Tr(á)pím (se) kvůli mámě

U nás vždy platilo, že nejdůležitější je zachovat dobré jméno rodiny a že rodinné záležitosti se nevynáší nikdy ven. A taky jsem do toho všeho byla tak zabředlá, že už jsem to brala jako samozřejmost. pak mi došlo, že třeba nebudu chtít být pořád sama, ale ztroskotá to na tomto. Teď si chystám budoucnost, vyřešila jsem úkoly za pár generací, jakmile jsem končila jednu školu, změnila jsem naprosto styl našeho bydlení, trvalo mi to víc jak rok a celá šťastná, jak se mi to podařilo jsem zjistila, že to nefunguje. Myslela jsem, že matka bude šťastná, že jsem ji vrátila na začátek, že teď má třeba svůj normální šatník jako měla v mládí. Ale ona se chová, že jsem jí ještě ublížila tím, že musí teď používat skříň. Takže jsem pochopila, že jsem ji nevyvedla z problémů, ale že ty problémy jsou v ní. Že to není v tom, že by se nám doma jen nashromáždil nepořádek a proto celá rodina šílí, že musím zaměnit důsledek a příčinu, že je to naopak, než jsem si donedávna myslela. K čemu všemu není dobrý pořádek, že :-) Ale já jsem v tom prostě žila a byla na to zvyklá.

Nějak mi nejde na mysl, že...Ono je statisticky dokázané, že - ačkoliv by se to neřeklo - vysokoškolsky vzděláné ženy si nechají líbit domácí šikanu jako středoškolské.
Jednoduchá odpověď: magnum11 je na to prostě zvyklá. Teď se dostala do fáze, kdy jí začalo pomalu docházet, že je na čase s tím něco dělat. Někomu to trvá holt déle ... a když je pod práškama tak ještě dýl.

Tak to teda nemáš vůbec jednoduchý, chybí tam nějaký muž (i když ... známe některý případy). Tak to jseš buď hrdinka anebo ... pod vlivem prášků.

Mě udivuje spousta rozporů...S tím psaním to je tak, že nemám až tak problém odepisovat na reakce, to nezabere moc času a jsem překvapená, že těch reakcí je hodně, ale sepsat tu vždycky další novou část popisu se mi víc jak 2x denně přes pracovní týden nepodaří a dneska třeba vůbec a abych vše věrně popsala, tak si před tím alespoň sepíšu body na papír, abych moc neodskakovala od jednoho k druhému. Jestli vám přijde, že píšu hodně, tak to jsem ráda, připadlo mi, že to tu řeším dost pomalu.

Jsme 3 ženské, já, máma a...To je hustý...
P.S. Nad některými reakcemi, co tady někteří píší, se povznes.

Dobrovolně jsem v pokoji s...A to nelze pokoj zamykat?
Předpokládám, že už jsi víc, než středoškolák. Snášíš tento způsob života proto, že chceš vystudovat a jinak by jsi na studium neměla peníze? Pokud by jsi to dělala z jiného důvodu (že se nemá kdo o babičku postarat, začala by sis vydělávat, jít do podnájmu a Tvá maminka by si mohla uvědomit, co v Tobě má či nemá.

To, že si tady vyléváš...Jsme 3 ženské, já, máma a babička, bydlíme v našem domě a studuju, do práce zatím nechodím.
Léky: tak já vím, co máme doma, ale který konkrétně tam sype nevím, asi jak zváží situaci, má Quajakuran, seropram, diazepam, myslím, kdyby chtěla, dá se tím i odpravit člověk.

Je-li to Tvá zpověď a...Dobrovolně jsem v pokoji s babičkou, protože má velké zdravotní problémy a vysoké stáří, v noci k ní vstávám. Máma má svůj pokoj. Protože jsem student a nepracuju, mám víc času starat se o ni než máma, která tráví půlku dne v práci a brzy vstává.

hele a na čem sedíte když...Dobrá otázka :-D Je to jen na 2-3, na zbylých 3 sedíme.

Mě udivuje spousta rozporů v tom co píšeš.na jednu stranu hned na začátku uvádíš,že máš málo času a matka tě hlídá,takže nebudeš často psát.Pak tu jsi skoro pořád.Píšeš jak má matka časově náročné zaměstnání,přitom si málo vydělá a zároveň nehorázně utrácí.Co dělá a jestli málo vydělává,kde bere na plyn za 80000,-,zbytečné nákupy jídla,léků a časopisů.Pokud na to vyděláš ty,jak to zvládáš,když jsi pod práškama?Atd atd.Těch rozporů je tolik,že si myslím,že si vymýšlíš.

jestli to není vymyšlené, nejen že je to hrozné, ale navíc to i zavání trestným činem! Holka, tvá matka by se měla léčit!

