Gamblerství

Ahoj Angie, nejvíc mu pomůžeš, když budeš sama sebou, budeš vyjadřovat, co chceš ty. Gambleři mají největší problém s hranicema, snaží se je naprosto ve všem překračovat. To znamená, dohodni si jasný pravidla a sankce, ale ty potom musíš dodržet i ty. Agáta

Ahoj všichni.Chtěla bych se zeptat,jestli máte někdo zkušenosti s léčením v PL Bohnice,potřebuji vědět,jak to tam probíhá a podobně.Mám přítele,je mu dvacet let,měl před maturitou a přerušil studium a teď je v Bohnicích.určitě je tu někdo kdo by mi mohl poradit, nemám s tímhle žádné zkušenosti,jsem zoufalá,prožila jsem si toho s ním už taky dost,chtěla bych mu po jeho návratu co nejvíc pomáhat a nevím jak.On je strašně hodnej kluk,nechci o něj přijít takhle hloupě.Kdo máte zkušenosti-poraďte prosím,předem děkuju....

Ahoj Petře. Já tě znám pouze z pár posledních stránek této diskuze a taky jsem si pustil asi 2 písničky na youtube-líbí se mi a ty jsi taky zajímavý člověk. Díky za vysvětlení, nicméně mi z toho vyplývá závěr, že každý jsme pořád jednotlivci a každý stav "po" či abstinenci vnímáme jinak (bohužel nás pojí zkušenost s gamblingem, raději bych tyto lidi poznal za jiných okolností..). Proč to tak na lidi působilo je dle mého názoru proto, že člověk (včetně mě) nabyl dojmu, jako by nešlo normálně žít plnohodnotný život po tom, kdy se někdo rozhodl žít bez hazardu. Co se týče mé osoby, tak bych "můj problém" odhadoval na 10 let. Dluhy jsou něco přes 100tis a to asi jen díky tomu (je to hodně, nechci to zlehčovat, ale vím, že jsou i větší extrémy), že jsem vždy částečně žil normálně, jen málokdy utratil "celou výplatu" a taky vždy dost vydělal. Samozřejmě, že kdyby nebylo této závislosti, tak jsem zřejmě hodně finančně v pohodě. Mám práci, která mě baví a jsem v ní myslím úspěšný, jen automaty mi braly hodně sil a musel jsem 1000x v sobě hledat rezervy, abych fungoval. Na 2. stranu to můj život zasáhlo způsobem, který sice není vidět, ale vevnitř cítím stálý neklid. Ono totiž jak to asi každý gamblér zná, nebo je to jen můj dojem, gamblérství život hodně zrychluje a pak je problém zpomalit, protože pomalu je nudné a bez vzrušení a to je to, co hledám jako kompenzaci. Napíšu, jak si vedu a jak zvládám abstinovat. Petře, myslím si, že je fajn, když napíšeš, jak to cítíš, protože jak už jsem zmínil-jsi to ty a jsi sám sebou a Zdenda je zase jiný typ člověka, který detaily neřeší, což je vlastně taky v poho. No nic, teď to zase nějak moc řeším já, tak toho nechám. Díky za příspěvky a odpovědi. Mějte se.

Petře, má pravdu, ono prohrát statisíce, přijít o rodinu, majetky a třeba i o život je asi fakt k smíchu.
Lognul se pravým jménem....

proč jsi parchant? proč se tak nazýváš? Možná máš pravdu, ale jak pro koho je k smíchu, víš? Jestli je ti k smíchu, to je dobře, úsměv léčí.petr

závislost na hrací skříňce je k smíchu...

Možná máš pravdu, ale mám pocit, že to jsem prostě já a že musím najít svojí cestu, jak z toho ve. Tak jak se to stalo u automatů...Jestli chceš, napiš mi na mail adresu, pošlu ti cdéčko, snad ti udělá radost. Mail: valia1"centrum.cz.
Hezký večer, Petr

Ještě jsem zapoměl, raději skládej, hrej, zpívej, není to špatné, rád to poslouchám....

