Tresty v práci

No jo, odhodlala jsem se k tomu po rozchodu s přítelem. Ale jak říkám, stačí udělat ten první krok v podobě podání inzerátu a pak už to jde samo ráz na ráz. Štěstí jsem možná měla, ale z velký části to můžeš ovlivnit sama. Není to stoprocentní, ale dost můžeš člověka odhadnout na základě psaní. A nemysli si, že jsem se nebála. Nebo asi bych to ani nenazývala bát se, ale nervozita byla před první schůzkou velká i když to mělo být jen nezávazné. A stud tam taky byl, i při dalších schůzkách, i když to je pro mě ve finále pak to vzrušující. Ale je to zkrátka jen jednostranné, není to vzájemný sex, ty seš jen ta, která je svlečená a mnohdy v pozicích, kdy ukazuješ vše a fakt nejsem zvyklá jen tak někde stahovat kalhotky. A když mě nechal ještě před výpraskem stát od pasu dolů nahou v koutě, zatímco se pohyboval někde za mnou, to byl panečku stud. Ale jak říkám, i mě to vzrušovalo. Záleží co chceš no, nám to vzájemně sedlo.

Uvidím, třeba se někdy odhodlám. Joo kdyby mi někdo spontánně po nějakým průšvihu řekl vystrč holou, za trest přes ni dostaneš, tak asi poslechnu a třeba si to uziju. Ale cíleně to hledat asi teď ne. I vzhledem k příteli to je složitější.

Záleží jen na tobě ;) Ale pokud chceš, dej mi maila, ať to furt dokola nerozebírame tady, a třeba zjistíme, že nebydlíme daleko od sebe a můžeme třeba něco vymyslet, můžeš jít někdy se mnou za mým pánem, ten je ověřený, a uvidíš že nebudeš litovat :D

Mno tak to si me zaskocila :) To je presne ono, jak by to mohlo zacit mit realny obrysy, tak se mi trochu rozbusi srdce ale zaroven mam nutkani z toho vycouvat

Jéžiš tak to je pak těžký no. Hele můj mail je [email protected] a jestli chceš tak se ozvi. Jak říkám, můžeme si popsat a když budeš bydlet v nějaký rozumný vzdálenosti ode mě, můžeš jít někdy se mnou. A nikdo neříká, že bys hned musela vystrkovat holou. Mohla by ses třeba jen dívat nebo by sis nechala nasekat přes kalhoty nebo kalhotky a nebo ti klidně v soukromí na zadek naplácám já, když bys nechtěla od chlapa. Je to vše jen o domluvě na komunikaci ;)

Ok diky kdyžtak se ozvu

Záleží na tom, jak moc velký jsi srábek. Každý má obavy před prvním zážitkem, to je normální. Ale ony se dají minimalizovat. Nemusí to být tak, že si přes internet někoho najdeš a k uskutečnění tvé představy dojde hned napoprvé. První setkání může být na nějakém normálním veřejném místě, kde si domluvíte podrobnosti, hranice, co ano a co ne, k uskutečnění dojde až při druhém setkání, když toho člověka budeš díky předchozímu setkání trochu znát a mít k němu určitou důvěru. A samozřejmě, pokud se ti ten člověk nebude z nějakého důvodu zamlouvat, tak ke druhému setkání nedojde.

Je mi to jasné. Ale asi bych byla nejradši, kdyby to bylo spontánní, nečekané, že bych jako neměla na výběr.

Napoprvé je lepší, když je to aspoň částečně předem dohodnuté, improvizace a spontánnost může být u všech dalších "trestů". Nicméně výuka nějakého jazyka je pro tohle asi ideální, protože nikdy nebudeš vědět, kdy "lektor" usoudí, že si tohle zasloužíš :D

No chtěla bych tě vidět, kdybys byl v kůži 18 nebo 19-leté vyjukané naivní holčiny v jejím prvním zaměstnání, která vůbec neví co a jako, jak „dává přes rypák“ pětatřicetiletému šéfovi, který je o čtvrt metru vyšší a 40 kilo těžší. Nevěděla jsem vůbec, co mám dělat a navíc, nebylo to tak, že jsem hned za první průšvih schytala klasický výprask. Začínalo to jenom pár plácnutími přes sukni a až o dost později to byl výprask se zvednutou sukní nebo i na holou.

A co na to říkali doma, rodiče nebo nějaký přítel, jestli jsi v tu dobu měla? Nebo nějaký kamarádce jsi se nesvěřila?

Přítele jsem neměla, rodičům jsem se styděla o tom říct. Ale dvěm dobrým kamoškám jsem to řekla. Ani jedna to nepovažovala za něco hrozné nebo nepředstavitelné. Jedna mě dokonce přemluvila aby jsem jí večer po výprasku ukázala zadek jestli jsou na něm nějaké stopy po výprasku.

Myslim, ze s timhle se tezko sveruje, clovek se spis citi trapne, kdyz v dospelosti dostane na holou. Ja jsem teda dostala jen ten jeden vyprask, jak jsem popisovala, ale nebylo prijemny jak se na to pak nasi trochu skodolibe vyptavali, to jsem se za to stydela.

Jo, někdy taky. Ale nebylo to pravidlem.