Reklama

Mužnost

Hans (St, 6. 7. 2016 - 10:07)

Nevím jak ostatní,ale já...Já zase úspěšně a šťastně přežívám, když toho závisláka na Česku nějaký týden už vůbec nečtu.

6.7. (St, 6. 7. 2016 - 10:07)

A jak, příslušníci lidu...Nevím jak ostatní,ale já to přežiju,když vynechám z výuky Konradina.

Tom (St, 6. 7. 2016 - 10:07)

Kraviny do kravína, nejsou tu zajímavější témata?

je (St, 6. 7. 2016 - 10:07)

tu někdo, kdo ty Déčkovi hovadiny čte?

D (St, 6. 7. 2016 - 10:07)

A jak, příslušníci lidu českého, chcete učit následující generace vnímat Konradina?

Chcete dát přednost moderním, postosvícensko-humanistickým, politicky korektním stereotypům, a traktovat jej jako mladičkou oběť politických špinavostí mužů, kteří byli daleko starší a mocnější než sám Konradin?

Nebo, naopak v úctě k tradici a středověku, v něm budete vidět plnohodnotného, aktivního činitele dobových politických konfliktů a bojů, důstojného dědice rodových nároků a nepřátelství, a opravdového spolustrůjce vlastního osudu, který svůj život jako muž ve věku šestnácti let čestně prohrál?

Můj postoj je zde doufám celkem jasný.

D (Po, 4. 7. 2016 - 21:07)

Dost by mě ovšem zajímalo, proč přesně vedla poprava Konradina k diplomatické izolaci Anjouovců v Evropě, respektive jaké zásady tehdejší rytířské etikety byly tímto aktem porušeny.

Byl snad Konradin na popravu - z hlediska dobových zvykově právních či jiných evropských standardů - příliš mladý? Pochybuji.

Neměl snad být správně popraven, jelikož boj za vlastní rodové državy byla z tehdejšího pohledu legitimní aktivita? Možná.

Nebo snad nebyla hlavním důvodem ódia vůči Anjouovcům ani tak ta poprava sama o sobě, jako spíše její neceremoniální charakter, a následné vhození urozených těl do hromadného hrobu v podobě sprosté improvizované jámy? I to je možné.

Má zde o tom nějaký zdejší historický vzdělanec či vzdělankyně nějaké poznatky, či poctivým studiem podložené, kvalifikované odborné názory? Sem s nimi!

D (Po, 4. 7. 2016 - 16:07)

Ohledně Konradinovy smrti je též možno připodotknout, že dotyčný měl příležitost zemřít dva měsíce před svým veřejným stětím ještě o poznání důstojněji. Dne 23.8.1268 totiž svedl s Karlem z Anjou bitvu u Tagliocozzo, kterou prohrál, a z níž posléze uprchl do Říma, aby byl vzápětí zajat a vydán svému francouzskému soku. Kdyby dal Konradin přednost smrti na bitevním poli, nemusel podstoupit veřejnou popravu na neapolském tržišti.

Ouha (Po, 4. 7. 2016 - 16:07)

Konrád V. Německý (neboli...zajímavé

Ouha (Po, 4. 7. 2016 - 16:07)

Ceska verze jmena Konrad je...Nikdyjsem se v literatuře nesetkala, že by se vévodovi Konradinovi Říkalo KOnrád. Možná si ho pletete s jeho otcem Konrádem, který byl Římský kráL

D (Po, 4. 7. 2016 - 16:07)

Ceska verze jmena Konrad je...Konrád V. Německý (neboli Konrad V. von Deutschland, totožný s Konrádem IV. Švábským, Konrádem III. Jeruzalémským a Konrádem II. Sicilským) je a byl zván též Konrád Mladší nebo Konrád Chlapec, ale nejčastěji se o něm v češtině referuje jako o Konradinovi, což odpovídá německé zdrobnělině jeho jména, jež má rovněž tvar "Konradin", jakož i a především zdrobnělině italské, která nese tvar "Corradino".

Na německé Wikipedii se o původu dané zdrobněliny píše následující: "Der heute übliche Name Konradin geht auf das ironische Diminutiv Corradino zurück, das ihm der italienische Volksmund gab."

https://de.wikipedia.org/wiki/Konradin

4.7. (Po, 4. 7. 2016 - 15:07)

jo...kbych byl u Židů-vždy......nadělá si děcek jak smetí a pak je nemůže uživit,viď...

Demokrat (Po, 4. 7. 2016 - 15:07)

V dnešní době se v Evropě...Ceska verze jmena Konrad je Konradin?!? Normalne jsem proti verejnym popravam, ale v pripade autora teto verze bych udelal vyjimku.