Peťane,
moc se lituješ, moc se v tom hrabeš. Když pozoruješ, že to, co děláš je k ničemu, tak se na to vyprdni a nezachraňuj svět. Sám vidíš, že to vede k Tvému sebezničení. Možná to tak chceš, co já vím.
Vykašli se na celý gamblerský svět, a žij život tak, jak jen jde nejlíp, jak chceš Ty,jak umíš nejlíp.
Protože, jak zpívá myslím Habera, "život náš je lacný hotel, iba chvílu bývaš v ňom, kým ťa vezmů paně poďte, už je závěr krásným dňom". Tak to je.....

Dobrý den, já ale šťastný jsem. Snažím se přijít na to, proč se Vám všem zdá, že nejsem šťastný.Možná tu jedno vysvětlení je, ale nevím, ještě jsem takhle o tom neřemýšlel.
Všichni moc dobře víte, že patřím k absolutním odpůrcům hazardu a že proti tomu taky dost aktivně bojuji. Není to ale jednoduchý, několikrát jsem se na vlastní kůži přesvědčil, jak moc je tento problém těm nahoře ukradený a tím pádem jak moc jsme jim ukradený i my. Navštívili jsme Kalouska, navštívili jsme úřady a jiné intituce a politiky, vše však bylo ve většině případech úplně marný. Nezajímáme je, ani jeden z nás!! Vymlouvají se na vyhlášky a zákony, vymlouvají se na demokracii, vymlouvají se na všechno, jen aby ospravedlnili sami sebe a vše, co i oni nezvládli.Jak se vám tady žije, vy jste tady spokojený? Že s tím nic neuděláme? To je právě to, s čím oni počítají, oni mají moc a peníze a znají vše, čím podle nich nemáme šanci uspět.Vyvolávají v nás pocit strachu a bezmocnosti, to oni dokáží.
Já jsem moc vnímavej člověk, s Martinkou se setkáváme každý den s lidmi, kteří řeší stejné nebo podobné problémy. A to nás nenechá v klidu, i kdyby jsme si to sebevíc přáli. Víme, že nespasíme svět, ale taky víme, že nejde jen tak sedět v koutě a stěžovat si na život a nic nedělat pro jeho zlepšení. A to mi prostě neumíme, možná je to chyba, ale nás se dotýká vše, co ničí druhé.
Většina tady ví, co se stalo před rokem a půl, mám tím na mysli moje selhání v podobě nevěry. Ani nevíte jak bych rád zapomenul, ale my se setkáváme čím dál víc s lidmi, kteří tento problém zrovma řeší také. Mám teď na to úplně jiný názor, než dřív a navíc se dokáži vžít do role podvedeného a toho, kdo podvedl a ublížil druhým.
Já prostě nemůžu zapomenout, i kdybych chtěl.Možná jsem právě jiný v tom, že myslím i na druhé a dost mě vadí jak se tady žije.V tomto případě šťastný opravdu nejsem, jelikož se každý den setkávám s případy nevěry, gamblérstvím, drogami atd.Vím, že nemůžu skutečně spasit svět,ale pomáhám těm kdo přijdou a žádají o pomoc. Asi jsem moc velká citlivka :-).nic víc, jinak mám to co jsem vždy chtěl, rodinu i přesto že jsem utíkal před svým selháním, před svým špatným sebevědomím a myslel jsem si bláhově, že to vyřeším útěkem. To byla moje největší prohra v životě, ublížil jsem nevinému člověku, člověku, který mi pomáhal a vždy při mě stál. Moje minulost se do toho dostala a já selhal ne recidivou, ale nevěrou. Díky té nevěře jsem ale pochopil daleko víc a uvědomuji si i problémy, které má spousta mužů a nemusí to být ani gambleři. Co si budeme nalhávat, kdo je úplně čistý? Především z nás mužů, kdo neselhal ve věrnosti? Ano jejich spousta a především utíkáme od zodpovědnosti do světa snů a fantazie. Pak si myslíme, že jsme zamilovaní a že ta druhá žena milenka nám dává víc než ta která nám doma vaří, pere, stará se o děti... milenka nikdy s námi nemůže řešit naše starosti, ona nás dokáže od nich jen odreagovat, ale to jsou právě ty představy, které se časem zase rozplynout. I tímto jsem si musel projít, abych pochopil. A s tímhle se těžko dá vyrovnat, jelikož vidím svou slepotu a vidím ublížení druhým. Možná jsem si ještě dostatečně neodpustil. To je možná to, co ze mě cítíte. Ale není to o tom, že bych nebyl teď spokojený a šťastný. Musel jsem si na vše přijít sám, škoda, že si neumím brát poučení od druhých, vyhnul bych se tak tomu, co mám nyní v sobě a to tam zůtane už navždy. takových lidí jako jsem já je víc... kéž by si někdo vzal poučení právě ze mě a z mého životního selhání.

