Iveta Bartošová

Ona se dá hodit duševní diagnóza pomalu na každého člověka, je teď nemocná doba, i celá společnost. Vše je o slávě a penězích-alfa omega. Převrácené hodnoty, ztráta sebekritiky, obviňování druhých, překrucování pravdy. Bumerang vlastního jednání. Neubližuj, a nebude ti ubližováno. Méně sobeckosti. I sebevražda je zřejmě projev egoismu...

Nevím . Myslela jsem si,že...Souhlasím... Doufám, že její pohřeb proběhne jak má. Mám pořád nějakou obavu, že i tam vznikne problém

Taky mě to sebralo, a nebyla...Ano, to samé bylo např. s princeznou Dianou - psali o ní denně, a když pak umřela, lidem připadalo, že jim odešel někdo známej...

Nevím . Myslela jsem si,že...Taky mě to sebralo, a nebyla jsem její fanoušek. Prostě nám ji denně vnucovali do novin, do televize, skoro až do obýváku, jako by byla jednou z nás, a najednou není...

Je mozne, ze brzy ti dva kohouti, Rychtar a Macura, prestnou media zajimat a nebudou tak profitovat z Ivetina jmena, budou zase nuly jako ostatni vetsina lidi, zadne kamery uz nebudou... a bude klid.

Nevím . Myslela jsem si,že už je na tom líp. V období vánoc byla několikrát v televizi. Na štědrý den dokonce v současným televizním koncertu s děckým sborem. Moc jí to slušelo. Když jsem se to dozuvěděla nemohla jsem tomu věřit. Ukápla mi i slza. Nebyla jsem nějakej velkej fanoušek,ale nevím bylo mi ji líto.To co se kolem ní dělo. Neustýlý sledování novinářů to by zamávalo s psichykou asi hodně lidem.

Rychtář je určitě spokojený. První žena s ním skončila několikrát zbitá a druhá mrtvá, to je jeho bilance.

Nez se dala na alkohol a cuciky, tak opravdu byla nadherna... Pak uz si z ni lide delali diky mediim nechutnou legraci... Prejme ji pokoj a mir... Rychtar zrejme ma to, co chtel.

Bohužel, nenapsala zřejmě ani závěť, jen tiskacím písmem poslední dopis Arturovi. Předmanželská smlouva a dědictví jsou asi dvě různé věci. Rychtář tedy bude dědit?

Teď tu ještě chybí soubor věštců a kartářů, kteří budou hromadně tvrdit, že to „dávno věděli"

Poslední rozloučení s Ivetou Bartošovou proběhne ve strašnickém krematoriu, rozhodl Rychtář. Kdy ale pohřeb proběhne a kde nakonec Iveta nalezne místo svého posledního odpočinku, zatím tak jasné není. Možností je totiž více.
Spekuluje se o tom, že by to mohlo být v rodinném hrobě ve Frenštátě pod Radhoštěm, odkud Ivetina rodina pochází.

Možností je také místo jejího posledního bydliště - Uhříněves. Pokud by se totiž Rychtář rozhodl pohřbít Ivetu na uhříněveském hřbitově, byl by jí neustále na blízku, stejně jako její syn Artur.

Při dopravních neštěstích navíc často bývá zvykem postavit pomníček přímo na místě tragédie, kam mohou lidé nosit květiny a chodit zapalovat svíčky. Ty zatím Ivetini fanoušci pokládají přímo před její dům v Uhříněvsi, v němž strávila posledních třináct let svého života.

Týdny tvrdila, jaké má bolesti, údajně kvůli zubům. Kvůli nim rušila jeden koncert za druhým. Když nářky o pooperačních bolestech zubů ne a ne skončit, vložili se do toho svým vyjádřením lékaři ze stomatologické kliniky, kde jí zákrok provedli. „Pacienti, kteří tento zákrok podstoupí, mohou během deseti dní zcela normálně jíst,“ podotkl primář kliniky MUDr. Roman Kadlec. Narážel zřejmě na to, že Iveta neustále prohlašovala, že od ledna mohla jíst pouze kaše a polévky, a proto hubla.

