Reklama

Ježíš Kristus, Boží Syn

(!) (!) (!) . (Ne, 18. 10. 2015 - 10:10)

Jó šoustali jak králíci vdaná nevdaná, ženatej svobodnej a deska tak můžete něco tvrdit kdo je fotr?

Milan (So, 17. 10. 2015 - 18:10)

Milane? A kdo porozumí...Ahoj Tondo,porozumí ten, koho zajímají záležitosti ducha, ten kdo miluje jeho krásu a zušlechtění, kdo miluje Boha a své bližní, protože s poznáním se rovněž rozvíjí inteligence, která s pochopením dokáže přeměňovat zlo v dobro, měnit tmu ve světlo a zároveň chápe prvek utrpení, který Bůh dopouští pro všechny jenž narušují Boží řád sounáležitosti, nikoliv však podle vlivu světa, ale tak je Bohem vyžadováno, aby život byl žit krásnem a jeho svatostí.Proč používáš přezdívku když máš tak hezké jméno, které jsi nedostal náhodou, ale má svou hodnotu, kterou jakákoliv přezdívka znesvěcuje, zrovna tak jako když tvrdíš, že věříš v Krista a přitom na jiné diskusi tvrdíš, že se cítíš být vnitřně Keltem.Už chápeš proč se mě ptáš na věci, na které se ptáš. Milující Krista by se nikdy takto neptal, to je způsobeno hlubokým odklonem lidského ducha od Krista.

gin (Pá, 16. 10. 2015 - 23:10)

Milane? A kdo porozumí tvému elaborátu či spíše nesrozumitelnému románu?

!!! (Pá, 16. 10. 2015 - 22:10)

Jdi do háje s tím Božím slovem! Po těch pokrmech ducha se asi těžko vysereš. Božím řádem ti nepomůžou ani všichni svatí!

Steve (Pá, 16. 10. 2015 - 16:10)

"V dnešní době jsou to všechna učení v rozporu s Božím řádem"Doufám že tam počítáš i to svoje :-D Jinak - která jiná učení kde jsi poslouchal a posloucháš? Nebo to jsi jenom tak plácnul od stolu aby byl důvod?

Milan (Pá, 16. 10. 2015 - 15:10)

Pomatenci napíšou...Ahoj Blažku,Božím pokrmem pro lidského ducha je Boží Slovo a uspokojuje-li člověka, pak je to známkou, že již dozrál k vykoupení ze strastí "Spáse". Jsou samozřejmě i jiné pokrmy ducha, proto Ježíš varoval před kvasem farizeů. V dnešní době jsou to všechna učení v rozporu s Božím řádem.Naopak vše co lidského ducha zušlechťuje, je prospěšné i pro ostatní.

Pepek Vyskoč (Pá, 16. 10. 2015 - 14:10)

Dej už pokoj s tímhle pornem! Šukali jak králíci s kdoví s kým to Mařka má? Nacákat jí tam mohl kdokoliv, všichni byli nadržený jak Laydenský flašky a jest-li se ještě u toho zkouřili kadidlem tak to nevypátrá ani Interpol! Ještě, že v té době neznali AIDS a Sifilíz!

gott mit uns (Čt, 15. 10. 2015 - 22:10)

základem života je voda, sluneční světlo, vzduch, vývoj druhů atd. Jéžíš s tí má prdlajz společnýho.

farář Blažek (Čt, 15. 10. 2015 - 21:10)

Ahoj Steve,sám víš, že... Pomatenci napíšou cokoliv, já se už ničemu nedivím, jednou někdo napíše že Jéžíš měl počítač, ach jo, Milane ta předposlední věta to je zkomolenina, neharašíti v kedlubně?

sardanapal* (Čt, 15. 10. 2015 - 19:10)

když se podíváš na to o...Nebylo to o části těla , ale o produktu .O produktu takovém , jakým jest pojednání tvé ...Jinak svoji řiť se snažím dle starého zákona udržovati v čistotě a v pohodě :-)

Milan (Čt, 15. 10. 2015 - 19:10)