Pro Petra K. já edy taky mám problém z munulostí a občas mi přepadnou výčitky svědomí, ale to má asi každý. Je v čem se asi lišíme(nebo spíš jak to vnímám já). Já šťastný jsem a smířil jsem se, nebo spíš jsem si uvědomil, že hraní nepotřebuju a ani ho nepotřebuju nečím nahradit. Z toho co píšeš mám pocit, že ty šťastný vpodstatě nejsi, ale to může být jen můj dojem.
Abstineci zdar

Jsem rád, že vím alespoň o někom,kdo můj příběh sleduje:-)Ne, vážně. Myslím, že nžiju o moc odlišněji než třeba ty či ostatí gambléři. Ano, jsem znovu šťastný a mám dny, kdy se mi daří a kdy to stojí za nic. Ale musím přiznat, že ty dny jsou právě díky tomu, že je tady ta minulost, i když už sám moc dobře vím, že tu už nezměním.
Každý z nás toho máme docela dost za sebou, ale i před sebou.Každý z nás máme určitě miliony přání a snů, které si přejeme uskutečnit a které chceme, aby se splnili. To vše však vede ale jen přes to nejdůležitější- ABSTINENCI!!!!!!! Bez ní nebudeme mít nic, bez ní nebudeme my nic.
Znova opakuji, mám dobré dny a mám dny špatné.A ty tu moji minulost znáš, víš co jsem provedl a okolo toho, ale nejen toho se vše točí. ALE ZVLÁDNU TO,UŽ NEJSEM SÁM, MÁM PRO KOHO ŽÍT.Přeju štěstí, přeju sílu,přeju víru.Hezký den
PS: Díky myslím za poklonu:-)Od tebe tady vždy potěší. Petr Kohout

Petře tak promiň jestli se pletu, bylo by to jen dobře.
Jak trochu sleduju tvůj příběh, měl jsem pocit, že se ti celkem daří a jsi znovu šťastný.
Z Tvého psaní výše to tak ale nevypadá...

Ahoj Zdendo, proč z toho nemáš dobrý pocit?
Nepsal jsem o tom, že bych nebyl teď šťastný, ale psal jsem o pocitech, které se mi vracejí skrze mé pády a ublížení druhých. Po dlouhé době jsem byl u psychiatra, ale z důvodů vyšetření ohledně pracovních záležitostí, jinak si nemůžu stěžovat.I Tobě přeji vše dobré, měj se Petr

Hoj Petře,
jsi velký filozof, víš to? Ale jistě je tam kus pravdy.
Z Tvého psaní se na mě valí, či přímo přetéká pocit, že by jsi měl vyhledat lepšího psychiatra, než kam chodíš. Nemám z tohoto čtení vůbec dobrý pocit.
Přeju vše dobré a hodně sil....

