Vzpomínky na totáč :-))

Zajímavé, i když dost otřepané téma o tom sklánění hlavy. Ale teď trchu reality. Ten, kdo jak říkáte hlavu neskláněl, nemohl například studovat a byl tudíž nádeníkem. Přišla revoluce a tento člověk bez vzdělání dopadl jak? Zase je bez práce, neboť nemá vzdělání a žádnou zpeněžitelnou praxi. Ale je vlastně hrdý, že za minulého režimu.... a tak dále.

fůůj mým pravopisným chybám

Nebyla to sice reakce na mě,...Vůbec jsem nechtěla nikoho urazit, já mám tyhle věci srovnané už od dětství, prostě jsem vyrůstala v jiné rodině Mockát jsme se tady o tom bavili, nechci se opakovat. Rodina nepatřila k disidentům, jen nedržela hubu a krok. A nikdo z nás nevičítá tím druhým, byla to každeho volba se vším, co k tomu patřilo

Říkáš, když už není co..."Vytahnout" je toho mozne spoustu, a spousta "vad na krase" komunistickeho rezimu tu jiz i byla vytazena.

Ja jsem jen reagoval na konkretni nestydaty prispevek, ktery zamerne vypichoval relativne mene problematicke rysy zivota za komunismu, a naopak zamlcoval veskera - a to cetna - svinstva te doby.

Jen jsem pripodotknul, ze stejne ucelove a nekriticky by se dalo postupovat i pri komentovani zivota v nacistickem rezimu, nebo dokonce primo v nacistickych koncentracich.

Ty patříš mezi ty ,...Nebyla to sice reakce na mě, ale pokud myslíš, že frází o sklánění hlavy někoho extra shodíš, tak si myslím, že ne.
Napiš, čeho dosáhli v praxi ti, kteří ty hlavy neskláněli?
A jinak "kde co" nepodepisovali běžní lidé, ale hlavně umělci.

jsem v tom režimu žila 31...Ty patříš mezi ty , kteří nedělali problemy, podepsali kdeco a skláněli hlavu. Pak byli takoví, kteří bydleli tři generace v jednom bytě, doporučení ke studiu nedostali, měli to trostě těžký. Naštěstí je to pryč

Komunisticky rezim trval...Říkáš, když už není co vytáhnout, tak se vytáhne vyhlazovací tábor za nacistů.
Jasně, každý máme nějaký názor, já jsem rád, že jsem realista.

Taky jsem zíla v komunismu a...Takových nás je víc,jak tady píše Dáša ale co stím. Raději bych jedla banány a pomeranče jen o vánocích jen kdybych měla práci a slušné bydlení ale to mají jen vychytrálci.

Taky jsem zíla v komunismu a mela se dobre. Jezdila kazdy rok k mori.Ted jsem bez prace,v zoufale situaci.

jsem v tom režimu žila 31...To jste napsala krásně a pravdivě ,takto to cítí hodně lidí narozených do roku 1965 možná i mladších.

jsem v tom režimu žila 31 let a žádnou šikanou jsem netrpěla. Byla jsem mladá a měla jsem se fajn. Napoprvé jsem se bez jakékoli tlačenky dostala na SŠ i VŠ, v pohodě je vystudovala, jezdila si na dovolené po celé ČSSR, do Bulharska i do Jugoslávie ( s cestovkou jsem žádný devizový příslib nepotřebovala), nikdy jsem netrpěla hladem, měla jsem kde bydlet a co si obléknout. Neměla jsem asi všechno, co bych mohla mít na Západě, ale mně to tak stačilo a byla jsem šťastná. Po škole jsem si mohla vybrat práci, která mě bavila, nezažila jsem v ní žádnou šikanu, měla jsem báječné a veselé kolegy a bylo mi fajn. Vdala jsem se, měla děti, dostali jsme třípokojový družstevní byt, za novomanželskou půjčku jsme si ho vybavili.
Sice jsme se pošklebovali Jakešovi a dělali si srandu z 1. máje a měsíce československosovětského přátelství a toužili se podívat na Západ, ale jinak jsem byla spokojená. Po revoluci sem sice přišlo plno zboží a mohla jsem se podívat na ten vysněný západ, vychází plno knížek, nemusím už na ně stát ve čtvrtek frontu, ale zato je naprosto katastrofální situace s prací a bydlením. Je mi přes 50, do důchodu ještě 8 let, ale z práce mě vyhodili a žádnou nemůžu sehnat. Peněz malinko, takže už žádné knihy, žádné cestování, jídlo jen to nejlevnější. To jsem se opravdu dočkala báječných časů!