Batoh??? OMG, at se odstehuje

To, že si tady vyléváš bolest, je fajn, ale uvědom si, že danou situaci je potřeba řešit. A kolik je Vás v domácnosti, v Tvém vyprávění chybí zásadní informace. Vím, že se chceš ještě dále rozepisovat, ale je vhodné na úvod říct: jsem magnum11, žiji v rodinném domě se svým bráchou, kočkou ... chodím do práce, něco takového.
Pokud jseš svéprávná a někdo Ti podstrkuje do jídla a pití nějaké léky a od doktorky víš, že je jíst nemusíš, bylo by vhodné zjistit, čím Tě krmí a zda nemáš vypěstovanou závislost.
No a není pravda, že bys nemohla mít neustále při sobě pití a zdravotně nezávadné jídlo, normálně choď všude s batohem, s ním přece můžeš i na záchod.

A když si sama cokoli na...Je-li to Tvá zpověď a je-li pravdivá a nemůžeš-li se z nějakých důvodů odstěhovat - to nemáš svůj pokoj??? Normální místnost, ve které by ses mohla zamknout? To by vyřešilo spoustu věcí, nemyslíš?

hele a na čem sedíte když máte na židlích jídlo?

A když si sama cokoli na jídlo koupím a nesním to celé naráz, tak mi pak tajně z toho ujídá.

Bojkotuje nám opravy v bytě, nutně potřebujeme dělat nové topení a rozvody vody. Po rodičích má k tomu všechny peníze, ale ona na to kašle a tvrdí, že peníze na žádnou opravu už nejsou, ale já vím úplný opak. Máme staré vodovodní potrubí, když pustím vodu do hrnku, mám naspodu plno kamínků a kusů trubek. Nevím, jestli se tím kochá, že nás to směřuje do hrobu. Pak máme topení, která jou teď na jaře neregulovatelná, přes léto je vypínáme, ale období, kdy není venku příliš zima ani teplo, jsou pro nás velmi krušná. Běžně tak máme v pokoji 27,5°C. U ní v pokoji jsou kamna, která nelze přes rok ani vypnout, takže topí durch celý rok, v létě při 22°C mívá v pokoji i při otevřených dveřích dokořán 31°C. Když jí řeknu, jestli je to normální, vždycky mi odpoví:"Tak si otevř dveře." Platíme zbytečně za náš byt cca 80 tis. ročně jen za plyn, ale jen se modlí, aby nemusela nic v bytě řešit a mohla si sedět na nejen svých penízkách. Zaplatí poplatky, jen ať ji už necháme všichni v klidu žít.
Vadí mi, jak se chová ke všem našim známým. Měla prošlou bonboniéru a ptala se babičky, jestli ji má nasypat té návštěvě, tak jí babička říkala, ať si ji sní sama. Ona na to, že to ne, že má strach, aby se z toho nepos****.
Kupuje si nadměrné množství léků, má je po krabicích, snad 10? Samozřejmě, že to musím já už odmalička třídit, co prošlo, mívala jsem za to i odměny, protože to zabralo i 2 dny.Vždycky, když teď donese další pytlík, tak ho prostě položí někde u ní v pokoji a když ji požádám, ať to uklidí, tak vše nasype do další nové krabice, protože jich chce mít co nejvíc. Když jsem dřív tolik netřídila, tak těch krabic i s prošlými léky bylo tolik, že je schovávala do různých skříní v bytě.
Ještě k tomu nakupování-nikdy by mi nekoupila na jídlo něco, co jí nechutná,i kdybych ji jakkoli prosila. Co mi teď moc vadí, co dělá asi poslední rok, že mě nenechá nic v klidu dojíst, ihned mi trhá talíř z ruky, řekne mi:"Ty to stejně nebudeš dojídat" a co nejrychleji zbytek jídla prostě vyhodí.