Dobrý večer, nejdříve pro Davida. Pobyt v léčebně trvá zhruba 2 měsíce, v Červeném Dvoře to může být i déle.. Jak už jsem napsal, rozhodnutí k léčbě je dobrý začátek či krok k lepšímu životu bez hazardu, ale nezaručuje ti to, že se k tomu už nikdy nevrátíš. Ta největší váha a rozhodnutí bude a je stejně vždy na tobě. Záleží jen na tobě, jak chceš žít. Jen ty máš tu největší moc si určit, jakým způsobem chceš a budeš žít. Léčba ti může dát směr, ale nezaručí ti abstinenci. Znám spoustu případů,že pacienti navšívili léčebnu i desetkrát a nepomohlo jim vůbec nic. Až absolutní změna a upřímná touha po životě bez automatů jim pomohla. Abstinence není samozřejmost a bohužel se jí na sto procent dočká jen hrstka- kéž by si patřil do této skupiny.Ano Davide, je to běh na dlouhou trať a vše máš v rukou jen ty sám. Přeji ti štěstí!!!!!!!!!!
Teď pro Vaška. Pokusím se ti vysvětlit to, nač se tady ptáš. Možná, že někteří s tím co napíši nebudou souhlasit a tebe má odpověď neuspokojí. Ale každý z nás jsme jiní a každý z nás spoustu věcí prožívá jinak jež je tomu u nás. Podstata ale zůstává stejná.
Takže: každý den přemýšlím jak dál...Ano, je to tak. Za těch 15 let mi hazard totálně změnil život, a to po všech stránkách. Už nic není jako dřív, minulost a stín gamblingu se za mnou táhne jak hrozný stín, který mě straší ve dne i v noci. Nemám už strach z recidivy, ale z tím, že se nedokáži vypořádat s pocity viny a průšvihy, které jsem během té doby napáchal. Stále dělám větší či menší chyby, které nepřímo souvisí s gamblingem.Automaty na můj život navázali spoustu jiných hrůz, které mě dále provází na každém kroku. Vždyť většina z nás abstinujících musí třeba nadále navštěvovat psychiatrii a jiné doktory, většina z nás má dlihy, které nebude schopna nikdy zaplatit, většina z nás přišla o rodiny... a vzpomínky a následné výčitky hodně bolí...Ano, už budu třetím rokem abstinovat, ale ta šeď v našem mozku a v našich srdcích asi jen tak nezmizí.
Nevím, zdali jde žít ještě normální život, možná ano, ale ta minulost a vzpomínky z hlavy asi člověk nedostane. Píši to ze svého pohledu, jiní to možná mohou mít jinak, ale nevím.
Když se otočím zpět a podívám se sám na sebe dnešníma očima, tak zjistím, že už to dávno nejsem já. Automaty a život s nima mě totálně změnil a ukázal mi vše z úplně jiné strany, a to z té, o které jsem vůbec nevěděl. Život na ulici, hlad, zima, samota, nenávist a smutek, touha a život bez lásky, pocity viny a vzpomínky na rodiny a děti, strach, chudoba, žebrání, sebevraždy, nevěra, dluhy atd. Poznal jsi to?
Nemáš zbytečné otázky a věřím, že stojí za to se s tím poprat a dokázat, že kromě toho zlého v sobě ukrýváme i něco, co by nám druzí mohli závidět.
Já bojuji a nikdy bojovat nepřestanu. Každý lidský život má cenu a všichni z nás si zasloužíme lepší život, jsem o tom přesvědčený. A tobě to přeji také, bojuj a dokaž, že jsi lepším člověk než spousta s těch,kteří tě kritizují a dívají se na tebe skrz prsty. Dokaž to sám sobě a těm, kteří tě milují i přes všechny ty průšvihy, které jsi napáchal. Dokážeš to ale jen, když budeš chtít. Chceš to? ...
Dobrou noc, Petr Kohout

Rozhodl jsem se jit lecit. takhle to daj nejde.muzete mi poradit jak dlouho trva pobyt v lecebne ? ptam se jenom at vim vim ze je to beh na dlouhou trat

Ahoj Petře. Moc nerozumím tvým slovům, co jsi posledně psal "v posledních dnech přemýšlím o tom, jak dál. Neužívám si život plnými doušky, i když jsem šťastný za každý den abstinence". Po třech letech je život pořád šedý? A ještě "I když to svým způsobem už nikdy nebude normální, tak chci žít co nejlépe to jen půjde. To je můj sen i cíl". - proč nejde žít normálně po takové době bez gamlingu? Možná mám zbytečné otázky z pohledu ostatních, ale pro mě jsou důležité a chcěl bych mít v nich jasno. Děkuji za odpověď.