Jasně, úplně všechno bylo...Komunisticky rezim trval pomerne dlouho, a tykal se cele zeme. Je tedy jen prirozene, ze uplne kazdy obcan komunistickeho Ceskoslovenska nebyl po celych 41 let a 9 mesicu podroben 7 dni v tydnu a 24 hodin denne cilene rezimni sikane.

Podobnym zpusobem jako to delas ty by vsak bylo mozne obhajovat treba i Treti risi, nebo konkretne i jeji vyhlazovaci tabory jako Osvetim-Brezinku, Sobibor ci Treblinku.

I odtam se prece nejaci lide vratili, a nekteri, pokud byli mimoradne sikovni nebo meli velke stesti, tam mozna v prubehu sve detence dokonce vyjimecne okusili i bezne lidske potraviny, jako treba chleba, rohliky ci vajicka.

Pamatuji si, jak jsem s dědečkem trhával ovoce do sběrny. Za švestky jsme dostali 2,-Kč a za jablíčka 0,5 až 1,-Kč/kg podle velikosti. Dnes stojí kilo švestek cca 60,-Kč a kilo jablek 25,-Kč. A to ještě nemají žádnou chuť, protože je to vyhnané jedama.

Jasně, úplně všechno bylo špatné. Zelináři nechávali schválně hnít citrony, aby nás potom potupili při nákupu, většina národa byla podvyživená, protože nebyly základní potraviny, školství a celý vzdělávací systém totálně nahovno, takže když např. lékař emugroval, tak poté zo zvládnul jazyk se celkem bez problénů stal odborníkem u nich atd.
Na vysoké škole nás učil politickou ekonomii člověk, který vždycky říkal: teď jsme si řekli, jak by to mělo vypadat a teď si řekneme, jak to v našem státě skutečně funguje. Komunisti s ním neskutečně zatočili - nechali ho učit dál. Asi, jak na potvoru, nebyl nablízku žádný estébák.
Komunisti se neskutečně pomstili bratrovi Václava Havla, předníhio nepřátele režimu, kterého nechali získat několik titulů a pracovat na prestižním pracovišti.

Tímto textem nezpochybňuji totalitní praktiky, ale co je moc, to je moc. Jediné, co je zcela mimo diskuzi, to bylo cestování, tam se není o čem bavit.
Ale i v dnešní době můžete zcela demokraticky nedostat vízum do USA, pokud se úředníkovi nebude něco líbit.

A Tys dneska na čem?5678 - hadej...

Tys tehdy na perniku, ze?A Tys dneska na čem?

byly normy na vše
a nikdo...Tys tehdy na perniku, ze?

byly normy na vše
a nikdo by ti nedal to žrádlo co dnes
jak v obchodu tak v hospodě ...
byl respekt ...
to mi nikdo nevyvrátí ....
taky byla střední vrstva

teď jsou jenom bohatý a chudý ...

Je zajimave, kolik casu se na tomto diskusnim vlaknu venuje dostupnosti ci nedostupnosti potravin a jineho zbozi za komunismu, a srovnavani tehdejsi a dnesni situace povytce z ekonomickeho hlediska.

Co ale treba jine aspekty zivota? Uznavam, ze politickych veznu ci zavrazdenych estebaky byl dejme tomu v 70. a 80. letech jen omezeny pocet.

Pokud vsak jde treba o vycestovani na Zapad ci do Jugoslavie, problemy mela vetsina lidi. Clovek, kdyz zadal o prislusnou "vyjezdni dolozku", potreboval potvrzeni od zamestnavatele, svazaku, vojaku a kdovi jeste od koho jineho. Tez zpravidla nebyly pousteny cele rodiny, aby pusteni byli timto zpusobem donuceni se vratit zpatky.

Bylo tez velmi riskantni jakkoli jen ceknout na adresu rezimu a jeho predstavitelu. Pokud nekdo rekl neco nevhodneho v nevhodnou dobu a na nevhodnem miste, hrozilo mu cokoli od celozivotniho kadroveho skraloupu, pres vyhazov z prace a zakaz vykonu kvalifikovanych zamestnani, az po vezeni.

Nebyl tohle hnusny svrab? Jak jen nekoho muze napadnout srovnavat tehdejsi a dnesni dobu jen podle rohliku ci kvality masla?

Za totáče bylo za co, ale...za totáče bylo za co?