Milan tady zase tapetuje...Ahoj Steve,sám víš, že Ježíš za svého působení na Zemi, mluvil o tom, že základem pro lidský život je On sám, že kdo staví život na Bořích zákonech a Jeho učení, je jako rozvážný muž jenž staví svůj dům na skále. Naopak ten jenž upravuje svůj život podle vlivu světa, je jako muž který staví svůj dům na písku a když se přiženou živly, dům se hroutí. Znamená to že kdo se řídí Božím řádem pro život a učením Krista, ve zkouškách života obstojí, ten jenž se řídí názory světa a společnosti, neobstojí neboť propadne svodům a pokušením narušovat Boží řád vtisknutý životu. Nejde o strach, jde o to, že kdo se neřídí Božím vedením, narušuje krásu a svatost do života vloženou Bohem, což je zároveň její znesvěcování a znevažování.Mimo jiné, Ježíš sám mluvil o závažnosti slov, proto jsem zkopíroval onen text, pro toho, komu záleží na své duši, pro níž je to věčný pokrm, kterým se lidský duch sytí. Člověk se většinou stará o pokrm svého těla, ale na pokrm své duše zapomíná, nevyživuje a nekrášlí Božím pokrmem, který krášlí a zušlechťuje lidská srce, tak že už jen tichá přítomnost druhé oblažuje vyzařující Boží krásou nitra.Jsou tedy pokrmy věčné pro duši a dočasné pro tělo. Také se měj pěkně.

Milan (Čt, 15. 10. 2015 - 19:10)

Promiň kemo , ale slovy...když se podíváš na to o jaké části těla se vyjadřuješ, ukazuješ sobě i druhým z jaké úrovně pochází tvé smýšlení. Hrubě tě to snižuje. Kdyby jsi se měl opravdu rád, nevyjadřoval by ses tak. Měj se pěkně.

Steve (Čt, 15. 10. 2015 - 18:10)

Milan tady zase tapetuje nějakýma okopčenýma románama ... Nechceš hele radši zůstat u diskuze a osobního názoru?

sardanapal* (Čt, 15. 10. 2015 - 17:10)

zde posílám část z...Promiň kemo , ale slovy Haškova Palivce , říkám hovno !A chcešli to francouzsky tak " MERDE" :-)

Milan (Čt, 15. 10. 2015 - 16:10)