Už jsem se tady dlouho neozval, omlouvám se, ale myslím si, že je občas dobré si jen číst příspěvky ostatních a čerpat z nich cokoliv co jen vás napadne. Popravdě přiznávám, že čerpám i z věčného prudiče Majitele herny, neboť i on mi dává sílu a svým způsobem mi ukazuje cestu- už nikdy více hazard v jakékoliv podobě, už ani halíř ani jednomu majiteli herny a ještě více odporu co možná největšího množství všech těch, kterým je hazard stejně tak odporný, jako je odporný mě. Díky ti majiteli herny!!!
Pro Vaška- Vašku, souhlasím s Mamutem a Gamblingstopem, hazard je zrádný, stačí jediná chyba či jediné zaváhání a je vše pryč. Přestože i já počítám délku své abstinence( za 15 dní to budou 3 roky), tak ve skutečnosti si uvědomuji, že to nemá zase až takovou cenu, neboť vše je jen relativní... Nemám rád přisahání, nemám rád sliby, nemám rád machrování. Věřím však na trpělivost, disciplínu, víru a naději, kterou v sobě máme každý ukrytou, ale kolikrát zasypanou vším tím hnusným, co nám sebou přinesla tato nemoc. Je málo těch, kteří v sobě najdou dostatek odvahy se tomuto postavit a říci si sami sobě: a dost!!! Takhle už to dál nejde. Já chci žít líp a ne jako kus smradlavého hovna někde u cesty, kterýho se všichni štítěj a kterýmu se všichni vyhýbaj. Díky spoustě jiných okolnostem a díky těm, který nám tu vládnou a také potom i díky sami sobě jsme nenašli v sobě nejít špetku síly a víry v sami sebe.
Automaty a vůbec hazard je mor, který nám ti nahoře předhodili a mi jsme na to skočili... Ano, máme na tom také svůj podíl, ale nic takového by se nikdy nestalo, kdyby toto nebylo. Přestaňte se prosím obviňovat, pokuste se v sobě najít sílu a dokažte to, co dokázali Mamut, Murat ve Zlíně, Máma, Gamblingstop a všichni ti, co se tomu nejen postavili, ale i abstinují a ještě pomáhají ostatním. Stále je nás ale strašně málo, k tomu, aby se něco změnilo nás musí být víc. Jsem ale osobně šťastný zato, že tito lidé jsou a osobně děkuji všem, kteří abstinují byť jen jediný den.
Pamatuji si na slova primáře Nešpora, ten řekl, že jediná šance jak nad automatama vyhrát je ta, že prostě ty automaty či hazard nebudeme hrát a podporovat. A měl pravdu.
V posledních dnech přemýšlím o tom, jak dál. Neužívám si život plnými doušky, i když jsem šťastný za každý den abstinence. Murat a jiní potvrdí, že život abstinujících hráčů je v mnoha případech velice obtížný a že musí doopravdy dělat vše, aby se k tomu už nikdy více nevrátili. Na světě není samozřejmost nic, ani abstinence. Možná jen smrt, která si příjde pro každého. Ale než si příjde, tak je jen na nás, jak chceme a budeme žít. Teď už se toho o hazardu ví docela dost, každý z nás už ví, co se stane, když nastane recidíva. Já už jí zažít nechci, už nechci začínat zase od začátku, drápat se z bahna a být tím hovnem na cestě, kterého si ostatní všimnou jen proto, že je odporné.
Já chci žít!!!! I když to svým způsobem už nikdy nebude normální, tak chci žít co nejlépe to jen půjde. To je můj sen i cíl.
Všichni, kdo sem ať už z jakýchkoliv důvodů píší si zaslouží to samé. Osobně nikoho neznám, možná jen na dálku trochu Gamblingstopa, ale jsem vděčný za to, že jste a že se snažíte pomoci těm druhým a v neposlední řadě i sami sobě. Díky za to, dobrou noc.

Petr Kohout

Hráčům a závislákům zdar!