Mužnost

Tak cos tu vyřešil(a)? :-Da žádné řešení, které by bylo trvalé a pozitivní, nemá. Jeho solidním řešením je jedině smrt.

Tak cos tu vyřešil(a)? :-D

Karel z Anjou se do poslední...I když konkrétně ta toaletní mísa už asi byla pod rozlišovací schopnost krále Karla z Anjou. Nicméně jeho velitel pevnosti Castel dell'Ovo (tj. Vaječného hradu) i takovéto detaily svému personálu jistě specifikoval, aby svého krále uspokojil.

...že strava stojí za...Karel z Anjou se do poslední chvíle nemohl úplně na sto procent spolehnout na souhlas papeže Klementa IV. s Konradinovou popravou. Musel si proto nechat pootevřená zadní vrátka, a mít po ruce i plán B (například nabídnutí Konradina a Fridricha Bádenského k vykoupení). Proto se mu jistě hodilo Konradina i Fridricha Bádenského stravovat kvalitně, a nechat často vyprazdňovat i jejich mobilní toaletní mísu.

Způsob nakládání s dekapitovanými těly je přesně to, v čem se liší dobře organizovaná hromadná poprava od hromadné popravy organizované lajdácky, chaoticky, diletantsky.

http://tinyurl.com/zyp94dd

Úděl Konradina v historickém a kulturním povědomí zastínil de facto shodný úděl také významného Fridricha markraběte Bádenského, ač oba byli sťati ve stejný den a na stejném místě. K tomuto zastínění tragédie Fridricha tragédií Konradina došlo proto, že Konradin byl urozenější, neúspěchem byla postižena jeho italská výprava, zatímco Fridrich mu tam se svými muži jen pomáhal. A konečně, Konradin položil svůj život v šestnácti letech, zatímco Fridrich měl již devatenáct, což taktéž vrhá na úděl Konradina ještě o něco tragičtější, a tím i historicky a kulturně výtěžnější světlo. I poprava Fridricha Bádenského však byla historicky velmi významná, a plně si zasluhuje kulturní reflexi, včetně výtvarných děl, truchlivých oratorií, divadelních her či filmů, Dosavadní tři čtvrtě tisíciletí od Fridrichovy smrti k němu byly skoupé. Kéž se jeho tragédie a poprava dočká nějakýh obrazů, soch a sousošší, hudebních či dramatických děl aspoň v následujících 750 letech, do tisíci pětistého výročí jeho popravy!

...že strava stojí za hovno,někdy nedostali najíst vůbec...

ale i v řadě jiných...Kat, který stínal Konradina a Fridricha Bádenského, stát toho 29.10.1268 před obtížnou zkouškou svého opravdového mistrovství. Bylo pro něj nejspíš opravdu záhodno stít každého z těchto dvou vysoce urozených mladých odsouzených vždy pouze jedinou ranou meče. U ostatních toho dne a na onom místě popravovaných to už asi bylo důležité o něco méně.

ale i v řadě jiných období, a mnohdy a mnohde i v současnosti, je těžké organizovat takové úkoly, jako je stravování vězňů, odstraňování jejich exkrementů, zabezpečování hromadných poprav a podobně. Osoby pověřené podobnými úkoly často měly a i dnes mají k dispozici jen omezeně spolehlivý, a navíc nejednou i negramotný personál bez schopnosti počítat.

Ten, kdo dostal rozkaz nakupovat na Piazza del Mercato pro urozené vězně, stál mezi několika mlýnskými kameny. Musel dobře počítat, co si může dovolit koupit, musel kupovat přednostně od svých známých a příbuzných, musel část odkupku dovedně ukrást pro svou rodinu, musel být připraven - namísto primitivního vyúčtování - přesvědčit svého nadřízeného, že nakupoval účelně a nic nezpronevěřil, a obstát v jeho primitivních a nespravedlivých kontrolách. Ze všech stran mu hrozilo spílání, a minimálně z jedné strany i tvrdý tělesný trest, včetně utínání prstů, rukou, vyřezávání jazyka, odřezávání ušních boltců, či dokonce rozsekání na kusy či oprátky.

I případná stížnost vězněného Konradina či Fridricha Bádenského, že strava stojí za hovno, mohla mít strašlivé důsledky pro kuchaře.

Jak si ale představuju Karla z Anjou, tomuto muži nedělalo nejmenší problém nařídit na 29.10.1268 ráno popravní průvod z Castel dell'Ovo na Piazza del Mercato. Odsouzenci si tak museli na smrt dojít po svých.

Popravní průvod byl jistě rozdělen do více odřadů a bylo do něj naveleno dostatek vojáků v brněních a s meči, aby nikdo neměl šanci utéct - zejména pak nikoli Konradin nebo Fridrich Bádenský.

Provolával se na tomto průvodu rozsudek, bubnovalo se, vyzváněly kostelní zvony? Možná ano, možná ne.

Vykopání jámy, do které pak byla vhozena těla popravených, však jistě bylo nařízeno minimálně den předem.

Ten, kdo byl pověřen organizováním celé popravy, jistě musel vydat řadu dobře promyšlených rozkazů a dovedně kontroovat jejich správné plnění, aby vše proběhlo hladce, a on před Karlem z Anjou a jinou nobilitou nevypadal jako moula, nebo dokonce následně nebyl popraven sám.

Trochu historie nikoho nezabije a někoho unaví....