A co takhle torturu ||....zde posílám část z tajemství osudů lidského ducha, které jsou utvářeny věděním o kterém ví jen zasvěcení lidé, kteří již pro toto pochopení v sobě vytvořily předpoklady.Je to z učení o vnitřní obrodě lidského ducha. To co přeposílám je jen malá část z toho, čím by se měl lidský duch zajímat, aby nepůsobil proti harmonii života a nevytvářel tak sobě i druhým nezasvěceným nepříznivé osudy. Nepoučený člověk neví s čím si zahrává, neboť o moci vyřčeného slova nezná pravou skutečnost. Tyto znalosti velice obohacují život, dávají patřičný vhled do dosud neobjasněných příčin a následků našich životů.Bez vědomostí a jejich uplatnění ve prospěch života není inteligence, která v sobě obsahuje hlubokou lásku o které nepoučený člověk nemá potuchy. Měj se hezky.2. Proces vnější a) Očista slovaSlovo je široce otevřenou oblastí projevu všech činných složek člověka. Stvrzuje skutečnost mysli, citu, vůle, rozumu, inteligence i vědomí.Slovo je prvním stupněm zjevné činnosti. Zrcadlí obraz vnitřního stavu, jeho vyspělost i nedokonalost. Je pojítkem mezi vnějším a vnitřním, tělem a duší, světem a člověkem, celou lidskou společností a jedincem.Slovo je činitelem sjednocujícím všechny známé složky v člověku v jediný projev, v jednotu hodnocení i kritiky, ve vjemech radosti a bolesti při inteligenci vyspělé či rozumu dosud nevyvinutém do moudrosti.Slovo reprezentuje všechno dobro, zlo, víru, nevěru, naději, zoufalství, lásku nebo primitivní stav hrubosti, znalost i neznalost věcí.Slovo soustřeďuje pozornost na složité, vnitřní i vnější věci života. Všeho se přímo dotýká, kreslí obrazy viděné i zcela v nitru skryté. Všechno vyjadřuje, o všem vydává svědectví. Je to silný, pozoruhodný a vysoce důležitý činitel života.Slovo vkládá jevy, tvary a formy do přesných formulací a tak je přímo i nepřímo uzavírá do významů, staví na stupeň důležitosti, zjevuje jejich světlo či stín.Slovo je zdůrazněnou myšlenkou, upřesněným citem, formulovanou vůlí, projeveným stavem vědomí - co v něm bylo, je a chce být vnitřní skutečností i vnějším rámcem bytí, činností kladnou a tvůrčí nebo pasivní lhostejností či přímým odporem. a) Zrod slovaZrod slova je tajemnou záležitostí duše i těla. Na rozdíl od myšlení, které je procesem vnitřním, skrytým, spadajícím jen do oblastí vlastního duševna, je slovo dáno životu pro všeobecný užitek. Patří světu, věcem, jevům, tvorům, bytostem - vše poutá k vnitřní integraci lidského duševna a jím pak přímo k moudrosti, která slovem vede, učí, zasvěcuje do zákonitostí, zprostředkuje dorozumění a vzájemné poznávání myšlení, citu a vůle, jejich bytostného osobitého projevu.Zemská hmotná sféra nezrcadlí myšlenky, aby byly zjevné a bylo možno v nich číst. Proto je ale do ní vložena široká činnost rozumu i citu, bylo v dílně Tvůrce nezbytné vytvořit schopnost projevit je originálním způsobem - zněním zvuků, jež rozlišeny a odlišeny projeví obraz vložených významů, vnitřních skrytých skutečností.Zvukové efekty, jichž bylo použito, jsou ze zákonitostí a působností hmoty. To však, co nesou ve svých vibracích, jsou duchové prvky života, nádherná bohatství ducha pronikajícího celé nekonečno hmotné i nekonečno bytí Boha.Ve slovu se spojuje hmota a duch k činnosti, k přímé, téměř ideální spolupráci. Proto také slovo hmotou proniká, hýbe, ji přetváří, posvěcuje duchovními světly, působnosti nesmrtelnosti a dokonalosti, tkvícími v Božském vesmírném myšlení, v lásce a tvůrčí moci.Slovo se rodí v nitru. Tam je tichou bezzvučnou myšlenkou, představou věcí, které ve vědomí již jsou nebo do něj chtějí vstoupit a ohlašují se předběžnými jevy. Jako takové by však slovo neproniklo do oblasti světla, nemělo by se čím zřetelně projevit.A zde přichází ku pomoci tělo. Jeho sestava a skladba jsou důmyslným reproduktorem duševního dění. Na ně navazuje celá síť nervových buněk, přenáší je obdivuhodným tajným procesem do citlivých center tělesného chodu. Tam jsou ústrojí schopná rozehrát a rozezvučet ony skryté struny dávající přesné znění každému myšlenkovému i citovému záchvěvu, hýbajícího již nejen tělem, ale samou jeho podstatou - duševním a posléze i duchovním bytím jako nejvnitřnější základnou člověka.Slovo spojuje duši s tělem nejvíce ze všech složek. Úměrně s vnitřní inteligencí jde souběžně schopnost připravit tělo pro tlumočení nitra, uzpůsobit je a pak zvládnout natolik, aby formulace myšlenek a citů byla konkrétní, přesná a pohotová. V některých případech se však tento proces nezdaří úměrně s vnitřní vyspělostí. Ale to má zase své hluboké kořeny osudové, jež přicházejí z oblastí nám neznámých, ze světů idejí, tvořících předběžné cesty člověka v kladu i záporu. b) Moc slovaPro svou výjimečnou úlohu má slovo nesmírný význam. Protože se jím projevují a do něj vkládají všechny činné vnitřní složky, je vrchovatě naplněno