Nyní však promluvil spoluhráč z kapely, která Ivetu měla na koncertech (které se nikdy nekonaly) doprovázet. Iveta byla závislá na lécích, které v sobě měla téměř permanentně. „Dřív na zkoušky chodila včas, ale pak už toho nebyla schopná, věčně byla sjetá. Říkali jsme jí, ať to nebere, Iveta to ale popřela, i když jsme to na ní samozřejmě poznali,“ řekl serveru Super.cz bubeník Jiří Jirsa.
Kvůli závislosti na lécích také odmítala prý stravu. Vůbec nejedla, jenom do sebe lila litry kafe. „Vrcholem bylo, když přijela na zkoušku v úplně nemožném stavu autem. Vůz zaparkovala úplně nesmyslným způsobem. I v těch stavech řídila! Rozhodl jsem se ji raději odvézt, aby se jí nic nestalo. Byla silně rozrušená,“ řekl dál Supru Jirsa.

Nesouvislé, velmi pomalé vyjadřování, těžké hledání slov, nedokončené věty, dlouhé pomlky mezi slovy, artikulace téměř na bodě nula. Tak vypadaly projevy Ivety Bartošové v posledních měsících. Jak potvrdil bubeník z její kapely Jiří Jirsa, bylo to všechno důsledkem extrémních dávek tišících léků, které začala brát po operaci zubů na bolest.

Unava ze slavy, pronasledovani od novinaru... Koneckoncu Iveta si vyresila sve bolesti po svem , kdyz ji nikdo neumel pomoci... A novinari busej a busej do svych obeti denne a stale vice. Verim, ze prijde doba kdy tento typ hyen bude stat pred soudem a bude se muset zodpovidat za sve ciny.

Rychtář mi připomíná psychického tyrana na kterém byla Iveta strašně závisla a bála se, že zůstane sama, Rychtář jí nemiloval (líbilo se mu, že je Iveta populární),ale věděl, že je na něm závislá... Měla sem podobného přítele, považoval ženu za něco méněcenného, všechno věděl nejíp, snažil se mě psychicky deptat,vnucoval mi svoje názory, říkal, že se mám nad sebou zamyslet, jak žiju, co dělám a když ho budu poslouchat tak vše bude v nejlepším pořádku atd... A že mi bude dobře a on mi pomůže...

Tak sem ho poslala do prdele... To ale Iveta nedokázala. On s ní manipuloval a psychicky jí týral. Takhle to dopadlo.

Osobně je mi Ivety Bartošové, ať byla jakákoliv, hodně líto. Je jasné, že písničky pro ní někdo psal namíru atd. To tak bývá. Nebyla pro mne ta, které alba bych musel kupovat, ale vše je poslouchatelné, melodické atd. A vlastně tady u nás představovala jakýsi typ hlasu, styl...Asi ji uštval i bulvár a marná snaha se dostat na nějaké výraznější výsluní zpět. Odešel třebas i Pavel Bobek (již ale nemocný) ale i Filip Topol... Že to vezme Bartošová takhle rychle, bylo pro mne překvapením. I já mám problémy s psychikou, a tak vím, jaké to je, ale její poslední krok je pro mne ukázkou neuvěřitelné odvahy. Dostat se ale ze své tělesné schránky takto, je ale mimo moji fantazii... Snad už je jí tam dobře.

To musí být člověk opravdu na dně,když dokáže překonat pud sebezáchovy...je mi jí moc líto...

Odchodu Ivety Bartošové je mi moc líto, zasloužila si žít a být se svým synem Arturem. Nejhorším rozhodnutím jejího života byl sňatek s Rychtářem. Onen muž si nezaslouží ani oslovení pan. V posledních letech byla zcela v jeho područí, pod velkým psychickým tlakem, to on ji stáhl na dno. Rychtář užívá Ivetin dům bohužel, dle fotografií jsou v domě další cizí osoby. Nejhorší rozhodnutí, který si on přisvojil je veřejné rozloučení s Ivetou, pro média, pro kvanta lidí, kteří ji možná ani nevnímali jakou ženu, zpěvačku a mámu Artura. Ti, kteří měli Ivetu skutečně rádi, si ji uchovají ve svých srdcích takovou, jakou ji znali ze života, budou mít i nadále rádi její písničky. Zaslouží si uchování světlé památky. Rychtář by měl respektovat přání syna, její maminky a sourozenců. Na těch kolejích měl v tomto případě být místo Ivetky někdo jiný.

Kdo si nechal co...V čem se chcete vrtat, lehla si přes koleje a ten jí ty nohy a hlavu a hlavu oddělil, co nechápete?

Nezlobte se na mě, ale když si tak krásná žena nechá ujet nohy a hlavu, je to výraz jejího největšího zoufalství. A kdo na tom chce parazitovat, ať si dá pozor, aby se sám jednou do takové situace nedostal. Iveta dlouho bojovala, ale už neměla sílu, tak ji nechte v klidu spát.