to byla mimo jiné dekáda, kdy sehnali družstevní byt. Odmítali ale vidět jakoukoli spojitost mezi tímto svým úspěchem a bolševickou bytovou a stavební politikou. Vnímali to zkrátka tak, že si ten byt zajistili zásluhou své vlastní obratnosti a dobrých kamarádů.Komunisty mí rodiče nikdy nebyli, čistky počátku 70. let se jich bezprostředně nedotkly, takže se o nich u nás doma diskutovalo jen výjimečně, a když už, tak jen ve spojitosti s dotčenými vzdálenými příbuznými a známými.Pokud jde o mě osobně, řeči o deformaci charakterů za normalizace, zatuchlosti, zmrtvělosti, beznaději a podobných atributech daného období beru opravdu s rezervou. Normalizaci totiž v daném období vyloučení bolševíci a svazáci 50. a 60. let rádi vytrhávají z jakéhokoli kontextu, a snaží se tím implicitně navodit dojem, že předchozí období, kdy oni sami zastávali významné posty, bylo nějaké extra mravné, přející osobnostní integritě, pozitivní, optimistické, motivující, energické a veselé.

Bartalmission, jsi trosku...Naprosto s Vámi souhlasím. Bohužel, společnost se nezměnila, v odsouzení člověka je prebornik, je to totiž velice jednoduché.