působnostmi duševních sil i mocí Boha jako jediného a nejvyššího Inspirátora všeho pohybu duševna v mysli, citu a vůli. Slovo je proto nejsilnějším projevem člověka. Je-li pronášeno, duše jím proniká jako vzduch prostorem, voda řečištěm. Vyzařuje, vydechuje skrytý vnitřní svět, nevyzpytatelno a tajemno života v jeho pobytu uvnitř těla v oné hlubině jeho existence, již nazýváme lidskou duší.Vlivy těchto působností jsou nepředstavitelně účinné, mocné. Smyslovým postřehům vázaným na tělo však nejsou dostupné, takže vnitřní vědomí zaměřené na hmotné viditelno je nevnímá a nemůže proto ani informovat rozum. Rozum pak nedává impulzy k úvahám o těchto věcech. Tak člověk nezná pravou situaci. Žije v klamu sám o sobě, o své síle, schopnostech i působnostech na život i jím samým na sebe.Člověk mluví. Domnívá se, že vyzněním slov skončila jeho myšlenková činnost, že dal průchod názorům, postřehům, že se jednoznačně projevil. To, co pokládá za projev slovní, je však jen částí velkého pohybu sil, které slovem pronikly do tohoto světa. Nejvyšší jejich intenzita zůstává skryta. Nenechává za sebou stopy, které by upozorňovaly na to, jaká síla pronikla do prostoru, jak rozvlnila jeho hladiny, co přinesla v kladu i záporu životu Země a lidstva.Lidé si nejsou vědomi, co vytvářejí svou řečí, nevědí, jak mocná působnost se ve slovu skrývá. Proto si slova neváží, plýtvají jím nebo je používají pro konání zla. V tom pak spočívá velké nebezpečí. Pokud určité zlo trvá jen v myšlenkách, má jakési ohraničení, je vázáno na zákonitost mentálních sfér. I tam ovšem koná své zhoubné dílo rozkládající, rozvolňující, rušící skladby seskupení blahodárných a životodárných sil, z nichž se tvoří krásné tvarové jsoucno vyšších hvězdných světů pro velmi jemné bytosti. Myšlenkové moci jsou v užším okruhu působnosti, ovlivňují a ovládají světy své.Cit je vázán na své oblasti. Slovo je však spojujícím mostem mezi všemi. Má přístup k myšlenkám, citům, je spojeno s vůlí, vstupuje do celého vědomí. Proto nese síly všech, působnost všech a moc všech. Ve zlém slovu je zlo myšlenek, citů i vůle. Proto je trojnásobné - třikrát silnější a mocnější. Je-li vysláno do života a do prostoru, koná zhoubné dílo, jež si nelze ani představit. c) Působnost slovaUrčitý přesný řád věcí vnáší do všeho složitosti tím, že je váže souvislostmi, jež jsou blahodárné, mají-li volnou cestu kolem každého pohybu v něm. Nakupí-li se překážky, pak nastávají těžké nesnáze, protože nelze jít jinudy než žádá řád. Nic nelze obcházet ani slevovat z cílů. V tom je Tvůrce díla nekompromisní. Tak myšlenka má svou cestu, cit okruhy působností a možností, vůle pevnou d dráhu vlivu.Slovo ve své vázanosti na vnitřní dění vstupuje do zákonitostí každé ze zmíněných oblastí. Mimoto má ještě svůj samostatný řád, své vztahy k věcem i mimořádné souvislosti. Jeho působnost vytváří proměny. Buď dokresluje nehotové obrazy dění a dává jim náležité krásno i význam, nebo je deformuje, omezuje a stírá až do nejasností.Slovo jednou promluvené se silným citovým zabarvením, ve vzrušení, je vytvořením pevného hradu z určitých sil - skály, která může v prostoru stát sto let. Tento hrad může být postaven z jemného křišťálu, může zářit světelnou krásou. Může však být také z nejhrubších kamenů, tvrdý a šedý, ponurý a hrozný. Záleží na tom, z jakých myšlenkových i citových látek je vytvořen.Slovo dobré, jemné, laskavé, které vyslal cit čisté lásky, tvoří v prostoru nádherné útvary, zářící obrazce jemných struktur.Slovo zlé zakalí prostor kolem toho, kdo je vyslovil, temnou mlhovinou, šerým příkrovem, mrakem věštícím bouři, který zcela ukryje slunce. Je-li opakované, uvězní člověka do pavučin temnoty, navalí do jeho cest balvany, přes které se nedostane dál ve svém postupu a vývoji v bytost božsky krásnou.Mimo zpětnou působnost na svého vydavatele mají účinky slov otevřenou cestu ke každé věci, bytosti a jevu. Mohou působit obdobně jako krupobití na zrající úrodu. Mohou znemožnit souladné vztahy lidí blízkých i vzdálených. Mohou přispívat k chaosům, které již jsou nebo se teprve rodí z hrubého porušování řádu života, který ukládá povinnost služby dobrem. d) Řád slovaRovnováha věcí žádá neustálé vyvažování. Co kde chybí, musí se nahradit, kde přebývá, rozvážlivě ubírat. Jestliže člověk vybočí z vykázané cesty, vstoupí na jinou půdu, která se může sesunout až k propasti. Člověk má úžasné schopnosti. Má v rukou možnost tvoření i ničení, může své schopnosti dát do služeb kladu i záporu. Tím je na něj vložena velká odpovědnost.Na slovo je položena odpovědnost nejvyšší, protože se dá nejlépe kontrolovat. Cit je velmi jemné, stěží postřehnutelné prostředí duševna. Myšlenky jsou při své bezzvučnosti a při svých neviditelných účincích na život vnitřní i vnější také obtížně, jen s krajní soustředěností zaznamenané vědomím. Zpravi