D (Po, 4. 7. 2016 - 14:07)

D, sice nesdílím tvé...V dnešní době se v Evropě šestnáctileté osoby veřejně nepopravují, nicméně tak se holt tehdy žilo. Konradin se narodil s břemenem dynastických nároků a konfliktů s jinými mocnými zájmy, a poradil si s tím, jak mu bylo dáno. Úděl takových, taktéž v osudné době mladičkých, bratří Huňádyů v Uhersku o dvě století později ostatně nebyl zcela nepodobný osudu Konradina Švábského a Fridricha Rakouského, i když konkrétně Matyáš Huňády, narozdíl od svého staršího sourozence Lászlá, měl výjimečné štěstí. Ale byl to taky vabank - hop nebo trop. Ve velkém nebezpečí byl ve svém mládí dokonce i Zikmund Lucemburský.

Ouha (Po, 4. 7. 2016 - 13:07)

Mladičký, šestnáctiletý...D, sice nesdílím tvé nadšení nad mužností, dle mě spíš statečností tohoto mladičkého chlapce. Je to spíš smutné, jak dovedla politika a duchovní šlechta tyto mladé lidi zmanipulovat a použít je ke svým mocenským zájmům. Viz návaznost Konradia na našeho Přemysla Otakara a jeho princezny...

A tu cosi jako závěť napsal ještě před tažením na Sicilii IMHO

Ouha (Po, 4. 7. 2016 - 13:07)

Jahodo, že by se u tebe objevil skrývaný smysl pro humor? Jezeďák, mužnost, židovská x tvoje plodnost...jsi mě rozesmál

D (Po, 4. 7. 2016 - 12:07)

Mladičký, šestnáctiletý král a vévoda Konradin zemřel podle dobové kroniky velmi statečně a velmi neceremoniálně. O své chystané popravě se spolu se svým druhem Fridrichem Rakouským dozvěděl v neapolském vězení od obstarožního francouzského šlechtice, posla to krále Karla z Anjou. Oznámení o popravě přijali oba mladí muži s velkou vyrovnaností, žádajíce o tři dny příprav na křesťanskou smrt. Konradin pak strávil zbytek svého času sepisováním závěti. V osudný den pak pevně kráčel vstříc smrti. Na svém improvizovaném popravišti, postaveném na neapolském tržišti, žádal o milost pro své leníky, kteří tam čekali na smrt spolu s ním. Ihned poté jej kat sťal. Fridrich Rakouský, jsa svědkem krvavého skonu svého nerozlučného druha, krátce naříkal a klel, dokud vzápětí nesdílel Konradinův osud. Poté byli popraveni i zbývající odsouzení, a jejich těla i s tělem Konradina a Fridricha pohozena do hromadného hrobu. Později byl z iniciativy Konradinovy matky daný hromadný hrob otevřen, byly v něm vybrány kosterní pozůstatky, o kterých se věřilo, že patří Konradinu a Fridrichovi, a tyto byly poté slavnostně přemístěny do kostela, který za tím účelem nechala Konradinova matka postavit.

Podle jedné z konradinovských popravních legend stihl mladičký král těsně před svou smrtí hodit do davu, sledujícího celou popravu, svoji rukavici. Tato rukavice se pak měla dostat do rukou Petra Aragonského, a sloužit mu jako symbol následnického nároku v Obou Sicíliích.

ShabbaTot (Pá, 1. 7. 2016 - 14:07)

Proboha Jahodo, odpal někam...jo...kbych byl u Židů-vždy s velkým Ž,potom bych byl nadprůměrně plodný,protože Žid se s nějakým močení jako před fabrikou plnou žanskejch nespokojí,on se ožení a nadělá si děcek jak smetí a toto Israel praktikuje a je tam největší dětský boom za poslední desetiletí ,prostě národ do nepohody,ten se ve světě nestratí..

D (Pá, 1. 7. 2016 - 13:07)

Proboha Jahodo, odpal někam k židům!

ShabbaTot (Pá, 1. 7. 2016 - 11:07)

Tak se mi to mé - často...no ale on ten jezed´ák tam přijel s traktorem a vlečkou a když již teda musel močit,mohl jet k nedalekému teletníku,kde JZD chovalo telata a ten teletník je u lesa a pole,atak, proč nemočil tam a proč musel močit zrovna u fabriky pod okny s ženskejma?
Že by exhibicionizmus ?
Pravda je ,že toto téma po ránu není třeba košer,ale je ze života...no...

D (Pá, 1. 7. 2016 - 11:07)

Tak se mi to mé - často veřejností Doktorky neprávem opomíjené - diskusní vlákno dnes po ránu opět poněkud rozjelo. Jen si opět nejsem úplně jistý, zda tím žádoucím směrem...

Reklama

Přidat komentář