Castel dell'Ovo, kde byli Konradin a Fridrich Bádenský vězněni, je asi dva a půl kilometru od Piazza del Mercato, kde se uskutečnila jejich poprava. Je otázkou, zda byli odsouzení nuceni v den popravy překonat tuto vzdálenost v pěším popravním průvodu, nebo tam byli přepraveni na nějakých koňských povozech. Pikantní však je, že není vůbec vyloučeno, že minimálně část stravy, kterou byli Konradin a Fridrich Bádenský před svou popravou živeni, mohla být nakupována právě na Piazza del Mercato, tržišti to, na němž bylo onoho osudného 29. října 1268 vztyčeno popraviště.

ve kterém čekali Konradin a Fridrich Bádenský na tragické rozuzlení svého osudu, bylo nutno oba - stejně jako další, méně urozené vězně - stravovat. Ideálně bylo vhodné stravovat zejména Konradina a Fridricha vybranými pokrmy, aby se takto přihlédlo k jejich nesmírně vysokému společenskému postavení. Za tím účelem musela být pevnost Castel dell'Ovo i nějak zásobována, a případně bylo potřeba v ní i nějakým způsobem vyvařovat. Tuto proviantní službu bylo třeba zabezpečit skrze rozkazy a instrukce. Buď je musel vydat král Karel z Anjou, nebo nějací jeho podřízení.

Dnes se řekne bevýznamný detail - nicméně i k zajištění takovýchto technikalit bylo i ve 13. století, podobně jako i kdykoli dříve nebo později, potřeba mužné rozhodnosti a tvrdého úsilí.

Dobové kroje,vůně střelného prachu,Císař u nás nocoval...

Na konradinovské drama však...Karel z Anjou se jistě aktivně staral o to, aby mu Konradin po bitvě u Tagliacozza nikam neutekl. Jistě z vlastní iniciativy žádal guelfy, aby využili všech příležitostí Konradina zajmout a vydat do Karlových rukou. Byl i předem připraven na možnost, že se tak stane, a měl předem promyšlené, jak s Konradinem naloží. Karlovo rozhodnutí uvrhnout Konradina do pevnostního žaláře Castel dell'Ovo pak bylo mistrovským aktem tvrdé státnické rozhodnosti.

Na konradinovské drama však...Velmi cenná sbírka historických faktů, shromážěných vlastní mravenčí rešeršní aktivitou autora.

Na konradinovské drama však lze hledět i ze zorného úhlu krále Karla z Anjou. Ten jako zkušený válečník a vojevůdce Konradina suverénně porazil v bitvě u Tagliacozza. Když potom politicky protřelý římský senátor a pán Asturie Frangipani dovedně zajal Konradina i Fridricha Bádenského na jejich útěku směr Sicílie, a obratem ruky jej vydal Karlovi z Anjou, tento ihned přesně věděl, jak postupovat a jaké befély a instrukce svým lidem dát. Rozhodně a neprodleně vydal tvrdý rozkaz k uvězění Konradina a Fridricha v neapolské pevnosti Castel dell'Ovo, a nařídil brzké zahájení rychlého hrdelního procesu s Konradinem i Fridrichem. Poté, co byli oba i se svými podřízenými a leníky odsouzeni k smrti, neváhal ani minutu s obesláním papeže Klementa IV s žádostí o schválení daného ortelu. Poté se postaral o uskutečnění hromadné popravy na Piazza del Mercato v Neapoli, kterou pak podle některých pramenů i osobně přezíral.

Všemi těmito kroky Karel z Anjou prokázal, že je schopný, rozhodný a tvrdý vladař, politik a manažer.

http://tinyurl.com/jrszy7f

důvod popravy mečem mladého, šestnáctiletého krále, nežli jeho vedení vojenské kampaně za znovuzískání ztracených rodových držav. A přesně tohle byl též důvod, pro který nechal Konradina stít jeho veliký sok Karel z Anjou.

Konradinova vojenská výprava, jakož i jeho zajetí, soud nad ním a poprava - to vše byla vyloženě chlapská záležitost. Chlapi bojovali na jeho straně i proti němu, chlapi ho zajali, chlapi ho uvrhli do žaláře, chlapi ho odsoudili k smrti, chlapi mu poskytli duchovní útěchu, chlapi dolaďovali přesné podmínky jeho popravy, a chlapi jej i popravili a jeho tělo vrhli do společného hrobu.

Výrazně chlapský charakter všech těchto událostí je podtržen i výběrem figur na této klasicistické Tischbeinově malbě, znázorňující výjev vynesení rozsudku smrti nad Konradinem a Fridrichem Bádenským:

http://tinyurl.com/ja7bnpk

Ta urozenost,to byl jediný...Toho, že mu - minimálně před Konradinovým stětím - neuvázali pásku kolem očí? To nevím, já tam tehdy nebyl. Nevím přesně, jaké panovaly v té době, na daném místě, a specificky mezi muži Karla z Anjou, zvyklosti, pravidla a instrukce kolem stínání urozených odsouzenců, a zda a do jaké míry byl tým lidí, kteří danou hromadnou popravu přezírali, organizovali a realizovali, těchto zvyklostí, pravidel a instrukcí znalý a dbalý, Podle dobového kronikáře však Fridrich mezi stětím Konradina a svým vlastním stětím naříkal, spílal a klel.