Kolegyně v práci si pak dala kvůli ní zámek na skříňku, prý to bylo nesnesitelné.
Vyčítá mi(máma), že jsem moc slušná, a tak, asi aby to změnila, se před naší rodinou ráda svléká do naha. Na záchodě má vždy dveře dokořán a chová se tam strašně perverzně. Stále ji žádám, ať toho nechá, ale ona se v tom vyžívá.
Co pro nás dělá je, že nakupuje jídlo, ale tak, že jsme zavaleni sladkostmi. Už je nemá kam dávat, tak je začala skládat v kuchyni na židle. Často nebývá nic normálního k jídlu a pak mám pořád hlad.
V kuchyni nesnese mít prázdný stůl. Běžně jsme jej mívali celý pokrytý hromadami jídla všeho druhu a donutili jsme jí jej přebrat, až když kolem nás létali moli. Ale od Vánoc už to držím pevně na uzdě a poctivě všechno skládám na ty židle, ale vidím, jak je jí z toho psychicky špatně, vidím, jak těžce dýchá, když je ten stůl prázdný a v každé volné chvilce ho začne rychle plnit, ale já za ní chodím jako stín. Krom toho, neustále máme skoro pořád všechno staré, prošlé, protože kupuje nadměrné množství jídla najednou, a pak týden nic, ale už jsem se na ni vykašlala a nakupuju si třeba pečivo sama, i když nakupování bylo to jediné, co pro nás dělala. Na konci týdne pak máme několik pytlíků úplně plesnivých rohlíků a chleba, krvácí mi nad tím srdce, co je to peněz. Zásadně kupuje z nostalgie 1-2 půlky chleba týdně, který nikdo u nás nejí, kupovala ho totiž ještě když žil dědeček a tak se toho nechce vzdát. Lidi, ale tam fakt nebývá někdy snězen ani krajíček, skoro vždy je z velké části netknutý, pak to jednou týdně všecko plesnivé nese sousedce, která má slepice, vážně je toho všeho asi 5 plných pytlíků.

Pokračování:
Máma má dost časově náročné zaměstnání. Když přijde domů, nemá už náladu nic dělat. Já když přijdu i třeba po ní, tak vím že toho doma ještě plno musím, že to je moje povinost, ale jí se nechce.
Od mých 6 ti let za ni uklízím komplet celý byt. Vzpomínám si, jak jsem byla nešikovná, že mi to tenkrát dávno trvalo třeba měsíc, ale zjistila jsem, že to musím dělat,protože jinak bych se styděla pozvat dál i kamarádku, což se tedy stejně vždycky stydím..
Vedu za mámu vlastně skoro celý její život, no a teď i řeším právě tady její soukromé problémy. Nejhorší je její laxnost, například jí chodí už léta domů nějaké časopisy (4-5druhů)co si objednává, ale ona je všecky dává na jednu hromadu společně s veškerou poštou, kterou otevře někdy i po 2 měsících. A když je ta hromada už na spadnutí, začne dělat druhou a třetí, dává pak věci všude po pokoji, je mi z toho strašně úzko. Takže jí teď veškerou poštu třídím, je to přehledné, ale prostě s tím mám práci, ale máma ji neocení, poděkovala, ale chová se dál stejně, i když má ve všem mnou udělaný opravdu dokonalý pořádek a dál to všecko hází na jednu hromadu. Starám se jí o literaturu do práce, o bankovní účty, o veškeré listiny, všecko jí třídím, ale v životě to neocenila. Pokud má s tím pak problém, tak mě nechá za to být zodpovědnou, že jsem jí to špatně zařadila, včas ji neupozornila..
Ona nikdy nad ničím nedokáže přemýšlet, jako by ji to moc bolelo nebo co.. Určitě nemá zájem o jakoukoli harmonizaci našeho rodinného života.. Pokud něco dělá, je to zautomatizované a ona to nedokáže dělat jinak.
Zpět k těm časopisům:hlavně ona se nikdy do žádného ani očkem nepodívá, vůbec neví jestli jí to chodí či ne, nechápu to, vůbec, nic z toho nemá. Dobrovolně si je nechá posílat a platí za to tisíce. Přitom nevydělává nějak extra, aby si mohla toto dovolit. Dělám jí to fakt odjakživa.
Potom mě štve, že mi neustále chodí do věcí, prohledává mi učení, oblečení, a to neustále, kdykoli vytáhnu paty z bytu nebo sednu k televizi.

Krom toho jsem si představovala, že by tato stránka mohla být pro mě užitečná pro případné zasvěcenější osoby z oboru třeba psychologie, že nemusím hodiny někde vykládat, opomenout některé věci, ale stačilo jen říct-mám to všechno sepsané tam a tam.. Určitě by nikdo nebyl nadšený ze čtení některých zdejších nevhodných reakcí.