sardanapal* (Po, 12. 10. 2015 - 12:10)

Jsi k politování, zřejmě...A co takhle torturu ||. stupně :-)

Milan (Po, 12. 10. 2015 - 12:10)

Kecáš, měli tam swinges...Jsi k politování, zřejmě se chceš ukájet čeřením hladiny zde. Ty však, ale nevíš, jak si vážně ubližuješ, jakou má vyřčené slovo moc a jak tímto svým projevem si utváříš nešťastný budoucí osud.Řekni sám sobě, kdo ti v životě ublížil, že máš potřebu takto jednat. Asi se nemáš moc rád a proto ve všem vidíš jen ošklivost. Začni se mít rád, tím že v sobě objevíš všechno to krásné co je tam hluboko uložené a odložíš to povrchní a nepěkné, pak se zlepší i tvůj prozatím dost pohnutý a vychýlený osud k lepšímu. Měj se pěkně.

(!) (!) (!) . (Po, 12. 10. 2015 - 06:10)

opr.Swingers párty

(!) (!) (!) . (Po, 12. 10. 2015 - 06:10)

Kecáš, měli tam swinges párty a šukali až se hory zelenali a Mařka si jí musela chladit v lavóru s vodou! Po narození toho cvikýře mu říkala, zdrav každého muže, neboť nevíme který může býti tvojim otcem!

Steve (Po, 12. 10. 2015 - 01:10)

Tohleto nemají Jehovisti rádi ...26. Osmého dne potom byli učedníci opět uvnitř a Tomáš s nimi. Ač byly dveře zavřeny, Ježíš přišel, postavil se doprostřed a řekl: „Pokoj vám.“27. Potom řekl Tomášovi: „Polož svůj prst sem, pohleď na mé ruce a vlož svou ruku do rány v mém boku. Nepochybuj a věř!“28. Tomáš mu odpověděl: „Můj Pán a můj Bůh.“29. Ježíš mu řekl: „Že jsi mě viděl, věříš. Blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili.“30. Ještě mnoho jiných znamení učinil Ježíš před očima učedníků, a ta nejsou zapsána v této knize.31. Tato však zapsána jsou, abyste věřili, že Ježíš je Kristus, Syn Boží, a abyste věříce měli život v jeho jménu.

Reklama

Přidat komentář